tag:blogger.com,1999:blog-9337938670384338802024-03-19T03:20:41.784-07:00Bay of ArakanBay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.comBlogger41125tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-18327013372834730752009-02-15T12:08:00.000-08:002009-03-06T07:39:52.612-08:00<h3> </h3> <div style="text-align: center;"><div style="text-align: left;"><span style="font-weight: bold;font-size:100%;" >ရခုိင္သတင္းမ်ား</span><span style="font-size:100%;"><br /></span><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;font-size:100%;" >မတ္လ (၅) ရက္၊ ၂၀၀၉။</span><span style="font-size:100%;"><br /></span><ul style="color: rgb(51, 51, 255);"><li>ကုန္ေစ်းနဳန္းက်ေသာ္လည္း စပါးေစ်း မတက္၍ ရခိုင္ေတာင္သူ လယ္သမားမ်ား အခက္ၾကံ <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1723" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a><a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1723"> </a></li><li>အမ္း-စစ္ေတြ ရထားလမ္း စတင္ ေဖါက္လုပ္ <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1724" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a> <br /></li></ul><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;font-size:100%;" ><br />မတ္လ (၄) ရက္၊ ၂၀၀၉။</span><span style="font-size:100%;"><br /></span><ul style="color: rgb(51, 51, 255);"><li>ဘဂၤလာ-ျမန္မာ နယ္စပ္ ကုန္သြယ္ေရး ျပန္လည္ စတင္ <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1721" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a> <br /></li><li>ေခတ္ျပိဳင္ရဲ႕ စြပ္စြဲခ်က္ အမတ္ဦးထြန္း၀င္းမွ မဟုတ္မမွန္ေၾကာင္း ျငင္းဆို <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1722" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a></li></ul><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;font-size:100%;" >မတ္လ (၃) ရက္၊ ၂၀၀၉။<br /></span><ul style="color: rgb(51, 51, 255);"><li>ေလွစီးျပီး အလုပ္ရွာေဖြရန္ မေလးရွားသို႕ သြားသူ ဘဂၤလီ ၄၉ ဦးကို အိႏၵိယမွ ဘဂၤလာေဒခ်္႕သို႕ လြဲေျပာင္း <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1719" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a></li></ul><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;font-size:100%;" >မတ္လ (၂) ရက္၊ ၂၀၀၉။</span><br /><ul style="color: rgb(51, 51, 255);"><li><span style="font-size:100%;">ကမၻာလွည့္ခရီးသည္မ်ား အဓိက၀င္ထြက္ရာ သံတဲေလယာဥ္ကြင္း ေျပးလမ္းတုိးခ်ဲ ႔မည္။ (Weekly Eleven Journal)</span></li></ul><div style="text-align: center;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_CUOl7D2V8-37vEyzSXiSu8h9J_g4nJkbPuD0njX0mSnLFzptDXWARQw3SgG6CLLNcgdKkJ08kUk753cgZh5nzOHx1KXAj_VuIAWILdQxhCkh-i28wQf_Jqm8yDrWtxUdSw-uvB2tA-w/s1600-h/Sandwe's+Airport.JPG"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 460px; height: 119px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_CUOl7D2V8-37vEyzSXiSu8h9J_g4nJkbPuD0njX0mSnLFzptDXWARQw3SgG6CLLNcgdKkJ08kUk753cgZh5nzOHx1KXAj_VuIAWILdQxhCkh-i28wQf_Jqm8yDrWtxUdSw-uvB2tA-w/s320/Sandwe's+Airport.JPG" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5308637860365517682" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ဖတ္ရႈရန္ ပုံကုိ Click လုပ္ပါ။</span><br /></div><div style="text-align: center;"> </div><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;font-size:100%;" >မတ္လ (၁) ရက္၊ ၂၀၀၉။</span><span style="font-size:100%;"><br /></span><ul style="color: rgb(51, 51, 255);"><li><span style="font-size:100%;">ရခိုင္ေရလုပ္ငန္းမႇ ထုတ္ကုန္ငါးေျခာက္မ်ားကို ဘဂၤလားေဒ့ရႇ္ေစ်းကြက္သို႕ အဓိကတင္ပို႕ ၂၀၀၉ ခုႏႇစ္ ႏႇစ္ဦးပိုင္းတြင္ ပိုမိုတင္ပို႕ရန္ေမ်ာ္မႇန္း <a href="http://www.weeklyeleven.com/m001/loc001.php?id=4" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a></span></li><li><span style="font-size:100%;">စစ္ေတြ-အမ္း ေမာ္ေတာ္ကားလမ္းအပိုင္းလိုက္ျပဳျပင္ေနေၾကာင္း သိရ <a href="http://www.weeklyeleven.com/m001/loc001.php?id=10" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a></span></li><li><span style="color: rgb(51, 51, 255);font-size:100%;" >ရခိုင္ျပည္နယ္ မီးရထားလမ္းစီမံကိန္း၌တည္ေဆာက္မည့္ ဘူတာမ်ားႏႇင့္ရထားတံတားေနရာမ်ား သတ္မႇတ္ ပုဏၰားကြၽန္း-ေျမာက္ဦး ရထားလမ္းပိုင္း၌ ဘူတာ ခုနစ္ခုထိရႇိမည္ </span><span style="font-size:100%;"><a href="http://www.weeklyeleven.com/m001/loc001.php?id=11" target="_blank">(အျပည့္အစုံ)</a><br /></span></li></ul><span style="font-size:100%;"><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">------------------------------------------------------------------------------------------------------</span><br /></span><span style="font-weight: bold; color: rgb(51, 51, 255);font-size:100%;" >ေဆာင္းပါး</span><span style="font-size:100%;"><br /></span></div></div><ul style="color: rgb(51, 51, 255);"><li><span style="font-size:100%;">ရခုိင္လူအဖြဲ႕အစည္း၏ အမ်ိဳးသားေရးလွဳပ္ရွားမႈႏွင့္ ျပည္ေထာင္စုအေရး - ေအာင္ေကာင္းမြန္ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%B1%E1%80%A1%E1%80%AC%E1%80%84%E1%80%B9%E1%80%B1%E1%80%80%E1%80%AC%E1%80%84%E1%80%B9%E1%80%B8%E1%80%99%E1%80%BC%E1%80%94%E1%80%B9" target="_blank">(Download)</a></span></li><li><span style=";font-family:";font-size:100%;" ><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ရခုိင္ျပည္ေတာ္လွန္ေရး - ဓညစံ </span></span><span style="font-size:100%;"><a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%9B%E1%80%81%E1%80%AF%E1%80%AD%E1%80%84%E1%80%B9%E1%80%BB%E1%80%95%E1%80%8A%E1%80%B9%E1%80%B1%E1%80%90%E1%80%AC%E1%80%B9%E1%80%9C%E1%80%BD%E1%80%94%E1%80%B9%E1%80%B1%E1%80%9B%E1%80%B8%20%28%E1%80%93%E1%80%8A%E1%80%85%E1%80%B6%29" target="_blank">(Download)</a></span></li></ul>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-35743475277205881122009-02-15T10:42:00.000-08:002009-03-01T06:48:38.207-08:00<h3> </h3> <div style="text-align: center;"><span style="text-decoration: underline;"></span><div style="text-align: left;">ေဆာင္းပါး<br /></div><span style="font-weight: bold;">ရခုိင္ျပည္ေတာ္လွန္ေရး</span><br />(ဓညစံ)<br /></div><p>၁၆ ၾကိမ္ေျမာက္ ေတာ္လွန္ေရးေန႔ၾကီး အတြက္ ျပည္ေထာင္စုတစ္၀ွမ္းလုံး သတိရၾကရန္ျဖစ္သည္။ ဂ်ပန္ေတာ္လွန္ေရးကုိ သရုပ္ ေဖာ္ရာတြင္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားတုိ႔၏ ေတာ္လွန္ခဲ့ၾကပုံကုိ သီးသီးျခားျခား ေဖာျ္ပခဲ့လွွ်င္ အခ်ိဳ႔ခ်ိဳ႔ေသာ ပုဂၢိိဳလ္မ်ားအျမင္က်ဥ္းသည္။ အမ်ိဳးသားေရးဆန္သည္ဟု စြပ္စြဲၾကမည္ ျဖစ္ေသာ္လည္း ေတာ္လွန္္ေရးႏွင့္ပတ္သက္၍ ရခိုင္အမ်ိဳးသားတုိ႔ သက္စြန္႔ၾကိဳးပမ္း ေဆာင္ရြက္ခဲ့ပုံကုိ ေဖာ္မျပလ်ွင္ မျဖစ္ဟု စိတ္ထားျမင့္ျမတ္ေသာ ျမန္္မာအမ်ိဳးသား မ်ိဳးခ်စ္ပုဂၢိဳလ္မ်ားက ထင္ျမင္ၾကမည္ မလြဲေပ၊<br /><br /><span style="font-weight: bold;">ရခိုင္မ်ိဳးခ်စ္ေတာ္လွန္ေရးသမားမ်ား</span><br />ျမန္မာရာဇ၀င္တြင္ ေတာ္လွန္္ၾကသည့္ ဗမာ့မ်ိဳးခ်စ္တုိ႔ကဲ႔သုိ႔ ရခိုင္ရာဇ၀င္တြင္လည့္ မိမိတိုင္းျပည္ႏွင့္ မိမိတို႔အမ်ိဳးအတြက္ ေတာ္လွန္ခဲ့ၾကပါသည္။ ဘုရင္မင္းဘာၾကီး၊ မဟာပညာေတာ္တို႔၏ စြမ္းရည္သတၱိမွာ အေနာက္ဘဂၤလားေဒ့ရွ္ ၁၂ ျမိဳ႔ကုိ စုိးပုိင္လာေသာ သူရတန္ဘုရင္အား ေတာ္လွန္ခဲ့ျခင္း ျဖစ္ပါသည္။ ထိုနည္းအတူ ဘုရင့္ေနာင္ တပင္ေရြွထီးတို႔ ရခိုင္ျပည္သို႔ က်ဴးေက်ာ္ခဲ႔စဥ္ကလည္း မင္းဘာၾကီး၊ မင္းဖေလာင္းႏွင့္ အေပါင္းအပါ မဟာပညာေက်ာ္တို႔ ေတာ္လွန္ခဲ့ၾကျခင္းပင္ ျဖစ္ပါသည္။<br /><br /><span style="font-weight: bold;"> ရခုိင္ေရတပ္သားတုိ႔စြမ္းရည္</span><br />ေပၚတူဂီ နယ္ခ်ဲ႔သမားတုိ႔သည္ ရခုိင္နယ္သို႔ က်ဴးေက်ာ္၀င္ေရာက္ခဲ့ၾကစဥ္က ရခုိင္ေရတပ္သားမ်ားသည္ အဆိုေပၚတူဂီတုိ႔အား သူရဲေကာင္းပီပီ တြန္းလွန္ခဲ့ၾကပါသည္၊၊ ဗိုလ္မွဴးခ်ဳပ္ မ်က္ေတာင္ရွည္၊ လက္ရုံးေပၚ၊ ဗိုလ္ခ်င္းပ်ံ၊ ငေပၚလုံး၊ ငခြက္ေပါက္၊ ကြ်ဲတေကာင္ႏိုင္ စေသာ ပုဂၢိဳလ္တုိ႔သည္ ရခုိင္ေတာ္လွန္ေရးသမားမ်ားအျဖစ္ မွတ္တမ္းမ်ား အထင္အရွား ရွိေနပါသည္၊၊ ဤပုဂၢိဳလ္တုိ႔သည္ မဟာလူမ်ိဳးၾကီး၀ါဒ ျဖစ္ေသာ ဖိႏွိပ္က်ဴးေက်ာ္ျခင္းကုိ ေခ်မွဳန္းတြန္းလွန္ခဲ့ၾကသူမ်ားျဖစ္ပါသည္။<br /><br /><span style="font-weight: bold;"> အဂၤလိပ္ကုိ ေတာ္လွန္ခဲ့ပုံ</span><br />ျဗိတိသွ်နယ္ခ်ဲ႔သမားတုိ႔ အိႏၵိယမွ ရခိုင္သုိ႔ ခ်ီတက္တုိက္ခိုက္ခဲ့စဥ္က ရခိုင္သူရဲေကာင္းတုိ႔ အေနျဖင့္ အေနျဖင့္ ေဒး၀န္းၾကီးေအာင္ေက်ာ္ရွီ၊ မင္းသားၾကီး ဦးေရြွဗန္းတုိ႔၏ ေတာ္လွန္ခဲ့ပုံတုိ႔သည္ ရာဇ၀င္မွတ္္တမ္း ေနာင္လာေနာင္သားတုိ႔ အမွတ္တရ ျဖစ္ေစျခင္းငွာ ၄င္းတုိ႔ လက္ေမာင္းမွ ထိုးဆြရရွိေသာ ေသြးမ်ားျဖင့္ စာတမ္းၾကီးမ်ား ေရးထိုးေတာ္လွန္ခဲ့ၾကသူမ်ား ျဖစ္ၾကပါသည္။မင္းေလာင္း၊ မင္းေဖာ္ေအာင္၊ ဦးေလာဘတုိ႔၏ ျမင္႔ျမတ္ေသာ ေတာ္လွန္ေရးစိတ္ဓာတ္မ်ားသည္ ယေန႔တိုုင္ ရခိုင္နယ္ဘက္၌ ေျပာမဆုံးႏိုင္ေအာင္ ရွိၾကသည္မဟုတ္ပါလား။<br /><br /> <span style="font-weight: bold;">အဂၤလိပ္ကုိ ေတာ္လွန္ခဲ့သူ</span><br />ရခိုင္ႏွင့္ဗမာ အင္အားခ်င္း မမွ်၍ ျဗိတိသ်ွ အဂၤလိပ္လက္ေအာက္ ကၽြန္သေပါက္ ဘ၀ေရာက္ခဲ့စဥ္က အဂၤလိပ္တုိ႔၏ အျပဳအမွဳကုိ ဘယ္လုိနည္းျဖင့္ ေတာ္လွန္ရပါမည္နည္း ဟူေသာ အဓိိဌာန္ျဖင့္ ျဗိတိသွ်နယ္ခ်ဲ႔ကို စတင္၍ ေတာ္္လွန္ခဲ့သူ စစ္ေတြျမိဳ႔ ရူပရပ္မွ ဦးဥတၱမပင္ျဖစ္၍ ေတာ္လွန္ေရးမွတ္တမ္း ရာဇ၀င္ကုိ ေရးၾကသည့္အခါ ဦးဥတၱမပင္ျဖစ္၍ ဦးဥတၱမလုိ ပုဂၢိဳလ္မပါရွိ၊ မထည့္သြင္းက မျဖစ္ႏိုင္မဟုတ္ပါလား၊၊<br /><br /> <span style="font-weight: bold;">သိၾကေသးရဲ႔လား</span><br />ဆရာဦးေအာင္ထြန္းဦး၊ ဦးပညာသီဟ၊ ဦးစႏၵာ၊ ဒို႔လက္ရုံး။ ဦးစံေရြွ၊ ဦးဘစံ၊ ဦးညိဳထြန္း၊ ဦးေက်ာ္ျမ၊ ဘုံေပါက္သာေက်ာ္တုိ႔အေနျဖင့္ ဗမာ့ေတာ္လွန္ေရးသမားမ်ားျဖစ္ခဲ့ၾကသည္။ သခင္ေလးေမာင္၊ သခင္ျမ၊ သခင္စိုးတို႔ ႏွင့္ ပူးတြဲ၍ ေတာ္လွန္ခဲ႔ၾကသည္မွာ ခပ္ႏုႏုခပ္ၾကမ္းၾကမ္း ျဖစ္ခဲ့ၾကပါသည္။<br />၁၃၀၀ ျပည့္ႏွစ္ အေရးေတာ္ပုံတြင္ ရခိုင္ေက်ာင္းသားမ်ားေရွးတန္းမွ ေခါင္းေဆာင္၍ တိုက္ခိုက္ခဲ့ၾကကုိ ကြယ္လြန္သူဗိ္ုလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းႏွင့္ ျမန္မာ့လြတ္လပ္ေရးေခါင္းေဆာင္မ်ားလည္း အသိပင္ျဖစ္ပါသည္။ အဂၤလိပ္တုိ႔ ၾသဇာလြွမ္းမိုုး စိုးမိုးအုပ္ခ်ဳပ္ေနသည့္အခ်ိန္ အဂၤလိပ္ကိုေမာင္းထုတ္ရန္ ေတာ္လွန္သည့္အခန္းတြင္ ရခိုင္ျပည္မွ ေတာ္လွန္ေရးပုဂၢိဳလ္တို႔ မပါလ်ွင္ မျပီးဟု ဆိုလင့္ကစား ယေန႔အဖို႔ ဤပုဂၢိဳလ္မ်ားအတြက္ သတိရၾကမည္ကားမလြဲေခ်၊ ၁၉၄၂ ခုႏွစ္၊ ၾသဂုတ္လတြင္းက ထက္ဘုန္းၾကီးသိန္းေဖ (ယေန႔သိန္းျမင့္)၊ သခင္စုိး၊ ဗိိုလ္တင္ေရြွ၊ ဗိုလ္တင္ျမင့္ အဂၤလိပ္္ကုိခံခ်ေတာ္လွန္ေရးႏွင့္ ပတ္သက္၍ စစ္ေတြခရိုင္ မင္းျပားျမိဳ႔အေနာက္ဘက္ ထီးနန္းတြင္ အထပ္ထပ္ေဆြးေႏြးလ်က္ ေတာ္လွန္ေရး ေအာင္ျမင္ေရးအတြက္ စီမံကိိန္းခ်ခဲ့ၾကျခင္း ျဖစ္ပါသည္၊၊<br /><br /> <span style="font-weight: bold;">မေမ့အပ္ေသာ သာဓက</span><br />ျမန္မာႏွင့္ရခို္င္မင္းတုိ႔ မလိမ္တပတ္ႏွင့္ အပုိင္စီးေသာ ဂ်ပန္ ဖက္ဆစ္တုိ႔၏ ေဘးရန္ကုိ မည္သို႔ေတာ္လွန္ရမည္ဟုၾကိဳးပမ္းေဆာင္ရြက္ရာ၌ ေတာ္လွန္ေရးအစ ရခုိင္ျပည္ကပင္ျဖစ္ပါသည္။<br />တက္ဘုန္းၾကီးသိန္းေဖျမင္႔၊ ဗိုလ္တင္ေရြွတို႔အား ကုလားတန္ျမစ္ရိုးတန္းတစ္ေလ်ွာက္မွ ေဆာင္ၾကဥ္း၍ ပုိ႔လိုက္သူမ်ားမွ ရခုိင္မ်ိဳးခ်စ္ေတာ္လွန္ေရးသမားမ်ား၏ သက္စြန္႔ၾကိဳးစားမွဳျဖစ္ေၾကာင္း မေမ့အပ္ေသာ သာဓက တစ္ခုျဖစ္ပါသည္၊၊<br /><br /><br /> <span style="font-weight: bold;">အဂၤလိပ္တပ္ ၁၃၆</span><br />အဂၤလိပ္တပ္ဟာ အမွတ္ ၁၃၆ ႏွင့္ ဆက္သြယ္၍ ျပေတးစခန္း၊ ေမာင္းဆြဲစခန္း၊ ရုပ္၀စခန္းမ်ားသည္ကား ရခိုင္ေတာ္လွန္ေရးသမားမ်ား၏ အေျခခံစခန္းမ်ားႏွင့္ စစ္သင္တန္းတက္ရန္ စခန္းမွဳမ်ားျဖစ္ၾကပါသည္။ ရခိုုင္လူငယ္မ်ားအား အဂၤလိပ္နယ္ပယ္တြင္းသုိ႔ ဤကုလားတန္ျမစ္မွ ပုန္းလွ်ိဳးပုန္း၀ွက္ ပုိ႔ေဆာင္ခဲ့ၾကရပါသည္၊၊<br /><br /><span style="font-weight: bold;">ေလထီးအစ ရခိုင္ေတာ္လွန္ေရးက</span><br />၁၉၄၄ ခုႏွစ္လယ္ေလာက္တြင္ ဂ်ပန္ကုိ စတင္ေတာ္လွန္ေရးႏွင့္ ပတ္သက္၍ ျမန္မာျပည္တြင္းသုိ႔ ေလထီးျဖင့္ ဆင္းလာခဲ့ၾကသူမ်ားမွာ ရခိုင္အမ်ိဳးသားေတာ္လွန္ေရးသမားတို႔သာလွ်င္ ပါ၀င္ခဲ့ၾကသည္ဟု ဆိုပါကဆုိႏိုင္ပါသည္။ ဗိုလ္ညိဳထြန္း၊ ဗိုလ္ၾကီး၊ ၾကာလွေအာင္၊ ဗိုလ္ထိတ္တင္ေမာင္၊ ဗိုလ္ေအာင္ထူး၊ ဗိုလ္စံသာေက်ာ္၊ ဗိုလ္ေစာဦး၊ ဗိုလ္သာေက်ာ္ အစရွိေသာ ပုဂၢိဳလ္မ်ားႏွင့္ ဦးပညာသီဟ၊ ဦးစႏၵာ၊ ဦးေက်ာ္ျမ၊ ဦးဘစံ၊ ဦးေမာင္နီ၊ ဘုံေပါက္သာေက်ာ္၊ ဦးထြန္း၀င္း၊ ဦးထြန္းလွဳိင္တို႔၏ၾကိိဳးပမ္းမွဳ၊ ဖက္ဆစ္ဂ်ပန္ ေတာ္လွန္ေရးတို႔တြင္ ေရွးတန္းမွ စတင္ေဆာင္ရြက္ခဲ့ၾကသူမ်ား ျဖစ္ၾကပါသည္၊၊ အဂၤလိပ္တပ္ဖြဲ႔ အမွတ္- ၁၃၆ ကရူးကပၸတိန္ေတာ့ႏွင့္ ျခေသၤ့ အမည္ခံပုဂၢိဳလ္မ်ား ၾကိဳးၾကိဳးစားစား ပူးတြဲ၍ ဂ်ပန္အား ေတာ္လွန္ခဲ့ၾကသည္၊၊ အေသးစိတ္ရာဇ၀င္ေရးရမည္ဆိုလွ်င္ အခ်ဳပ္အျခာအာဏာပုိင္ ဗမာ့လြတ္လပ္ေရး အသက္မေသသေရြ႔ က်န္ရွိေနၾကေသာ အဆုိပါ ပုဂၢိဳလ္တို႔၏ အေမြႏွစ္ ပါ၀င္ပါသည္ဟု ဆိုခဲ့ေျပာခဲ့ေသာ္ မည္သူမ်ွေမ့ႏိုင္လ္ိမ့္မည္ဟု မထင္ႏိုင္ေပ၊၊ ျပည္ေထာင္စုၾကီးတည္ျမဲေရး ျပည္ေထာင္စုစိတ္ဓာတ္ ျပင္းျပေရးတို႔တြင္ က်ပ္ျပည့္ တင္းျပည့္ရွိၾကေသာ ရခိုင္မ်ိဳးခ်စ္္တို႔ ထုိပုဂၢိဳလ္တုိ႔အား ဤေန႔ဤအခါတြင ္မေမ့အပ္ေၾကာင္း ဤသတင္းစာမွ ေရးျခင္း ျပဳလိုက္ပါသတည္း၊၊<br /><br /></p><div style="text-align: right;"><span style="font-weight: bold;">ဓညစံ</span><br /></div><p>မွတ္ခ်က္။ ။ အမ်ိဳးသတင္းစာ ၁၆ ၾကိမ္ေျမာက္ (၁၉၆၁ မတ္လ ၂၇ ရက္ထုတ္၌ စစ္ေတြေမာင္ အမည္ျဖင့္ ေဖာ္ျပဖူးပါသည္၊၊)</p><p><br /></p><p style="text-align: center;">Bay of Arakan</p><p style="text-align: center;"><br /></p><p style="text-align: center;">www.bayofarakan.blogspot.com<br /></p>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-72707022553439025432009-02-15T10:22:00.000-08:002009-02-15T10:23:46.876-08:00<span style="font-weight: bold;">ရဲေဘာ္ဖုိးသံေခ်ာင္း ေဆာင္းပါးမ်ား</span><br /><ul><li>၂၀၀၉ ခုႏွစ္အတြက္ ျပင္ဆင္ေရး <a href="http://documents.scribd.com/docs/zp4e377zv0b96jiwvdf.pdf" target="_blank">(Download)</a></li></ul>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-59933633708912183072009-02-15T09:55:00.000-08:002009-03-02T07:22:46.599-08:00<div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">ရခုိင္လူအဖြဲ႕အစည္း၏ အမ်ိဳးသားေရးလွဳပ္ရွားမႈႏွင့္ ျပည္ေထာင္စုအေရး</span><br /></div><div style="text-align: center;">ေအာင္ေကာင္းမြန္<br />ရခိုင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႕ခ်ဳပ္<br /></div><br />(၂ဝ) ရာစုေနာက္ပုိင္းႏွင့္(၂၁)ရာစုအဝင္ကာလမ်ားတြင္ ကမၻာ့လူ႔ အဖြဲ႔အစည္းသည္ ႏုိင္ငံမ်ား၊ လူမ်ိဳးမ်ားအေနျဖင့္ ႏုိင္ငံေရးနယ္ပယ္၌ သိသိသာသာ ေျပာင္းလဲျဖစ္ေပၚလ်က္ရွိၾကေပသည္။ အထူးသျဖင့္ လူ႔အဖြဲ႔အစည္းမ်ား၏ သီးျခားအေတြးအေခၚႏွင့္ ဦးတည္ခ်က္ ရည္မွန္းခ်က္မ်ား၊ လုပ္ေဆာင္ခ်က္မ်ားမွာ ယခင္ရာစုႏွစ္မ်ားႏွင့္မတူ အလြန္ထူးျခားစြာ ေျပာင္းလဲ ျဖစ္ေပၚလ်က္ရွိေပသည္။ ဤကဲ့သို႔ ကမၻာ့လူအဖြဲ႔အစည္း တရပ္လံုး ထူးထူးျခားျခား၊ လူပ္လူပ္ရြရြ ေျပာင္းလဲျဖစ္ေပၚလ်က္ရွိေနေသာကာလတြင္ ရခုိင္လူ႕အဖြဲ႔အစည္း၏ အမ်ိဳးသားေရး လူပ္ရွားမႈ အေျခအေနမ်ားကိုလည္း ေလ့လာ ဆန္းစစ္ရန္လိုအပ္သကဲ့သို႔ ကမၻာ့လူ႔အဖြဲ႔အစည္းမ်ား အရွိန္အဟုန္ျဖင့္ ေျပာင္းလဲျဖစ္ေပၚလ်က္ရွိေသာကာလတြင္ ရခုိင္လူ႔အဖြဲ႔အစည္းသည္ လူ႔ အခြင့္အေရး၊ ဒီမိုကေရစီေရး၊ လူမ်ိဳးမ်ားတန္းတူေရး စသည့္ အခြင့္ေရးမ်ား ဆိတ္သုဥ္းၿပီး အေမွာင္ထုဖံုးလႊမ္းေသာ လူ႔အဖြဲ႔အစည္း၌ပင္ ဆက္လက္ေနလိုၾကသလား၊ သို႔မဟုတ္ လူ႔အခြင့္အေရး၊ ဒီမိုကေရစီအခြင့္အေရး၊ လူမ်ိဳးမ်ား တန္းတူရည္တူ အခြင့္အေရးမ်ား ျပည့္ဝသည့္ အဖြဲ႔အစည္းသစ္ကိုပင္ လိုလားႏွစ္သက္ၾကသလား။ ဤေမးခြန္းသည္ မိမိကိုယ္တုိင္ႏွင့္တကြ ရခုိင္လူ႔အဖြဲ႔အစည္းတခုလံုးကို ေမးျမန္းဆန္းစစ္ရမည့္ အေျခအေနပင္ျဖစ္ေပသည္။<br /><br />လူသားတုိင္းသည္ လူ႔အခြင့္အေရး၊ ဒီမိုကေရစီအခြင့္အေရး၊ လူမ်ိဳး အလိုက္ဂုဏ္သိကၡာရွိရွိႏွင့္ တန္းတူရည္တူ အခြင့္အေရးမ်ားရွိေသာ လူ႔အဖြဲ႔ အစည္းသစ္ကိုလိုလားၾကေပလိမ့္မည္။ ထို႔ေၾကာင့္ ဒီမိုကေရစီအေရး၊ တန္းတူေရးတြက္ တမ်ိဳးသားလံုး ၾကိဳးပမ္းၾကရေပမည္။ ဤၾကိဳးပမ္းရာတြင္ ရခုိင္လူ႔အဖြဲ႔အစည္း၏ အတိတ္၊ ပစၥဳပၸန္အေနအထားမ်ားကို အေလးအနက္ျပဳ၍ ဆန္းစစ္ရန္ လိုအပ္လာေပသည္။<br /><br />ရခုိင္ေဒသသည္ ေမယုျမစ္၊ ကုလားတန္ျမစ္၊ ေလးျမိဳ႔ျမစ္စေသာ ျမစ္တို႔၏ ျမစ္ဝွမ္းေျမျပန္႔ေဒသမ်ားျဖစ္သည္။ ေတာင္ဘက္တြင္ ပင္လယ္ႏွင့္ က်န္သံုးဘက္တြင္ ေတာင္တန္းျမင့္မ်ား ဝန္းရံလ်က္ရွိသည္။ ျမစ္ဝွမ္းေျမျပန္႔ တို႔မွာ ေျမၾသဇာအထူးေကာင္းမြန္ေသာေၾကာင့္ ထုိေဒသမ်ားတြင္ ရခုိင္လူ႔ အဖြဲ႔အစည္းတို႔သည္ ဘီစီ(၂၆၆၆) မတုိင္မီကာလကထက္ပင္ ေရွးက်စြာ ေနထုိင္လာခဲ့ၾကသည္။ ပထမ ဓညဝတီကို ဘီစီ(၂၆၆၆)ခန္႔တြင္ မာရာယုမင္းသည္ ထီးနန္းတည္ကာ ႏုိင္ငံကို တည္ေထာင္ခဲ့သည္။ မာယာယုမင္း တည္ေထာင္ခဲ့ေသာ တုိင္းႏုိင္ငံ မင္းဆက္ေပါင္းမွာ (၅၄)ဆက္ရွိခဲ့သည္။ ပထမ ဓညဝတီသည္ ႏွစ္ေပါင္းတေထာင္ေက်ာ္မွ် တည္တန္႔ခဲ့ၿပီးေနာက္ ဒုတိယ ဓညဝတီေခတ္ တေခတ္ေပၚထြန္းလာခဲ့သည္။ ထုိဓညဝတီေခတ္တြင္ ထင္ရွားေသာ မဟာစႏၵာသူရိယ မင္းလက္ထက္၌ အေနာက္မဇၥိ်မေဒသတြင္ ပြင့္ေတာ္မူသည့္ ”ေဂါတမဗုဒၶျမတ္စြာဘုရားရွင္”သည္ ကိုယ္တုိင္ကိုယ္က် ရခုိင္ျပည္သို႔ ၾကြေရာက္ေတာ္မူကာ သာသနာ ျပဳခဲ့ေလသည္။ “စႏၵသူရိယ”မင္း၏ ပင့္ဖိတ္ခ်က္အရ “စႏၵသူရိယ”မင္း ေဆာက္လုပ္လႉဒါန္းေသာ ေက်ာင္းေတာ္တြင္ (၇)ရက္တုိင္တုိင္ သီတင္းသံုးေတာ္မူသည္။ မင္းႏွင့္တကြ ျပည္သူ အေပါင္းတို႔အား တရားေရေအးမ်ား တုိက္ေၾကြးကာ ဗုဒၶဘာသာဝင္မ်ား ျဖစ္လာေစခဲ့ေပသည္။<br /><br />ထုိစဥ္က “စႏၵသူရိယ”မင္း၏ ေလွ်ာက္ထားခ်က္အရ “ေဂါတမ ဗုဒၶျမတ္စြာဘုရားရွင္” ႏွင့္ ထပ္တူထပ္မွ် ညီမႈရွိေသာ ဗုဒၶရုပ္ထုေတာ္ တဆူကို တည္ထားကိုးကြယ္ႏုိင္ရန္ ဗုဒၶြကိုယ္ေတာ္တုိင္ ခြင့္ျပဳမိန္႔ၾကားခဲ့ေလသည္။ သို႔ျဖင့္ ရတနာကိုးပါးျဖင့္ၿပီးေသာ ဆင္းတုေတာ္တဆူကို သြန္းလုပ္ၾကရာ ဗုဒၶၶြကိုယ္ေတာ္တုိင္ ရင္ေငြ႔ေတာ္ ခုနစ္ဆုပ္ယူ၍ ဦးေတာ္ကိုျဖည့္ဆည္းခဲ့သည္။ စႏၵာသူရိယမင္းႏွင့္တကြ ဗုဒၶၶြဘာသာဝင္မ်ား ျဖစ္လာၾကေသာ ျပည္သူ အားလံုးတို႔က ရုပ္တုေတာ္အား “မဟာျမတ္မုနိ” ျမတ္စြာဘုရား ဟူ၍ သမုတ္ၾကကာ ေနာင္အစဥ္အျဖင့္ ေခၚေဝၚပူေဇာ္ခဲ့ၾကေလသည္။ ထုိစဥ္ ကာလကပင္ ရခုိင္တို႔သည္ ေၾကးသြန္းပညာကို တတ္ေျမာက္ေနသည္ ဆိုသည္မွာ ထင္ရွားပါသည္။<br /><br />ကမၻာေက်ာ္ အဂၤလိပ္စာေရးဆရာႀကီး ေမာရစ္ေကာ္လစ္က (The Land of the Great Image) ဟူ၍ သမုိင္းဝင္ စာအုပ္တအုပ္ကို ေရးသား ျပဳစုခဲ့သည္။ ထုိစာအုပ္၏ ျမန္မာလိုေခါင္းစဥ္မွာ “ရုပ္တုေတာ္ႀကီးတည္ရွိရာ တုိင္းႀကီး” ျဖစ္ၿပီး၊ မဟာျမတ္မုနိ ရုပ္တုေတာ္ႀကီး၏ ႀကီးက်ယ္ ခမ္းနားမႈ သမုိင္းအရ တန္ဖိုးမျဖတ္ႏုိင္မႈႏွင့္ မဟာျမတ္မုနိရုပ္တုေတာ္ႀကီး တည္ရွိရာ ဓညဝတီရခုိင္ျပည္ႏွင့္ ရခုိင္လူ႕အဖြဲ႔အစည္းမ်ား၏ ထုိစဥ္က တိုးတက္မႈ ၾကြယ္ဝမႈမ်ားစသည္တုိ႔ကို တခမ္းတနား ေဖၚက်ဴးေရးသားထားပါသည္။<br /><br />“ေမာရစ္ေကာ္လစ္”ကဲ့သုိ႔ေသာ ခရစ္ယာန္ဘာသာစာေရးဆရာႀကီးကပင္ မဟာျမတ္မုနိရုပ္တုေတာ္ႏွင့္ ရခုိင္လူ႕အဖြဲ႔အစည္းမ်ား အေၾကာင္းကို နက္ရိႈင္းစြာေလ့လာၿပီး ဤမွ်ခမ္းခမ္းနားနား၊ ေလးေလးစားစား ေရးသားေဖၚျပျခင္းမွာ လူ႔အဖြဲ႔အစည္းတခုတြင္ အမွန္တကယ္ရွိေနေသာ အေၾကာင္းအရာမ်ား အရည္အေသြးမ်ား၏ အမွန္တရားကို ရွာေဖြတင္ျပခဲ့ျခင္းပင္ျဖစ္ေပသည္။<br /><br />ဓညဝတီျပည္ႀကီး ပ်က္စီးယိုယြင္းခဲ့သည့္ ေနာက္ပုိင္းတြင္လည္း “ေဝသာလီ”ေခတ္ႏွင့္ “ေျမာက္ဦး”ေခတ္တို႔မွာ သမုိင္းအရ ထင္ရွားေသာ ရခုိင္လူ႔အဖြဲ႔အစည္းမ်ားအျဖစ္ ေပၚေပါက္ခဲ့ေပသည္။<br /><br />ရခုိင္ပေဒသရာဇ္မ်ားသည္ အင္အားေတာင့္တင္းေသာအခါ ပေဒသရာဇ္အင္ပါယာမ်ားကို ခ်ဲ႕ထြင္ခဲ့ေသာ္လည္း အမ်ိဳးသား စည္းလံုး ညီညြတ္မႈ ပ်က္ျပားၿပီးအင္အားမ်ား ယုတ္ေလ်ာ့က်ဆင္းေသာအခါ က်ဴးေက်ာ္သိမ္း ပုိက္မႈကို ခံၾကရၿပီး၊ ပေဒသရာဇ္တို႔၏ ထီးနန္းပါ ေပ်ာက္ခဲ့ရေလသည္။ ဤသို႔ျဖင့္ ျမန္မာဘုရင္ဘိုးေတာ္ဘုရားသည္ ခရစ္သကၠရာဇ္ (၁၇၈၄)ခုႏွစ္တြင္ ရခုိင္ျပည္ကို တုိက္ခုိက္ သိမ္းပုိက္ခဲ့သည္။ မဟာသမတမင္းႏွင့္တကြ အေျမာက္လက္နက္၊ ရတနာေရႊေငြပစၥည္းမ်ားအျပင္ရခုိင္ျပည္သူတို႔ အျမတ္တႏုိး ကိုးကြယ္ၾကေသာ မဟာျမတ္မုနိ ရုပ္ပြားေတာ္ႀကီးႏွင့္ ယိုးဒယား ေၾကးရုပ္တုပစၥည္းမ်ားကိုပါ ယူေဆာင္သြားခဲ့ၾကသည္။ ထို႔ေနာက္ ရခုိင္ျပည္ကို အၿပီးအပုိင္ သိမ္းပုိက္အုပ္ခ်ဳပ္ခဲ့ေလသည္။ ရခုိိင္မင္းမ်ိဳးမင္းႏြယ္ကိုသာ ထီးနန္းတင္ ေပးလိမ့္မည္ဟူ၍ အထင္ရွိခဲ့ၾကေသာ္လည္း လက္ေတြ႔တြင္ ဤသို႔မဟုတ္ေသာအခါ၊ မေက်မနပ္ျဖစ္လ်က္ ဆူပူေတာ္လွန္မႈမ်ား ျဖစ္ေပၚလာေစခဲ့သည္။ ထုိေတာ္လွန္မႈမ်ားအနက္ ထင္ရွားေသာ ေခါင္းေဆာင္တဦးမွာ ရခုိင္မင္းသား ”ဗုိလ္ခ်င္းပ်ံ”ျဖစ္သည္။<br /><br />ဗုိလ္ခ်င္းပ်ံသည္ ခရာဇ္သကၠရာဇ္(၁၈၁၁)ခုႏွစ္တြင္ စစ္တေကာင္းနယ္မွ လူအင္အား တေသာင္းခန္႔ကို စုစည္း၍ ရခုိင္ျပည္ကို ျပန္လည္တုိက္ခုိက္ခဲ့ရာ ရခုိင္ျပည္ကို ျပန္သိမ္းယူႏုိင္ခဲ့သည္။ သို႔ရာတြင္ ျမန္မာဘုရင္သည္ စစ္သည္ဗုိလ္ပါ အေျမာက္အမ်ားကို ေစလႊတ္၍ ဗုိလ္ခ်င္းပ်ံအားတုိက္ခုိက္ရာ ဗုိလ္ခ်င္းပ်ံ အေရးနိမ့္၍ ျမန္မာတပ္မ်ားက ရခုိင္ျပည္ကို သိမ္းယူခဲ့ျပန္သည္။<br /><br />ဗုိလ္ခ်င္းပ်ံသည္ အႀကိမ္ႀကိမ္ ေတာ္လွန္တုိက္ခိုက္ေသာ္လည္း ရခုိင္တမ်ိဳးသားလံုးအတုိင္းအတာျဖင့္ စည္းလံုး ညီညြတ္မႈ မရွိျခင္းေၾကာင့္ ေအာင္ျမင္မႈမရရွိခဲ့ေပ။ ရခုိင္ျပည္သည္လည္း ျမန္မာပေဒသရာဇ္တို႔ လက္ေအာက္သို႔ က်ေရာက္ကာ ထီးနန္းပါ ေပ်ာက္ခဲ့ရေလသည္။<br /><br />(၁၈၂၄)ခုႏွစ္တြင္ ပထမ အဂၤလိပ္ျမန္မာစစ္ပြဲျဖစ္ပြားခဲ့ရာ ျမန္မာတို႔ ရႈံးနိမ့္ခဲ့သည္။ (၁၈၂၆)ခုႏွစ္ေဖေဖၚဝါရီလ (၂၄)ရက္ေန႔ တြင္ ရႏၲပိုစာခ်ဳပ္ ကို ခ်ဳပ္ဆိုခဲ့သည္။ ထုိရႏၲပိုစာခ်ဳပ္အရ ရခုိင္ျပည္သည္ ျမန္မာပေဒသရာဇ္ အင္ပါယာလက္ေအာက္မွ အဂၤလိပ္ အေရွ႕အိႏၵိယကုမၸဏီလက္ေအာက္သို႔ က်ေရာက္ခဲ့ရသည္။ ထုိသို႔က်ေရာက္ၿပီး ႏွစ္အတန္ၾကာေအာင္ ရခုိင္ေဒသသည္ မျငိမ္မသက္ရွိခဲ့သည္။ ၿဗိတိသွ်တို႔ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး တည္ေထာင္ၿပီး (၂) ႏွစ္ခန္႔အၾကာတြင္ ရခုိင္မင္းမ်ိဳးမင္းႏြယ္မ်ား ဦးစီးၿပီး ၿဗိတိသွ်နယ္ခ်ဲ႕သမားမ်ားကို ေတာ္လွန္ခဲ့ၾကသည္။ ယင္းေတာ္လွန္ေရးကို ေဒးဝန္ႀကီး “ေအာင္ေက်ာ္ရႊီ” ျမိဳ႔သူႀကီး ေအာင္ေက်ာ္ဇံႏွင့္ မင္းသားႀကီး”ေရႊဘန္း” တို႔က ဦးေဆာင္ခဲ့ၾကသည္။<br /><br />ထိုပုဂၢိဳလ္မ်ားသည္ သူ႔ကြ်န္မခံလိုေသာစိတ္ မိမိအမ်ိဳးသားမ်ားကို လြတ္ေျမာက္လိုေသာစိတ္၊ ကိုယ့္ထီး ကိုယ့္နန္းကို ျပန္လည္ ထူေထာင္လိုေသာစိတ္ႏွင့္ အမ်ိဳးသားဇာတိေသြးဇာတိမာန္ျဖင့္(၁၈၂၇)ခုႏွစ္တြင္ၿဗိတိသွ် တို႔ကို ေတာ္လွန္ခဲဲ့ၾကသည္။ သို႔ရာတြင္ အမ်ိဳးသားသစၥာေဖါက္တုိ႔၏ ႀကံစည္မႈေၾကာင့္ အဖမ္းအဆီးမ်ားခံရၿပီး၊ မင္းသားႀကီးေရႊဘန္းမွာ ေထာင္ဒဏ္ တသက္တကြ်န္းႏွင့္ ေဒးဝန္ႀကီးႏွင့္ ျမိဳ႔သူႀကီးတို႔မွာ ေထာင္ဒဏ္မ်ား အသီးသီးက်ခံရသည္။ မင္းသားႀကီးသည္ အက်ဥ္းက်ခံေနစဥ္ အစာငတ္ခံ ဆႏၵျပခဲ့သည္။ ယင္းသို႔ ဆႏၵျပ၍ (၄၁)ရက္ေျမာက္ေန႔တြင္ ဘဝတပါးသို႔ ေျပာင္းသြားခဲ့ရသည္။ မင္းသားႀကီးသည္ ေသအံ့မူးမူး အခ်ိန္တြင္-”မင္းသားအမွန္၊ ငါလ်င္ႀကံဆ၊ ႏုိင္ငံရပ္စီ၊ တုိင္းျပည္အတြက္ ကိုယ့္အသက္ကို၊ ရက္စက္ စြန္႔ခြာ၊ ကုလားရြာ၌၊ ခႏၾၶြာရုပ္ေလာင္း၊ ဘဝေျပာင္းလိမ့္” ဟူ၍ တုိင္းျပည္အတြက္ မိမိအသက္ကို ပဓါနမထားပဲ ၾကိဳးပမ္းခဲ့ပံုႏွင့္- “ငါ့လမ္းေၾကာင္းကို၊ ေကာင္းေကာင္းလိုက္နာ၊ ျပည္ဓညာကို၊ တခါမုခ်၊ ငါတို႔ရအ့ံ”ဟူ၍ သူလမ္းေၾကာင္းအတုိင္း အသက္ကိုစြန္႔၍ ၾကိဳးပမ္းၾကပါလွ်င္ တေန႔တခ်ိန္တြင္ ဓညဝတီျပည္ႀကီးကို ျပန္လည္ရရွိႏုိင္မည္ျဖစ္ေၾကာင္းကို ေထာင္နံရံတြင္ ေသြးျဖင့္ေရးေသာရတုျဖင့္ ေနာင္လာ ေနာက္သား ရခုိင္ျပည္သားမ်ားကို မွာၾကားခဲ့ေပသည္။ မင္းသားႀကီးေရႊဘန္း၏ မွာတမ္းရတုသည္ အက်ဥ္းက်ခံေနရစဥ္ ေထာင္နံရံမွာ ေရးခဲ့ျခင္းျဖစ္ေသာ္လည္း ရခုိင္မ်ိဳးခ်စ္၊ ျပည္ခ်စ္ လူငယ္လူရြယ္မ်ား၏ ႏွလံုးသားဝယ္ေရးထုိးခဲ့ဘိသကဲ့သို႔ စြဲထင္လ်က္ ရွိေပသည္။<br /><br />မင္းသားႀကီးေရႊဘန္းေသေသာ္လည္း သူ၏အမ်ိဳးကို ခ်စ္စိတ္ႏွင့္ ဇာတိမာန္ကား ကမၻာေျမတည္ေနသ၍ တည္မည္သာ ျဖစ္ေပသည္။ ထုိလူမ်ားအနက္ ကြန္းေက်ာင္းကြ်န္းမွ ေပၚေပါက္ခဲ့ေသာ “ငေမာက္”ဆုိသူသည္ ထင္ရွား၏။ မည္သို႔ပင္ျဖစ္ေစ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ား၏ နယ္ခ်ဲ႕ဆန္႔က်င္ေရး၊ အမ်ိဳးသားလြတ္ေျမာက္ေရး ေတာ္လွန္မႈမ်ားသည္ တျပည္လံုးအတုိင္း အတာျဖစ္ စည္းရံုးႏုိင္မႈမရွိျခင္းႏွင့္ လက္နက္အင္အား မမွ်ျခင္းေၾကာင့္ ရႈံးနိမ့္ခဲ့ရေပသည္။ (၁၈၅၇)ခုႏွစ္တြင္ ကုမၸဏီနယ္ေျမ အားလံုးကို အဂၤလန္ရွိ ဗဟိုအစိုးရက လႊဲေျပာင္းယူခဲ့သည္။ အဂၤလိပ္အေရွ႕အိႏၵိယကုမၸဏီ၏ နယ္တနယ္ျဖစ္ေသာ ရခုိင္ျပည္နယ္မွာလည္း (၁၈၅၇)ခုႏွစ္မွစ၍ ၿဗိတိသွ်တို႔၏ ကိုလိုနီလက္ေအာက္ ေရာက္ရွိသြားေတာ့သည္။<br /><br />ပထမကမၻာစစ္ႀကီးၿပီးေနာက္ ျမန္မာအမ်ိဳးသားမ်ားသည္ ႏုိင္ငံေရးအရ ျပန္လည္ႏုိ္းၾကားလာၾကသည္။ ဝုိင္အမ္ဘီေအ၊ ဂ်ီစီဘီေအ အသင္းႀကီး မ်ားေပၚေပါက္လာၿပီး အမ်ိဳးဘာသာ၊ သာသနာ၊ ပညာေရးမ်ားအတြက္ ၾကိဳးပမ္းလာခဲ့ၾကသည္။ ထုိအခ်ိန္တြင္ ရခုိင္ဆရာေတာ္ ဦးဥတၱမက အမ်ိဳးသားေရး၊ လြတ္လပ္ေရးအတြက္ ရဲရဲေတာက္ေဟာေျပာစည္းရံုးမႈေၾကာင့္ ျမန္မာအမ်ိဳးသားမ်ား၏ အမ်ိဳးသားစိတ္မ်ားမွာ တဟုန္တိုး ႏုိးၾကားတက္ၾကြ၍လာခဲ့ေပသည္။ ထိုအခ်ိန္တြင္ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ ျမန္မာျပည္ႏွင့္ ကူးလူး ဆက္ဆံမႈမ်ား ပိုမိုမ်ားျပားလာသည္။ ထိုအခ်ိန္က ရခုိင္ျပည္တြင္ တကၠသိုလ္၊ ေကာလိပ္မ်ားမရွိေပ။ ရခုိင္လူငယ္မ်ားသည္ ျမန္မာျပည္တြင္ရွိေသာ ေကာလိပ္မ်ားတြင္ပညာသင္ၾကားၾကရသည္။ ရခုိင္အမ်ိဳးသားေက်ာင္းသားမ်ား၏ မ်ိဳးခ်စ္ စိတ္ဓာတ္မ်ားသည္လည္း ႏုိးၾကားလာသည္။ ဝုိင္အမ္ဘီေအ၊ ဂ်ီစီဘီေအ စသည့္ အသင္းမ်ားတြင္ တက္တက္ၾကြၾကြပါဝင္ခဲ့ၾကသည္။ ေနာက္ ပုိင္းတြင္ ေပၚေပါက္လာေသာ အမ်ိဳးသားပညာေရး တုိက္ပြဲမ်ားျဖစ္သည့္ (၁၉၂ဝ) ေက်ာင္းသားသပိတ္ႏွင့္ (၁၉၃၆)ခုႏွစ္ ေက်ာင္းသားသပိတ္တို႔တြင္ ရခုိင္ေက်ာင္းသားမ်ားသည္ တက္တက္ၾကြၾကြ ဦးေဆာင္ပါဝင္ခဲ့ၾကေပသည္။ ဤသို႔ျဖင့္ ရခုိင္အမ်ိဳးသား ေက်ာင္းသားမ်ား၏ မ်ိဳးခ်စ္စိတ္မ်ားမွာလည္း ႏုိးၾကားလာခဲ့ေပသည္။<br /><br />(၁၉၂ဝ)ခုႏွစ္ ေက်ာင္းသားသပိတ္ႀကီးမွာ ရန္ကုန္ေကာလိပ္ႏွင့္ ယုဒသန္ေကာလိိိပ္ ေက်ာင္းသားမ်ား အေရးသာမက ျမန္မာတႏုိင္ငံလံုး၏ ေက်ာင္းသားမ်ားအေရးျဖစ္ေပသည္။ ျမန္မာျပည္အႏွံ႔ ေက်ာင္းသားမ်ားသည္ ရန္ကုန္တကၠသိုလ္ဥပေဒကို ဆန္႔က်င္ၾကသည္။ သပိတ္ေမွာက္ၾကသည္။ ထုိအခ်ိန္က ရခုိင္တျပည္လံုးတြင္ အဂၤလိပ္ျမန္မာ အထက္တန္းေက်ာင္း တေက်ာင္းတည္းသာ ရွိေလသည္။ ေကာလိပ္သပိတ္ႀကီးေမွာက္ၿပီး၍ တပတ္ခန္႔အၾကာတြင္ စစ္ေတြျမိဳ႔အစိုးရေက်ာင္းသားမ်ားသည္ သပိတ္လက္နက္ကို ကိုင္စြဲ၍ ၿဗိတိသွ်တို႔၏ ပညာေရးစနစ္ကို ဆန္႔က်င္ခဲ့သည္။ ထို႔ေၾကာင့္ အမ်ိဳးသားေက်ာင္းလည္း ေပၚေပါက္လာၿပီး၊ မ်ိဳးခ်စ္စိတ္မ်ားလည္း ႏုိးၾကားလာခဲ့ေပသည္။<br /><br />ဤသို႔မ်ိဳးခ်စ္စိတ္မ်ား ႏုိးၾကားလာရာမွ (၁၉၃၆)ခုႏွစ္ေလာက္တြင္ “ရခုိင္တုိင္းလံုးဆိုင္ရာ ႏုိးၾကားေရး အစည္းအရံုး” ကို ထူေထာင္ခဲ့ၾကသည္။ ထို႔ေနာက္ ရခုိင္လူငယ္မ်ားအစည္းအရံုးဟူ၍ ေပါက္ေပါက္လာၿပီး၊ ၄င္း အစည္းအရံုးကိုပင္ ရခုိင္တုိင္းရင္းသား အစည္းအရံုးႀကီးဟူ၍ ျပန္လည္ဖြဲ႔ စည္းခဲ့ၾကသည္။ ေနာက္ပုိင္း ထုိအဖြဲ႔မ်ားကို ပူးေပါင္း၍ “ရခုိင္တုိင္းလံုးဆိုင္ရာ တုိင္းရင္းသား အစည္းအရံုးႀကီး”ကို ဖြဲ႔စည္းလ်က္ ႏုိင္ငံေရးလူပ္ရွားမႈမ်ားကို လုပ္ေဆာင္ခဲ့ၾကေပသည္။ ဦးစိႏၲာႏွင့္ ဦးပညာသီဟတုိ႔မွာ ထုိ အစည္းအရံုးႀကီး၏ ၾသဝါဒစရိယနာယက ဆရာေတာ္မ်ားျဖစ္ၾကသည္။ ထုိ အစည္းအရံုးႀကီး၏ ညီလာခံမ်ားတြင္ ျမန္မာျပည္မွ သခင္ေခါင္းေဆာင္မ်ားလည္း အခါအားေလ်ာ္စြာတက္ေရာက္မႈမ်ားရွိခဲ့ၾကသည္။ သခင္ေလးေမာင္၊ သခင္စိုး၊ သခင္ဘေသာ္၊ သခင္ျမ၊ သခင္ခင္ေအာင္ စေသာ သခင္ေခါင္းေဆာင္မ်ားသည္ ျမိဳ႔နယ္အခ်ိဳ႔သို႔သြားေရာက္ၿပီး၊ လြတ္လပ္ေရးတရားမ်ား ေဟာခဲ့ၾကသည္။ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားလည္း ဒို႔ဗမာအစည္းအရံုးသို႔ တဦးခ်င္း ဝင္ခဲ့ၾကသည္။<br /><br />ဤသို႔ျဖင့္ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ား၊ မ်ိဳးခ်စ္လူငယ္မ်ား၏ အမ်ိဳးသား ေရးစိတ္ဓာတ္သည္ လြတ္လပ္ေရးအတြက္ တုိက္ပြဲဝင္ရန္ အခ်ိန္ေကာင္းကို ေစာင့္ေမွ်ာ္လ်က္ရွိၾကသည္။ ထိုအခ်ိန္တြင္ ဒုတိယကမၻာစစ္ႀကီးျဖစ္ပြားလာၿပီး၊ ဗမာ့မ်ိဳးခ်စ္တပ္မေတာ္သည္ အဂၤလိပ္တို႔ကို လက္နက္ကုိင္ ေတာ္လွန္ တုိက္ခိုက္ကာ ရခုိင္ျပည္သို႔ ေရာက္ခဲ့သည္။ ရခုိင္မ်ိဳးခ်စ္လူငယ္မ်ားသည္ ဗမာ့မ်ိဳးခ်စ္ တပ္မေတာ္ႏွင့္ ပူေပါင္းၿပီး ရခုိင္ေျပာက္က်ားတပ္ဖြဲ႔ကို ဖြဲ႔စည္းခဲ့သည္။ ထိုေျပာက္က်ားတပ္ဖြဲ႔မ်ားသည္ကား ေနာင္ေသာအခါ ဂ်ပန္ေတာ္လွန္ေရး ေျပာက္ၾကား တပ္ဖြဲ႔မ်ားအျဖစ္ ထင္ရွားမည္ျဖစ္သည္။ ရခုိင္ေျပာက္က်ားမ်ားသည္ ဂ်ပန္ေတာ္လွန္ေရးကို အေၾကာင္းအားေလ်ာ္စြာ ျမန္မာျပည္မွာထက္ (၃)လခန္႔ေစာ၍ တုိက္ခိုက္ခဲ့ၾကသည္။ ရခုိင္ေျပာက္က်ားမ်ား၏ ဂ်ပန္ေတာ္လွန္ေရးေန႔ကား (၁၉၄၅)ခုႏွစ္၊ ဇန္နဝါရီလ(၁)ရက္ေန႔ျဖစ္သည္။ ဂ်ပန္ေတာ္လွန္ေရးၿပီးေသာအခါ ၿဗိတိသွ်တို႔ ရခုိင္ျပည္သို႔ ေရာက္လာၾကသည္။ (၁၉၄၅)ခု၊ မတ္လေလာက္တြင္ ရခုိင္တျပည္လံုး ၿဗိတိသွ်တို႔ လက္ေအာက္သုိ႔ ျပန္လည္က်ေရာက္သြားသည္။ ထို႔ေနာက္ ျမန္မာတႏုိင္ငံလံုး ၿဗိတိသွ်တို႔ ေအာက္သို႔ က်ေရာက္သြားၿပီး၊ (၁၉၄၅)ခုႏွစ္ ေအာက္တိုဘာလတြင္ ဘုရင္ခံဆာေဒၚမန္စမစ္ ရန္ကုန္သို႔ ျပန္ေရာက္လာသည္။ ျမန္မာျပည္ကို စစ္ၿပီးေခတ္တြင္ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးအတြက္ စကၠဴျဖဴစီမံကိန္းလည္းပါလာသည္။<br /><br />“ဘုရင္ခံသည္ ၿဗိတိသွ်ပါလီမန္ကုိ တာဝန္ခံ၍ ဆက္လက္အုပ္ခ်ဳပ္သြားမည္။ (၃)ႏွစ္ျပည့္မွ ျမန္မာျပည္ကို ကိုယ္ပုိင္အုပ္ခ်ဳပ္ေရးေပးမည္” ဤသေဘာထားမ်ားပါရွိေသာ စကၠဴျဖဴစာတမ္းကို ထုတ္ျပန္ေၾကညာခဲ့သည္။ ဤအေျခအေနတြင္ လြတ္လပ္ေရးတုိက္ပြဲသည္ နည္းပရိယာယ္ အလွည့္အေျပာင္းတခုသို႔ ေရာက္ရွိခဲ့သည္။ ဤနည္းပရိယာယ္ အလွည့္အေျပာင္းကို အေၾကာင္းျပဳ၍ လြတ္လပ္ေရး ၾကိဳးပမ္းခဲ့ၾကေသာ ေခါင္းေဆာင္မ်ားသည္ သေဘာထားမ်ားအျမင္မ်ား ကြဲျပားမႈရွိခဲ့ၾကသည္။ လြတ္လပ္ေရးအတြက္ ဆက္လက္ ၾကိဳးပမ္း တုိက္ပြဲဝင္ေရးအတြက္ မည္သို႔မွ်အျငင္း မပြားၾကေသာ္လည္း လြတ္လပ္ေရးတုိက္ပြဲ နည္းပရိယာယ္ဆုိင္ရာ ျပႆာနာမ်ားတြင္ကား ေစ့စပ္၍မရႏုိင္ေလာက္ေအာင္ အျငင္းပြားခဲ့ၾကေလသည္။ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းႏွင့္ ဖဆပလ ေခါင္းေဆာင္ပုိင္းကမူ လြတ္လပ္ေရးအတြက္ တုိက္ပြဲဝင္ရာတြင္ ကမၻာ့အေျခအေန၊ ျမန္မာႏုိင္ငံ၏ အေျခအေနမ်ားအရ အဂၤလိပ္အစိုးရႏွင့္ ေဆြးေႏြး ညိွႏႈိင္းျခင္းျဖင့္ တုိင္းျပဳျပည္ျပဳ လႊတ္ေတာ္မွတဆင့္ လြတ္လပ္ေရးကိုရယူရန္ႏွင့္ အကယ္၍ အဂၤလိပ္တို႔က လြတ္လပ္ေရး မေပးမွသာလွ်င္ လက္နက္ကုိင္တုိက္ပြဲကိုဆင္ႏႊဲရန္ သေဘာထားမ်ားရွိၾကသည္။<br /><br />အခ်ိဳ႕ေသာ ေခါင္းေဆာင္မ်ားကမူ လြတ္လပ္ေရးဟူသည္ ေတာင္းယူ၍ရေသာအရာမဟုတ္၊ ေစ့စပ္ေဆြးေႏြးျခင္း အားျဖင့္အက်ိဳးမရွိႏုိင္ ျပန္ဝင္လာေသာ အဂၤလိပ္မ်ားကိုလည္း လက္နက္ကုိင္ တုိက္ပြဲဆင္ႏႊဲျခင္းျဖင့္သာ လြတ္လပ္ေရးကို ရယူရန္ သေဘာထားမ်ားရွိၾကသည္။ ဤအေျခခံသေဘာ ထားကြဲလြဲမႈမ်ားေၾကာင့္ ဖဆပလ အတြင္းတြင္ ဗမာျပည္ကြန္ျမဴနစ္ပါတီႏွင့္ အင္အားစုမ်ား ကြဲၾကသည္။ ဗမာျပည္ ကြန္ျမဴနစ္ပါတီ အတြင္း၌လည္း “ဘေရာက္ဒါဝါဒ”ေၾကာင့္ ဤသို႔ျဖစ္ရသည္ဟုဆိုကာ အလံနီႏွင့္ အလံျဖဴ ဟူ၍ ႏွစ္ျခမ္းကြဲၾကသည္။ ဤအကြဲမ်ားမွတဆင့္ ျပည္တြင္းစစ္မီးကို ေတာက္ေလာင္ေစခဲ့သည္။ ျပည္တြင္းစစ္သည္ (၁၉၄၈)ခုႏွစ္ ကြန္ျမဴနစ္ပါတီ ေတာခုိသည္မွစ၍ ျဖစ္ပြားခဲ့သည္ဟု ဆုိရေသာ္လည္း (၁၉၄၆-၄၇) ခုႏွစ္မ်ားကစ၍ ဆူပူေတာ္လွန္မူမ်ားသည္ ဖ်ာပံု၊ ပ်ဥ္းမနား၊ ပဲခူး၊ ရမည္းသင္းႏွင့္ ရခုိိင္ျပည္တို႔၌ ေပၚေပါက္ခဲ့သည္။<br /><br />ယင္းအနက္ ရခုိင္ျပည္နယ္၏ ဆူပူေတာ္လွန္မႈမွာႀကီးက်ယ္ခဲ့သည္။ ရခုိင္ျပည္၌ ဤသို႔ျဖစ္ရျခင္း အေၾကာင္းရင္းမွာလည္း လြတ္လပ္ေရးကို ေတာင္းယူ၍ (ေဆြးေႏြးယူ၍)မရႏုိင္၊ လက္နက္ကိုင္တုိက္ပြဲျဖင့္သာ ရယူႏုိင္မည္ဟူ၍ ရခုိင္ျပည္ေခါင္းေဆာင္မ်ားက ယူဆခဲ့ၾက၍ျဖစ္ေပသည္။ ၄င္း အယူအဆကို ရခုိင္ျပည္ရွိ ပါတီေပါင္းစံု တက္ေရာက္ေသာ တပ္ေပါင္းစုညီလာခံလည္းျဖစ္ေသာ(၁၉၄၇)ခု၊ ဧၿပီလတြင္ က်င္းပခဲ့သည့္ ေျမပံုျမိဳ႕ ညီလာခံတြင္ အထင္အရွားေတြ႔ရသည္။ ထုိညီလာခံသို႔ ဖဆပလ(ရခုိင္တုိင္း)၊ ျပည္သူ႔ရဲေဘာ္အဖြဲ႔ (ရခုိင္တုိင္း)၊ ရခုိင္ျပည္သူ႔လြတ္ေျမာက္ေရးအဖြဲ႔ခ်ဳပ္၊ ရခုိင္ျပည္လူငယ္မ်ားအစည္းအရံုး၊ ရခုိင္ျပည္ ေတာင္သူလယ္သမားအဖြဲ႔ခ်ဳပ္တို႔ တက္ေရာက္ၾကသည္။ ဤညီလာခံ၌ ၿဗိတိသွ်တို႔ လက္ေအာက္မွ လြတ္ေျမာက္ေရးကို လက္နက္ကုိင္ေတာ္လွန္ေရးနည္းျဖင့္ ဆက္လက္တုိက္ပြဲဝင္ ရန္ဟူေသာလမ္းစဥ္ကို သေဘာတူ ခ်မွတ္ခဲ့ၾကေပသည္။ အျခားထူးျခားခ်က္တရပ္မွာ ဆံုးျဖတ္ခ်က္မ်ား၌ ရခုိင္လူမ်ိဳးတို႔၏ ကံၾကမၼာကို ရခုိင္လူမ်ိဳးမ်ားကသာ ဖန္းတီးရန္ဟူ၍ပါရွိခဲ့ေပသည္။<br /><br />ထိုညီလာခံသို႔ ဖဆပလအဖြဲ႔ခ်ဳပ္မွ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္း၊ ဦးဘေဆြ၊ ဦးေအာင္ဇံေဝစသည့္ ေခါင္းေဆာင္မ်ား တက္ေရာက္ၾကသည္။ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းက မိမိ၏သေဘာထားကို ရွင္းျပေဟာၾကားရာတြင္ လက္နက္ကုိင္ တုိက္ပြဲအတြက္ ျပင္ဆင္မႈရွိဖို႔လိုေၾကာင္း၊ အကယ္၍ အဂၤလိပ္တို႔ က လြတ္လပ္ေရးကိုမေပးပါက ေတာ္လွန္တုိက္ခုိက္ရန္အတြက္ ျပင္ဆင္ထားမည္ျဖစ္ေသာ္လည္း အဓိကမွာ အဂၤလိပ္တုိ႔ႏွင့္ေဆြးေႏြးၿပီး တုိင္းျပဳျပည္ျပဳ လြတ္ေတာ္ေရြးေကာက္ပြဲမွတဆင့္ လြတ္လပ္ေရးရယူရန္ျဖစ္ေၾကာင္း၊ ရွင္းလင္း ေျပာၾကားခဲ့သည္။<br /><br />ဤအယူအဆကို ရခုိင္ျပည္အဖြဲ႔အစည္းေခါင္းေဆာင္အသီးသီးမွ ေခါင္းေဆာင္မ်ားက လက္မခံပယ္ခ်ခဲ့ၿပီး၊ အခ်ိဳ႔က ဗုိလ္ခ်ဳပ္ ေအာင္ဆန္းကိုပင္ အဂၤလိပ္တို႔ထံ ဒူးေထာက္အညံ့ခံသူဟူ၍ စြပ္စြဲခဲ့ေပသည္။ ဤသို႔ျဖင့္ ဖဆပလ ေခါင္းေဆာင္မ်ားႏွင့္ ရခုိင္ျပည္ အဖြဲ႔ေပါင္းစံုမွ ေခါင္းေဆာင္မ်ား၏ သဘာထားကြဲလြဲခဲ့ၾကရာ ဤအကြဲအျပဲမ်ားသည္ပင္ ေနာက္ဆက္တြဲအျဖစ္ ရခုိင္ျပည္၏ လက္နက္ကုိင္ေတာ္လွန္မႈကို ျဖစ္ေပၚေစခဲ့သည္။<br /><br />ၿဗိတိသွ်တို႔သည္ ျမန္မာျပည္ကို အေျခအေနအရ လြတ္လပ္ေရး မေပးမျဖစ္ ေပးရမည္ရွိေသာအခါ ျမန္မာျပည္ကိုသာ လြတ္လပ္ေရးေပးၿပီး၊ ရွမ္းႏွင့္ ေတာင္တန္းေဒသမ်ားကို ခ်န္ထားလိုေသာ သေဘာထားမ်ား ရွိခဲ့ ၾကသည္။ ရခုိင္ေဒသႏွင့္ မြန္ေဒသမ်ားမွာမူ ျမန္မာျပည္ႏွင့္တေပါင္းတည္း အုပ္ခ်ဳပ္ခဲ့ျခင္းေၾကာင့္ ျပႆနာမ်ား မေပၚေပါက္ေသာ္လည္း ရွမ္းျပည္အပါအဝင္ ေတာင္တန္းေဒသမ်ားႏွင့္ ေပါင္းစည္းေရးမွာမူ ျပႆနာမ်ားရွိခဲ့ေပသည္။ ထို႔ေၾကာင့္ ရွမ္းျပည္အပါအဝင္ ေတာင္တန္းေဒသ ကိုယ္စားလွယ္မ်ားႏွင့္ ေဆြးေႏြး ညိွႏႈိင္းၿပီး၊ ေပါင္းစည္းေရးအတြက္ သေဘာတူညီခ်က္မ်ား ရယူခဲ့ေပသည္။ ဤသို႔ျဖင့္ ပင္လံုစာခ်ဳပ္ဟူ၍ ေပၚေပါက္လာခဲ့ရေပသည္။ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းသည္ ရွမ္း၊ ကခ်င္၊ ခ်င္းစသည့္ ကိုယ္စားလွယ္မ်ားႏွင့္ ပင္လံုစာခ်ဳပ္ကို လက္မွတ္ေရးထိုးခဲ့ၾကၿပီး၊ ထုိပင္လံုစာခ်ဳပ္တြင္ ရခုိင္လူမ်ိဳး ကိုယ္စားလွယ္မ်ား တက္ေရာက္ ေဆြးေႏြးျခင္းႏွင့္ လက္မွတ္ထိုးျခင္းမ်ား မရွိသည့္အျပင္ ထုိလူမ်ိဳးမ်ား၏အေၾကာင္းကိုလည္း တခြန္းတပါဒမွ် ေဆြးေႏြးခဲ့ ျခင္းမရွိေပ။ ဤသို႔ျဖစ္ရျခင္းအတြက္ ရခုိင္အမ်ိဳးသား ေနာင္လာေနာက္ သားလူငယ္မ်ားက ေဝဖန္မႈမ်ားရွိၾကသည္။ အထူးသျဖင့္ ထုိညီလာခံသို႔ တက္ေရာက္ခဲ့ေသာ ရခုိင္အမ်ိဳးသား ဦးေအာင္ဇံေဝ (ဖဆပလကိုယ္စားလွယ္) ကိုပင္ အျပစ္တင္ေဝဖန္ေလ့ရွိၾကေပသည္။ မည္သို႔ပင္ျဖစ္ေစ ဤသို႔ ျဖစ္ရျခင္းမွာ ထိုစဥ္က ရခုိင္အမ်ိဳးသားအေရးကို တာဝန္ယူေဆာင္ရြက္မည့္ အမ်ိဳးသားပါတီတရပ္ကို မဖြဲ႔ႏုိင္ျခင္းေၾကာင့္ပင္ ျဖစ္သည္။<br /><br />ထိုစဥ္က ရခုိင္ေခါင္းေဆာင္မ်ားမွာလည္း လြတ္လပ္ေရးရလွ်င္ ရခုိင္ႏွင့္ျမန္မာလူမ်ိဳးမ်ား အတူတူ လြတ္လပ္ေရးကို ရၾကမည္ျဖစ္ၿပီး၊ တန္းတူ ရည္တူအခြင့္အေရးမ်ားလည္း ရွိလိမ့္မည္ဟု ယံုၾကည္ခဲ့ပါသည္။ ထို႔ေၾကာင့္ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ ျမန္မာတျပည္လံုးႏွင့္သက္ဆုိင္ေသာ ပါတီအဖြဲ႔ အစည္းမ်ား၌သာ တက္တက္ၾကြၾကြ ပါဝင္ေဆာင္ရြက္ခဲ့ၾကျခင္းလည္းျဖစ္ေပသည္။ (ဒို႔ဗမာအစည္းအရံုး၊ ဖဆပလ၊ ဗကပ၊ ျပည္သူ႔ရဲေဘာ္၊ ဆိုရွယ္လစ္ပါတီ) ရခုိင္ေခါင္းေဆာင္မ်ားအေနျဖင့္လည္း အမ်ိဳးသား ေခါင္းေဆာင္ႀကီး ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းအေပၚ ယံုၾကည္မႈအျပည့္အဝရွိခဲ့ၾကပါသည္။ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းသည္ လြတ္လပ္ေရး အၾကိဳကာလျဖစ္ေသာ (၁၉၄၆) ခု၊ မတ္လတြင္ စစ္ေတြျမိဳ႔သို႔လာေရာက္၍ လြတ္လပ္ေရးအတြက္ ေဟာေျပာစည္းရံုးသည္။<br /><br />အထူးသျဖင့္ ဘုရင္ခံေဒၚမန္စမစ္၏ အတုိင္ပင္ခံအစိုးရအဖြဲ႔၏ ေခါင္းေဆာင္မ်ားျဖစ္ၾကေသာ ဆာေပၚထြန္း၊ ဆာထြန္းေအာင္ေက်ာ္တို႔မွာ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားျဖစ္ၾကရာ ထုိအေျခအေနကို ေကာင္းစြာ သေဘာေပါက္ေသာ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္းသည္ လြတ္လပ္ေရးအတြက္ တုိင္းရင္းသား လူမ်ိဳးစံု ေသြးစည္းညီညြတ္ေရးကို အေျခခံ၍ ေဟာေျပာခဲ့ေပသည္။ လြတ္လပ္ေရး ရလွ်င္ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးတမ်ိဳးက အျခားလူမ်ိဳးတမ်ိဳးကို ခ်ယ္လွယ္ ေသြးစုတ္ခြင့္ မရွိေတာ့ပဲ “ဗမာတက်ပ္၊ ရခုိင္တက်ပ္ ျဖစ္ေစရမည္” ဟူ၍ ေဟာေျပာခဲ့ေပသည္။ ထုိစဥ္က ရခုိင္ႏွင့္ ျမန္မာတို႔သည္ ၿဗိတိသွ် ကိုလိုနီ လက္ေအာက္တြင္ အတူတကြက်ေရာက္ေနၾကရေသာ ဘဝတူမ်ား ျဖစ္ၾကသျဖင့္ ကြဲျပားမႈႏွင့္ခြဲျခားမႈမ်ားလည္း မရွိခဲ့ၾကေပ။ ထိုနည္းတူစြာ လြတ္လပ္ေရးရလွ်င္ ဤအတုိင္းပင္ ရွိလိမ့္မည္ဟု ယံုၾကည္ခဲ့ၾကေပသည္။<br /><br />(၁၉၄၈)ခုႏွစ္ဇန္နဝါရီလ(၄)ရက္ေန႔တြင္ ရွမ္းျပည္ႏွင့္ ေတာင္တန္း ေဒသမ်ားပါဝင္သည့္ ျမန္မာႏိုင္ငံသည္ လြတ္လပ္ေရးကို ရရွိခဲ့ေပသည္။ ရွမ္း၊ ကခ်င္၊ ကရင္၊ ကယား၊ ခ်င္းလူမ်ိဳးအသီးသီးတို႔သည္လည္း အမ်ိဳးသားလုပ္ပုိင္ခြင့္အာဏာမ်ား အေတာ္အသင့္ရွိေသာ ျပည္နယ္မ်ားကိုရရွိခဲ့ၾကေပသည္။<br /><br />ရခုိင္လူမ်ိဳးမ်ားမွာမႈ ထိုသို႔ေသာ ျပည္နယ္ကိုပင္ မရရွိခဲ့ေပ။ မည္ သို႔ပင္ရွိေစ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ကား ျမန္မာတျပည္လံုးႏွင့္ သက္ဆုိင္ ေသာ ပါတီအဖြဲ႔အစည္းမ်ားျဖစ္သည့္ ဖဆပလ၊ ဗကပ၊ ျပည္သူ႔ရဲေဘာ္အဖြဲ႔ခ်ဳပ္၊ ဆိုရွယ္လစ္ပါတီစသည့္ အဖြဲ႔အစည္းမ်ား၌သာ တက္တက္ၾကြၾကြ ၾကိဳးပမ္းေဆာင္ရြက္လ်က္ရွိၾကေပသည္။ ျမန္မာႏိုင္ငံတြင္ ဖြဲ႔စည္းခဲ့ၾကေသာ ပါတီအဖြဲ႔စည္းမ်ားအနက္ ဗမာျပည္ကြန္ျမဴနစ္ပါတီႏွင့္ ျပည္သူ႔ရဲေဘာ္အဖြဲ႔ ခ်ဳပ္တို႔တြင္ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ားအေရးႏွင့္ ပတ္သက္၍ ကိုယ္ပုိင္ ျပဌာန္းခြင့္ကို အသိအမွတ္ျပဳ လက္ခံထားၾကသည္ကိုလည္း ေတြ႔ရေပသည္။ ဖဆပလအဖြဲ႔ခ်ဳပ္တြင္လည္း ေနသူရိန္ အစည္းအေဝး မွတ္တမ္းမ်ား ဗုိလ္ခ်ဳပ္ေအာင္ဆန္း၏ မိန္႔ခြန္းမ်ားအရ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ား တန္းတူေရးႏွင့္ ကိုယ္ပုိင္ျပဌာန္းခြင့္ကို အသိအမွတ္ျပဳ လက္ခံလာၾကသည္ဟု ဆုိရမည္ျဖစ္ေသာ္လည္း ဖဆပလ၏ ေနာက္ပုိင္း ေခါင္းေဆာင္မ်ားမွာမူ တကယ္တမ္း လက္ခံလိုက္နာမႈ မရွိသည္ကိုေတြ႔ရေပသည္။<br /><br />လြတ္လပ္ေရးရၿပီးေနာက္ပုိင္း ျမန္မာႏုိင္ငံကိုအုပ္ခ်ဳပ္ခဲ့ၾကေသာ ေခါင္းေဆာင္မ်ားသည္ မိမိတို႔၏ အာဏာ တည္ၿမဲေရးကိုသာ ဦးစားေပး ၾကၿပီး အျခားတုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ားအေရးကို အေလးမမူ ဂရုမစိုက္သည့္ အေျခအေနမ်ားႏွင့္ ၾကံဳေတြ႔လာရေပသည္။ အထူးသျဖင့္ ျပည္တြင္းစစ္ ကို အေၾကာင္းျပဳ၍ အျခား တုိင္းရင္းသားမ်ားအေပၚ မယံုမၾကည္ ခြဲျခား ဆက္ဆံမႈမ်ားလည္း ရွိခဲ့ၾကေပသည္။ ထိုေၾကာင့္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ မိမိတို႔၏ အမ်ိဳးသားေရးကိုေဆာင္ရြက္ရန္ ရတည (ရခုိင္တုိင္းရင္းသား ညီညြတ္ေရးပါတီ)ကို ဖြဲ႔စည္းကာ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ား၏ အမ်ိဳးသားဆုိင္ရာ အခြင့္အေရးမ်ားႏွင့္ ရခုိင္ျပည္နယ္ ရရွိေရးအတြက္ ၾကိဳးပမ္းေဆာင္ရြက္လာသည္ကို ေတြ႔ရေပသည္။ ဖဆပလ ႏွစ္ျခမ္းကြဲၿပီး ေနာက္ပုိင္းတြင္မူ သန္႔ရွင္းဖဆပလ၏ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ားအေပၚ သေဘာထားမ်ားကို ေအာက္ပါအတုိင္းေတြ႔ရေပသည္။<br /><br />“ျပည္ေထာင္စုသည္ ျမန္မာလူမ်ိဳးမ်ားအတြက္သာမက မြန္၊ ရခိုင္၊ ကရင္၊ ရွမ္း၊ ကခ်င္၊ ခ်င္း၊ ကယား၊ အစရွိေသာ လူမ်ိဳးအားလံုး အတြက္လည္း ျဖစ္ေစသင့္သည္။ ထုိလူမ်ိဳးစုမ်ား အညီအညြတ္၊ စည္းစည္းလံုးလံုး ေနထုိင္ရာလည္း ျဖစ္၍၊ လူမ်ိဳးတုိင္းက ကိုယ့္ႏုိင္ငံ၊ ကိုယ့္တုိင္းျပည္ဟု ဂုဏ္ ယူလိုေသာ ႏိုင္ငံလည္း ျဖစ္ေစသင့္ေပသည္။ ေသြးမတူေသာေၾကာင့္လည္းေကာင္း၊ ယဥ္ေက်းမႈ မတူေသာေၾကာင့္လည္းေကာင္း ေနာက္ေၾကာင္း ရာဇဝင္မတူေသာေၾကာင့္လည္းေကာင္း၊ ခြဲျခားခြဲျခားျဖစ္ခ်င္ေသာ ခြဲျခားေရး စိတ္ဓာတ္တို႔ကို ကြယ္ေပ်ာက္၍ ျပည္ေထာင္စုစိတ္ဓာတ္သည္ တဖြားဖြား ေပၚေပါက္လာေစသင့္ေလသည္။ (သန္႔ရွင္းဖဆပလ၏ မူဝါဒႏွင့္လုပ္ငန္းစဥ္စာအုပ္ ျပည္ေထာင္စုစည္းရံုးေရးအပုိင္း စာမ်က္ႏွာ ၇၃၊ အပုိဒ္ ၃ မွ ၁၁ ထိ ေကာက္ႏႈတ္ေဖၚျပခ်က္)<br /><br />၄င္းျပင္ သန္႔ရွင္းဖဆပလဥကၠ႒ဦးႏုသည္ရခုိင္ျပည္နယ္၊ မြန္ျပည္ နယ္ေပးရန္အတြက္ ကတိမ်ားလည္း ေပးခဲ့ေပသည္။ ထို႔ေၾကာင့္ ရခိုင္ တုိင္း ရင္းသားမ်ားညီညြတ္ေရးပါတီ လႊတ္ေတာ္ကိုယ္စားလွယ္မ်ားသည္ သန္ရွင္း ဖဆပလကို အျပည့္အဝေထာက္ခံခဲ့ၾကေပသည္။ ဤသို႔ျဖင့္ (၁၉၆ဝ)ခုႏွစ္၊ ဧၿပီလ(၅)ရက္ေန႔တြင္ က်င္းပခဲ့ေသာ ျပည္ေထာင္စုျမန္မာႏိုင္ငံေတာ္ တတိယ အႀကိမ္ေျမာက္၊ ပထမအႀကိမ္ ပါလီမန္ အစည္းအေဝးတြင္ ရခိုင္ျပည္နယ္ ႏွင့္ မြန္ျပည္နယ္အေၾကာင္းႏွင့္စပ္လ်ဥ္း၍ ႏုိင္ငံေတာ္ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ ဦးႏုက ေအာက္ပါအတုိင္း မိန္႔ခြန္းေျပာၾကားခဲ့ေပသည္-<br /><br />“တုိင္းရင္းသားေတြရဲ႔ စိတ္ထဲမွာ ျပည္နယ္လိုခ်င္တဲ့ဆႏၵ ႏွစ္ႏွစ္ကာကာ ရွိၾကတယ္ဆုိရင္ မြန္ျပည္နယ္၊ ရခုိင္ျပည္နယ္ကို ေပးပါမယ္လို႔ က် ေနာ္ ကတိေပးဖူးပါတယ္။ ဒီမိုကေရစီနဲ ့အညီ ၄င္းေဒသအတြင္း ေနထုိင္ၾကတဲ့ ျပည္သူလူထုအတြက္ ေအးေအးခ်မ္းခ်မ္း၊ ခ်စ္ခ်စ္ခင္ခင္၊ ေပ်ာ္ေပ်ာ္ရႊင္ရႊင္ အမ်ိဳးျဖစ္ေစမယ့္နည္းနဲ႔အညီ၊ ၄င္းသက္ဆုိင္ရာ တုိင္းရင္းသားျပည္သူလူထုရဲ့ တကယ့္ဆႏၵကို သိရေအာင္ ျပဳျပင္ၿပီးတဲ့ေနာက္ သိရတဲ့အခ်က္ေတြကို မူတည္ၿပီး ကတိအတုိင္း အေစာဆံုး ေဆာင္ရြက္ေပးပါမယ္။ သက္ဆုိင္ရာ လူထုဆႏၵကို သိရေအာင္ျပဳရမယ့္ကိစၥမွာ ျပဳျပင္ပံုျပဳျပင္နည္းႏွင့္ပတ္သက္ၿပီး က်ေနာ္ဟာ သက္ဆုိင္ရာ ေခါင္းေဆာင္မ်ားႏွင့္ တုိင္ပင္ပါမယ္။”<br /><br />(၁၉၆ဝ)ခုႏွစ္ ၾသဂုတ္လ (၂၂)ရက္ေန႔ တတိယအႀကိမ္ေျမာက္၊ ဒုတိယအႀကိမ္ ပါလီမန္ အစည္းအေဝးမွာ ႏုိင္ငံေတာ္ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္က ေအာက္ပါအတုိင္း ရခုိင္ျပည္နယ္၊ မြန္ျပည္နယ္ကိစၥကို မိန္႔ခြန္းေျပာခဲ့ျပန္သည္-<br /><br />“မြန္ျပည္နယ္ႏွင့္ ရခိုင္ျပည္နယ္ကိစၥႏွင့္ပက္သက္ၿပီး အထင္လြဲမႈ ေတြမရွိရေအာင္ အစိုးရရဲ့သေဘာထားကို ေအာက္ပါအတုိင္း ရွင္းလင္းေဖာ္ ျပပါရေစ။<br />၁) သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိလူထုက ျပည္နယ္လိုခ်င္တယ္ဆိုလို႔ရွိရင္ မြန္ျပည္နယ္နဲ႔ ရခိုင္ျပည္နယ္ကို ေပးပါ့မယ္။<br /><br />၂) သက္ဆုိင္ရာေဒသလူထုရဲ့ဆႏၵကိုအေကာင္းဆံုး ဘယ္နည္းနဲ႔ ရယူမယ္ဆုိတာ သက္ဆုိင္ရာ ပုဂၢိဳလ္မ်ားနဲ႔တုိင္ပင္ၿပီး အစိုးရ အတုိင္ပင္ခံအဖြဲ႔က အစုိးရကိုအႀကံေပးရမယ္။ အတုိင္ပင္ခံ အဖြဲ႔က ေပးတဲ့အႀကံရလွ်င္ သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိ လူထုရဲ ့ဆႏၵကို အစိုးရကယူေပးမယ္။ ဒီေနရာမွာ ထပ္ၿပီး ရွင္းပါေစ။ အစိုးရအတုိင္ပင္ခံအဖြဲ႔က မြန္နဲ႔ရခုိင္ျပည္နယ္ေပးသင့္/မေပး သင့္ကိစၥအတြက္ အစုိးရကို အႀကံေပးရန္မဟုတ္၊ သက္ဆုိင္ရာ ေဒသရွိ လူထုဆႏၵကို အေကာင္းဆံုးဘယ္နည္းနဲ႔ ရယူမယ္ဆိုတာကိုသာ အႀကံျပဳရန္သာျဖစ္တယ္။ ဒီအႀကံကို ေစာႏုိင္သမွ် ေစာေစာေပးရန္ အစိုးရက တုိက္တြန္းေပးမယ္။<br /><br />၃) မြန္ႏွင့္ရခိုင္ျပည္နယ္ကိစၥႏွင့္ပက္သက္ၿပီး အတုိင္ပင္ခံအဖြဲ႔နဲ႔ သြား ေရာက္ေဆြးေႏြးၾကတဲ့ ျပည္ေထာင္စု အဖြဲ႔ဝင္မဟုတ္တဲ့ ပုဂၢိဳလ္ေတြဟာသက္ဆုိင္ရာေဒသရွိလူထုရဲ့ဆႏၵကို အေကာင္းဆံုး ဘယ္နည္းနဲ႔ ယူႏုိင္မယ္ဆိုတာကိုလည္း ေျပာႏုိင္တယ္။ မြန္နဲ႔ရခိုင္ျပည္နယ္ ေပးသင့္/မေပးသင့္ဆိုတာကိုလည္း လြတ္လြတ္လပ္လပ္ေျပာႏုိင္ပါတယ္။<br /><br />၄) သို႔ရာတြင္ ျပည္ေထာင္စုအဖြဲ႔ဝင္မ်ားျဖစ္ၾကတဲ့ သက္ဆုိင္ရာ ေဒသရွိ အမ်ိဳးသားမ်ားမူကား အတုိင္ပင္ခံ အဖြဲ႔ႏွင့္ ေဆြးေႏြးတဲ့အခါ သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိလူထုရဲ့ဆႏၵကုိ အေကာင္းဆံုး ဘယ္နည္းနဲ႔ ယူသင့္တယ္ဆိုတဲ့ အခ်က္ကိုသာ ေဆြးေႏြးၿပီး၊ မြန္ႏွင့္ရခိုင္ျပည္နယ္ ေပးသင့္မသင့္ဆိုတဲ့ကိစၥကို အတုိင္ပင္ခံအဖြဲ႔နဲ႔ မေဆြးေႏြးေအာင္ တားျမစ္ေပးမယ္။<br />၅) ျပည္ေထာင္စု အဖြဲ႔ဝင္မ်ားျဖစ္ၾကတဲ့ သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိ အမ်ိဳးသားေတြဟာ မြန္နဲ႔ရခိုင္ျပည္နယ္ ယူသင့္/မသင့္ကိစၥကို သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိလူထုႏွင့္လြတ္လြတ္လပ္လပ္ ေဆြးေႏြး ႏုိင္တယ္။ လြတ္လြတ္လပ္လပ္ ေဟာေျပာႏုိင္တယ္။<br /><br />၆) အကယ္၍ သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိလူထုက ျပည္နယ္ကို လိုခ်င္တယ္လို႔ ဆံုးျဖတ္တဲ့အတြက္ မြန္နဲ႔ ရခိုင္ျပည္နယ္ေပးရန္ကိစၥ လႊတ္ေတာ္ထဲမွာ ေဆြးေႏြးရင္ ျပည္ေထာင္စုအဖြဲ႔ဝင္မ်ားျဖစ္ၾကတဲ့ သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိ အမတ္ေတြက မိမိၾကိဳက္သလို လြတ္လြတ္ လပ္လပ္ ေဆြးေႏြးႏုိင္တယ္။ မဲေပးရန္ကိစၥေပၚလာရင္လည္း မိမိတုိ႔ရဲ့မဲကို လြတ္လြတ္လပ္လပ္ မဲေပးႏုိင္တယ္။<br /><br />၇) သက္ဆုိင္ရာေဒသရွိလူထုက ျပည္နယ္ လုိခ်င္တယ္လို႔ ဆံုးျဖတ္တဲ့အတြက္ မြန္နဲ႔ရခိုင္ျပည္နယ္ေပးေရးကိစၥ လႊတ္ေတာ္ထဲမွာ ေပၚလာရင္ ျပည္ေထာင္စုအဖြဲ႔ရဲ့ သက္ဆုိင္ရာေဒသမွ အမတ္ေတြမွလြဲၿပီး အျခားအမတ္ေတြအားလံုးဟာ မြန္နဲ႔ရခုိင္ ျပည္နယ္ ေပးေရးကိစၥကို ေထာက္ခံၾကရမည္။”<br /><br />အထက္ပါ မိန္႔ခြန္းႏွစ္ရပ္ေပါင္း၏ အဓိပၸါယ္ဖြင့္ဆိုပါက ေအာက္ပါအတုိင္း နားလည္ႏုိင္ေပသည္-<br />၁) ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ ျပည္နယ္ ရရွိထုိက္သည္။<br />၂) ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ား တကယ္အလိုရွိပါက ျပည္နယ္ေပးမည္။<br />၃) ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားဆႏၵကို သိရွိေအာင္ ဒီမိုကေရစီနည္းႏွင့္အညီ ျပဳလုပ္ေဆာင္ရြက္ေပးမည္။<br />၄) ထုိသို႔ျပဳလုပ္ေဆာင္ရြက္မည့္ နည္းကို ေခါင္းေဆာင္မ်ားႏွင့္ တုိင္ပင္မည္။<br />၅) ရခုိင္အမ်ိဳးသာမ်ား၏ ဆႏၵကို သိသည္ႏွင့္တျပိဳင္နက္ျပည္နယ္ ေပးေရးကို အေစာဆံုး ေဆာင္ရြက္ေပးမည္ဟူ၍ျဖစ္ေလသည္။<br /><br /><br />ထို႔ျပင္ ျမန္မာႏုိင္ငံသည္(၁၉၄၈)ခုႏွစ္တြင္လြတ္လပ္ေရးရရွိခဲ့သည္။ ပင္လံုစာခ်ဳပ္ႏွင့္ ပင္လံု သဘာတူညီခ်က္မ်ားအရ ျမန္မာႏုိင္ငံကို ျပည္ေထာင္စု အျဖစ္ဖြဲ႔စည္းရန္ သေဘာတူခဲ့ၾက၏။ သို႔ရာတြင္ ျမန္မာႏုိင္ငံ၏ ေနာက္ပုိင္း ေခါင္းေဆာင္မ်ားသည္ ဤအေျခခံ သေဘာတူညီခ်က္မ်ားမွ ေသြဖီခဲ့ၾက၏။ ထုိ႔ေၾကာင့္ ျပည္ေထာင္စုျမန္မာႏိုင္ငံအျဖစ္ႏွင့္ ျဖတ္သန္းခဲ့ၾကေသာ (၁ဝ) ႏွစ္ေက်ာ္ခရီးတြင္ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ား၏ မေက်နပ္မႈမ်ားကို ေပၚေပါက္ေစ၏။ ျပည္နယ္မ်ား၏ ႏုိင္ငံေရး၊ စီးပြားေရး၊ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး နယ္ပယ္မ်ားတြင္လည္း အက်ပ္အတည္းမ်ား ျဖစ္ေပၚလာ၏။ ထို႔ေၾကာင့္ (၁၉၆၂) ခုႏွစ္ ဇြန္လ (၈)ရက္မွ (၁၆)ရက္ေန႔အထိ ရွမ္းျပည္နယ္ ေတာင္ႀကီးျမိဳ႔တြင္ ညီလာခံတရပ္ကို က်င္းပကာ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ား၏ နစ္နာခ်က္၊ လိုလားခ်က္ႏွင့္ ရပုိင္ခြင့္မ်ားကို တင္ျပခဲ့ၾကသည္။ ထုိညီလာခံကိုလည္း ျပည္နယ္ေပါင္းစံု ညီလာခံႀကီးအျဖစ္ႏွင့္ က်င္းပခဲ့ေပသည္။ ညီလာခံကို ျပည္နယ္ ရရွိၿပီး ျဖစ္ေသာလူမ်ိဳးမ်ား၏ ကိုယ္စားလွယ္မ်ား တက္ေရာက္ၾကသကဲ့သုိ႔ ျပည္နယ္ မရွိေသးေသာ ရခုိင္ႏွင့္မြန္ ကုိယ္စားလွယ္မ်ားလည္း တက္ေရာက္ခဲ့ၾကေလသည္။ ရခိုင္ျပည္နယ္၊ မြန္ျပည္နယ္မ်ားႏွင့္ သက္ဆုိင္သည့္ အဆုိကိုလည္း တင္သြင္းခဲ့ၾကေလသည္။ ဤအဆုိတြင္- “ျပည္ေထာင္စု ျမန္မာႏိုင္ငံေတာ္တြင္ ျပည္နယ္ရသင့္ရထုိက္ေသာ အရည္အခ်င္းႏွင့္ ျပည့္စံုသည့္ မြန္၊ ရခုိင္ လူမ်ိဳးစုမ်ားက ဆႏၵျပင္းျပစြာျဖင့္ လုိလား ေတာင္းဆိုလ်က္ရွိေသာ ျပည္နယ္မ်ားကို အျမန္ဆံုး အေကာင္အထည္ ေဖၚထုတ္ေပးရန္ ျပည္ေထာင္စု ျမန္မာႏုိင္ငံေတာ္အစိုးရအား ဤညီလာခံႀကီးမွ တုိက္တြန္းေၾကာင္း” စသည္ျဖင့္ တုိက္တြန္းခဲ့ေလသည္။<br /><br />အထက္ပါ အေျခအေနအရပ္ရပ္ကို ေလ့လာသံုးသပ္ၾကည့္ျခင္းအားျဖင့္ ရခိုင္လူမ်ိဳးမ်ားသည္ ဘာသာစကား၊ ယဥ္ေက်းမႈ၊ လူဦးေရ၊ ပထဝီ အေနအထား၊ စီးပြားေရးအေျခအေန၊ သမုိင္းအစဥ္အလာမ်ားအရ သီးျခားလူမ်ိဳး တမ်ိဳးျဖစ္ၿပီး၊ ျပည္သူမ်ားအေနျဖင့္လည္း ျပည္နယ္ရလိုေၾကာင္း ျပင္းျပေသာဆႏၵမ်ားကို ထုတ္ေဖၚျပသခဲ့ၾကေပသည္။ ထုိ႔ေၾကာင့္ ျပည္ေထာင္စုအစုိးရသည္ ရခိုင္ျပည္နယ္ ေဖၚထုတ္ေရးအတြက္ ကတိမ်ားေပးရံုသာမက ရခုိင္ျပည္နယ္ေပးေရးအတြက္ ျပင္ဆင္မႈမ်ားပင္ ရွိလာခဲ့ေပသည္။ သို႔ရာတြင္ (၁၉၆၂)ခုႏွစ္၊ မတ္လ(၂)ရက္ေန႔တြင္ တပ္မေတာ္မွ အာဏာသိမ္းလိုက္ေသာအခါ ရခုိင္ျပည္နယ္အေရးသည္ ေရႊျပည္ေတာ္ ေမွ်ာ္တုိင္း ေဝးခဲ့ရျပန္ပါသည္။<br /><br />တပ္မေတာ္သည္ အာဏာသိမ္းၿပီး ျမန္မာ့ဆိုရွယ္လစ္ လမ္းစဥ္ပါတီကို တည္ေထာင္ခဲ့ေပသည္။ လမ္းစဥ္ပါတီေခတ္တြင္ကား လူမ်ိဳးမ်ားဆုိင္ရာ အခြင့္အေရးမ်ား ေတြးေခၚမႈမ်ားႏွင့္ အမ်ိဳးသားေရး လူပ္ရွားမႈမ်ားမွာ ဗဟို ဦးစီးခ်ဳပ္ကိုင္မႈစနစ္ေအာက္၌ ဆိတ္သုဥ္းခဲ့ေရေပသည္။ ရခုိင္အမ်ိဳးသားမ်ားမွာလည္း ဆိုရွယ္လစ္စနစ္ကို တကယ္ယံုၾကည္သူမ်ားထက္ ရာထူးေမွ်ာ္သူမ်ားႏွင့္ ျပည္ထဲေရးထက္ ဝမ္းေရးခက္ၾကသူမ်ားမွာ ဆိုရွယ္လစ္ဝဲကေတာ့ထဲတြင္ ခ်ားရဟတ္လည္လ်က္သာရွိၾကေပသည္။ အခ်ိဳ႔ေသာ ရခိုင္အမ်ိဳး သားမ်ားမ်ိဳးခ်စ္မ်ားကမူ မိမိတို႔၏ အမ်ိဳးသားေရးဆုိင္ရာ အခြင့္အေရးမ်ားကို ႏုိင္ငံေရးနည္းႏွင့္ ၾကိဳးပမ္း၍ မရႏုိင္ေသာအခါ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရးနည္ျဖင့္ ၾကိဳးပမ္းလာၾကသည္ကိုလည္း ေတြ႔ရေပသည္။ (“စစ္သည္ ႏုိင္ငံေရး၏အဆက္” ဟူ၍ ႏုိင္ငံေရး သုခမိန္မ်ားက အဆုိရွိခဲ့ေပသည္။)<br /><br />ဤသို႔ျဖင့္ စံေက်ာ္ထြန္းဦးေဆာင္ေသာ(A.I.A.)ေခၚရခုိင္လြတ္လပ္ေရးတပ္မေတာ္ႏွင့္ ခုိင္မိုးလင္းဦးစီးေသာ (A.L.P.)ေခၚ ရခုိင္လြတ္ေျမာက္ေရးပါတီမ်ား အသီးသီးေပၚေပါက္လာခဲ့ရာ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ မိမိအမ်ိဳး သားေရးအတြက္နည္းအမ်ိဳးမ်ိဳးျဖင့္ တုိက္ပြဲဝင္ၾကိဳးပမ္းၾကသည္ကို ေတြ႔ရေပသည္။<br /><br />လမ္းစဥ္ပါတီအစိုးရသည္ (၁၉၇၄)ခုႏွစ္ ဖြဲ႔စည္းအုပ္ခ်ဳပ္ပံုအေျခခံ ဥပေဒတရပ္ကို ေရးဆြဲခဲ့သည္။ ထိုသို႔ေရးဆြဲရာတြင္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားက ျပည္ေထာင္စုစစ္စစ္မူတရပ္ကို အႀကံျပဳတင္ျပခဲ့ၾက၏။ မည္သုိ႔ပင္ တင္ျပေစကာမူ အမည္အားျဖင့္သာ ျပည္ေထာင္စုဟူ၍ပါေသာ တျပည္ေထာင္စနစ္ကို ေရးဆြဲ အတည္ျပဳ ျပဌာန္းခဲ့ေပသည္။ ထိုဖြဲ႔စည္းအုပ္ခ်ဳပ္ပံုအေျခခံဥပေဒအရ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားမွာလည္း အႏွစ္သာရ ကင္းမဲ့ေသာ အမည္ခံ ျပည္နယ္ကို ရရွိခဲ့ေပသည္။ တပါတီစနစ္၏ စိုးမိုးခ်ယ္လွယ္ အုပ္ခ်ဳပ္မႈႏွင့္အတူ ရခိုင္ျပည္နယ္၏ ႏုိင္ငံေရး၊ စီးပြားေရး၊ ပညာေရးႏွင့္ လူမႈေရးမ်ားပါ ယိုယြင္းက်ဆင္းခဲ့ရေပသည္။ ျမန္မာတႏုိင္ငံလံုးသည္ အဆင္းရဲဆံုးႏုိင္ငံ ဘဝသို႔ က်ေရာက္ခဲ့ရသကဲ့သို႔ ရခုိင္ျပည္နယ္မွာလည္း “ဖြတ္ေက်ာ ျပာစု၊ ခရုအဆံကြ်တ္” ျဖစ္ခဲ့ရၿပီး အဆင္းရဲဆံုး ျပည္နယ္တခု ျဖစ္လာခဲ့ရေပသည္။<br /><br />ရခိုင္ျပည္နယ္သည္ သဘာဝအရင္းအျမစ္ႏွင့္ အေတာ္အသင့္ ျပည့္စံုေသာျပည္နယ္ျဖစ္သည္။ လူဦးေရႏွင့္ ႏႈိင္းစာလွ်င္ ဆန္းစပါးလည္း ေပါမ်ားသည္။ ပင္လယ္ျပင္ကို အေၾကာင္းျပဳ၍ သား၊ ငါး၊ ပုဇြန္ေပါမ်ားသည္။ ကမ္းလြန္ေဒသတြင္လည္း နည္းပညာျဖင့္ ေပါင္းစပ္ ထုတ္လုပ္ႏုိင္မည္ဆုိပါက ေရနံႏွင့္ သဘာဝဓာတ္ေငြ႔မ်ားကို ထုတ္ယူႏုိင္သည္။ သစ္မာမ်ား၊ ဝါးေတာမ်ားလည္းေပါမ်ားသည္။ ဤကဲ့သို႔ေသာ သဘာဝအရင္းအျမစ္အေျခခံမ်ားရွိပါလ်က္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားတို႔၏ စီးပြားေရးဘဝမွာကား ဆင္းရဲနုံျခာခဲ့ၾကရသည္။ လူမႈေရး အဆင့္အတန္းအားျဖင့္ အလြန္နိမ့္က်လ်က္ရွိသည္။ အမ်ိဳးသားစိတ္ဓာတ္မ်ားက်ဆင္းကာ အေၾကာင္းတရားမ်ားသာ လႊမ္းမိုး လ်က္ရွိသည္။<br />လွ်ပ္စစ္ဓာတ္အားကို ထုတ္ယူႏုိင္ေသာ ေရတံခြန္ရွိပါလ်က္ ရခိုင္ လူ႔အဖြဲ႔အစည္းမွာမႈ လွ်ပ္စစ္ဓာတ္အားကိုပင္ အလံုအေလာက္ အသံုးမျပဳ ႏုိင္ဘဲ ယေန႔တုိင္ ျပည္သူအမ်ားစုသည္ ေရနံဆီမီးခြက္မ်ားကိုပင္ အသံုးျပဳလ်က္ ရွိၾကေပသည္။ ဤကဲ့သုိ႔ ႏုိင္ငံေရး၊ စီးပြားေရး၊ ပညာေရး၊ လူမႈေရး စသည့္အမ်ိဳးသားေရးျပႆနာရပ္မ်ားကို ေျဖရွင္းႏုိင္ရန္အတြက္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ အမ်ိဳးသားေရးဆုိင္ရာလုပ္ပုိင္ခြင့္မ်ားလိုအပ္လာပါသည္။ ထို႔ ေၾကာင့္ စစ္မွန္ေသာျပည္ေထာင္စုႀကီးကိုေဖၚေဆာင္လ်က္ ျပည္ေထာင္စု၏ အာဏာကို အမ်ိဳးသားမ်ားအညီအမွ် တန္းတူရည္တူခြဲေဝက်င့္သံုးရန္ လို အပ္ေပသည္။ ျပည္ေထာင္စုအာဏာႏွင့္ ျပည္နယ္ အာဏာမ်ားကိုလည္း ဒီမိုကေရစီေရး၊ တန္းတူေရး၊ တရားမွ်တေရးအေျခခံျဖင့္ မွ်တစြာခြဲေဝက်င့္ သံုးရမည္။ ထို႔ေၾကာင့္ အမ်ိဳးသား လုပ္ပုိင္ခြင့္အာဏာမ်ား အျပည့္အဝရွိေသာ ရခိုင္ျပည္နယ္ရရွိေရးသည္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ား၏ ရည္မွန္းခ်က္ပင္ ျဖစ္သည္။<br />(၁၉၈၈)ခုႏွစ္တြင္ အေထြေထြအက်ပ္အတည္းေၾကာင့္ ဒီမိုကေရစီ အေရးေတာ္ပံုႀကီးေပၚေပါက္ခဲ့ေပသည္။ ထိုအေရးေတာ္ပံုႀကီးတြင္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္လည္း မိမိတို႔၏ဆႏၵကို ထုတ္ေဖၚျပသခဲ့ၾကသည္။ အထူးသျဖင့္ အမ်ိဳးသားဆႏၵကို ထုတ္ေဖၚျပသခဲ့ေပသည္။ ႏုိင္ငံေရးပါတီမ်ားဖြဲ႔စည္း ခြင့္ရလာေသာအခါ ရခိုင္အမ်ိဳးသားသမဂၢေခါင္းေဆာင္မ်ားသည္ ထင္ရွားေသာ ရခိုင္အမ်ိဳးသား ပုဂၢိဳလ္ႀကီးမ်ားႏွင့္ ေဆြးေႏြးၿပီး ရခိုင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ကို ဖြဲ႔စည္းတည္ေထာင္ခဲ့ၾကေပသည္။ ထုိ႔ေနာက္ ရခိုင္ျပည္နယ္ရွိ ျမိဳ႔နယ္အသီးသီးမွ မ်ိဳးခ်စ္ပုဂၢိဳလ္မ်ားကို စုစည္းၿပီး ရခုိင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ကို က်ယ္ျပန္႔စြာ ဖြဲ႔စည္းခဲ့သည္။ အဖြဲ႔ခ်ဳပ္၏ မူဝါဒႏွင့္ လုပ္ငန္းစဥ္မ်ားကိုလည္း ျပည္သူမ်ားထံခ်ျပၿပီး စည္းရံုးခဲ့သည္။ (၁၉၉ဝ)ေရြးေကာက္ပြဲတြင္ ဝင္ေရာက္ အေရြးခံခဲ့ရာ ကိုယ္စားလွယ္(၁၁)ေနရာတြင္ ေအာင္ႏုိင္မႈရရွိခဲ့ၿပီး ေရြးခ်ယ္ျခင္းမခံရသည့္ ေနရာမ်ားတြင္လည္း ျပည္သူမ်ား၏ေထာက္ခံမႈရွိေၾကာင္းကို ရရွိေသာမဲမ်ားက သက္ေသထူခဲ့သည္။<br /><br />ဤကဲ့သုိ႔ ရခုိင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္သည္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားျပည္သူ အမ်ားစု၏ ေထာက္ခံမႈရရွိခဲ့သျဖင့္ ျပည္သူက ေပးအပ္ေသာအမ်ိဳးသား ေရးကို ေဆာင္ရြက္ရန္တာဝန္လည္းရွိေပသည္။ သို႔ရာတြင္ နဝတ/နအဖ အစိုးရသည္ ျပည္သူတို႔၏ဆႏၵကို လ်စ္လ်ဴ ရႈကာ ရခုိင္ဒီမိုကေရစီ အဖြဲ႔ခ်ဳပ္ကို ဖ်က္သိမ္းခဲ့ေလသည္။ မည္သို႔ပင္ရွိေစ၊ ရခုိင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္၏ ေခါင္းေဆာင္မ်ားသည္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားအမ်ားစု၏ေပးအပ္ေသာ အမ်ိဳးသားေရး တာဝန္မ်ားကို ေဆာင္ရြက္ရန္ တာဝန္ရွိသည္ႏွင့္အညီ အျခား တုိင္းရင္းသားပါတီမ်ားႏွင့္ ညိွႏႈိင္း ေဆာင္ရြက္ခဲ့ၾကေပသည္။ ဤသုိ႔ျဖင့္ ရွမ္းတုိင္းရင္းသားမ်ား ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္၊ ရခုိင္ဒီမိုကေရစီ အဖြဲ႔ခ်ဳပ္၊ မြန္အမ်ိဳးသားဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔၊ ဇုိမီးအမ်ိဳးသားကြန္ဂရက္စသည့္ (၄)ပါတီ မဟာမိတ္အဖြဲ႔သည္ မိမိအမ်ိဳးသားေရးႏွင့္ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ား အေရးအတြက္ အခုိင္အမာ ရပ္တည္ခဲ့ၾကေလသည္။ ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္ေပၚေပါက္ေရးႏွင့္တကြ တုိင္းရင္းသား လူမ်ိဳးမ်ား ျပႆနာေျဖရွင္းေရးဆုိင္ရာ အေျခခံမူမ်ားကိုလည္း အမ်ိဳးသားဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ ေခါင္းေဆာင္မ်ားႏွင့္ အႀကိမ္ႀကိမ္ ေဆြးေႏြးညိွႏႈိင္းခဲ့ၾကသည္။<br /><br />ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္ ေပၚေပါက္ေရးအတြက္လည္း ပူးေပါင္းေဆာင္ရြက္ခဲ့ၾကသည္။ သို႔ရာတြင္ နဝတ/နအဖ အာဏာပုိင္မ်ားသည္ ျပည္သူ႔ လႊတ္ေတာ္ေပၚေပါက္ေရးအတြက္ ၾကိဳးပမ္းေဆာင္ရြက္မႈမ်ားကို နည္းအမ်ိဳးမ်ိဳးျဖင့္ ဟန္႔တား ေႏွာက္ယွက္ခဲ့ၾကသည္။ ဤသို႔ ဟန္႔တား ေႏွာက္ယွက္မႈမ်ားေၾကာင့္ ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္တရပ္ မေပၚေပါက္ႏုိင္ေသးေသာ္လည္း လႊတ္ေတာ္ကိုယ္စားျပဳေကာ္မတီကိုကား အခုိင္အမာ ဖြဲ႔စည္းႏုိင္ခဲ့ေပသည္။ ထိုေကာ္မတီတြင္ ရခုိင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ တြဲဘက္အေထြေထြ အတြင္းေရးမႉး ဦးေအးသာေအာင္သည္ အတြင္းေရးမႉး တာဝန္ကို ေပးအပ္ျခင္းခံရၿပီး ရခုိင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္၏ ဥကၠ႒ဦးေစာျမေအာင္မွာ ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္ ဥကၠ႒အျဖစ္ ခန္႔အပ္ျခင္းခံရေပသည္။<br /><br />ယေန႔ ျမန္မာႏုိင္ငံတြင္ ႏုိင္ငံေရး၊ စီးပြားေရး၊ ပညာေရး၊ လူမႈေရး၊ ႏုိင္ငံတကာဆက္ဆံေရးနယ္ပယ္မ်ားတြင္ ဆိုးရြားေသာ အက်ပ္အတည္းမ်ား ႏွင့္ရင္ဆုိင္ၾကံဳေတြ႔လ်က္ရွိေပသည္။ ဤအက်ပ္အတည္းမ်ားကို ေျဖရွင္းႏုိင္ရန္ တခုတည္းေသာ နည္းလမ္းမွာ ေတြ႔ဆံုေဆြးေႏြးအေျဖရွာျခင္းမွတပါး အျခားနည္းလမ္းမရွိေပ။ ေတြ႔ဆံု ေဆြးေႏြးျခင္းျဖင့္သာ အမ်ိဳးသားျပန္လည္ သင့္ျမတ္ေရးကို ရယူႏုိင္ၿပီး ဒီမိုကေရစီထြန္းကားေရးႏွင့္ တုိင္းရင္းသား လူမ်ိဳးမ်ားျပႆနာကို လက္ေတြ႔က်က်ေျဖရွင္းႏုိင္ေပမည္။ ဤျပႆနာသည္ အမ်ိဳးသားေရး ျပႆနာ၏ အဓိကက်ေသာျပႆနာလည္းျဖစ္ေပသည္။ ဤျပႆနာမ်ားကို ေျဖရွင္းရန္အတြက္ ဒီမိုကေရစီ အေျခခံတရားမ်ား ထြန္းကားရန္လည္း လိုအပ္ေပသည္။ ဤအေျခခံမ်ားျဖင့္သာ အမ်ိဳးသား ေသြးစည္းညီညြတ္ေရးကို တည္ေဆာက္ႏုိင္ေပမည္။ ဒီမိုကေရစီအခြင့္အေရးမ်ားအနက္ ျပည္သူတို႔၏ လြတ္လပ္ခြင့္ႏွင့္ အခ်ဳပ္အျခာအာဏာသည္ ျပည္သူလူထုမွ ဆင္းသက္သည္ဟူေသာ အေျခခံတရားမ်ားကို ေလးစား လိုက္နာရန္လိုသည္။<br /><br />ထို႔ေၾကာင့္ (၁၉၉ဝ)ျပည့္ႏွစ္ေရြးေကာက္ပြဲသည္ ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္ ေရြးေကာက္ပြဲျဖစ္သည့္အားေလ်ာ္စြာ ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္ကို ေခၚယူ က်င္းပေပးရန္လိုသည္။ ျပည္သူ႔လႊတ္ေတာ္မွ ခ်မွတ္ေပးေသာ အမ်ိဳးသား လုပ္ငန္းစဥ္ျဖင့္ တုိင္းရင္းသားလူမ်ိဳးမ်ားျပႆနာကို ေျဖရွင္းရေပမည္။ တုိင္း ရင္းသားျပႆနာကို ေျဖရွင္းမည္ဆုိပါကလည္း ဒီမိုကေရစီက်ၿပီး ပိုမို က်ယ္ျပန္႔ေသာ ညီလာခံတရပ္ကို က်င္းပရန္လိုသည္။ ထိုညီလာခံ၌ ေဆြးေႏြးညိွႏႈိင္းျခင္းျဖင့္ ရရွိလာေသာအေျခခံမူမ်ားျဖင့္သာ စစ္မွန္ေသာ ျပည္ေထာင္စုကို တည္ေဆာက္ရမည္ျဖစ္ေပသည္။<br /><br />ထုိ႔ေၾကာင့္ အက်ပ္အတည္းမ်ားႏွင့္ ရင္ဆုိင္ၾကံဳေတြ႔ေနရေသာ ျပႆနာမ်ားကို ေတြ႔ဆံုေဆြးေႏြးျခင္းျဖင့္ ေျဖရွင္းေရး၊ အမ်ိဳးသားစည္းလံုး ညီညြတ္ေရးမွသည္ စစ္မွန္ေသာျပည္ေထာင္စုႀကီး ေပၚေပါက္ေရးစသည္တုိ႔သည္ တမ်ိဳးသားလံုး၏ အဓိကတာဝန္ျဖစ္ေပသည္။ ထိုနည္းတူစြာ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ား၏ တာဝန္လည္းျဖစ္ေပသည္။ ဤသို႔ျဖင့္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားသည္ ျဖတ္သန္းလာခဲ့ရေသာ အမ်ိဳးသားလူပ္ရွားမႈ အေတြ႔အၾကံဳမ်ားကို သင္ခန္းစာယူၿပီး စစ္မွန္ေသာျပည္ေထာင္စုဖြဲ႔စည္ျခင္း၊ ျပည္ေထာင္စု၏ အာဏာကို အမ်ိဳးသားမ်ား အညီအမွ်တန္းတူရည္တူ ခြဲေဝက်င့္သံုးျခင္းအားျဖင့္ ကိုယ္ပုိင္ျပဌာန္းခြင့္ အျပည့္အဝရွိေသာ ျပည္နယ္ ျဖစ္ေပၚလာေရးအတြက္ အားသြန္ခြန္စုိက္ၾကိဳးပမ္းသြားၾကရေပမည္။<br /><br /><div style="text-align: right;">ေအာင္ေကာင္းမြန္<br />ရခိုင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႕ခ်ဳပ္<br /></div><br /><div style="text-align: center;">http://union-affairs.blogspot.com<br />မွ ကူးယူေဖာ္ျပပါသည္။<br /></div>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-8810955207578838822009-02-15T09:51:00.000-08:002009-02-15T11:00:37.414-08:00<span style="font-weight: bold;">ဂါမဏိ ေရးသားေသာ ေဆာင္းပါးမ်ား</span><br />■ တတိယလႈိင္းေခတ္ေျပာက္က်ားစစ္ (၂) <a href="http://documents.scribd.com/docs/2ez1s67nfdtzxx8n5t2l.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ျပည္သူေတြေရးဆြဲတဲ့ ျပည္သူ႔အတြက္ လမ္းျပေျမပံု <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%201.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ၿမိဳ႕ျပ ေပ်ာက္က်ားစစ္ဆင္နည္း <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/UG%20%28Gamanii%29.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ သုညဘဝ သာသနာ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%2011.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ဗမာျပည္ကို အေမရိကန္ ဝင္မဝင္ စစ္ေရးနည္းလမ္း သံုးသင့္ မသင့္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%2012.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ က်ေနာ္တို႔ကေရာ ဘာမ်ားရႏိုင္အံုးမည္နည္း <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%202.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ မရွိတာထက္ မသိတာခက္ (ေရႊရည္စိမ္ဒီမိုကေရစီ) <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%203.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ေက်ာက္ေခတ္ တပ္မေတာ္၏စြမ္းရည္ (သို႔မဟုတ္) ယိုးဒယား-ဗမာစစ္ ၂၀၀၁ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%204.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ဒို႔ေခတ္ကို ေရာက္ကို ေရာက္ရလိမ့္မယ္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%205.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ကမၻာတခု အိမ္မက္တခု တကယ္ျဖစ္ေစဖို႔ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%206.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ဂမ္ဘာရီဆိုတဲ့ ဂန္ဘလား <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%207.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ဂ်ီႏိုဆိုဒ္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%208.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ နအဖရဲ႕ ႏ်ဴးကလီးယားအိမ္မက္(၁) <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%209.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ နအဖရဲ႕ ႏ်ဴးကလီးယားအိမ္မက္(၂) <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%2010.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ဆိုင္ဘာအတိုက္အခံတေယာက္၏ အ႐ႈံး <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/gamani%2013.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ လူ႔အခြင့္အေရး၏ တျခားတဖက္မ်က္ႏွာ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/other%20face%20of%20humanright.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ ျမန္မာအစ ပုံေတာင္ ပုံညာက <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/01.doc" target="_blank">Download</a><br />■ ကန္ထရိုက္စစ္သား <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/02.doc" target="_blank">Download</a><br />■ က်ေနာ္တို႔ဆရာ (ေဒါက္တာသန္းထြန္းသို႔တမ္းခ်င္း) <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/03Than%20Tun.doc" target="_blank">Download</a><br />■ ဂႏၵီႏွင့္ ေအာင္ဆန္း ျမန္မာႏွင့္ကမၻာ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/04.doc" target="_blank">Download</a><br />■ တတိယလႈိင္းေခတ္ ေျပာက္က်ားစစ္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/06.doc" target="_blank">Download</a><br />■ တပ္မေတာ္မဟုတ္ေတာ့ေသာစစ္တပ္ စစ္တပ္မဟုတ္ေတာ့ေသာတပ္မေတာ္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/07.doc" target="_blank">Download</a><br />■ လန္ဒန္ေရာက္ ကာမီကာေဇ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/08.doc" target="_blank">Download</a><br />■ သတင္းစာ(ဆရာ) မ်ားသည္ သမိုင္းကိုေျပာေနသည္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/09.doc" target="_blank">Download</a><br />■ အဝိဇၨာ ထိပ္ေခါင္ ျမန္မာ့လူ႔ေဘာင္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/10.doc" target="_blank">Download</a><br />■ အၾကမ္းဖက္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/11.doc" target="_blank">Download</a><br />■ အကယ္ဒမီ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/12.doc" target="_blank">Download</a><br />■ ေဂ်ာ္ဂ်ီယာ သင္ပုန္းႀကီး <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/13.doc" target="_blank">Download</a><br />■ ေညာင္ႏွစ္ပင္ တန္းစီ၊ မရ.....လံုးဝ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/14.doc" target="_blank">Download</a><br />■ ေရေဝစီးေၾကာင္းမ်ား ပ်က္ယြင္းခ်ိန္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/15.doc" target="_blank">Download</a><br />■ တဖက္အဖြဲ႔အစည္းမ်ား လိုက္နာရန္ <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/Org%20%E1%80%9C%E1%80%AD%E1%80%AF%E1%80%80%E1%80%B9%E1%80%94%E1%80%AC%E1%80%9B%E1%80%94%E1%80%B9.pdf" target="_blank">Download</a><br />■ လမ္း <a href="http://www.fileden.com/files/2009/1/9/2259065/Road%28%E1%80%9C%E1%80%99%E1%80%B9%E1%80%B8%29.pdf" target="_blank">Download</a>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-19184511562605772992009-02-15T05:48:00.001-08:002009-02-15T06:22:05.088-08:00<div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;">၀မ္းနည္းေၾကကြဲျခင္း</span>
<br /></div>
<br /><div style="text-align: center;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKi8BndefU1W_CJpo1AMz4zR4BTiFXvTBEGZ07IK1Px_7b6vfI3SXbrA5iwD9Ksb78mYD0FZF6BILILHRApEuNgeSt5M985P7HDg266NFNKscmkMGAgoqLfW2HxqMLSW9jTom3IBNBSsY/s1600-h/2+men.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 419px; height: 291px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKi8BndefU1W_CJpo1AMz4zR4BTiFXvTBEGZ07IK1Px_7b6vfI3SXbrA5iwD9Ksb78mYD0FZF6BILILHRApEuNgeSt5M985P7HDg266NFNKscmkMGAgoqLfW2HxqMLSW9jTom3IBNBSsY/s320/2+men.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5303026145285399826" border="0" /></a><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIkCJDE9pXRwvbgTQzGKISoGircI4vrDKaiJ74DAVj-QmWGE_h3sFEfDavhvkwHtVdSD9Kt8pBA9odyMMTTxEi3tN0Hp-ef3cpReBWXGcFinrB5hIEBg66L8VhbLZ6MPPtYtCem6zS8Po/s1600-h/2+flowers.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 433px; height: 215px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIkCJDE9pXRwvbgTQzGKISoGircI4vrDKaiJ74DAVj-QmWGE_h3sFEfDavhvkwHtVdSD9Kt8pBA9odyMMTTxEi3tN0Hp-ef3cpReBWXGcFinrB5hIEBg66L8VhbLZ6MPPtYtCem6zS8Po/s320/2+flowers.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5303026036216387842" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 102, 255);">(၂၀၀၉) ေဖေဖာ္၀ါရီလ (၁၀) ရက္ေန႔တြင္ ရုတ္တရက္ ကြယ္လြန္အနိစၥေရာက္သြားၾကေသာ </span>
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ကုိေအာင္မင္းေပၚ (ခ) ဦးထြန္း၀င္း အသက္ (၃၅) ႏွစ္</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ႏွင့္ </span>
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ကုိသွ်စ္ထြန္း (ခ) ကုိေမာင္ဘု အသက္ (၂၆) ႏွစ္တုိ႔ အတြက္ </span><span style="color: rgb(51, 102, 255);">
<br />Bay of Arakan</span><span style="color: rgb(51, 102, 255);"> </span><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ညီအစ္ကုိ ေမာင္ႏွမမ်ားမွ က်န္ရစ္သူ (AASYC) မွ ရဲေဘာ္၊ ရဲမယ္မ်ား၊ မိသားစု၀င္မ်ားႏွင့္အတူ ထပ္တူထပ္မွ် ၀မ္းနည္းေၾကကြဲရပါေၾကာင္း။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">အစ္ကုိႀကီး ႏွစ္ဦး ေကာင္းရာ သုဂတိ လားပါေစ။</span>
<br /></div>
<br /><div style="text-align: right;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);">Bay of Arakan</span>
<br /><span style="color: rgb(255, 0, 0);">ညီအစ္ကုိ ေမာင္ႏွမမ်ား</span></div><div style="text-align: center;"><div style="text-align: left;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span>==================================</div></div></div><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span><div style="text-align: center;"><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">ထုတ္ျပန္ေၾကညာခ်က္
<br />
<br /></span></span><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(51, 51, 255);font-size:130%;" ><span style="font-size:100%;">အမ်ဳိးသားဒီမုိကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ ရခုိင္ျပည္နယ္စည္းရုံးေရးအဖြဲ ႔၏
<br />တစ္ႏွစ္တာ အစီအရင္ခံစာ
<br /></span></span><div style="text-align: right;"><a href="http://documents.scribd.com/docs/284079bnayfskp8122a7.pdf" target="_blank">(Download)</a></div><span style="color: rgb(51, 51, 255);font-size:130%;" ><span style="font-size:100%;"><a title="View Yearly Report of NLD (Arakan State) _ Organizing Committe on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/11110012/Yearly-Report-of-NLD-Arakan-State-Organizing-Committe" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">Yearly Report of NLD (Arakan State) _ Organizing Committe</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_654554568884766" name="doc_654554568884766" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=11110012&access_key=key-128ktrope0s1yyd1ioki&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=11110012&access_key=key-128ktrope0s1yyd1ioki&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_654554568884766_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div>
<br /></span></span><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="font-size:100%;">
<br /></span><span style="font-weight: bold;"></span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;"></span></span></div><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ကဗ်ာမ်ား
<br /></span></span></div><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhud4af5JPqMl0IKU_SiPshxIHrhpwpGS_8LAUXHqRsoch6AJGtu90HJvjslmMvOF1b610M4jzEpi6l8GF3qWF2HiayX4bzpl-1UV_DdeFwUKZstIfDyY9g1HdheXNXHdhM2QbMo1NSmfw/s1600-h/not+forever.jpg">
<br /></a><div style="text-align: center;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmN5za4bJPqrsSbVSwPvd__gyUl0BQr7vSV4AlCAwBVtmC1Jkj19Ez9u2Mxsng-psXjGpuKPmYFTyWrjbMiUXCUYgtdiFhpYBYkgLC1ZVITNY3Y6SbGw1uAPSTEr1HfsQFk7FTpsUMgNg/s1600-h/revolution.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 320px; height: 240px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmN5za4bJPqrsSbVSwPvd__gyUl0BQr7vSV4AlCAwBVtmC1Jkj19Ez9u2Mxsng-psXjGpuKPmYFTyWrjbMiUXCUYgtdiFhpYBYkgLC1ZVITNY3Y6SbGw1uAPSTEr1HfsQFk7FTpsUMgNg/s320/revolution.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5294422611262012482" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါ့မိသားစု၊ ငါ့အေရးအတြက္</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ဤလမ္းသုိ႔၊ ငါေလွ်ာက္ခဲ့သည္မဟုတ္။</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ငါ့လူမ်ဳိး၊ ငါ့တုိင္းျပည္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />လြတ္ေျမာက္ျခင္းဆီသုိ႔</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ၿမိဳ ႔၊ ရြာကုိ ေက်ာခုိင္း</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">မိသားစုႏွင့္ကင္းကြာ။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ဤကားအမွန္၊ အေမြခံသစၥာျဖင့္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ေတာ္လွန္သူဘြဲ႔၊ ငါခံယူ၏။</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ငါ၏ညီအစ္ကုိ၊ ေဆြရခုိင္သုိ႔</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />`ကုိယ့္မ်ဳိးတုိင္းျပည္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">]
<br />ေရေျမ့သခင္၊ မင္းေလာင္းရွင္ကုိ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ေမွ်ာ္မေနႏွင့္´</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">မုိးမေသာက္ခင္၊</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အိပ္တန္း၀င္ရလိမ့္မည္။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">တာ၀န္အသိ၊ ႏုိးထစိတ္ျဖင့္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />အေမွာင္တေကြ႔မွာ၊ လက္ေတြ႔ေတာ္လွန္၊</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />လင္းၾကက္တြန္ေအာင္၊ ထမ္းေဆာင္ဖုိ႔ရာ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ထုိမွသာလွ်င္၊ ေက်ပြန္မည္မုိ႔</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အေဆြရခုိင္၊ မရဏဆုိတာ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ငါတုိ႔ရဲ့ ေပါက္ဖြာႀကီးဆုိတာ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />သင္တစ္ေန႔သိမွာပါ။</span> <span style="font-weight: bold; color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ရဲမင္းေဘာ္ (AASYC)</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">---------------------------------------------------------------------------------------------------------
<br /></span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVaojUL-gYXGp7K7o1KILL25iIeLz-g_n-84ilHwnvfrQVn4TtKc8zqcHBEUoIe1cEncwtRX-iQoC0hmFSV9qg3ys91LaUai6i1kdWBgaxjPm5MyoXtM3K6JNliIutMgO-GJIkpPQ6k2s/s1600-h/What.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 251px; height: 320px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVaojUL-gYXGp7K7o1KILL25iIeLz-g_n-84ilHwnvfrQVn4TtKc8zqcHBEUoIe1cEncwtRX-iQoC0hmFSV9qg3ys91LaUai6i1kdWBgaxjPm5MyoXtM3K6JNliIutMgO-GJIkpPQ6k2s/s320/What.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5294423041763791234" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အဖျပည္ရဲ့ ေခါင္းႏွင့္ ေျခေတာက္ေတြ၊</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အျဖတ္ခံထားရၿပီ၊</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ယဥ္ေက်းမႈနဲ႔စာေပေတြ၊ (G) တံဆိပ္အမႈန္႔ႀကိတ္စက္ထဲ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">တစ္စစီ ပဲ့ထြက္ေနၿပီ။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">သူခုိးက လူလုိဟစ္ပါေလေရာ့လား။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေရႊေရာင္လႊမ္းခဲ့တဲ့ နန္းေတာ္ကုန္းလား</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">တစ္ခ်က္လွည့္ၾကည့္ၾကပါ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေဟာဒီမွာ ့ ့ ့ ့ၾကက္ဆူေတာႀကီး ျဖစ္ေနၿပီ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါတုိ႔ဘာလုပ္သင့္ၿပီလဲ။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">မဟာမုနိအရွင္လဲ ဌာေနကုိလြမ္းေလာက္ေရာ့ေပါ့။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အရုိးပုံေတာင္ေအာက္က၊ အရုိးေတြ ထတြန္လြန္းလုိ႔</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အာေခါင္ေတြေျခာက္လွၿပီ။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေရႊမဲေတြ ကမၻာလွည့္ၿပီး အဖျပည္ကုိ ‘တာ့တာ´ တဲ့။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ကုလားတန္ျမစ္လဲ၊ ခါးၾကပ္စည္းခံရၿပီး</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ရုပ္ပ်က္ဆင္းပ်က္ျဖစ္ေတာ့မယ္။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">သဇင္ေတြ ႏွင္းေျခြခံရလြန္းလုိ႔</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">`က´ႀကီးက `ျပား´ရာကေနေန</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေပ်ာက္ကြယ္လုၿပီ။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ပုတ္သင္ညိဳက ဒုိင္နုိေဆာဆုိတာ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါတုိ႔ပါတဲ့</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">သုိ႔ ့ ့ ့ ့ ့မိတ္ေဆြ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါတုိ႔ ဘာလုပ္သင့္ၿပီလဲ။</span>
<br /><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">ရန္ႏုိင္ (ဗဟုိစည္)</span>
<br /></div></div></div><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span></div></div><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" >ေဆာင္းပါးမ်ား</span>
<br /><ul style="text-align: center; color: rgb(51, 51, 255);"><li><span style="font-weight: bold;">ရခုိင့္ေအာင္လံေတာ္ </span></li></ul><div style="text-align: right; color: rgb(51, 51, 255);"><a href="http://documents.scribd.com/docs/1jg6svtjv1rcpja8g6jz.pdf" target="_blank">(Download)</a>
<br /><span style="font-weight: bold;"></span></div><a title="View Arakan Royal Flag on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10934357/Arakan-Royal-Flag" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">Arakan Royal Flag</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_364674970526628" name="doc_364674970526628" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10934357&access_key=key-qoibsxzk1xfxk3uvj3a&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10934357&access_key=key-qoibsxzk1xfxk3uvj3a&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_364674970526628_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others:
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">---------------------------------------------------------------------------------------------------------</span><span style="color: rgb(51, 51, 255);">---------------------------------------------------------------------------------------------------------</span>
<br /></div><div style="text-align: center;"><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 12"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 12"><link style="color: rgb(51, 51, 255);" rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><link style="color: rgb(51, 51, 255);" rel="themeData" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C01%5Cclip_themedata.thmx"><link style="color: rgb(51, 51, 255);" rel="colorSchemeMapping" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C01%5Cclip_colorschememapping.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:trackmoves/> <w:trackformatting/> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:donotpromoteqf/> <w:lidthemeother>EN-US</w:LidThemeOther> <w:lidthemeasian>X-NONE</w:LidThemeAsian> <w:lidthemecomplexscript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> <w:splitpgbreakandparamark/> <w:dontvertaligncellwithsp/> <w:dontbreakconstrainedforcedtables/> <w:dontvertalignintxbx/> <w:word11kerningpairs/> <w:cachedcolbalance/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> <m:mathpr> <m:mathfont val="Cambria Math"> <m:brkbin val="before"> <m:brkbinsub val="--"> <m:smallfrac val="off"> <m:dispdef/> <m:lmargin val="0"> <m:rmargin val="0"> <m:defjc val="centerGroup"> <m:wrapindent val="1440"> <m:intlim val="subSup"> <m:narylim val="undOvr"> </m:mathPr></w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" defunhidewhenused="true" defsemihidden="true" defqformat="false" defpriority="99" latentstylecount="267"> <w:lsdexception locked="false" priority="0" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Normal"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="heading 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 7"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 8"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 9"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 7"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 8"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 9"> <w:lsdexception locked="false" priority="35" qformat="true" name="caption"> <w:lsdexception locked="false" priority="10" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Title"> <w:lsdexception locked="false" priority="1" name="Default Paragraph Font"> <w:lsdexception locked="false" priority="11" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtitle"> <w:lsdexception locked="false" priority="22" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Strong"> <w:lsdexception locked="false" priority="20" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="59" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Table Grid"> <w:lsdexception locked="false" unhidewhenused="false" name="Placeholder Text"> <w:lsdexception locked="false" priority="1" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="No Spacing"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" unhidewhenused="false" name="Revision"> <w:lsdexception locked="false" priority="34" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="List Paragraph"> <w:lsdexception locked="false" priority="29" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Quote"> <w:lsdexception locked="false" priority="30" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Quote"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="19" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtle Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="21" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="31" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtle Reference"> <w:lsdexception locked="false" priority="32" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Reference"> <w:lsdexception locked="false" priority="33" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Book Title"> <w:lsdexception locked="false" priority="37" name="Bibliography"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" qformat="true" name="TOC Heading"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Angsana New"; panose-1:2 2 6 3 5 4 5 2 3 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:16777219 0 0 0 65537 0;} @font-face {font-family:"Cambria Math"; panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-1610611985 1107304683 0 0 159 0;} @font-face {font-family:zawgyi1; panose-1:2 11 6 4 2 2 2 2 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:536881799 -2147483648 8 0 511 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-unhide:no; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; mso-bidi-font-size:14.0pt; font-family:"Times New Roman","serif"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-font-family:"Angsana New"; mso-bidi-language:TH;} .MsoChpDefault {mso-style-type:export-only; mso-default-props:yes; font-size:10.0pt; mso-ansi-font-size:10.0pt; mso-bidi-font-size:10.0pt; mso-bidi-font-family:"Angsana New";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.0in 1.0in 1.0in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;} </style> <![endif]--> <ul><li><b><span style=";font-family:";" ><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေဟး၏ ရခုိင္ - တရုတ္ မီးရထားလမ္း ေဖာက္လုပ္ေရး ႀကိဳးပမ္းမႈ</span></span></b></li></ul><div style="text-align: right;"><span style="color: rgb(51, 51, 255);"></span><a href="http://documents.scribd.com/docs/yy9mavaiz1fobjlzoec.pdf" target="_blank">(Download)</a></div> </div><a title="View Indo Burma China Railway Connections by Old Arakan on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10976395/Indo-Burma-China-Railway-Connections-by-Old-Arakan" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">Indo Burma China Railway Connections by Old Arakan</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_201500405043720" name="doc_201500405043720" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10976395&access_key=key-kwhirs06ei25iioqm3w&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10976395&access_key=key-kwhirs06ei25iioqm3w&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_201500405043720_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);"></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span>==================================
<br />
<br /><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" >အခ်က္အလက္မ်ား</span>
<br /><ul style="color: rgb(51, 51, 255); text-align: center;"><li><span style="font-size:130%;">(၉၀) ေရြးေကာက္ပြဲတြင္ ရခုိင္ျပည္မွ ေရြးခ်ယ္ခံရေသာ လႊတ္ေတာ္ကုိယ္စားလွယ္မ်ား</span></li></ul><div style="text-align: center;"><div style="text-align: right;"><a href="http://documents.scribd.com/docs/20uckzwp8a9ek7l3y9l1.pdf" target="_blank">(Download)</a>
<br /></div><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"><a title="View MP in Arakan State_1990 Election on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10247620/MP-in-Arakan-State1990-Election" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;"></a><a title="View MP in Arakan State_1990 Election on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10258690/MP-in-Arakan-State1990-Election" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">MP in Arakan State_1990 Election</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_853472982814930" name="doc_853472982814930" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10258690&access_key=key-18pgvn6c0d8jw5l14yzl&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10258690&access_key=key-18pgvn6c0d8jw5l14yzl&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_853472982814930_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div></span></span>
<br /></div><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span></div></div>
<br /></div></div><span style="font-size:130%;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">ေပးစာ
<br /></span></span><div style="text-align: center;"><span style="font-size:130%;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;"><span style="font-size:100%;"><span style="font-weight: bold;">သြားဆရာ၀န္တစ္ဦး၏ သြားစြမ္းရည္ျပပြဲ</span></span></span></span>
<br /></div><div style="text-align: right;"><span style="font-size:85%;"><a href="http://documents.scribd.com/docs/2hqyca837j3zuy13sizw.pdf" target="_blank"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">(Download)</span></a></span>
<br />
<br /><div style="text-align: left;"><a title="View A Doctor From Arakan State on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10161253/A-Doctor-From-Arakan-State" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">A Doctor From Arakan State</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_320963805193390" name="doc_320963805193390" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10161253&access_key=key-2of1yy2jyabe813zm3kj&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10161253&access_key=key-2of1yy2jyabe813zm3kj&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_320963805193390_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div>
<br /></div></div><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"></span><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span></div></div><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" >ေဖ်ာ္ေျဖေရး</span>
<br /></div><div style="text-align: left;"><div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;font-size:100%;" ><span style="font-weight: normal; color: rgb(51, 51, 255);">ညီညြတ္ကတ္ပါေမ - စိမ္းလဲ့လဲ့</span></span>
<br />
<br /></div><span style="color: rgb(51, 102, 255);font-size:130%;" ><span style="font-weight: normal;"><object width="580" height="344"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/aRNAo6j9_7g&hl=en&fs=1"><param name="allowFullScreen" value="true"><param name="allowscriptaccess" value="always"><embed src="http://www.youtube.com/v/aRNAo6j9_7g&hl=en&fs=1" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="580" height="344"></embed></object></span></span></div>
<br /><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">
<br /></span></span></div></div><span style="font-size:130%;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">
<br /></span></span>
<br />
<br />Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-84804912499775365242009-02-10T04:15:00.000-08:002009-02-15T11:15:13.748-08:00<span style="font-weight:bold;">မ်က္လွည့္ဆရာ စစ္အုပ္စု</span><br /><br />န၀တ၊ နအဖ စစ္အုပ္စုအဆက္ဆက္တို႔သည္ ၄င္းတို႔ အာဏာတည္ျမဲေရးအတြက္ ျပည္သူႏွင့္ ကမၻာကို မ်က္လွည့္ျပေလ့ရွိၾကသည္။ သို႕ေပမယ့္ ၄င္းတို႕မ်က္လွည့္ပညာကပဲ မက်ြမ္းက်င္၍လား၊ ျပည္သူလူထုႏွင့္ ႏိုင္ငံတကာ အသိုင္းအ၀ိုင္းကပဲ ပါးနပ္လြန္းေန၍လားမသိ။ ယင္းတို႔၏ မ်က္လွည့္ျပကြက္မ်ားမွာ ေရွ႕ကဖံုး၊ ေနာက္ကေပၚျဖစ္ကာ ျမင္မေကာင္း၊ ရွဴမေကာင္းျဖင့္ ဇာတ္သိမ္းမလွ ျဖစ္တတ္ေလ့ရွိသည္။<br /><br />၁၉၈၈ တြင္ မဆလပါတီဇာတ္သိမ္း၍၊ လူထုတိုက္ပြဲ အရွိန္ရလာသည္ကို အာဏာသံုး၍ ရက္ရက္စက္စက္ ျဖိဳခြဲခဲ့ၾကသည္။ ယင္းသို႔ မဆင္မျခင္ ရမ္းရမ္းကားကား ႏိုင္ငံေတာ္ လူသတ္မွဳ က်ဴးလြန္မွဳမ်ားေၾကာင့္၊ ေက်ာင္းသားတပ္မေတာ္ ေပၚေပါက္လာသည္။ စစ္ေရးေဒသ အသီးသီးတြင္ လက္နက္ကိုင္လွဳပ္ရွားမွဳမ်ား အားေကာင္းလာသည္။ ႏိုင္ငံတကာမွ အာရံုစိုက္မွဳ ျမင့္တက္လာသည္။<br />ဤသည္ကို ကုစားရန္က န၀တတြင္ မ်က္လွည့္ျပကြက္တခုသာရွိသည္။ ဒီမိုကေရစီေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္ ၾကားျဖတ္အစိုးရ ဖြဲ႔စည္းျခင္း နည္းလမ္းမ်ားအရ၊ တိုင္းျပည္အာဏာကို ေခတၱထိန္းသိမ္းေသာ ၾကားျဖတ္အစိုးရဆိုလွ်င္ ႏိုင္ငံတကာ အာရံုစိုက္မွဳ ေလ်ာ့က်သြားႏိုင္သည္။ လူထု၏ ေတာ္လွန္ေရး အရွိန္ျငိမ္က်သြားႏိုင္သည္။ ေတာ္လွန္ေရး အင္အားစုမ်ားအၾကားတြင္ ပလက္ေဖာင္းမ်ိဳးစံုျဖင့္ တိုက္ပြဲ၀င္မွဳမ်ား ေပၚေပါက္လာမည္ ျဖစ္ေသာေၾကာင့္ အင္အားစုမ်ား ျပန္႔က်ဲသြားႏိုင္သည္။ ဤတြက္ကိန္းျဖင့္ န၀တက တရား၀င္ ပါတီေထာင္ခြင့္မ်ား ေပးလိုက္သည္။ တရားမွ်တေသာ ေရြးေကာက္ပြဲကို က်င္းပရန္ ေၾကညာသည္။ ျပည္တြင္းအင္အားစုမ်ား ပါတီမ်ား၊ ေရြးေကာက္ပြဲကိစၥမ်ားႏွင့္ ရွဳပ္ကုန္ၾကသည္။ ထိုအခ်ိန္တြင္မွ ပစ္မွတ္ကို လက္နက္ကိုင္ အင္အားစုမ်ားဘက္သို႔ ဦးတည္လိုက္သည္။ စစ္ေရး၊ စည္းရံုးေရး နည္းလမ္းမ်ိဳးစံုျဖင့္ မီးစတဘက္၊ ေရမွဳတ္တဘက္ လမ္းစဥ္ကို က်င့္သံုးသည္။ စစ္ဆင္ေရးမ်ား တဘက္က ဆင္ႏႊဲေနစဥ္၀ယ္ တိုင္းရင္းသား လက္နက္ကိုင္အဖြဲ႔မ်ားအား စည္းရံုးေရးလုပ္ငန္းမ်ား စတင္လုပ္သည္။ အခြင့္အေရးမ်ားေပးသည္။ ဤနည္းျဖင့္ တိုင္းရင္းသားအဖြဲ႔မ်ား တဖြဲ႔ျပီး တဖြဲ႔ န၀တေထာင္ေခ်ာက္ထဲ ေရာက္ကုန္ခဲ့ၾကသည္။ ဤသည္ကို ၾကည့္ျခင္းျဖင့္ န၀တ မ်က္လွည့္ျပကြက္က လွပသေယာင္ထင္ရပါသည္။ သို႔ေပမယ့္ မ်က္လွည့္ဆရာ စစ္အုပ္စုတို႔၏ ျပကြက္ေၾကာင့္ ကို ၉၀ ေရြးေကာက္ပြဲရလာဘ္ ထြက္ေပၚလာေတာ့သည္။<br /><br />န၀တစစ္အုပ္စုတို႕အတြက္ ၉၀ ေရြးေကာက္ပြဲရလာဘ္သည္ ေလာင္းေၾကးၾကီးၾကီးေပး၍ ကစားခဲ့ရေသာ ပြဲတခုသဖြယ္ ျဖစ္သြားခဲ့သည္။ တစညကို မည္သို႔ပင္ အားေပးအားေျမႇာက္ လုပ္ခဲ့ေသာ္လည္း၊ လူထု၏ အသဲၾကားက မဲတျပားကို မတားဆီးႏိုင္ခဲ့။ ဤမွာတင္ စစ္အုပ္စုတို႔ မ်က္လံုးျပဴးၾကေတာ့သည္။ ေရြးေကာက္ပြဲ က်င္းပေပးခဲ့သည့္ ဗိုလ္ေစာေမာင္ကို အျမန္ ျဖဳတ္ခ်ပစ္လိုက္သည္။ ၉၀ ေရြးေကာက္ပြဲကို ဖြဲ႔စည္းပံု အေျခခံ ဥပေဒေရးရန္ ရည္ရြယ္ခ်က္ဟူ၍ ေၾကညာသည္။ အမ်ိဳးသား ညီလာခံက်င္းပသည္။ သို႔ေပမယ့္ ဤမ်က္လွည့္ျပကြက္ကို ျပည္သူႏွင့္ ႏိုင္ငံတကာက လက္မခံၾက။ စင္ျပိဳင္အစိုးရက ေပၚေပါက္လာသည္။ ေနာက္ဆံုးအႏိုင္ရပါတီကပါ ညီလာခံကို ကန္႔ကြက္လိုက္သည့္ အခ်ိန္က်ေတာ့ နအဖတို႔ ထြက္ေပါက္မဲ့သြားသည္။ အမ်ိဳးသားညီလာခံကို ႏွစ္ရွည္လမ်ားၾကာေအာင္ အခ်ိန္ဆြဲထားသည္။ တစညသည္ ေကာက္ကာငင္ကာ ဖြဲ႔လိုက္ရသည့္ ႏိုင္ငံေရးထိုးစစ္ အဖြဲ႔တခုျဖစ္ေသာေၾကာင့္၊ ပိုမို အင္အားၾကီးမားသည့္ ႏိုင္ငံေရးထိုးစစ္အဖြဲ႔ တခုဖြဲ႔ရန္ စစ္အုပ္စုတို႔ ယူဆလိုက္ပံုရသည္။ ဤမွာပင္ စစ္အုပ္စုအေတြးထဲသို႔ local people ကို အသံုးျပဳရန္ လမ္းညႊန္ထားသည့္ အတိုက္အခံ ေခ်မွဳန္းေရး principle တခုက ၀င္ေရာက္လာခဲ့သည္။ အဆိုပါလမ္းစဥ္ျဖင့္ ၾကံ့ဖြတ္အဖြဲ႔ကို ဖြဲ႔စည္းၾကေတာ့သည္။ တခ်ိန္တည္းမွာပင္ စစ္ေရးထိုးစစ္အျဖစ္ ႏိုင္ငံေရးလွဳပ္ရွားမွဳမ်ား၏ ဗဟိုခ်က္မျဖစ္ေနေသာ မာနယ္ ပေလာကို ျမႇားဦးလွည့္ေတာ့သည္။ သို႔ေပမယ့္ နအဖ မ်က္လွည့္ျပကြက္မ်ားက သိပ္မထိေရာက္လွ။ အတိုက္အခံမ်ား၏ လက္နက္ကိုင္လွဳပ္ရွားမွဳ စစ္မ်က္ႏွာတြင္ အားေလ်ာ့သြားေသာ္လည္း ႏိုင္ငံတကာ စစ္မ်က္ႏွာက ပိုမိုအားေကာင္းလာခဲ့သည္။ ႏိုင္ငံတကာ၏ အေရးယူမွဳမ်ား အဆက္မျပတ္ ေပၚေပါက္လာခဲ့သည္။ ၉၆ ေက်ာင္းသားလွဳပ္ရွားမွဳမ်ား ေပၚေပါက္လာသည္။ စီအာပီပီ ေပၚထြက္လာသည္။<br /><br />သို႔ျဖစ္ရာ စစ္အုပ္စုအေနျဖင့္ ႏိုင္ငံတကာ စစ္မ်က္ႏွာကို ထပ္မံဖြင့္လွစ္ၾကရေတာ့သည္။ ျမန္မာ့အေရး လွဳပ္ရွားသူမ်ားအား ခြဲထုတ္ဖဲ့ေျခြသည့္ နည္းလမ္းမ်ား၊ ႏိုင္ငံေရးစစ္မ်က္ႏွာ က်ြမ္းက်င္သူ အခ်ိဳ႕အား ေငြေပး၀ယ္၍ ၀ါဒျဖန္႔ခ်ိေရး နည္းလမ္းမ်ားသံုးခဲ့ၾကသည္။ ျပည္တြင္းမွ လူထုကိုလည္း ေန႔စဥ္လုပ္ငန္းတာ၀န္မ်ားျဖင့္ အလုပ္ရွဳပ္ေနေစရန္ အာရံုေေျပာင္းထားသည္။ ခ်ဲထီမ်ား၊ ႏွစ္လံုးထီမ်ားျဖင့္ ေလာင္းကစားဘက္သို႔ အာရံုေရာက္ေနေစရန္ ယုတ္မာစြာ ၾကံစည္ၾကသည္။ ၁၉၉၆ မွ ၂၀၀၀ အထိ ႏွစ္ရွည္လမ်ား ေက်ာင္းရက္ရွည္ပိတ္၍ ေက်ာင္းသားမ်ိဳးဆက္ကို ခါးဆက္ျဖတ္လိုက္သည္။ တကၠသိုလ္ မ်ားကို ေ၀းလံေသာ ေနရာမ်ားသို႔ ေျပာင္းေရႊ႕သည္။ အဆိုပါတကၠသိုလ္သစ္မ်ားသို႔ သြားရာလမ္း တေလွ်ာက္တြင္ တံတားၾကီးမ်ား ထားရွိျခင္းမွာ စစ္ဗ်ဴဟာက်က် ျပဳလုပ္ထားၾကျခင္းျဖစ္သည္။ လူထုႏွင့္ ေက်ာင္းသားကို ပညာပါပါျဖင့္ ခြဲထုတ္ထားျခင္းျဖစ္သည္။ ေထာက္လွမ္းေရး ၾကိဳးကိုင္ ဂ်ာနယ္မ်ား၊ ရုပ္ျမင္သံၾကား လိုင္းသစ္မ်ားျဖင့္ လူထု၏ ႏိုင္ငံေရးအသိစိတ္ကို ခ်ိဳးႏွိမ္ပစ္လိုက္ၾကသည္။ ထိုသို႔ ယုတ္မာေသာ နည္းလမ္းမ်ားျဖင့္ မ်က္လွည့္ျပထားသည္ကို ေအာင္ျမင္ျပီဟု ယူဆေသာအခါ၌ လူထုေခါင္းေဆာင္ကို လႊတ္ေပးလိုက္သည္။ ဤမွာတင္ စစ္အုပ္စုမ်က္လွည့္ဆရာတို႔ ၄င္းတို႔ ျပပြဲ မေအာင္ျမင္ေၾကာင္း သိလိုက္ရျပန္သည္။<br /><br />ေတာေရာ၊ ျမိဳ႕ပါမက်န္ ျပည္သူလူထု၏ ရင္ထဲမွ သေဘာထားဆႏၵမ်ားမွာ ေပ်ာက္ကြက္သြားျခင္း မရွိခဲ့။ ၂၀၀၂၊ ၂၀၀၃ ခုႏွစ္ကာလ လူထုေခါင္းေဆာင္၏ ျမန္မာျပည္အႏွံ႔ ခရီးစဥ္မ်ား ျခိမ့္ျခိမ့္သဲ ေအာင္ျမင္ခဲ့ ေလသည္။ စစ္အုပ္စုထဲတြင္လည္း အေျပာင္းအလဲ လုပ္လိုသူမ်ား၏ လွ်ိဳ႕၀ွက္ၾကံစည္ခ်က္မ်ားက ေပၚထြက္လာသည္။ လူထုေခါင္းေဆာင္အင္အားစုႏွင့္ အဆိုပါအင္အားစုတို႔ ေပါင္းစည္းသြားပါက အက်ပ္အတည္း ျဖစ္ေတာ့မည္ကို စစ္အုပ္စုတို႔ သေဘာေပါက္ၾကသည္။ သို႔ျဖစ္၍ လူထုေခါင္းေဆာင္ အင္အားစု ေခ်မွဳန္းေရး၊ အေျပာင္းအလဲအတြက္ လွ်ိဳ႕၀ွက္ၾကံစည္ေနေသာ စစ္အုပ္စုဂိုဏ္းသား ေခ်မွဳန္းေရး စသည္မ်ား ေပၚေပါက္လာေတာ့သည္။ လမ္းျပေျမပံု အဆင့္ခုနစ္ဆင့္ကို ဒံုးစိုင္း၍ အေကာင္အထည္ ေဖာ္ၾကေတာ့သည္။ အမ်ိဳးဖ်က္ညီလာခံကို အျပီးသတ္ၾကေတာ့သည္။ ဒီမိုအင္အားစုမ်ား အေတြးအေခၚ ရွဳပ္ေထြးေစရန္ ျမႇားဦးလွည့္ၾကေတာ့သည္။ တတိယအုပ္စုဆိုသူမ်ား ေပၚေပါက္လာသည္။ နအဖႏွင့္ အတိုက္အခံမ်ား တိုက္ပြဲျဖစ္၍ လူထုမွ ၾကားေနေစရန္ လွံဳ႕ေဆာ္သည့္ ၾကားေနအုပ္စုမ်ား ေပၚထြက္ လာသည္။ ျပည္သူႏွင့္ အာဏာရွင္အစိုးရၾကားမွ တိုက္ပြဲသ႑ာန္ကို အသြင္ေျပာင္းရန္ နည္းမ်ိဳးစံုျဖင့္ ၾကိဳးစားၾကေတာ့သည္။<br /><br />သို႔ေပမယ့္ လူထု၏ ေတာ္လွန္ေရးအရွိန္ကား ျပဳတ္က်မသြားခဲ့။ မ်က္လွည့္ဆရာတို႔ ရွံဳးၾကျပန္ေလျပီ။ ၂၀၀၇ ခုႏွစ္၊ ေရႊ၀ါေရာင္ေတာ္လွန္ေရးၾကီးတြင္ လူထုႏွင့္ အာဏာရွင္တို႔ ရန္စည္း၊ ငါစည္းျပတ္သြားသည္။ ပါးစပ္မွ ဖြင့္မေျပာေသးလွ်င္သာ ရွိမည္။ စစ္အုပ္စုဆိုသည္ကို အလြန္ပင္ ခါးသီးရြံရွာေနေသာ စိတ္မ်ားက ျမန္မာ အားလံုး၏ ရင္ထဲတြင္ ရွိေနၾကျပီ။ ေရရွည္ဆိုလွ်င္ လူထုတိုက္ပြဲၾကီး အရွိန္အဟုန္နဲ႔ ေပၚေပါက္ လာေတာ့မည္ကို စစ္အုပ္စုတို႔ စိုးရိမ္လာၾကသည္။ သို႔ျဖစ္ရာ လက္နက္ကိုင္အင္အားစုမ်ားကို အျပီးသတ္ ထိုးစစ္ဆင္ေရး စီမံခ်က္အား အေကာင္အထည္ မေဖာ္ၾကေတာ့ပဲ၊ Referendum ကိစၥႏွင့္ ေရြးေကာက္ပြဲ ကိစၥကို ေဇာင္းေပးလိုက္ၾကသည္။ လူထုအရွိန္ကို ေခတၱေလ်ာ့က် သြားေစရန္ အာရံုေျပာင္းလိုက္ ၾကျခင္းျဖစ္သည္။ ႏိုင္ငံတကာကို မ်က္လွည့္ျပရန္ ၾကံစည္လိုက္ျခင္းျဖစ္သည္။ သို႔ေပမယ့္ အေျဖ ရလာဘ္သည္ တရားမွ်တေသာ ရလာဘ္တခု မဟုတ္ေၾကာင္း အားလံုးက သေဘာေပါက္ ေနခဲ့ၾကသည္။ နာဂစ္မုန္တိုင္းတြင္ စစ္အုပ္စုတို႔၏ အသံုးမက်ေသာ တိုင္းျပည္အုပ္ခ်ဳပ္မွဳ စြမ္းရည္ကိုလည္း ျမင္ေနၾကျပီး ျဖစ္သည္မို႔ စစ္အုပ္စုသိကၡာက အလြန္အမင္း က်ဆင္းေနခဲ့ျပီ။<br /><br />ယခု ၂၀၁၀ ေရြးေကာက္ပြဲသည္ကား စစ္အုပ္စုတို႔၏ မဲျပာပုဆိုး မ်က္လွည့္ျပကြက္မ်ားထဲမွ တခုသာ ျဖစ္ေလသည္။ သို႔ေပမယ့္ ယခုမ်က္လွည့္ျပကြက္ကိုေတာ့ အားလံုး သတိျပဳၾကရမည္ျဖစ္သည္။ အဘယ္ေၾကာင့္ဆိုေသာ္ စစ္အုပ္စုသည္ ယင္းတို႔ အင္မတန္ေၾကာက္ေသာ ၉၀ ေရြးေကာက္ပြဲရလာဒ္ကို ေခ်ဖ်က္ႏိုင္ရန္ ရည္ရြယ္ထားသည့္ပြဲ ျဖစ္ေနေသာေၾကာင့္ျဖစ္သည္။ ႏိုင္ငံတကာ စစ္မ်က္ႏွာထိုးစစ္၊ ၀ါဒျဖန္႔ခ်ီေရး ထိုးစစ္မ်ားကိုလည္း အရွိန္အဟုန္ျဖင့္ ျပဳလုပ္ေနၾကသည္။ ဒီမိုအင္အားစုမ်ားအား ဖဲ့ေျခြေရး၊၊ အတိုက္အခံႏွင့္ လူထုအား ခြဲထုတ္ေရး လမ္းစဥ္မ်ားကိုလည္း တစိုက္မတ္မတ္ ျပဳလုပ္ေနၾကသည္။ သို႔ရာတြင္ ဒီမိုကေရစီ ေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္ ဆိုသည္မွာ စီးပြားေရး ဖြံ႔ျဖိဳးတိုးတက္မွဳ၊ လူထုလူတန္းစား ကြဲျပားမွဳမ်ားတြင္ အလယ္အလတ္လူတန္းစား တိုးတက္မ်ားျပားလာမွဳ၊ ဒီမိုကေရစီစနစ္ကို အေကာင္ အထည္ ေဖာ္သည့္ ႏိုင္ငံေတာ္ျဖစ္တည္မွဳႏွင့္ political institutions မ်ားရွိမွဳ၊ Civil Society အားေကာင္းမွဳ၊ ႏိုင္ငံေရးယဥ္ေက်းမွဳႏွင့္ အေတြးအေခၚ၊ International engagements စသည့္ Explanatory factors ေျခာက္ရပ္အေပၚတြင္ မူတည္ပါသည္။<br /><br />ထိုအခ်က္မ်ားႏွင့္ ျမန္မာ့ႏိုင္ငံေရး၊ စီးပြားေရး ေျခအေနႏွင့္ နအဖဖြဲ႔စည္းပံုကို ခ်ိန္ထိုးၾကည့္ပါက ေရြးေကာက္ပြဲျပီး၍ အရပ္သား အစိုးရတက္လာမည္ မွန္ေသာ္လည္း ထိုအရပ္သားအစိုးရကို ၾကိဳးကိုင္မည့္ သူမ်ားမွာ စစ္အုပ္စုသာျဖစ္ျခင္း၊ အမတ္၀င္ေရြးရန္ နအဖတို႔ စီမံေရြးခ်ယ္ေနသူမ်ားမွာ စစ္အုပ္စုၾကိဳးဆြဲ စီးပြားေရးသမားမ်ားႏွင့္ ၾကံ့ဖြတ္၊ စြမ္းအားရွင္မ်ားျဖစ္ျခင္း၊ ေရြးေကာက္ပြဲကို အေျခခံျပဳလုပ္မည့္ ဖြဲ႔စည္းပံုအေျခခံဥပေဒတြင္ ဒီမိုကေရစီနည္းလမ္းမက်ေသာ အခ်က္မ်ားစြာ ပါ၀င္ေနျခင္း၊ စီးပြားေရး လုပ္ငန္းမ်ားအား လက္ရွိစစ္အုပ္စု၀င္မ်ား၏ ေဆြေတာ္မ်ိဳးေတာ္မ်ားႏွင့္ ဆက္စပ္သူမ်ားမွသာ ဦးေဆာင္ လုပ္ျခင္း၊ Civil Society ထြက္ေပၚမွဳကို ထိန္းခ်ဳပ္မွဳမ်ားစြာရွိျခင္း၊ အလယ္အလတ္လူတန္းစား မထြက္ေပၚပဲ နအဖႏွင့္ ဆက္စပ္သူမ်ားသာ ခ်မ္းသာသထက္ ခ်မ္းသာလာ၍ ျပည္သူလူထုမွာ ဆင္းရဲသထက္ ဆင္းရဲေနျခင္း၊ Intra- state conflicts မ်ားကို ေျဖရွင္းႏိုင္မည့္ ႏိုင္ငံေတာ္ ဖြဲ႔စည္းပံုမရွိျခင္း၊ ႏိုင္ငံေရး ယဥ္ေက်းမွဳႏွင့္ အေတြးေခၚမ်ား မျပန္႔ပြားေစရန္ နည္းမ်ိဳးစံုျဖင့္ ထိန္းခ်ဳပ္ထားျခင္း စသည္တို႔ေၾကာင့္ ျမန္မာႏိုင္ငံ၏ ဒီမိုကေရစီ ေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္မွာ မည္သို႔မွ် ေအာင္ျမင္ႏိုင္မည္ မဟုတ္ပါ။<br /><br />ျမန္မာ့ေရးရာ ျပႆနာမ်ားကို မ်က္လွည့္ေရြးေကာက္ပြဲမ်ားႏွင့္ မေျဖရွင္းႏိုင္ပါ။ ေျဖရွင္းႏိုင္မည့္ နည္းလမ္းမ်ားမွာ ဒီမိုကေရစီ နည္းလမ္းက်ေသာ ဖြဲ႕စည္းပံု၊ ဒီမိုကေရစီနည္းလမ္းက်ေသာ ေရြးေကာက္ပြဲ၊ တိုင္းရင္းသားလူမ်ိဳးတို႕၏ တန္းတူညီမွ် အခြင့္အေရးကို အာမခံေပးႏိုင္ေသာ ဖဒရယ္ျပည္ေထာင္စုစနစ္၊ မွန္ကန္တိက်ေသာ စီးပြားေရးေပၚလစီ၊ ေျဖာင့္မတ္ေသာ ႏိုင္ငံျခားေရးေပၚလစီ၊ ေအာင္ျမင္ေသာ ႏိုင္ငံတကာကုန္သြယ္ေရး၊ ႏိုင္ငံေတာ္ကာကြယ္ေရးျပဳလုပ္ေသာ လူမွန္ေနရာမွန္ တပ္မေတာ္၊ တိုးတက္ေသာ ႏိုင္ငံေရးယဥ္ေက်းမွုဳႏွင့္ အေတြးအေခၚရွိသည့္ လူ႔အဖြဲ႔အစည္း၊ လူတိုင္းအတြက္ ပညာေရး၊ က်န္းမာေရးစနစ္ စသည္မ်ားသာ ျဖစ္ပါသည္။ ဤနည္းလမ္းမ်ားကို အေကာင္အထည္ ေဖာ္ရန္မွာကလဲ ျမန္မာ့ေျမေပၚတြင္ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ေရာ၊ စစ္အာဏာရွင္ ရုပ္ေသးၾကိဳးဆြဲ စနစ္ေရာ ေပ်ာက္ကြယ္ သြားမွသာ မွန္မွန္ကန္ကန္၊ ျမန္ျမန္ဆန္ဆန္ ျဖစ္လာႏိုင္ပါသည္။ သို႔ျဖစ္ရာ ျမန္မာ့ျပႆနာ၏ အရင္းခံမွာ မ်က္လွည့္ဆရာ စစ္အုပ္စုတို႔သာ ျဖစ္ပါသည္။ စစ္အုပ္စုရွိေနသေရြ႕ ေအးခ်မ္းသာယာေသာ ေခတ္မွီဖြံ႔ျဖိဳး တိုးတက္သည့္ ႏိုင္ငံေတာ္သစ္ဆိုသည္မွာ မည္သို႔မွ် ျဖစ္လာႏိုင္စရာ အေၾကာင္းမရွိပါ။<br /><br />သို႔ျဖစ္၍ ျပည္တြင္းျပည္ပ အတိုက္အခံအင္အားစုမ်ားအပါအ၀င္ ျပည္သူလူထုတရပ္လံုးမွ မ်က္လွည့္ဆရာ စစ္အုပ္စုအား ၀ိုင္း၀န္းတိုက္ဖ်က္၍ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ ခ်ဳပ္ျငိမ္းသည့္၊ စစ္မွန္ေသာ ဒီမိုကေရစီစနစ္ ရွင္သန္ေပၚထြန္းသည့္၊ အမ်ိဳးသားတန္းတူညီမွ်ေရး၊ ေသြးစည္းေရးႏွင့္ ျငိမ္းခ်မ္းေရး ရွိသည့္ ျမန္မာႏိုင္ငံေတာ္သစ္ၾကီးကို တည္ေဆာက္ၾကပါစို႔ဟု တိုက္တြန္း ေရးသားလိုက္ရေပသည္။<br /><br />ခင္မမမ်ိဳးBay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-87431292468459888622009-02-10T04:10:00.001-08:002009-02-15T11:17:40.454-08:00<span style="font-weight:bold;">ေရႊျပည္ေတာ္ေယာင္တိုင္းေဝး</span><br /><br />(အခုတေလာ ျမန္မာ့ဒီမိုကေရစီအေရးဟာ စစ္အာဏာရွင္ေတြရဲ႕ အခင္းအက်င္းအတိုင္း လိုက္ေလွ်ာက္ မွသာ ေအာင္ျမင္ႏိုင္ဖြယ္ရွိေၾကာင္း ပညာရွင္ဆန္ဆန္ သံုးသပ္ေျပာဆိုမွဳေလးေတြ ၾကားေနရပါတယ္။ အမ်ားအားျဖင့္ တတိယအုပ္စု၀င္မ်ားဆီမွ ျဖစ္ပါတယ္။ သူတို႔အေၾကာင္း စဥ္းစားမိရင္း လြန္ခဲ့တဲ့ ႏွစ္ႏွစ္ခန္႔က ေရးဖူးတဲ့စာေလးကို သြားအမွတ္ရမိပါတယ္)<br /><br />‘ဟိုေယာင္ေယာင္၊ ဒီေယာင္ေယာင္’ ဆိုေသာ စကားလံုးကား ျမန္မာ့လူ႔ေဘာင္တြင္ အလြန္ တြင္က်ယ္ လွပါသည္။ လူသားတစ္ေယာက္ ဟူသည္ မိမိဘဝတိုးတက္ေရးအတြက္၊ အဖြဲ႔အစည္းတစ္ခုဟူသည္ အဖြဲ႔ေပၚေပါက္လာရျခင္း အေၾကာင္းရင္းအတြက္၊ ႏိုင္ငံတစ္ခုဟူသည္ ႏိုင္ငံေတာ္တိုးတက္ေရး၊ ႏိုင္ငံသားမ်ား လူေနမွဳဘဝ လံုျခံဳသာယာေရးအတြက္ ရွင္းလင္းေသာပန္းတိုင္၊ ျပတ္သားေသာ ယံုၾကည္ခ်က္၊ ခိုင္မာေသာ ဆံုးျဖတ္ခ်က္မ်ား ရွိရေပမည္။ ထိုသို႔မရွိလွ်င္ကား “ဟိုေယာင္ေယာင္၊ ဒီေယာင္ေယာင္” ျဖစ္၍ လူ႔ေဘာင္ေလာကအတြက္ အက်ိဳးမရွိေသာ ဆန္ကုန္ေျမေလးမ်ား ျဖစ္တတ္ ပါသည္။ ယင္းထက္ပိုဆိုးသည္ကား ထိုသို႔ေသာ လူမ်ားတြင္ ပညာဥာဏ္မ်ား၊ ရာထူးရာခံမ်ားရွိျပီး၊ ဆင္ျခင္တံုတရားမရွိပါက လူ႔ေဘာင္အတြက္ အလြန္တရာ အႏၱရာယ္ၾကီးလာရျခင္းပင္ျဖစ္သည္။<br /><br />ယခုႏွစ္မ်ားအတြင္း၊ ျမန္မာ့ႏိုင္ငံေရး ေလာကအတြင္း၌ တတိယအုပ္စုဆိုေသာ အုပ္စုတစ္ခု ေပၚေပါက္လာပါသည္။ အဖြဲ႔ဝင္အင္အား မမ်ားလွ ေသာ္လည္း အာဏာရွင္စနစ္အား ျပည္သူလူထုက တြန္းလွန္ေနသည့္ ေတာ္လွန္ေရးတစ္ရပ္အား စစ္အစိုးရႏွင့္ အတိုက္အခံ အုပ္စုမ်ား၏ အာဏာလုပြဲ သ႑ာန္ေျပာဆိုကာ လူထုႏွင့္ ေတာ္လွန္ေရးအား ခြဲထုတ္ေနမွဳ၊ အာဏာရွင္လက္ထဲသို႔ လူသတ္ လက္နက္မ်ား မေရာက္သြားေစရန္ တားဆီးျခင္း ေျခလွမ္းမ်ားျဖစ္ေသာ ႏိုင္ငံတကာ အေရးယူမွဳမ်ားအား ကန္႔ကြက္မွဳ စသည့္ လုပ္ရပ္မ်ားမွာ ျမန္မာလူမ်ိဳးမ်ား အနာဂတ္အတြက္ သာမကပဲ၊ ရမ္းကားေသာ အစိုးရလက္ထဲသို႔ ေရာက္ရွိသြားေသာ လက္နက္ နည္းပညာမ်ားမွ တဆင့္ ႏိုင္ငံတကာလံု ျခံဳေရးကိုပါ ထိခိုက္ေစႏိုင္သျဖင့္ ေပါ့ေပါ့တန္တန္ သေဘာထားရမည့္ကိစၥတစ္ခု မဟုတ္သည္ကေတာ့ ေသခ်ာလွ ေပသည္။<br /><br />အဆိုပါ တတိယအုပ္စုတြင္ မည္သို႔ေသာ လူအမ်ိဳးအစားမ်ား ပါဝင္ေနသည္ကို ေလ့လာၾကည့္ၾကပါစို႔။ ပထမအမ်ိဳးအစားမွာ “ေသနတ္ကို မိုးေပၚေထာင္မပစ္၊ တည့္တည့္သာပစ္မည္’ ဆို၍ သန္းေပါင္း မ်ားစြာေသာ လူထုအား ရုပ္ျမင္သံၾကားမွ ျခိမ္းေခ်ာက္ခဲ့ေသာ ကြယ္လြန္သူ အာဏာရွင္ေဟာင္း လက္ထက္ကတည္းက အာဏာရွင္ မိသားစုဝင္မ်ားႏွင့္ အကၽြမ္းတဝင္ရွိ၍၊ ျမန္မာျပည္ႏွင့္ ျပည္ပအား အိမ္ဦးႏွင့္ ၾကမ္းျပင္ပမာ ကူးလူးသြားလာခဲ့ၾကေသာ ပညာရွင္အမည္ခံ ႏိုင္ငံျခားပါေမာကၡမ်ားႏွင့္ ကထိကမ်ား ျဖစ္ၾကသည္။<br /><br />ဒုတိယအမ်ိဳးအစားမ်ားမွာကား အာဏာရွင္ေဟာင္းၾကီး၏ ပညာတတ္ ဇနီးသည္တစ္ေယာက္မွ ေမြးျမဴ ထားခဲ့ေသာ တပည့္မ်ားျဖစ္သည္။ ထိုသူမ်ားမွာလဲ နည္းမ်ိဳးစံုေသာ ေထာက္ပံ့မွဳမ်ားျဖင့္၊ ျပည္ပႏိုင္ငံ အရပ္ရပ္တြင္ အဆင့္ျမင့္ပညာရပ္မ်ား ဆည္းပူးခြင့္ရခဲ့ျပီး မဟာဝိဇၨာဘြဲ႔မ်ား၊ ပါရဂူဘြဲ႔မ်ား ရရွိခဲ့သူမ်ား ျဖစ္သည္။<br /><br />တတိယအမ်ိဳးအစားမ်ားကား ထိုသူမ်ားထက္ပို၍ ထူးျခားဆန္းၾကယ္သူမ်ား ျဖစ္ပါသည္။ သူတို႔သည္ တစ္ခ်ိန္က ျမန္မာ့ဒီမိုကေရစီအေရးတြင္ ျပည္တြင္းျပည္ပ၌ တက္ၾကြကာလွဳပ္ရွားခဲ့ျပီးမွ၊ နအဖ အမ်ိဳးသား ညီလာခံအား စတင္ေထာက္ခံျခင္း ေျခလွမ္းသစ္ႏွင့္ အတူ၊ ဘက္ေျပာင္းသြားသူမ်ား ျဖစ္ပါသည္။ သို႔ေပမယ့္လဲ ယင္းတို႔၏ ဂုဏ္သိကၡာအတြက္ ဘက္ေျပာင္းျခင္း မေပၚလြင္ေအာင္၊ လူထုအက်ိဳးကိုလို၍ ေဆာင္ရြက္ေနသေယာင္ေယာင္ ေရာင္ေတာ္ျပန္ႏွင့္ ေရာလႊတ္ေနၾကသူမ်ား ျဖစ္ပါသည္။ ထိုသူမ်ားႏွင့္ ပုဂၢိဳလ္ေရးရင္းႏွီးခဲ့ေသာ ႏိုင္ငံတကာသံတမန္ အသိုင္းအဝိုင္းႏွင့္ အဖြဲ႔အစည္းမ်ားမွ လူတစ္ခ်ိဳ႕မွာလဲ ယခင္က ျမန္မာ့အေရး ေဆာင္ရြက္ေနရာမွ ထိုသူမ်ား၏ ဝါဒျဖန္႔ခ်ီေရးသမားမ်ား ျဖစ္လာၾကပါသည္။ “ပုဂၢိဳလ္ခင္မွတရားမင္’ ဆိုေသာ္လဲ၊ အမွားႏွင့္အမွန္ကို ခြဲျခား ဆံုးျဖတ္ေသာ ဥာဏ္စြမ္းအား နည္းပါးသည္ပင္ ဆိုရေပမည္။ မွားေနမွန္းသိပါလ်က္၊ ပုဂၢိဳလ္ေရးေၾကာင့္ ယံုၾကည္ခ်က္စြန္႔သည္ ကေတာ့ မျဖစ္သင့္ပါ။ မိမိ၏ရင္းႏွီးေသာ မိသားစုဝင္ပင္ျဖစ္ပါေစ၊ လိုအပ္လာလွ်င္ေတာ့ ျပတ္သားစြာပင္ အမွန္တရားဘက္မွ ရပ္တည္ရ ေပမည္။ ဟိုေယာင္ေယာင္၊ ဒီေယာင္ေယာင္လုပ္ရန္ လုပ္ေကာင္းသည့္ ကိစၥမဟုတ္ပါ။ ေနာက္ကြယ္တြင္ လူ႔အသက္မ်ားစြာ၊ ဘဝမ်ားစြာႏွင့္ ဆက္စပ္ေနပါသည္။<br /><br />မည္သို႔ဆိုေစ၊ အဆိုပါတတိယ အုပ္စုတြင္းမွ ပါရဂူဘြဲ႔ရထားသူမ်ား၊ မဟာဘြဲ႔ရထားသူမ်ား၏ အာဏာရွင္ အလိုက် ေျပာဆိုေဆာင္ရြက္ေနမွဳမ်ားေၾကာင့္၊ ပညာရွင္မ်ားကို ေဖာက္ျပန္တတ္ေသာ လူတန္းစားမ်ား အျဖစ္ အခ်ိဳ႕က ထင္ျမင္ေျပာဆိုလာျခင္းမွာ အလြန္ပင္ ဝမ္းနည္းစရာေကာင္းပါသည္။ ပါရဂူဘြဲ႔မ်ား၊ မဟာဘြဲ႔မ်ားအတြက္ ေလွ်ာက္လွမ္းရေသာ ခရီးလမ္းမ်ားမွာ အလြန္ပင္ ၾကမ္းတမ္းလွပါသည္။ ငယ္ရြယ္ ႏုပ်ိဳေသာ ကာလတေလွ်ာက္လံုးအား၊ အမ်ားႏွင့္အတူ မေပ်ာ္ပါးႏိုင္ပဲ သြားေလရာ စာအုပ္တကိုင္ကိုင္ႏွင့္ ကုန္လြန္ရေသာ ႏွစ္ရွည္ကာလမ်ား၊ အိပ္ေရးပ်က္ရေသာညမ်ား၊ စားရန္ပင္ အခ်ိန္မေပးႏိုင္၍ လြတ္ရေသာ ထမင္းနပ္မ်ားျဖင့္ ၾကိဳးစားၾကရသည္။ ထိုပင္ပန္းဆင္းရဲမွဳမ်ားစြာ ခံျပီးမွလဲ ပညာရွင္တစ္ေယာက္အေနျဖင့္၊ ပညာရွင္ အသိုင္း အဝိုင္း၏ အသိအမွတ္ျပဳျခင္းကို ခံၾကရျခင္းျဖစ္ပါသည္။<br /><br />သို႔ရာတြင္ ထိုအသိအမွတ္ျပဳမွဳခံရမွဳအား ပညာရွင္အေနျဖင့္ လူ႔ေလာကကို အက်ိဳးျပဳရန္သာျဖစ္ပါသည္။ သက္ဆိုင္ရာ ပညာရပ္မ်ား ေနာက္ကြယ္တြင္ လူ႔ေလာကအား မည္သို႔အက်ိဳးျပဳရန္ လမ္းညႊန္မ်ား ပါဝင္ျပီးသားျဖစ္ပါသည္။ တလြဲဆံပင္ေကာင္း၍ လူ႔ေလာကအား အက်ိဳး ယုတ္ေစသူမ်ားဘက္မွ ရပ္တည္ လိုက္ပါက လူ႔ေလာကအတြက္ အလြန္ပင္ အႏၱရာယ္ရွိလွပါသည္။ ျမန္မာႏိုင္ငံတြင္ အာဏာရွင္ အဆက္ဆက္တို႔၏ အကြက္ခ်ျပင္ဆင္၍ မ်ိဳးဆက္သုဥ္းေစခဲ့ေသာ စီမံခ်က္မ်ားေၾကာင့္ ႏိုင္ငံေရး၊စီးပြားေရး၊ လူမွဳေရး၊ ပညာေရး၊ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး၊ ေပၚလစီေရးရာမ်ားက႑၌ ကၽြမ္းက်င္ပညာရွင္မ်ား အလြန္ပင္ ရွားပါးလွပါသည္။ ယင္းအေပၚတြင္ အခြင့္ေကာင္းယူ၍ ကိုယ့္ဘာသာကိုယ္ ျပတိုက္သြင္းခံ ျမန္မာ့အေရး ကၽြမ္းက်င္ လူတန္းစား သတ္မွတ္ကာ၊ အာဏာရွင္ဘက္လိုက္ စကားလံုးမ်ား ေျပာဆို၍ တလြဲဆံပင္ မေကာင္းသင့္ၾကပါ။ လူထုဘက္မွရပ္တည္၍၊ တတ္ထားေသာ ပညာရပ္မ်ားကို အက်ိဳးရွိစြာ သံုးသင့္ၾကပါသည္။<br />နိဂံုးခ်ဳပ္ဆိုရေသာ္ တတိယအုပ္စုဝင္မ်ား အေနျဖင့္၊ ယံုၾကည္ခ်က္ေပ်ာက္၊ လမ္းစေပ်ာက္ကာ ဟိုေယာင္ေယာင္၊ ဒီေယာင္ေယာင္ျပဳလုပ္ျခင္းမ်ား၊ အမ်ားျပည္သူမ်ား ထင္ေယာင္ထင္မွား ျဖစ္ေအာင္ ျပဳမူ ေျပာဆိုျခင္းမ်ားကို ေရွာင္ၾကဥ္၍ လူထုအက်ိဳးကို ေမွ်ာ္ကိုးသင့္ပါေၾကာင္း ေလးစားစြာ တိုက္တြန္း အပ္ပါသည္။ လူထုအေနျဖင့္လဲ “ေရႊျပည္ေတာ္၊ ေယာင္တိုင္းေဝး’ အျဖစ္မ်ိဳးသို႔ မက်ေရာက္ရေလေအာင္ သတိဥာဏ္ႏွင့္ယွဥ္၍ သူမ်ားေယာင္တိုင္း လိုက္မေယာင္သင့္ပါေၾကာင္း ပန္ၾကားအပ္ပါသည္။<br /><br />ခင္မမမ်ိဳး (ဇန္န၀ါရီလ၊ ၂၀၀၇)Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-71580885423535756582009-02-10T03:39:00.000-08:002009-02-15T11:20:15.364-08:00<span style="font-weight:bold;">ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး၊ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးႏွင့္ ျမန္မာျပည္ေရးရာ</span><br /><br />National Security, International Security and Burma affairs<br /><br />“Emancipation ဆိုတာ လူတဦးတေယာက္ကို ျဖစ္ေစ၊ အုပ္စုတခုကိုျဖစ္ေစ လြတ္လပ္စြာ ေရြးခ်ယ္ ေဆာင္ရြက္ႏိုင္မွဳကို ပိတ္ပင္တားဆီးေနတဲ့ ကာယ၊ ဥာဏပိုင္းဆိုင္ရာ တားျမစ္ခ်က္ေတြကေန လြတ္ေျမာက္ ေစျခင္းျဖစ္တယ္။ လံုျခံဳေရးနဲ႕ Emancipation ဆိုတာဟာ ဒဂၤါးျပားတေစ့ရဲ႕ ေခါင္းနဲ႔ပန္းလိုပဲ။ တကယ္တန္းက်ေတာ့ ပါ၀ါက်င့္သံုးမွဳနဲ႔ အမိန္႔ေပးမွဳေပၚမွာ အေျခမခံတဲ့ emancipation ကသာ မွန္ကန္ေသာ လံုျခံဳေရးကို ေဆာင္က်ဥ္းေပးႏိုင္မွာျဖစ္တယ္”<br />( ကင္ဘုဒ္၊ ၁၉၉၁)<br /><span style="font-weight:bold;"><br />နိဒါန္း</span><br />ဟိုတေလာက ေအာက္စဖို႔ဒ္တကၠသိုလ္မွာ က်င္းပတဲ့ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးဆိုင္ရာ အလုပ္ရံု ေဆြးေႏြးပြဲတခုကို တက္ေရာက္ျဖစ္ခဲ့ ပါတယ္။ ဒီပြဲမွာ ယူေကႏိုင္ငံမွ မဟာဗ်ဴဟာေလ့လာေရးနဲ႔ လံုျခံဳေရးအထူးျပဳ သုေတသနဌာနေတြျဖစ္တဲ့ King's College London, Brunel University, University of Aberystwyth, Scottish Center for War Studies, University of Aberdeen, Defence College of Management and Technology (DCMT), Joint Services Command and Staff College တို႔ေတြက ပညာရွင္မ်ားနဲ႔ သုေတသန ေက်ာင္းသူေက်ာင္းသားမ်ား တက္ေရာက္ခဲ့ၾကပါတယ္။ ေဆြးေႏြးပြဲ အေၾကာင္းအရာမ်ားက စံုလင္လွပါတယ္။ Analyst's view, practitioner's view, policy maker's view စသည္ျဖင့္ ရွဳေထာင့္အျမင္မ်ားကလဲ စံုလင္လွပါတယ္။ ဘယ္လိုပဲအျမင္ေတြ၊ သံုးသပ္ပံုေတြ၊ ခ်ဥ္းကပ္ နည္းလမ္းေတြ ကြဲျပားေပမယ့္ အားလံုးမလြဲမေသြ လက္ခံထားရတဲ့ သေဘာတရားတခုကေတာ့ ရွိေန ပါတယ္။ ဒါကဘာလဲဆိုေတာ့ လံုျခံဳေရး၀န္းက်င္ (security environment) ဟာ တစတစ က်ယ္၀န္းနက္နဲ လာတယ္ဆိုတာပါပဲ။<br /><br />လံုျခံဳေရးကိစၥရပ္ဆိုတာနဲ႔ လူအမ်ားက စစ္ပြဲေတြ၊ ဗံုးေပါက္ကြဲမွဳ စတာေတြကိုပဲ ျမင္ေယာင္မိ တတ္ၾက ပါတယ္။ စစ္ေရးအင္အား၊ တရားဥေပေဒစိုးမိုးေရး စတာေတြကိုပဲ စဥ္းစားမိတတ္ၾကပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ ႏွစ္ဆယ့္တစ္ရာစုရဲ႕ လံုျခံဳေရး ဆိုတာမွာက်ေတာ့ ဒါေတြတင္မကပဲ လူသားလံုျခံဳေရး (Human Security)၊ လူ႔အဖြဲ႔အစည္းလံုျခံဳေရး (Societal Security)၊ စီးပြားေရးရာလံုျခံဳေရး (Economic Security)၊ သဘာ၀ ပတ္၀န္းက်င္လံုျခံဳေရး (Environmental Security)၊ အိတ္ခ်္အိုင္ဗီြ၊ ေအအိုင္ဒီအက္စ္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရး (HIV/ AIDS Security) ဆိုတာေတြက ပိုမိုအေရးၾကီးလာပါတယ္။ ဒါတင္မကပဲ က်ားမခြဲျခားဆက္ဆံမွဳ၊ လူအမ်ားအျပား ေသေၾကပ်က္စီးႏိုင္တဲ့ လက္နက္ပစၥည္းမ်ား (weapons of mass destruction)၊ အၾကမ္းဖက္မွဳ (Terrorism)၊ ကာကြယ္ေရးကုန္သြယ္မွဳ (Defence Trade)၊ ကေလးစစ္သားမ်ား (Child soldiers) အသံုးျပဳမွဳ၊ ႏိုင္ငံျဖတ္ေက်ာ္ ရာဇ၀တ္မွဳမ်ား (Transnational crimes)၊ လူကုန္ကူးမွဳမ်ား၊ မူးယစ္ေဆး၀ါး ထုတ္လုပ္ေရာင္းခ်မွဳမ်ား စတဲ့ ကိစၥရပ္မ်ားကလဲ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးနဲ႔ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို ျခိမ္းေခ်ာက္ေနပါတယ္။ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးဆိုတာကုိ အရင္ေလ့လာၾကည့္ၾကရေအာင္ပါ။<br /><span style="font-weight:bold;"><br />ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး (National Security)</span><br />ႏိုင္ငံေတာ္ဆိုတာက ေရေျမပိုင္နက္ေပၚမွာ အေျချပဳထားတဲ့ entity တခုျဖစ္ပါတယ္။ ဒီ entity တခုမွာ အုပ္ခ်ဳပ္မယ့္အစိုးရ ရွိရမယ့္အျပင္ အျခားႏိုင္ငံမ်ားမွလည္း ႏိုင္ငံတႏိုင္ငံအျဖစ္ အသိအမွတ္ျပဳ ခံထားရပါမယ္။ ႏိုင္ငံတကာဆက္ဆံေရးမွာ အေရးၾကီးတဲ့ အခ်က္ႏွစ္ခုက ေတာက္ေလွ်ာက္လႊမ္းမိုး လာခဲ့ပါတယ္။ ပထမတခ်က္က ႏိုင္ငံတကာေရးရာဇာတ္ခံုမွာ ႏိုင္ငံမ်ားဟာ ဗဟိုခ်က္မ သရုပ္ေဆာင္မ်ား ျဖစ္တယ္ဆိုတဲ့ အခ်က္နဲ႔ အေရးၾကီးဆံုးအခ်က္ဟာ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးဆိုတာပါပဲ။<br /><br />ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး ဆိုတာမွာ အခ်က္ေလးခ်က္ပါ၀င္ပါတယ္။ ပထမအခ်က္က အႏၱရာယ္ကင္းရွင္းေရး (Safety)၊ ကိုယ္ပိုင္အုပ္ခ်ဳပ္ေရး (autonomy)၊ အမ်ိဳးသား ဖြံ႔ျဖိဳးတိုးတက္ေရး (Development) နဲ႔ အုပ္စိုးမွဳ (rule) တို႔ပဲ ျဖစ္ပါတယ္။ ဒီအခ်က္ေလးခ်က္ဟာ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးရဲ႕ အေျခခံက်ေသာ အခ်က္မ်ား ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />အႏၱရာယ္ကင္းရွင္းေရးဆိုရာမွာ တိုက္ခိုက္ခံရမွဳမွ ကင္းေ၀းေရးျဖစ္ပါတယ္။ ႏိုင္ငံသားမ်ားအေနနဲ႔ အႏၱရာယ္ ကင္းရွင္းစြာနဲ႔ မိမိတို႔ ဘ၀ကံၾကမၼာကို ကိုယ္တိုင္ ဖန္တီးႏိုင္ေရးျဖစ္ပါတယ္။ ဒီအတြက္ ႏိုင္ငံေတာ္ကို ကာကြယ္ေပးဖို႔ တပ္မေတာ္ဆိုတာ ရွိရပါတယ္။ ျပည္တြင္းရာဇ၀တ္မွဳမ်ား ေလ်ာ့ပါးေစဖို႔ ဥပေဒ ဘက္ေတာ္သား ရဲတပ္ဖြဲ႔၀င္ေတြ ရွိရပါတယ္။ ဒုတိယအခ်က္ျဖစ္တဲ့ ကိုယ္ပိုင္အုပ္ခ်ဳပ္ေရးဆိုရာမွာ ႏိုင္ငံေတာ္ အစိုးရဟာ ျပည္ပၾသဇာ လႊမ္းမိုးမွဳကင္းတဲ့ အစိုးရတရပ္ ျဖစ္ရပါမယ္။ အစိုးရတရပ္မွာ ေအာ္တိုေနာ္မီ က်ဆင္းလာျပီဆိုရင္ ျပည္သူလူထုအေနနဲ႔ အစိုးရ လုပ္ငန္းေဆာင္တာမ်ားအေပၚမွာ ယံုၾကည္မွဳ တစတစ ကင္းမဲ့လာမွာျဖစ္ပါတယ္။ ေတာ္လွန္ပုန္ကန္မွဳမ်ားလည္း ေပၚေပါက္လာမွာ ျဖစ္ပါတယ္။ ဥပမာ- တရုတ္အင္ပါယာၾကီးကို ၁၉၁၁ ခုႏွစ္မွာ ပ်က္သုဥ္းေစခဲ့တဲ့ ေတာ္လွန္ေရးဟာ အစိုးရရဲ႕ ေအာ္တိုေနာ္မီ က်ဆင္းလာမွဳေၾကာင့္ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />ေနာက္တခ်က္ျဖစ္တဲ့ အမ်ိဳးသားဖြံ႔ျဖိဳးတိုးတက္ေရး ဆိုတာက စီးပြားေရး၊ လူမွဳေရး၊ ပညာေရးနဲ႔ ႏိုင္ငံေရး တိုးတက္မွဳမ်ားကို ဆိုလိုတာျဖစ္ပါတယ္။ ႏိုင္ငံေတာ္အုပ္ခ်ဳပ္သူမ်ားဟာ ႏိုင္ငံသားမ်ားရဲ႕ လူေနမွဳ အဆင့္အတန္း တိုးတက္ေရး၊ ပညာရည္ျမင့္မားေရး၊ ႏိုင္ငံေတာ္ဂုဏ္သိကၡာ မက်ဆင္းေရး တို႔အတြက္ တတ္ႏိုင္သမွ် ၾကိဳးစား လုပ္ေဆာင္ရမွာျဖစ္ပါတယ္။ ေနာက္ဆံုးတခ်က္ကေတာ့ ႏိုင္ငံအုပ္စိုးမွဳပါ။ အစိုးရတရပ္မွာ ႏိုင္ငံေတာ္အုပ္ခ်ဳပ္ႏိုင္တဲ့ စြမ္းရည္ရွိရမွာျဖစ္ပါတယ္။ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးအာဏာ၊ တရားဥပေဒ ျပဳေရးအာဏာ၊ တရားစီရင္ေရး အာဏာ သံုးရပ္ကို စနစ္တက် က်င့္သံုးေဆာင္ရြက္မွဳ ရွိရမွာ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />ဒါေၾကာင့္လည္း national security agenda ခ်မွတ္တဲ့အခါမွာ စစ္အင္အား (military power) သာမက အျခားေသာ အေၾကာင္းအရာမ်ားျဖစ္တဲ့ စီးပြားေရးအေဆာက္အအံု၊ ကုန္သြယ္ေရးစနစ္၊ ေျမပိုင္နက္၊ ေရပိုင္နက္၊ မဟာမိတ္ဖြဲ႕မွဳ၊ အမ်ားလက္ခံက်င့္သံုးတဲ့ ႏိုင္ငံေရးစနစ္ စတာေတြကို ထည့္သြင္းၾကရပါတယ္။ အတိုခ်ဳပ္ဆိုရရင္ေတာ့ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးဆိုတာဟာ ႏိုင္ငံေတာ္အတြင္းမွာ မီွတင္းေနထိုင္ၾကတဲ့ ျပည္သူအမ်ားကို ကာကြယ္ေစာင့္ေရွာက္ဖို႕၊ အမ်ိဳးသားဖြံ႕ျဖိဳးတိုးတက္ေရးရွိဖို႔ ျဖစ္ပါတယ္။ ႏိုင္ငံတႏိုင္ငံရဲ႕ အုပ္ခ်ဳပ္သူအစိုးရတရပ္ဟာ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးကို ေကာင္းမြန္စြာ မေဆာင္ရြက္ႏိုင္ေတာ့တဲ့ အခါက်ရင္ ဒီဂယက္ဟာ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရးကို ထိခိုက္လာေစ ပါေတာ့တယ္။<br /><br /><span style="font-weight:bold;">အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရး</span><br />စစ္ေအးတိုက္ပြဲကာလတုန္းက အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရးမွာ high politics ကိစၥရပ္ေတြျဖစ္တဲ့ စစ္နဲ႔ျငိမ္းခ်မ္းေရး၊ န်ဴကလီးယား deterrence၊ summit သံတမန္ေရးရာ၊ လက္နက္ထိန္းခ်ဳပ္ေရး၊ မဟာမိတ္ ႏိုင္ငံေရး ဆိုတာေတြက လႊမ္းမိုးခဲ့ပါတယ္။ စစ္ေအးတိုက္ပြဲ ျပီးဆံုးသြားတဲ့ ေနာက္ပိုင္းမွာ က်ေတာ့ low politics ကိစၥရပ္ေတြျဖစ္တဲ့ သဘာ၀ပတ္၀န္းက်င္၊ ရွားပါးသယံဇာတ၊ လူဦးေရ ေပါက္ကြဲမွဳ ထိန္းခ်ဳပ္ေရး၊ စြမ္းအင္ေရးရာ၊ ကူးစက္ေရာဂါ၊ က်ားမေရးရာ ကိစၥရပ္ေတြက ေနရာယူ လႊမ္းမိုးလာခဲ့ ပါတယ္။<br /><br />လက္ရွိအျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရးကို ႏိုင္ငံေရးဆန္းစစ္တရပ္ျဖစ္တဲ့ Three Levels of Analysis နဲ႔ အတိုခ်ဳံး တင္ျပေပးပါမယ္။ structural level ဆန္းစစ္ခ်က္အရဆိုရင္ အေမရိကန္ဟာ ကမၻာ့ေရးရာမ်ားမွာ ပါ၀ါလႊမ္းမိုးမွဳ ရွိေနဆဲျဖစ္ပါတယ္။ New Powers မ်ားျဖစ္တဲ့ တရုတ္၊ အိႏၵိယနဲ႔ ရုရွားႏိုင္ငံမ်ား အင္အား ၾကီးမားလာမွဳဟာ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာစနစ္ရဲ႕ ပါ၀ါခ်ိန္ခြင္လွ်ာမွာ အနည္းနဲ႔ အမ်ားေတာ့ သက္ေရာက္မွဳ ရွိလာပါတယ္။ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး agenda မွာ လံုျခံဳေရး၊ ကုန္သြယ္ေရးနဲ႔ သဘာ၀ပတ္၀န္းက်င္ဆိုင္ရာ အခ်က္ေတြကို ႏိုင္ငံတႏိုင္ငံခ်င္းစီရဲ႕ ဦးစားေပးမွဳ ကြဲျပားပါတယ္။<br /><br />Domestic institutional level ဆန္းစစ္ခ်က္အရဆိုရင္ ဒီမိုကေရစီနဲ႔ တံခါးဖြင့္စီးပြားေရး အရင္းရွင္စနစ္ဟာ ႏိုင္ငံအမ်ားစုမွာ ပ်ံ႕ႏွံ႔ေနျပီ ျဖစ္ပါတယ္။ တရုတ္ႏိုင္ငံက လုပ္ေဆာင္ျပသေနတဲ့ အာဏာရွင္ အရင္းရွင္စနစ္ 'authoritarian capitalism' အေပၚမွာ ႏိုင္ငံတခ်ိဳ႕က စိတ္၀င္စားမွဳရွိေနေပမယ့္ လက္ရွိျဖစ္ေပၚေနတဲ့ ကမၻာ့ေငြေၾကးဂယက္ဟာ တရုတ္ႏိုင္ငံအေပၚမွာ ဆိုး၀ါးစြာ သက္ေရာက္မွဳေတြ ရွိေနတာေၾကာင့္ စိတ္၀င္စားမွဳ ေလ်ာ့နည္းလာၾကပါတယ္။<br /><br />ေနာက္ဆံုးတဆင့္ျဖစ္တဲ့ Individual level ဆန္းစစ္ခ်က္အရ ဆိုရင္ေတာ့ လူ႔အခြင့္အေရး ကိစၥရပ္မ်ားဟာ တကမၻာလံုးက ျပည္သူလူထုအတြက္ အေရးၾကီးေနဆဲပါပဲ။ ဖြံ႔ျဖိဳးတိုးတက္ေရး၊ အႏၱရာယ္ကင္းေ၀းေရး၊ ေရာဂါဘယ ကင္းရွင္းေရးတို႔ဟာ လူပုဂၢိဳလ္တဦးခ်င္းအတြက္ အေရးပါေသာ ကိစၥရပ္မ်ားျဖစ္ေနပါတယ္။ အာဖရိက၊ အေရွ႕အလယ္ပိုင္းနဲ႕ လက္တင္အေမရိကတို႔မွာ လူသားလံုျခံဳေရး (Human Security) သေဘာတရားက တစတစ ေနရာယူလႊမ္းမိုးေနပါတယ္။<br /><br />ဒီလိုကိစၥေတြၾကားထဲမွာ wildcards လို႔ ကၽြန္မတို႔ လံုျခံဳေရးအသိုင္းအ၀ိုင္းအတြင္းမွာ ေခၚၾကတဲ့ ကိစၥရပ္ ေတြကလည္း တစတစ က်ယ္ျပန္႔လာပါတယ္။ ပထမတခ်က္က နည္းပညာအဆမတန္ တိုးတက္ ျမင့္မားေနမွဳပါ။ သတင္းႏွင့္နည္းပညာ ေတာ္လွန္ေရး (IT Revolution) က အရွိန္အဟုန္နဲ႔ ျဖစ္ပြားေန ပါတယ္။ ဇီ၀နည္းပညာ ေတာ္လွန္ေရး (Biotechnology Revolution) က စတင္ေနပါျပီ။ နာႏိုနည္းပညာ ေတာ္လွန္ေရး (Nanotechnology Revolution) က အရွိန္စယူေနပါျပီ။ အခုလက္ရွိအခ်ိန္မွာ တကၠသိုလ္ သုေတသနဌာနအမ်ားစုမွာ Nanotechnology သုေတသီမ်ားကို ဦးစားေပး ခန္႔အပ္လာေနၾကပါတယ္။ ပီအိတ္ခ်္ဒီ စေကာလားရွစ္မ်ားေပးျပီး လူသားအရင္းအျမစ္ ရင္းႏွီးျမွဳပ္ႏွံမွဳကို လုပ္လာၾကပါတယ္။ ဒီနည္းပညာက တိုးတက္ျပန္႔ပြားလာရင္ အသံုး၀င္မွဳေတြ အမ်ားၾကီးရွိလာမွာျဖစ္သလို တဘက္ကလဲ လံုျခံဳေရး အျမင္အရ နယူးကလီးယား လက္နက္လိုပဲ ေၾကာက္စရာေကာင္းပါတယ္။ ဥပမာ- ရုရွားထုတ္ 'Father of All Bombs' ဆိုတဲ့ ဗံုးဟာ ႏ်ဴကလီးယား လက္နက္မဟုတ္ေပမယ့္ ပ်က္စီးေစမွဳစြမ္းရည္ (destruction capabilities) မွာက်ေတာ့ ႏ်ဴကီးယားလက္နက္နဲ႔ အတူတူပဲျဖစ္ပါတယ္။ ဒီလို နည္းပညာ ေျပာင္းလဲမွဳေတြဟာ ႏိုင္ငံေရးတည္ျငိမ္မွဳ၊ စစ္အသံုးစရိတ္နဲ႔ စီးပြားေရး၊ ကုန္သြယ္ေရး စတာေတြမွာ အက်ိဳးသက္ေရာက္မွဳေတြ ရွိေနသလို အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးအေပၚမွာလည္း ၾကီးစြာေသာ သက္ေရာက္မွဳ ျဖစ္ေနပါတယ္။<br /><br />ေနာက္ထပ္ wildcard တခုကေတာ့ စြမ္းအားအရင္းအျမစ္ (Energy resources) ေတြနဲ႔ ပတ္သက္တဲ့ ျပိဳင္ဆိုင္မွဳေတြ၊ အျငင္းပြားမွဳေတြ၊ ပဋိပကၡေတြျဖစ္ပါတယ္။ အဓိက စြမ္းအင္ေဒသေတြ ျဖစ္တဲ့ ပါရွန္း ပင္လယ္ေကြ႔၊ ေကာ္ေကးဆပ္နဲ႔ အာရွအလယ္ပိုင္း၊ ဆိုင္ေဘးရီးယား အေရွ႕ဖ်ားပိုင္းေတြဟာ ျငိမ္းခ်မ္းေရးနဲ႔ တည္ျငိမ္မွဳအတြက္ အခက္ခဲဆံုး ေဒသေတြ ျဖစ္လို႔ေနပါတယ္။ ဒီေဒသေတြအေပၚမွာ ဖြံ႔ၿဖိဳးဆဲ economies ေတြျဖစ္တဲ့ တရုတ္နဲ႔ အိႏၵိယတို႔မွ ၀င္ေရာက္ျခယ္လွယ္ရန္ ၾကိဳးပမ္းမွဳေတြကလည္း ပိုမိုမ်ားျပားလာပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ စြမ္းအင္အေရးဟာ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို တိုက္ရိုက္ျခိမ္းေခ်ာက္လာႏိုင္တဲ့ အေရးၾကီး ကိစၥရပ္တရပ္ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />ဒီလိုပဲ ေနာက္ထပ္အေရးၾကီးတဲ့ ကိစၥတရပ္ကေတာ့ ရာသီဥတုေျပာင္းလဲမွဳ (Climate Change) ကိစၥရပ္ပါ။ ကမၻာၾကီးပူေႏြးလာမွဳဟာ ၾကိဳတင္ေမွ်ာ္မွန္း တြက္ဆထားတဲ့ႏွဳန္းေတြထက္ ပိုမိုျမန္ဆန္လို႔ ေနပါတယ္။ သစ္ေတာျပဳန္းတီးမွဳ၊ ရာသီဥတု ေျပာင္းလဲေဖာက္ျပန္မွဳ၊ အပင္ေသမ်ားနဲ႔ သမုဒၵရာၾကမ္းျပင္မွ ကာဗြန္ဒိုင္ ေအာက္ဆိုဒ္နဲ႔ မီသိန္းဓာတ္ေငြ႔ ထုတ္လႊတ္မွဳ စတဲ့ global biosphere response က ခန္႔မွန္းရ အလြန္ ခက္ခဲတဲ့ အေျခအေနမွာ ေရာက္ေနပါတယ္။<br /><br />အခုလို တကမၻာလံုးနဲ႔ဆိုင္တဲ့ ျပႆနာေတြ ဘက္ေပါင္းစံုက ျဖစ္ပြားျပီး အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို ျခိမ္းေခ်ာက္ေနခ်ိန္မွာ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးကို စနစ္တက် စီမံေဆာင္ရြက္ႏိုင္ျခင္းမရွိတဲ့ အစိုးရမ်ားေၾကာင့္ ကမၻာ့လံုျခံဳေရး အေျခအေနဟာ တစတစ ဆိုးရြားလာရပါတယ္။ ဆက္လက္ျပီး ျမန္မာျပည္အစိုးရအမည္ကို ဓားျပတိုက္ယူထားတဲ့ စစ္အုပ္စုေၾကာင့္ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးနဲ႔ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးအေပၚမွာ ဆိုးက်ိဳး သက္ေရာက္ေနမွဳမ်ားကို ေရးသားတင္ျပပါမယ္။<br /><br /><span style="font-weight:bold;">ျမန္မာျပည္ႏွင့္ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး</span><br />ျမန္မာႏိုင္ငံရဲ႕ လက္ရွိလံုျခံဳေရးေပၚလစီက စစ္မွန္တဲ့ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး သေဘာတရားေပၚမွာ အေျခမခံပဲ သန္းေရႊနဲ႔ အေပါင္းအပါ စစ္အုပ္စုမ်ား လံုျခံဳေရးအေပၚမွာ အေျခခံထားပါတယ္။ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးရဲ႕ အေျခခံ စည္းမ်ဥ္းေလးခ်က္ကို နားမလည္သူမ်ားကို မွားယြင္းတဲ့ သေဘာတရား ေရးရာမ်ား သြတ္သြင္းျပီး၊ ရာထူးအာဏာ အခြင့္အလမ္းမ်ားေပးကာ လက္ကိုင္တုတ္မ်ားအျဖစ္ ေမြးျမဴထားပါတယ္။ စစ္အာဏာရွင္ စနစ္ အျမစ္တြယ္ေရးကို ၾကိဳးပမ္းတည္ေဆာက္ေနပါတယ္။ state formation (ႏိုင္ငံတည္ေထာင္မွဳပံုစံ) မွားယြင္းမွဳေၾကာင့္ ျပည္တြင္းမွာ ျဖစ္ပြားေနတဲ့ intra-state conflicts မ်ားနဲ႔ ႏိုင္ငံေရးစနစ္ (political system) မွားယြင္းမွဳေၾကာင့္ ျဖစ္ပြားေနတဲ့ ႏိုင္ငံေရးလွဳပ္ရွားမွဳမ်ားကို လက္ညိဳးထိုးျပီး တပ္မေတာ္ အခန္းက႑ကို အတင္းကာေရာ တိုးျမႇင့္ေနၾကပါတယ္။ တကယ္တန္းက်ေတာ့ လက္ရွိျဖစ္ပြားေနတဲ့ intra-state conflict အမ်ိဳးအစားဟာ ဖယ္ဒရယ္ျပည္ေထာင္စု ပံုစံနဲ႔မွသာ တည္ျငိမ္မွဳ ရွိသြားမွာျဖစ္ပါတယ္။ စစ္ေရးအင္အားသံုးျပီး လက္နက္ခ်ခိုင္းထားရံုနဲ႔ အမ်ိဳးသားစည္းလံုးညီညြတ္ေရး (national unity) ကို မတည္ေဆာက္ ႏိုင္ပါဘူး။ ဒီလိုပါပဲ။ ႏိုင္ငံေရးစနစ္ မွားယြင္းေနမွဳကိုလည္း လမ္းျပေျမပံုခ်ရံု၊ ေရြးေကာက္ပြဲ က်င္းပေပးရံုေလာက္နဲ႔ မေျဖရွင္းႏိုင္ပါဘူး။ ျပည္သူလူထုက ေတာင္းဆိုေနတဲ့ စစ္မွန္ေသာ ဒီမိုကေရစီ ေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္ မစတင္မခ်င္း ႏိုင္ငံေရးလွဳပ္ရွားမွဳေတြက ရွိေနျမဲ ျဖစ္မွာပါပဲ။ ႏိုင္ငံေရးတက္ၾကြ လွဳပ္ရွားသူမ်ားကို ဖမ္းဆီးေထာင္ခ်လိုက္ရံုနဲ႔ ဒီျပႆနာဟာ ေျပလည္မွာ မဟုတ္ပါဘူး။ ဒီလို မေျပလည္ႏိုင္မယ့္ ကိစၥႏွစ္ရပ္ကိုပဲ မီးေမာင္းထိုးျပီး၊ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး ကိစၥရပ္အေနနဲ႔ သတ္မွတ္ထားၾက ပါတယ္။ တကယ္တန္းက်ေတာ့ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ ခ်ဳပ္ျငိမ္းသြားျပီး ဒီမိုကေရစီနဲ႔ ဖဒရယ္ျပည္ေထာင္စုကို ေဖာ္ေဆာင္လိုက္တာနဲ႔ စစ္မဟာဗ်ဴဟာပညာရွင္ ကားလ္ဗြန္ ကေလာ့၀တ္ဆိုခဲ့တဲ့ “အစိုးရရယ္၊ စစ္တပ္ရယ္၊ ျပည္သူရယ္” ဆိုတဲ့ “eternal trinity” သေဘာတရား အတိုင္း အလိုအေလ်ာက္ သူ႔ေနရာနဲ႔သူ ျပန္လည္ တည္ျငိမ္သြားမွာ ျဖစ္ပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ ယခုလက္ရွိ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး ျပႆနာ ဆိုတာေတြဟာ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ ရွိေနလို႔သာ ျဖစ္ပြားေနတာျဖစ္ပါတယ္။<br />နအဖစစ္အုပ္စုဟာ ဒီလိုမွားယြင္းတဲ့ သေဘာတရားေရးရာေတြကို သြတ္သြင္းေနရံုမကပဲ၊ စစ္အုပ္စုပီပီ military power စစ္အင္အားကို ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး မူ၀ါဒမွာ ထိပ္ဆံုးက ထည့္သြင္းျပန္ပါေတာ့တယ္။ “တပ္မေတာ္အင္အားရွိမွ တိုင္းျပည္အင္အားရွိမည္” လို႔ ဆိုၾကျပန္ပါတယ္။ တကယ္တမ္းက်ေသာ ေခတ္မီ ဖြံ႔ၿဖိဳးတိုးတက္ေသာ တပ္မေတာ္တရပ္ တည္ေဆာက္ေရးဆိုတာမွာက တိုင္းျပည္အင္အား အေပၚမွာ အမ်ားၾကီးမူတည္ပါတယ္။ တိုင္းျပည္ဖြံ႔ၿဖိဳးတိုးတက္မွ တပ္မေတာ္အင္အားကိုလည္း တည္ေဆာက္ႏိုင္မွာပါ။ စစ္အသံုးစရိတ္ ခြဲေ၀ခ်ထားရာမွာ % of GDP ဆိုတာက အေရးၾကီးပါတယ္။ အာရွႏိုင္ငံမ်ားရဲ႕ စစ္အသံုး စရိတ္ႏွင့္ စီးပြားေရးဖြံ႔ၿဖိဳးတိုးတက္မွဳ ဆိုင္ရာ သုေတသန တခုကို စာေရးသူ ျပဳလုပ္ခဲ့ဖူးပါတယ္။ အဲဒီမွာ ဘာသြားေတြ႔လဲဆိုေတာ့ ျမန္မာႏိုင္ငံရဲ႕ စစ္အသံုးစရိတ္ % of GDPဟာ ေၾကာက္မက္ဖြယ္ေကာင္းေအာင္ ျမင့္မားေနတယ္ ဆိုတာပါပဲ။ အာရွတိုက္ရဲ႕ အျမင့္မားဆံုး ႏိုင္ငံမ်ားမွာ ပါ၀င္ပါတယ္။<br /><br />သို႔ေပမယ့္ တခုစိတ္ပ်က္စရာ ေကာင္းတာက ရာခိုင္ႏွဳန္းျမင့္မားေနေပမယ့္ ပမာဏကေတာ့ အျခား အိမ္နီးခ်င္းႏိုင္ငံမ်ားကို မမွီတာပါပဲ။ ေငြတဆယ္ရွိသူက ငါးဆယ္ရာခိုင္ႏွဳန္းျဖစ္တဲ့ ငါးက်ပ္ကို ကစားစရာ ေသနတ္၀ယ္ဖို႕သံုးျပီး၊ ေငြတသိန္းရွိသူက ၁၀ ရာခိုင္ႏွဳန္းျဖစ္တဲ့ ေငြတေသာင္းနဲ႔ ရိုင္ဖယ္ ေသနတ္တလက္ ၀ယ္သလိုမ်ိဳးျဖစ္ေနပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ ေခတ္မီတပ္မေတာ္တရပ္ တည္ေဆာက္မယ္ ဆိုရင္ စီးပြားေရးဖြံ႔ ျဖိဳးတိုးတက္မွဳကို ကနဦးဦးစားေပး ျပဳလုပ္ရမွာ ျဖစ္ပါတယ္။ စစ္ေရးအင္အားနဲ႕ စီးပြားေရးအင္အား တြဲစပ္မွသာ ႏိုင္ငံေတာ္ဂုဏ္သိကၡာကို တည္ေဆာက္ႏိုင္မွာ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />ႏွစ္ဆယ့္တစ္ရာစုမွာ ႏိုင္ငံတိုင္းလိုလို ေခတ္မီတပ္မေတာ္တည္ေဆာက္ေနၾကပါတယ္။ ဒါေပမယ့္ ေျမျပင္စစ္ ထက္စာရင္ sea power၊ Air Power ကို ဦးစားေပး တည္ေဆာက္ေနၾကတာပါ။ ျမန္မာျပည္ကေတာ့ Land warfare ကိုပဲ အာရံုစိုက္ေနပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ လတ္တေလာျဖစ္သြားတဲ့ ဘဂၤလားေဒ့ရွ္နဲ႔ ေရပိုင္နက္ပ႗ိပကၡမွာ ဘဂၤလားေဒ့ရွ္ေရတပ္၊ ေလတပ္နဲ႔ ယွဥ္ျပိဳင္ႏိုင္ေလာက္ေအာင္ ျမန္မာတပ္မေတာ္မွာ sea power, Air power မရွိတာေၾကာင့္ လက္ေျမႇာက္ တပ္ဆုတ္ခဲ့ၾကတာ ျဖစ္ပါတယ္။ ဘဂၤလားေဒ့ရွ္ဟာ စစ္အသံုးစရိတ္ ရာခိုင္ႏွဳန္းမွာ ျမန္မာ % of GDP ေလာက္ မျမင့္ပါဘူး။ ဒါေပမယ့္ သံုးစြဲႏိုင္မွဳ ပိုမိုမ်ားျပားပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ ထိပ္တိုက္ဆံုေတြ႔ခ်ိန္မွာ ကေလးကစားစရာ ေသနတ္နဲ႔ ရိုင္ဖယ္ေသနတ္လို အင္အားကြာဟေနတာ ျဖစ္ပါတယ္။ တကယ္ေတာ့ တိုင္းျပည္အင္အားရွိမွသာ တပ္မေတာ္က အင္အားရွိမွာျဖစ္ပါတယ္။ တိုင္းျပည္က ျပည္သူလူထုကို ကေလးကစားစရာ ေသနတ္နဲ႔ အႏိုင္က်င့္ ဗိုလ္က်ျပေနရံုနဲ႔ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးရဲ႕ အေျခခံစည္းမ်ဥ္းထဲက အမ်ိဳးသားဖြံ႔ျဖိဳး တိုးတက္ေရးမွာ ပါ၀င္တဲ့ ႏိုင္ငံေတာ္ ဂုဏ္သိကၡာမက်ဆင္းေရးကို မေဆာင္က်ဥ္းေပးႏိုင္ပါဘူး။<br /><br />ဒါေၾကာင့္ စစ္အင္အားတိုးတက္ဖို႔ အမ်ိဳးသားဖြံ႔ၿဖိဳးတိုးတက္ေရး ရွိဖို႔ လိုအပ္လွပါတယ္။ အမ်ိဳးသားဖြံ႔ၿဖိဳးေရး အတြက္ စီးပြားေရး၊ လူမွဳေရး၊ ပညာေရး၊ ႏိုင္ငံေရး တိုးတက္မွဳေတြ လိုအပ္ပါတယ္။ ဒီလိုလုပ္ဖို႔ဟာ တပ္မေတာ္နဲ႔ ဘာမွမဆိုင္ပါဘူး။ အစိုးရနဲ႔သာ ဆိုင္ပါတယ္။ ျပည္သူက ေရြးေကာက္ တင္ေျမွာက္တဲ့ အစိုးရက ေဆာင္က်ဥ္းရမွာပါ။ ျပည္သူ႕အစိုးရက တာ၀န္ေပးတဲ့ က်ရာေနရာကေနသာ တပ္မေတာ္အေနနဲ႔ အက်ိဳးျပဳ လုပ္ငန္းေတြမွာ ပါ၀င္ေဆာင္ရြက္ရမွာပါ။<br /><br />ဒီလိုမဟုတ္ပဲ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးယႏၱရားကို မတန္မရာ ေနရာ၀င္ယူလိုက္ေတာ့ eternal principle ျဖစ္တဲ့ အစိုးရရယ္၊ ျပည္သူရယ္၊ တပ္မေတာ္ရယ္ ဆိုတာက ပ်က္ယြင္းသြားပါတယ္။ ျပည္သူလူထုနဲ႔ အစိုးရဓားျပ စစ္တပ္တို႔ ထိပ္တိုက္ျဖစ္လာၾကပါတယ္။ ထိပ္တိုက္ျဖစ္လာေတာ့ လူထုကို နည္းမ်ိဳးစံုသံုးျပီး ႏိွမ္နင္း ပါေတာ့တယ္။ ဒီလိုႏွိပ္နင္းျပန္ေတာ့ ျပည္သူလူထု ေဘးအႏၱရာယ္ ကင္းေ၀းေရး ဆိုတဲ့ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး အေျခခံအခ်က္ကို ခ်ိဳးေဖာက္လိုက္ပါေလေရာ။ တဆက္တည္းမွာပဲ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးအာဏာ၊ တရားစီရင္ေရး အာဏာ၊ တရားဥပေဒျပဳေရး အာဏာေတြမွာ မမွန္မကန္ က်င့္သံုးေဆာင္ရြက္မွဳေတြ ျဖစ္လာေတာ့တယ္။ တခါ လူထုကို ျခိမ္းေခ်ာက္ဖို႔ စစ္အင္အား တိုးခ်ဲ႕မွဳေတြကို ျပည္သူ႕ဘ႑ာကေန အလြန္အကၽြံ သံုးစြဲမွဳေတြ ျဖစ္လာတာရယ္၊ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးယႏၱရား အက်င့္ပ်က္ လာဘ္စားမွဳေတြရယ္၊ ဗဟို ခ်ဳပ္ကိုင္စနစ္ေတြရယ္၊ ေဆြေတာ္မ်ိဳးေတာ္ ေကာင္းစားေရး ၀ါဒေတြရယ္ေၾကာင့္ တိုင္းျပည္စီးပြားေရး၊ လူမွဳေရး၊ ပညာေရးက အဘက္ဘက္က ဆက္တိုက္ က်ဆင္းလာေတာ့တယ္။ မတရားဖိႏိွပ္မွဳေတြမ်ားလာေတာ့ ႏိုင္ငံတကာက မေနႏိုင္ပဲ ၀င္ေရာက္ေျပာဆိုမွဳေတြက ထပ္ျဖစ္လာျပန္တယ္။ အဲဒီအခါမွာ ႏိုင္ငံတကာဖိအားကို အေလးမျပဳပဲ ေနႏိုင္ေရးအတြက္ အားကိုးရာရွာရေတာ့တယ္။ ရွာရင္း ေပါက္ေဖာ္ၾကီးနဲ႔ နအဖ သတို႔သမီးတို႔ ဆံုေတြ႔ၾကရာက တရုတ္ၾကိဳးဆြဲ ရုပ္ေသးေလးဘ၀ကို ေရာက္သြားျပန္တယ္။ အဲဒီမွာတင္ ႏိုင္ငံေတာ္ လံုျခံဳေရးရဲ႕ အေျခခံအခ်က္တခုျဖစ္တဲ့ ေအာ္တိုေနာ္မီဟာ က်ဆင္းလာပါေတာ့တယ္။ ဒီလိုနဲ႔ ႏိုင္ငံေတာ္ လံုျခံဳေရး အေျခခံအခ်က္ေလးရပ္လံုးကို ေအာင္ျမင္ေအာင္ အေကာင္အထည္ ေဖာ္ႏိုင္စြမ္းမရွိပဲ ျဖစ္လာျပီး၊ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးသာမက အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရး အေပၚမွာပါ သက္ေရာက္မွဳေတြ ရွိလာပါတယ္။<br /><span style="font-weight:bold;"><br />ျမန္မာျပည္ႏွင့္ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရး</span><br />ပထမဦးဆံုး လူသားလံုျခံဳေရး (Human Security) က႑ကို အရင္ၾကည့္ၾကရေအာင္ပါ။ ၁၉၉၄ခုႏွစ္ ကမၻာ့ကုလသမဂၢ ဖြံ႕ျဖိဳးေရးအစီအစဥ္ (UNDP) က ထုတ္ေ၀တဲ့ အစီရင္ခံစာမွာ လူသားလံုျခံဳေရး ဆိုတာကို လူသားတဦးခ်င္း ဖြံ႕ျဖိဳးတိုးတက္ေရးကို ပိတ္ပင္တားဆီးေနတဲ့ အႏၱရာယ္မ်ားမွ ကင္းေ၀းေရး အေျခအေန တရပ္အေနနဲ႔ ေဖာ္ျပထားပါတယ္။ လူသားမ်ားဘ၀မွာ ေရရွည္ၿခိမ္းေခ်ာက္မွဳမ်ား ျဖစ္ေနတဲ့ ငတ္မြတ္ ေခါင္းပါးျခင္း၊ ေရာဂါဘယ ကူးစက္ျပန္႔ပြားျခင္းနဲ႔ အဖိႏွိပ္အခ်ဳပ္ခ်ယ္ခံရျခင္း စတာေတြက ကင္းေ၀းဖို႔ ျဖစ္ပါတယ္။ လက္ရွိျမန္မာျပည္မွာက အမ်ိဳးသားဖြံ႔ၿဖိဳးတိုးတက္ေရး တရွိန္ထိုးက်ဆင္းျပီး၊ စီးပြားေရး တိုးတက္မွဳ ေႏွာင့္ေႏွးေနတာေၾကာင့္ လူအမ်ား ဆင္းရဲႏြမ္းပါးမွဳဒဏ္ကို မရွဳမလွ ခံေနၾကရပါတယ္။ ထမင္းနပ္မွန္ေအာင္ မစားႏိုင္သူ အေရအတြက္က တစတစ မ်ားျပားလာပါတယ္။ အစာေရစာ မလံုေလာက္မွဳေၾကာင့္ အသက္ဆံုးရွံဳးရတဲ့ သက္ၾကီးရြယ္အိုမ်ား၊ ကေလးငယ္မ်ား အမ်ားအျပား ျဖစ္ေနပါတယ္။ ေရာဂါဘယမ်ားကို စနစ္တက်ကုသရန္ ေငြေၾကးမလံုေလာက္မွဳေၾကာင့္ အသက္ဆံုးရွံဳး ရသူမ်ားမွာလည္း ဒုနဲ႕ေဒးျဖစ္လာပါတယ္။ ပိုျပီးဆိုး၀ါးတာကေတာ့ နအဖစစ္အုပ္စုရဲ႕ ဖိႏွိပ္ခ်ဳပ္ခ်ယ္မွဳပါ။ စကားဟဟမေျပာရဲ၊ ထမင္း၀၀ မစားရတဲ့ ဘ၀ကို ျပည္သူမ်ား ေရာက္ရွိေနပါတယ္။ လူအမ်ားစုကို အေၾကာက္တရားသြင္းျပီး ဖိႏွိပ္မွဳေတြေၾကာင့္ လူတဦးခ်င္းဆီရဲ႕ စိတ္ဓာတ္ပိုင္းဆိုင္ရာ ဖြံ႔ၿဖိဳးတိုးတက္မွဳ အေပၚမွာ မ်ားစြာ ထိခိုက္ေနပါတယ္။ တိုင္းရင္းသား ျပည္သူမ်ားအေပၚ ရန္သူလိုသေဘာထားၿပီး လူမ်ိဳးတုန္း စစ္ပြဲမ်ားဆင္ႏႊဲေနတာေၾကာင့္ အခုဆိုရင္ Internally Displaced persons (အိုင္ဒီပီ) အေရအတြက္ဟာ သန္းနဲ႔ခ်ီၿပီး ရွိေနပါတယ္။ ႏိုင္ငံတကာမွာ ႏိုင္ငံေရးခိုလွံဳခြင့္ ေလွ်ာက္ထားသူမ်ားကလဲ တစတစ မ်ားျပားလာပါတယ္။<br /><br />ဒါနဲ႔အတူ ဆက္စပ္ျပီး ႏိုင္ငံျဖတ္ေက်ာ္ ရာဇ၀တ္မွဳတခုျဖစ္တဲ့ လူကုန္ကူးမွဳကပါ ေနာက္ဆက္တြဲ လာပါတယ္။ ျမန္မာျပည္ႏိုင္ငံေရး မတည္ျငိမ္မွဳေပၚမွာ အခြင့္အေရးယူျပီး ၀င္ေငြရွာတဲ့ မသမာသူ ႏိုင္ငံေရး အေရျခံဳမ်ားကလဲ စီးပြားျဖစ္ လူကုန္ကူးမွဳေတြ လုပ္ကိုင္လာၾကပါတယ္။ ႏိုင္ငံတခုမွာ လူသားလံုျခံဳေရးကို အုပ္ခ်ဳပ္သူေတြက တာ၀န္မယူႏိုင္တဲ့အခါ ဒီလိုျဖစ္ရပ္ေတြက ေပၚေပါက္စျမဲပါပဲ။ ျပႆနာရဲ႕ အရင္း အျမစ္က နအဖသာ ျဖစ္ပါတယ္။ ျမန္မာႏိုင္ငံသာ ဒီမိုကေရစီနဲ႔ လူ႔အခြင့္အေရး အျပည့္အ၀ရွိတဲ့ ဖယ္ဒရယ္ ႏိုင္ငံတရပ္အျဖစ္ ေပၚထြက္လာခဲ့ရင္ ဒီလို အခြင့္အေရးသမားေတြဟာ အလိုအေလ်ာက္ ကြယ္ေပ်ာက္ သြားမွာပါ။ ႏိုင္ငံေရးအေရျခံဳမ်ားနဲ႔ ႏိုင္ငံေရးသမားမ်ားကို ခြဲျခားရွဳျမင္ဖို႔ လိုအပ္လွပါတယ္။<br /><br />ဒုတိယအေနနဲ႔ လူ႔အဖြဲ႔အစည္း လံုျခံဳေရး (societal security) ကို ၾကည့္ၾကရေအာင္ပါ။ လူ႔အဖြဲ႔အစည္း လံုျခံဳေရးကို စစ္ေရးႏိုင္ငံေရး ျခိမ္းေခ်ာက္မွဳမ်ားနဲ႔ တင္ျပခ်င္ပါတယ္။ စစ္ေရးျခိမ္းေခ်ာက္မွဳ ဆိုတာက လူ႔ အဖြဲ႔အစည္းထဲမွ လူနည္းစုတိုင္းရင္းသားမ်ားကို အာဏာသိမ္း စစ္တပ္မွ လက္နက္အင္အားနဲ႔ အႏိုင္ယူ ဗိုလ္က် စိုးမိုးျခင္းျဖစ္ပါတယ္။ လက္ရွိျမန္မာျပည္မွာ ျဖစ္ပြားေနတဲ့ တိုင္းရင္းသားရြာငယ္မ်ားကို မီးရွိဳ႕ဖ်က္ဆီးမွဳ၊ တိုင္းရင္းသူမ်ားကို မုဒိန္းက်င့္မွဳ၊ အစုလိုက္အျပံဳလိုက္ သတ္ျဖတ္မွဳ၊ တိုင္းရင္းသား တပ္မ်ားကို အႏိုင္က်င့္ လက္နက္ခ်ခိုင္းမွဳမ်ားဟာ လူ႔အဖြဲ႔အစည္းကို စစ္ေရးနည္းျဖင့္ ျခိမ္းေခ်ာက္မွဳ ျဖစ္ပါတယ္။ ႏိုင္ငံေရး ၿခိမ္းေခ်ာက္မွဳဆိုတာကလဲ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးအာဏာကို ရယူထားတဲ့ လူတစုကေန ျပည္သူအမ်ားကို မတရား ဖိႏွိပ္ခ်ဳပ္ခ်ယ္ျခင္းျဖင့္ ျခိမ္းေခ်ာက္မွဳျဖစ္ပါတယ္။ လက္ရွိျမန္မာႏိုင္ငံမွာ ျပည္သူလူထုကို ဖိႏွိပ္ထားရံုမက လူမိုက္ လက္ကိုင္တုတ္မ်ားေမြးျပီး၊ လူထုရဲ႕ လြတ္လပ္ခြင့္ကို ပိတ္ပင္ထား တာေၾကာင့္ လူ႔အဖြဲ႔အစည္း အေပၚမွာ ႏိုင္ငံေရးျခိမ္းေခ်ာက္မွဳ ရွိေနပါတယ္။ ဒီလို လူ႔ေဘာင္အဖြဲ႔အစည္းရဲ႕ လံုျခံဳေရးကို ျခိမ္းေခ်ာက္ေနျခင္းဟာ ႏိုင္ငံတကာအတြက္ စိုးရိမ္ဖြယ္ရာ အေျခအေနျဖစ္လာပါတယ္။<br /><br />ဒီလိုနဲ႔ ျမန္မာ့ လူသားလံုျခံဳေရး၊ လူ႔အဖြဲ႔စည္းလံုျခံဳေရးနဲ႔ ပတ္သက္တဲ့ ကိစၥရပ္ေတြဟာ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို လူဦးေရေရြ႕လ်ားမွဳ၊ ႏိုင္ငံေရး ခိုလွံဳခြင့္၊ အိုင္ဒီပီ၊ ငတ္မြတ္ေခါင္းပါးမွဳ ရွဳေထာင့္မ်ားကေန ဂယက္ရိုက္လာပါတယ္။ ကမၻာ့ႏိုင္ငံေရးဇာတ္ခံုေပၚမွာ ႏိုင္ငံေတြဟာ အဓိက ဇာတ္ေကာင္ေတြျဖစ္တယ္ ဆိုေပမယ့္ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးသေဘာတရားအရ state-centric security နဲ႔ လူသားလံုျခံဳေရး (Human security) တို႔မွာ Human security ကို ဦးစားေပးရပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ ျမန္မာျပည္သူ ျပည္သားမ်ား လံုျခံဳေရးအတြက္ ကုလသမဂၢလံုျခံဳေရးေကာင္စီမွာ ေဆြးေႏြးၾကရတဲ့ အထိပါပဲ။ ကုလ သမဂၢရဲ႕ ဖြဲ႔စည္းပံုဆိုင္ရာအားနည္းခ်က္ (Structural failure) ေၾကာင့္သာ တရုတ္နဲ႔ ရုရွားတို႔ရဲ႕ ဗြီတို အာဏာ က်င့္သံုးမွဳေၾကာင့္ မေအာင္ျမင္ခဲ့ပါ။ ဘယ္လိုပဲျဖစ္ျဖစ္ ျမန္မာ့ေရးရာကေတာ့ ကမၻာ့လံုျခံဳေရး အေပၚမွာ ဂယက္ရိုက္္မွဳေတြ ရွိေနခဲ့ပါျပီ။<br />တတိယပိုင္းအခ်က္အေနနဲ႔ စီးပြားေရးရာ လံုျခံဳေရး (economic security ) က႑ကေန ေလ့လာ ၾကည့္ရေအာင္ပါ။<br /><br />လက္ရွိျမန္မာျပည္မွာ စီးပြားေရးတိုးတက္မွဳေႏွာင့္ေႏွးျခင္း၊ ေငြေၾကးေဖာင္းပြမွဳ၊ အလုပ္အကိုင္ရွားပါးမွဳ စတာေတြေၾကာင့္ စား၀တ္ေနေရးအခက္အခဲေတြ ၾကံဳေနၾကရပါတယ္။ စီးပြားေရး လုပ္ငန္း အမ်ားစုကိုလဲ စစ္အုပ္စုနဲ႔ အေပါင္းအပါမ်ားကသာ ၾကီးစိုး လုပ္ကိုင္ေနၾကပါတယ္။ တိုင္းျပည္ တခုမွာ စီးပြားေရးရာလံုျခံဳေရးအတြက္ ေထာက္ပံ့ေရးလံုျခံဳေရး၊ ေစ်းကြက္၀င္ေရာက္မွဳ လံုျခံဳေရး၊ ေငြေၾကး စနစ္ ခိုင္မာေတာင့္တင္းမွဳလံုျခံဳေရး၊ နည္းပညာစြမ္းရည္လံုျခံဳေရး၊ လူမွဳစီးပြား paradigm လံုျခံဳေရး၊ နယ္စပ္ျဖတ္ေက်ာ္ လံုျခံဳေရး၊ စီးပြားေရးစနစ္လံုျခံဳေရး၊ မဟာမိတ္ျပဳလံုျခံဳေရးဆိုတဲ့ economic security typologies ရွစ္မ်ိဳးနဲ႔ ျပည့္စံုရပါတယ္။<br />ဒီရွစ္မ်ိဳးလံုးနဲ႔ ပတ္သက္ျပီး ျမန္မာျပည္မွာ အားနည္းခ်က္ေတြ ရွိေနပါတယ္။ ကုန္ပစၥည္းတင္သြင္းမွဳေတြကို နည္းမ်ိဳးစံုနဲ႔ ကန္႔သတ္ထားမွဳေတြ ရွိေနပါတယ္။ ျပည္တြင္းကုန္စည္စီးဆင္းမွဳ၊ ျဖန္႕ခ်ိေရး၊ ေထာက္ပံ့ေရး လမ္းေၾကာင္းမ်ားမွာလဲ အဆင့္ဆင့္လိုင္းေၾကးေပးျပီးမွ လုပ္ေဆာင္ေနၾကရပါတယ္။ ေစ်းကြက္ ၀င္ေရာက္ ႏိုင္မွဳမွာလည္း ေစ်းကြက္ကို နအဖဦးပိုင္နဲ႔ အေပါင္း အပါမ်ားကသာ ၾကီးစိုးေနၾကပါတယ္။ ဘယ္လို ေစ်းကြက္ပဲ၀င္၀င္ ပါမစ္ရဖို႔ လာဘ္ေပးလာဘ္ယူျခင္းက စတင္ရပါတယ္။ ေငြေၾကး စနစ္မွာလည္း ခိုင္မာမွဳ မရွိပါဘူး။ ဘဏ္လုပ္ငန္းမ်ား စိတ္ခ်ယံုၾကည္ရမွဳမရွိပါဘူး။ ေငြေၾကးေဖာင္းပြႏွဳန္းက အရွိန္အဟုန္နဲ႔ ျမင့္တက္ ေနပါတယ္။ နည္းပညာစြမ္းရည္ပိုင္းမွာလည္း High tech လုပ္ငန္းမ်ားကို ထိန္းခ်ဳပ္ကြပ္ကဲမွဳမ်ား ရွိေနပါတယ္။ လူမွဳစီးပြား paradigm ပိုင္းမွာလည္း ကာကြယ္ေပးမွဳမရွိတာေၾကာင့္ အခုဆိုရင္ ျမန္မာျပည္ ေစ်းကြက္ေတာ္ေတာ္မ်ားမ်ားဟာ ဘိန္း ကုန္ကူးသမားမ်ား လက္ထဲမွာ ေရာက္ေနပါတယ္။ နယ္စပ္ ျဖတ္ေက်ာ္ လံုျခံဳေရးဆိုတာမွာလဲ နယ္စပ္ကုန္သြယ္ေရးအဖြဲ႕မ်ား၊ ဥပေဒဘက္ေတာ္သား အမည္ခံမ်ားရဲ႕ လာဘ္ေပးလာဘ္ယူမွဳ၊ ၾကီးစိုးျခယ္လွယ္မွဳမ်ားသာ ျဖစ္ပြားေနပါတယ္။ စီးပြားဖက္ လံုျခံဳေရး အပိုင္းမွာလဲ နည္းဗ်ဴဟာပိုင္းဆိုင္ရာ ပူးေပါင္းေဆာင္ရြက္မွဳ (tactical cooperation) နဲ႔ ေတြ႕ဆံုညွိႏွိဳင္း ပူးေပါင္း ေဆာင္ရြက္မွဳ (negotiated cooperation) အပိုင္းေတြမွာ စည္းမ်ဥ္းနည္းလမ္းေပါင္းမ်ားစြာ ရွိေနပါတယ္။<br /><br />ဒီလို စီးပြားေရးရာလံုျခံဳမွဳ မရွိတဲ့အခါက်ေတာ့ လူငယ္အမ်ားအျပား တိုင္းျပည္မွ ထြက္ခြာသြားျပီး ဦးေႏွာက္ ယိုစီးမွဳ ျပႆနာ စတင္ပါေတာ့တယ္။ brain drain ျပႆနာကို ေျပာျပီး၊ ႏိုင္ငံရပ္ျခားမွာ သြားေရာက္ အလုပ္လုပ္ကိုင္တဲ့ ပညာတတ္လူငယ္မ်ားကို အျပစ္တင္ေျပာဆိုေပမယ့္ brain gain ျဖစ္ေအာင္ နအဖဘက္က ေဆာင္ရြက္ခ်က္ တစံုတရာမွ မရွိပါဘူး။ စစ္တပ္ပညာေတာ္သင္မ်ားကို ျပည္ပ ေစလႊတ္ ပညာသင္ၾကားမွဳမ်ားပဲ ရွိပါတယ္။ ဒီလိုသင္ၾကားေစရာမွာလဲ အမ်ိဳးသားဖြံ႔ၿဖိဳး တိုးတက္ေရးဆိုင္ရာ ပညာရပ္မ်ားမဟုတ္ပဲ စစ္အင္အား၊ စစ္အာဏာရွင္ယႏၱရား ကာကြယ္ေရးဆိုင္ရာ ပညာရပ္မ်ားကိုပဲ သင္ၾကားေစတာ ျဖစ္ပါတယ္။ စီးပြားေရးရာလံုျခံဳမွဳမရွိတဲ့အတြက္ ေနာက္တခ်က္ျဖစ္ပြားလာတဲ့ ျပႆနာ ကေတာ့ လူကုန္ကူးမွဳ၊ လိင္ေက်းက်ြန္ျပဳမွဳ စတာေတြ ျဖစ္ပါတယ္။ ေနာက္ပိုင္းမွာ လိင္လုပ္သားမ်ားအျဖစ္ အိမ္နီးခ်င္းႏိုင္ငံမ်ားမွာ သြားေရာက္လုပ္ကိုင္သူမ်ားမွ အိတ္ခ်္အိုင္ဗြီပိုးမ်ား ကူးစက္ပ်ံ႕ႏွံ႔ မွဳေတြ ျဖစ္လာပါတယ္။ ဒီလို လူကုန္ကူးမွဳေတြ၊ ေရာဂါပိုးပ်ံ႕ပြားမွဳေတြဟာ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို ၾကီးစြာေသာ သက္ေရာက္မွဳေတြ ျဖစ္လာပါတယ္။<br /><br />ဒါတြင္မက အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို တိုက္ရိုက္ျခိမ္းေခ်ာက္ေနတဲ့ အၾကီးမားဆံုး ျမန္မာ့ေရးရာ ျပႆနာတရပ္ကေတာ့ မူးယစ္ေဆး၀ါးကိစၥပါ။ နအဖစစ္အုပ္စုဟာ “ဘယ္သူေသေသ၊ ငေတမာရင္ျပီးေရာ” စိတ္ဓာတ္နဲ႕ မူးယစ္ေဆး၀ါးထုတ္လုပ္မွဳ၊ ေရာင္း၀ယ္ေဖာက္ကားမွဳေတြကို အားေပးေဆာင္ရြက္ေနပါတယ္။ ႏိုင္ငံတကာက ဖိအားေပးလာတဲ့အခါမွသာ ဟန္ျပဖ်က္ဆီးေရးပြဲမ်ား လုပ္ျပီး ကမၻာကို မ်က္လွည့္ ျပေနတာပါ။ ႏိုင္ငံေရးတက္ၾကြလွဳပ္ရွားသူမ်ား သတင္းကို ေထာက္လွမ္းရယူႏိုင္ေအာင္ လူအင္အား၊ နည္းပညာ အကူအညီ စတာေတြနဲ အင္တိုက္အားတိုက္ လုပ္ေဆာင္ေနတဲ့ စစ္အုပ္စုဟာ တကယ္သာ ဒီလိုအင္အားေတြသံုးျပီး မူးယစ္ႏွိမ္နင္းေရး လုပ္ခဲ့မယ္ဆိုရင္ မူးယစ္ေဆး၀ါးထုတ္ေ၀မွဳ၊ ျဖန္႔ျဖဴးမွဳေတြကို မလြဲမေသြ ေဖာ္ထုတ္ႏိုင္မွာပါပဲ။ မ်က္စိစံုမွိတ္ အားေပးေနလို႔သာ ျမန္မာျပည္ဟာ ကမၻာမွာ ဒုတိယ အမ်ားဆံုး မူးယစ္ေဆး၀ါးထုတ္လုပ္တဲ့ ႏိုင္ငံတႏိုင္ငံအျဖစ္ တည္ရွိေနတာပါ။ ဒီျမန္မာ့မူးယစ္ေဆး၀ါး ျပႆနာဟာ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ လံုျခံဳေရးကို ထိခိုက္မွဳေတြ အမ်ားၾကီးျဖစ္ေနေစပါတယ္။<br /><br />ဒါေၾကာင့္ နိဂံုးခ်ဳပ္ဆိုရရင္ေတာ့ “ေရႊသမင္ဘယ္ကထြက္၊ မင္းၾကီးတာကထြက္” ဆိုတဲ့အတိုင္း လက္ရွိ ျဖစ္ပြားေနတဲ့ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရးဆိုင္ရာ၊ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရးဆိုင္ရာ ျမန္မာ့ေရးရာ ျပႆနာ မ်ားဟာ နအဖစစ္အုပ္စု တည္ရွိေနျခင္းေၾကာင္း ျဖစ္ပြားေနတာပါ။ စစ္အာဏာရွင္ၾကိဳးဆြဲ ရုပ္ေသး အရပ္သားအစိုးရ တက္လာရံုနဲ႔လဲ ေပ်ာက္ပ်က္သြားမွာ မဟုတ္ပါဘူး။<br /><br />စစ္အာဏာရွင္စနစ္ အျပီးတိုင္ ခ်ဳပ္ျငိမ္းသြားမွသာ ေပ်ာက္ကြယ္သြားမွာ ျဖစ္တာေၾကာင့္ ျမန္မာ့ျပည္သူလူထု လံုျခံဳေရး၊ ကမၻာသူ ကမၻာသားမ်ား လံုျခံဳေရးတို႔အတြက္ နအဖစစ္အုပ္စုအား ပူးေပါင္းတိုက္ပြဲ၀င္ၾကပါစို႔။ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ ခ်ဳပ္ျငိမ္းေရးအတြက္ လက္တြဲလွဳပ္ရွားၾကပါစို႔၊ လို႔တိုက္တြန္းလိုက္ရပါတယ္။<br /><br />ခင္မမမ်ိဳး (၁၈၊ ၁၁၊ ၂၀၀၈)Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-88621267479431100702009-02-10T03:25:00.000-08:002009-02-15T11:22:18.341-08:00<span style="font-weight:bold;">လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး၊ ကန္႔သတ္စစ္ပြဲႏွင့္ ႏိုင္ငံေရးခ်ိန္ခြင္လွ်ာ</span><br /><br />Arms struggle<br /><br />“ဘယ္လိုစစ္ပြဲမွာ သင္၀င္တိုက္ေနတယ္ဆိုတာ နားလည္ျခင္းဟာ ေအာင္ပြဲရဲ႕ ပထမဆံုးေျခလွမ္းပဲ”<br />(ဗိုလ္ခ်ဳပ္အန္တိုနီဇင္နီ)<br /><br /><span style="font-weight:bold;">နိဒါန္း</span><br />“ေတာ္လွန္ေရးတရပ္၏ ကံၾကမၼာသည္ ေတာ္လွန္သူမ်ား၏ အေတြးအေခၚျပတ္သားမွဳ၊ ဆံုးျဖတ္ခ်က္ ခိုင္မာမွဳ၊ စနစ္တက် ေဆာင္ရြက္မွဳတို႔ အေပၚတြင္ တည္မွီေနသျဖင့္ အေတြးအေခၚ ရွဳပ္ေထြးေ၀၀ါးမွဳမ်ားျဖင့္ ေတာ္လွန္ေရး၏ အရွံဳးကို ကိုယ္တိုင္မဆံုးျဖတ္မိေစရန္ သတိျပဳရမည္” တဲ့။ ဒီစကားစုေလးကို စၾကားခါစက နည္းနည္းေတာ့ မရွင္းသလိုျဖစ္ေနခဲ့တယ္။ ေတာ္လွန္သူမ်ားကိုယ္တိုင္က ေတာ္လွန္ေရးအရွံဳးကို ဆံုးျဖတ္မိသလို ျဖစ္တတ္တယ္ဆိုတာ ျဖစ္ႏိုင္ပါ့မလားဆိုျပီးပါ။ ေနာက္ပိုင္းက်ေတာ့ ႏိုင္ငံေရးခ်ိန္ခြင္လွ်ာ ညွိဖို႔မွာ အေရးၾကီးဆံုးျဖစ္တဲ့ လက္နက္ကိုင္ ေတာ္လွန္ေရးအေပၚမွာ ဒီမိုကေရစီ ေတာ္လွန္ေရးသမား အခ်ိဳ႕ရဲ႕ ေျပာဆိုေ၀ဖန္ သံေတြၾကားလာခဲ့ရတယ္။ “လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး ေခတ္ကုန္ေနျပီ”၊ “လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရးလုပ္တာ ဦးေႏွာက္မရွိသူေတြပဲလုပ္တာ” ဆိုျပီး ေျပာဆိုသံေတြ ထြက္လာ သလို “ဒီမိုကေရစီတိုက္ပြဲဆိုတာ လက္နက္နဲ႔တိုက္လို႔မရဘူး။ ညင္သာစြာ ေျပာင္းမွရတာ။ နအဖ အခင္းအက်င္းအတိုင္း လိုက္ေလွ်ာက္ျပီး ျဖည္းျဖည္းခ်င္း ေျပာင္းယူရမွာ” ဆိုတဲ့ ဒူးေထာက္ေက်ာသပ္ခံေရး အေတြးအျမင္ေတြလည္း ထြက္ေပၚလာပါတယ္။ ဒါေတြနဲ႔ပတ္သက္ျပီး လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး၊ ကန္႔သတ္စစ္၊ ႏိုင္ငံေရးခ်ိန္ခြင္လွ်ာဆိုတဲ့ စကားလံုးေလးေတြကို သတိသြားရမိပါတယ္။<br /><br /><span style="font-weight:bold;">လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရးႏွင့္ဒီမိုကေရစီ</span><br />”မတရားမွဳဟာ ဥပေဒျဖစ္လာတဲ့အခါ ေတာ္လွန္ပုန္ကန္ရန္ လိုအပ္တယ္တဲ့”။ ဒီဥပေဒသဟာ ေရွးလြန္ခဲ့တဲ့ ႏွစ္ေပါင္းမ်ားစြာကတည္းက ကမၻာအရပ္ရပ္မွာ က်င့္သံုးခဲ့ၾကတဲ့ ဥပေဒသပါ။ ကမၻာေပၚမွာ ဖိႏွိပ္သူ လူတန္းစားဆိုတာရွိေနသေရြ႕ အဖိႏွိပ္ခံလူတန္းစားေတြ ရွိၾကစျမဲ ျဖစ္သလို၊ ဖိႏွိပ္သူေတြကို အဖိႏွိပ္ခံရသူေတြက ေတာ္လွန္ပုန္ကန္မွဳဆိုတာဟာလဲ အခ်ိန္မေရြး ေပၚေပါက္ေနႏိုင္စျမဲပါပဲ။ အခ်ိဳ႕က ဒီမိုကေရစီေတာ္လွန္ေရးမွာ စစ္ပြဲဆိုတာ မလိုအပ္ပဲ ညင္သာစြာ ေျပာင္းလဲမွဳပဲ လိုအပ္တယ္လို႕ ဆိုတတ္ၾကပါတယ္။ လက္နက္မဲ့ေတာ္လွန္ေရး (Revolutions without arms) ဆိုတဲ့ သေဘာတရားကို ဦးစားေပးေဖာ္ျပတတ္ၾကပါတယ္။<br />သို႔ေပမယ့္လဲ ကမၻာတ၀ွမ္းက ဒီမိုကေရစီလွိဳင္းလံုးၾကီးမ်ားကို ေလ့လာၾကည့္တာနဲ႔ ဒီမိုကေရစီ ကူးေျပာင္းမွဳ ျဖစ္စဥ္နဲ႔ လက္နက္ကိုင္ ေတာ္လွန္ေရးစစ္ပြဲမ်ားၾကားက ဆက္ႏြယ္မွဳကို ေတြ႔ျမင္ရမွာျဖစ္ပါတယ္။ ေယဘုယ် အားျဖင့္ ဒီမိုကေရစီအသြင္ကူးေျပာင္းမွဳျဖစ္စဥ္ (Democratization) ကို ျဖစ္ေစႏိုင္တဲ့ ျပဌာန္းခ်က္ ေျခာက္ခ်က္ရွိပါတယ္။ ဒီေျခာက္ခ်က္ထဲမွာ transnational and international engagements including war ဆိုတဲ့အခ်က္ကို အေရးပါေသာ အခ်က္တခ်က္အျဖစ္ ပညာရွင္မ်ားက မီးေမာင္းထိုးျပထားၾကပါတယ္။<br />ကမၻာ့ဒီမိုကေရစီ ႏိုင္ငံၾကီးတခုျဖစ္တဲ့ အေမရိကန္ျပည္ေထာင္စုရဲ႕ ပထမအဆင့္ ဒီမိုကေရစီ ေျပာင္းလဲမွဳ ျဖစ္စဥ္ဟာ anti-imperial struggle တခုျဖစ္တဲ့ အေမရိကန္ေတာ္လွန္ေရးကေန စတင္ခဲ့တာျဖစ္ပါတယ္။ အသြင္ကူးမွဳ ဒုတိယအဆင့္က်ေတာ့ အေမရိကန္ျပည္တြင္းစစ္ကေန ေပၚထြက္လာခဲ့တာ ျဖစ္တယ္လို႔ ပညာရွင္အခ်ိဳ႕က ဆိုခဲ့ပါတယ္။ ဒါေၾကာင့္ အေမရိကန္ျပည္ေထာင္စု ဒီမိုကေရစီဟာ ေတာ္လွန္ေရးစစ္ပြဲ အေပၚမွာ အေျချပဳ ေပၚေပါက္ခဲ့တာလို႔ ဆိုႏိုင္ပါတယ္။ ဒီလိုပါပဲ။ ဥေရာပမွာဆိုရင္လဲ ျပင္သစ္ေတာ္လွန္ေရး (၁၇၉၈) ဟာ ေျမရွင္ပေဒသရာဇ္စနစ္နဲ႔ royal absolutist rule ကို ခ်ဳပ္ျငိမ္းျပီး၊ ဒီမိုကေရစီလမ္းေၾကာင္းကို ဦးတည္ေစခဲ့ပါတယ္။ ဥေရာပေတာင္ပိုင္းက ေပၚတူဂီ ႏိုင္ငံရဲ႕ ဒီမိုကေရစီေျပာင္းလဲမွဳ ျဖစ္စဥ္ဟာလဲ ေတာ္လွန္ေရးစစ္ပြဲ အသြင္သ႑ာန္နဲ႔ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />အေမရိကန္ျပည္ေထာင္စု၊ ဥေရာပနဲ႕ အျခားႏိုင္ငံမ်ားရဲ႕ ဒီမိုကေရစီေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္မ်ားကို ေလ့လာျပီး၊ ႏိုင္ငံေရးသုေတသီ Dankwart Rustow က ဒီမိုကေရစီဆိုတာ ပ႗ိပကၡေတြက ေမြးဖြားလာတာျဖစ္ျပီး၊ ကမၻာတ၀ွမ္းက ဒီမိုကေရစီေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္မ်ားစြာမွာ ညင္သာစြာ ေျပာင္းလဲမွဳရွားပါးေၾကာင္း ေျပာဆိုခဲ့ပါတယ္။ မ်ားေသာအားျဖင့္ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး ေပါင္းစပ္ပါ၀င္မွဳမရွိပဲ ရရွိခဲ့တဲ့ ေတာ္လွန္ေရး ေအာင္ပြဲေတြကို ညႊန္းဆိုျပတဲ့အခါမွာ ေတာင္အာဖရိကႏိုင္ငံကို ဥပမာေပးတတ္ၾကပါတယ္။<br /><br />သို႔ေပမယ့္ ေတာင္အာဖရိကႏိုင္ငံနဲ႔ ျမန္မာႏိုင္ငံရဲ႕ Geopolitics အေနအထား လံုး၀မတူပါဘူး။ ႏိုင္ငံတကာ ဖိအားေပးမွဳရဲ႕ ထိေရာက္ႏိုင္မွဳ အေျခအေနမတူသလို၊ ေဒသဆိုင္ရာလံုျခံဳေရး (regional security) ရွဳေထာင့္ကေန ရွဳျမင္သံုးသပ္မွဳ အေနအထားေတြလဲ မတူပါဘူး။ ျပီးေတာ့ ေတာင္အာဖရိက ဒီမိုကေရစီ အသြင္ကူးေျပာင္းမွဳျဖစ္စဥ္မွာ စတင္ခဲ့တာက incumbent de Klerk government အေနနဲ႔ျဖစ္ျပီး၊ ၁၉၉၃ စက္တင္ဘာက်မွ ပါ၀ါခြဲေ၀ ၾကားျဖတ္အစိုးရအဆင့္ကို တက္လွမ္းသြားခဲ့တာပါ။ ဒီလိုကူးေျပာင္းမွဳ ျဖစ္စဥ္ဆိုတာက အာဏာရွင္ေတြဘက္က စတင္မွ ျဖစ္တာပါ။ စတင္လာေအာင္ တြန္းအားေပးမွဳေတြကလဲ ထိေရာက္စြာ လုပ္ႏိုင္မွ ျဖစ္တာပါ။ ျမန္မာႏိုင္ငံမွာက်ေတာ့ ႏိုင္ငံတကာဖိအားကလဲ ေတာင္အာဖရိက တုန္းကေလာက္ ထိေရာက္မွဳရွိႏိုင္မွာမဟုတ္သလို၊ ျမန္မာနအဖရဲ႕ strategic doctrine ကလဲ အတိုက္အခံ အျပီးသတ္ ေခ်မွဳန္းေရးျဖစ္တာေၾကာင့္၊ ဒီလိုဒီမိုကေရစီေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္မ်ိဳး ျမန္မာျပည္မွာ လံုး၀ ျဖစ္လာစရာ အေၾကာင္းမရွိပါဘူး။<br /><br />ေနာက္တမ်ိဳးျဖစ္တဲ့ နမ္ဘီးယား၊ ကမ္ေဘာဒီးယား ဒီမိုကေရစီေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္ေတြလို ႏိုင္ငံတကာက ၾကား၀င္လာျပီး၊ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ ႏိုင္ငံမ်ား ပူးေပါင္းပါ၀င္တဲ့ ၾကားျဖတ္အစိုးရနဲ႔ ေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္ စတင္ဖို႔ဆိုတာကလဲ ျဖစ္ႏိုင္ေခ်နည္းပါးပါတယ္။ ဒီေတာ့ အသြင္ကူးေျပာင္းမွဳျဖစ္စဥ္ အမ်ိဳးအစားေတြမွာက ႏွစ္မ်ိဳးပဲ က်န္ပါတယ္။ အတိုက္အခံမ်ားက ဦးေဆာင္ေသာ ၾကားျဖတ္အစိုးရ (သို႔) ပါ၀ါရွယ္ယာ ၾကားျဖတ္အစိုးရ မ်ားမွတဆင့္ ဒီမိုေျပာင္းလဲမွဳျဖစ္စဥ္ကို စတင္ဖို႔ပါ။ ဒီလိုၾကားျဖတ္အစိုးရေတြ စတင္ႏိုင္ဖို႔ လူထုတိုက္ပြဲပံုစံ၊ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး အသြင္သ႑ာန္ေတြရဲ႕ အခန္းက႑ဟာ အလြန္ပဲ အေရးၾကီးလွပါတယ္။<br /><br />ပါ၀ါရွယ္ယာပံုစံလုပ္မည္ထားဦး။ တပ္မေတာ္က တပ္မွဴးမ်ားနဲ႔ တပ္မ်ား၊ လူထုနဲ႔ ပူးေပါင္းလာႏိုင္ဖို႔က ၾကိဳတင္စည္းရံုး nominate လုပ္ထားဖို႔ေတြ လိုအပ္သလို၊ ထြက္လာႏိုင္ေအာင္ လမ္းခင္းေပးဖို႔လဲ အလြန္ကို လိုအပ္လွပါတယ္။ ယခုလက္ရွိ ျမန္မာစစ္တပ္ရဲ႕ တပ္ဖြဲ႔စည္းပံု၊ ကြပ္ကဲပံုေတြက လူထုတိုက္ပြဲအသြင္ တမ်ိဳးတည္း အေနနဲ႔မွာ ပူးေပါင္းႏိုင္ဖို႔ အခြင့္အလမ္းနည္းပါးပါတယ္။ ျငိမ္းခ်မ္းေရးအဖြဲ႔မ်ားမွာလဲ ဒီလိုအေျခအေနပါပဲ။ ရင္ဆိုင္ထိန္းခ်ဳပ္ အေနအထားနဲ႔ လွဳပ္ရွားခြင္က်ဥ္းတဲ့ အေနအထားေတြမို႔ စစ္မ်က္ႏွာအားလံုး ဖြင့္လွစ္ထားမွသာ အခြင့္အလမ္းသာျပီး၊ အာဏာရွင္ကို ပူးေပါင္းတိုက္ပြဲ၀င္ႏိုင္မယ့္ အေျခအေန ျဖစ္လာပါမယ္။ ဒါေၾကာင့္ ျမန္မာ့ဒီမိုကေရစီေရးအတြက္ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရးဟာ အလြန္ပဲ အေရးၾကီးတဲ့ အေနအထားမွာ ရွိေနပါတယ္။ ဒီလိုအေျခအေနမ်ိဳးမွာ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး မဟုတ္ပဲ လက္နက္မဲ့ေတာ္လွန္ေရးပဲ လုပ္ခဲ့မယ္ဆိုရင္ ရန္သူနဲ႔ တိုက္ပြဲ၀င္မယ့္ အေနအထားဟာ ကန္႔သတ္စစ္ပြဲ ပံုသ႑ာန္မ်ိဳးျဖစ္သြားပါျပီ။<br /><br /><span style="font-weight:bold;">ကန္႔သတ္စစ္ပြဲ</span><br />စစ္မဟာဗ်ဴဟာေရးရာမွာ အလံုးစံုစစ္ပြဲ နဲ႔ ကန္႔သတ္စစ္ပြဲ သေဘာတရားေတြဟာ အလြန္ပဲ အေရးပါလွ ပါတယ္။ အလံုးစံုစစ္ပြဲဆိုတာက အဆံုးသတ္ေအာင္ပြဲကိုရဖို႕အတြက္ ရည္ရြယ္ခ်က္၊ တိုက္ပြဲ၀င္မွဳ၊ စီးပြားေရးအရင္းအျမစ္နဲ႔ လူထုအင္အားေတြအေပၚမွာ ကန္႔သတ္ခ်က္လံုး၀မထားပဲ တိုက္ပြဲ၀င္တဲ့ စစ္ပြဲသ႑ာန္ ျဖစ္ပါတယ္။ ကန္႔သတ္စစ္ပြဲဆိုတာကေတာ့ အဆံုးသတ္ေအာင္ပြဲကို မရည္ရြယ္ထားပါဘူး။ တေကြ႔မွာ Bargained termination ကို ဦးတည္တာျဖစ္တဲ့အတြက္ေၾကာင့္ ရည္ရြယ္ခ်က္၊ တိုက္ပြဲ၀င္မွဳ၊ အင္အားစတာေတံြအေပၚမွာ တမင္တကာ ကန္႔သတ္ခ်က္ေတြထားရွိျပီးမွ တိုက္ပြဲ၀င္တာပါ။ ဒီလို တမင္တကာ ကန္႔သတ္ခ်က္ထားတာဟာ မ်ားေသာအားျဖင့္ တိုက္ပြဲ၀င္မွဳနည္းလမ္းေတြမွာ ျဖစ္ပါတယ္။ ဥပမာ- ဗံုးေတာ့ၾကဲမယ္၊ ႏူးကလီးယားဗံုးမဟုတ္ရဘူး။ ဒါေပမယ့္ ေပါက္ကြဲအားျပင္းထန္တဲ့ conventional bomb ေတာ့ ျဖစ္ရမယ္ဆိုတာမ်ိဳးေတြပါ။ ဒါေပမယ့္ ဒီလိုကန္႔သတ္စစ္ပြဲ ဆင္ႏႊဲတဲ့အခါမွာ အေရးၾကီးဆံုး ျပႆနာတရပ္ကိုေတာ့ ရင္ဆိုင္ရတတ္ပါတယ္။ စစ္ပြဲၾကာရွည္မွဳရဲ႕ strain ေတြပါ။<br />ႏိုင္ငံတႏိုင္ငံနဲ႔ တႏိုင္ငံၾကားမွာ ကန္႔သတ္စစ္ပြဲ မဟာဗ်ဴဟာကို security calculus ေပၚအေျခခံ တြက္ခ်က္ ခ်မွတ္တတ္ၾကပါတယ္။ ျပည္တြင္းေတာ္လွန္ေရးမ်ားမွာက်ေတာ့ ကန္႕သတ္စစ္ပြဲဆင္ႏႊဲဖို႔က အလြန္ပဲ ခက္ခဲ လွပါတယ္။ အေမရိကန္ျပည္တြင္းစစ္ (၁၈၆၁-၆၅) နဲ႔ ႏိုက္ဂ်ီးရီးယား- ဘီယာဖရင္စစ္ပြဲ (၁၉၆၇- ၇၀) စစ္မ်ားမွာ အလံုးစံု စစ္ပြဲမဟာဗ်ဴဟာကိုပဲ ခ်မွတ္ခဲ့ရပါတယ္။ အလံုးစံုစစ္ပြဲျဖစ္တာမို႔ စစ္ဆင္ေရးတခုရဲ႕ အေရးၾကီးဆံုး က႑ေတြျဖစ္တဲ့ Objectives, means, targets, arena ေလးမ်ိဳးစလံုးမွာ deliberate restraint ေတြ မထားခဲ့ၾကပါဘူး။ တခါစစ္ပြဲတခုမွာ တဘက္ရန္သူရဲ႕ ဗ်ဴဟာကိုလဲ အဓိက ဦးစားေပး စဥ္းစားရမွာျဖစ္ပါတယ္။ တဘက္ရန္သူက အလံုးစံုေခ်မွဳန္းေရး စစ္ဆင္ႏႊဲေနတဲ့ အခ်ိန္မွာ “လက္နက္မဲ့ ေတာ္လွန္ေရးပဲလုပ္မွာ၊ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရ းမလုပ္ဘူး”၊ “အၾကမ္းမဖက္ေသာနည္း တခုကိုပဲ က်င့္သံုးျပီး တိုက္ပြဲ၀င္မွာ” ဆိုတာေတြက စစ္ဆင္ေရးေတြကို ကန္႔သတ္လိုက္သလို ျဖစ္သြားတာေၾကာင့္ ခ်ိန္ခြင္လွ်ာမညီမွ်ပဲ ျဖစ္သြားေစႏိုင္ပါတယ္။ ကိုယ္အားသန္ရာ တိုက္ပြဲသ႑ာန္မ်ိဳးစံုနဲ႔ တိုက္ပြဲ၀င္ၾကရမွာ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br /><span style="font-weight:bold;">ႏိုင္ငံေရးခ်ိန္ခြင္လွ်ာ</span><br />ဓာတုေဗဒညီမွ်ျခင္းတခုလို ဓာတ္သတၱဳမ်ားနဲ႔ တိုင္းတာရတာမဟုတ္တဲ့အတြက္ ႏိုင္ငံေရးခ်ိန္ခြင္လွ်ာ ညီမွ်ျခင္းကို တြက္ခ်က္တိုင္းတာရတာ အလြန္ပဲ ခက္ခဲလွပါတယ္။ ႏိုင္ငံေရးသိပၸံပညာရွင္ မိုင္ကယ္ အီလြိတ္ဗိတ္မင္ကေတာ့ ေတာ္လွန္ေရးကာလရဲ႕ ႏိုင္ငံေရးပါ၀ါညီမွ်ျခင္းကို stable state အေျခအေနမွာ 10= 10 နဲ႕ သတ္မွတ္ခဲ့ျပီး၊ X(-Y)+ A+B-C= X(-Z)+D+E – F ကို ေရးဆြဲခဲ့ပါတယ္။ A, B, C, D, F ဆိုတာက law, order, justice, corruption, expression နဲ႔ stability စတဲ့ အခ်က္ေတြျဖစ္ျပီး၊ X ကေတာ့ မူရင္း stable state အေျခအေန ကိန္းညႊန္းကို ဆိုထားပါတယ္။ (-Y) နဲ႕ (-Z) ကေတာ့ ပါ၀ါညီမွ်မွဳ ေျပာင္းလဲလာတာေတြကို ညႊန္ျပတာျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />သူ႔ညီမွ်ခ်င္းအရ 9=11 အေျခအေနဟာ ရန္သူရဲ႕ ပါ၀ါက်ဆင္းတဲ့ ပထမအဆင့္ျဖစ္ျပီး၊ 8= 12 အေျခအေန ကေတာ့ ဒုတိယအဆင့္ ျဖစ္ပါတယ္။ 7=13 အေျခအေနကေတာ့ ေတာ္လွန္ေရးအင္အားစုမ်ား (revolution apparat) ညီညြတ္စြာနဲ႔ ဖြဲ႔စည္းေပၚေပါက္ရမယ့္ အေျခအေနျဖစ္ျပီး၊ တိုက္ပြဲသ႑ာန္မ်ိဳးစံုဆင္ႏႊဲရင္း 3= 17 အေျခအေနမွာ ရန္သူရဲ႕ state apparat လံုး၀ျပိဳလဲမွာျဖစ္ပါတယ္။ ဒီလိုအေျခအေနမ်ိဳးမွာ ၾကားျဖတ္အစိုးရ တခု ခ်က္ခ်င္းေပၚေပါက္လာဖို႔ လိုအပ္လွပါတယ္။<br /><br />သမိုင္းေၾကာင္းအရ ျမန္မာ့ ႏိုင္ငံေရးပါ၀ါညီမွ်ခ်င္းဟာ ၁၉၈၈ မွာ 3= 17 အေျခအေနအထိ ျဖစ္သြားခဲ့ဖူးပါျပီ။ ၾကားျဖတ္အစိုးရ အခ်ိန္နဲ႔အညီ ေပၚေပါက္ရန္ ေႏွာင့္ေႏွးခဲ့မွဳေၾကာင့္ ရန္သူက ျငိမ္ပိအဖြဲ႔ အေနနဲ႔ ပါ၀ါညီမွ်ျခင္းကို ျပန္ညိႇယူသြားခဲ့တာပါ။ ဒီလိုညႇိသြားျခင္းအားျဖင့္ ခ်ိန္ခြင္လွ်ာက ရန္သူ႔ဘက္ကို အေလးအနည္းငယ္ ျပန္သာသြားပါတယ္။ ဘယ္လိုပဲျဖစ္ျဖစ္ နအဖဟာ stable state ကိုေတာ့ လုပ္ႏိုင္စြမ္း မရွိပါဘူး။<br /><br />အုပ္ခ်ဳပ္ေရးညံ့ဖ်င္းမွဳ၊ လာဘ္စားမွဳ၊ စီးပြားေရး ေပၚလစီမႏိုင္နင္းမွဳ စတဲ့ အေထြေထြ အားနည္းခ်က္ေတြ ေၾကာင့္ အခုဆိုရင္ ႏိုင္ငံေရးခ်ိန္ခြင္လွ်ာက 7=13 အေျခအေနကို ေက်ာ္လြန္လာျပီျဖစ္ပါတယ္။ 3=17 အေျခအေန ျဖစ္သြားႏိုင္ေရးကေတာ့ ေတာ္လွန္ေရးအင္အားစုမ်ားရဲ႕ ညီညြတ္မွဳ၊ လက္နက္ကိုင္ ေတာ္လွန္ေရးႏွင့္ လူထုတိုက္ပြဲကို စနစ္တက်ေပါင္းစပ္ႏိုင္မွဳ၊ လူထုစည္းရံုးေရးစြမ္းရည္ စတာေတြအေပၚမွာ မူတည္ေနပါတယ္။<br /><br />ဒါေၾကာင့္ ျမန္မာျပည္လြတ္ေျမာက္ေရး၊ တရားမွ်တညီညြတ္ေသာ ဖယ္ဒရယ္ႏိုင္ငံေတာ္သစ္ ေပၚထြန္း လာေရး၊ ဒီမိုကေရစီစနစ္ အျမစ္တြယ္ရွင္သန္လာေအာင္ ေဖာ္ေဆာင္ႏိုင္ေရးတို႔မွာ အေရးၾကီးဆံုးျဖစ္တဲ့ လက္ရွိ ဒီမိုကေရစီ ေတာ္လွန္ေရးရဲ႕ အဆံုးအျဖတ္တိုက္ပြဲကို ျပတ္သားေသာ အေတြးအေခၚ၊ ခိုင္မာေသာ ဆံုးျဖတ္ခ်က္၊ စနစ္က်ေသာ ေဆာင္ရြက္ခ်က္ေတြနဲ႔ ပူးေပါင္းတိုက္ပြဲ၀င္ရင္း၊ အရွံဳးနဲ႔ ျပိဳလဲမွဳကို ဦးတည္ေစႏိုင္တဲ့ အေတြးအေခၚ ရွဳပ္ေထြးေ၀၀ါးမွဳမ်ားကိုလည္း ဖယ္ရွားပစ္ၾကပါစို႔လို႔ ေရးသား တင္ျပအပ္ပါတယ္။<br /><br />ခင္မမမ်ိဳး (၅၊ ၁၁၊ ၂၀၀၈)Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-89014380327402224472009-02-10T03:24:00.001-08:002009-02-15T11:31:53.791-08:00<div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">ခင္မမမ်ဳိးေဆာင္းပါးမ်ား</span><br /><br /></div>■ လႈံ႔ေဆာ္ေရး ေျပာက္က်ားတိုက္ပြဲမ်ား <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-1" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ မ်က္လွည့္ဆရာစစ္အုပ္စု <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-2" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ ေရႊျပည္ေတာ္ ေယာင္တိုင္းေဝး <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-3" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ ႏိုင္ငံေတာ္လံုျခံဳေရး၊ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာလံုျခံဳေရးႏွင့္ ျမန္မာျပည္ေရးရာ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-4" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ လက္နက္ကိုင္ေတာ္လွန္ေရး ကန္႔သတ္စစ္ပြဲႏွင့္ ခ်ိန္ခြင္လွ်ာ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-5" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ ႀတိဂံပံုသ႑န္ ျဖစ္တည္မႈ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-6" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ တရားမွ်တမႈ ဆိတ္သုဥ္းးေနေသာ နအဖအာဏာရွင္စနစ္ကို နိဂံုးခ်ဳပ္ၾကစို႔ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-7" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ ဒီမိုပင္ေလး စိုက္ခ်င္တယ္ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-8" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a><br />■ ျမန္မာ့ႏူးကလီးယားေရာဂါ <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/KMMM-9" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-91283616470095910992009-02-10T03:14:00.000-08:002009-02-15T11:09:56.940-08:00ေဆာင္းပါးမ်ားစုစည္းမႈ<br /><ul><li>ဂါမဏိ ေဆာင္းပါးမ်ား <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%82%E1%80%AB%E1%80%99%E1%80%8F%E1%80%AD" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a></li><li>ရဲေဘာ္ဖုိးသံေခ်ာင္း ေဆာင္းပါးမ်ား <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%9B%E1%80%B2%E1%80%B1%E1%80%98%E1%80%AC%E1%80%B9%E1%80%96%E1%80%AF%E1%80%AD%E1%80%B8%E1%80%9E%E1%80%B6%E1%80%B1%E1%80%81%E1%80%BA%E1%80%AC%E1%80%84%E1%80%B9%E1%80%B8" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a></li><li>ခင္မမမ်ဳိး ေဆာင္းပါးမ်ား <a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%81%E1%80%84%E1%80%B9%E1%80%99%E1%80%99%E1%80%99%E1%80%BA%E1%80%B3%E1%80%AD%E1%80%B8" target="_blank">(ဖတ္ရႈရန္)</a></li><li>ဗၾသ ေဆာင္းပါးမ်ား<br /></li><li>ဇြန္မႈိင္းေဆာင္းပါးမ်ား </li></ul>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-20060529278306162642009-02-10T02:15:00.001-08:002009-02-10T03:14:27.150-08:00<div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">ဆာေပၚထြန္း</span><br /></div><div style="text-align: justify;"><br /><br /><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim37vIEr6oRfgOpH0T3MiRCAagTdeBL1e-Hge3K2ADeLZH110DGA3VJ5sDaHXuFyySH5BcO07NW5ipq8LubQE7sei95mMgeYw0Da7I7pGz6p-NJDJ57OTub1X4c08hnU2DBAyxOurSFMU/s1600-h/sir.jpg"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 184px; height: 261px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEim37vIEr6oRfgOpH0T3MiRCAagTdeBL1e-Hge3K2ADeLZH110DGA3VJ5sDaHXuFyySH5BcO07NW5ipq8LubQE7sei95mMgeYw0Da7I7pGz6p-NJDJ57OTub1X4c08hnU2DBAyxOurSFMU/s320/sir.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5301124898446477314" border="0" /></a>“နန္းရင္းဝန္ေဟာင္း ဆာေပၚထြန္း” အေၾကာင္းကို ၂ဝဝ၂ ခုႏွစ္၊ ဒီဇင္ဘာလတြင္ စပယ္ဦး စာေပ ျဖန္႕ခ်ီေရးက တတိယ အႀကိမ္ အျဖစ္ ထုတ္ေဝ ျဖန္႕ခ်ိခဲ့တဲ့ ေ႐ႊဥၾသရဲ႕ ‘တခ်ိန္က ထင္ရွားခဲ့ေသာ ပုဂၢိဳလ္ႀကီးမ်ား’ စာအုပ္ကေန ျပန္လည္ ကူးယူ ေဖာ္ျပတာ ျဖစ္ပါတယ္။<br /><br />ဆာေပၚထြန္းသည္ ထင္ရွားခဲ့ေသာ ႏုိင္ငံေရး ေခါင္းေဆာင္းႀကီး တဦး ျဖစ္သည္။ စစ္ေတြၿမိဳ႕ ဦးရဲေဖာ္၏ သားအငယ္ ျဖစ္သည္။ စစ္ေတြၿမိဳ႕၊ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕ ကာလကတၲားၿမိဳ႕ တုိ႔တြင္ ပညာ သင္ၾကားခဲ့သည္။ ဝိဇၨာတန္းထိ ပညာ ဆည္းပူးခဲ့သည္။<br /><br />၁၉ဝ၄ ခုႏွစ္၊ ၁၉ဝ၅ ခုႏွစ္တြင္ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕ မက္သဒစ္ ေယာက်္ားကေလး ေက်ာင္းတြင္ ေက်ာင္းဆရာႀကီး အျဖစ္ လည္းေကာင္း၊ ၁၉ဝ၅ ခုႏွစ္မွ ၁၉ဝ၈ ခုႏွစ္ အထိ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕ အစုိးရ ဟုိက္စကူးေက်ာင္း၌ အလယ္တန္းႏွင့္ အထက္တန္း ဆရာအျဖစ္ လည္းေကာင္း လုပ္ကုိင္ခဲ့သည္။<br />ဆာေပၚထြန္းသည္ ပညာေရး ေလာက၌ ေဆာင္႐ြက္ၿပီးေနာက္ ၁၉ဝ၈ ခုႏွစ္မွ ၁၉၁၂ ခုႏွစ္ထိ ခ်ိ(ပ္)ကုတ္ ႐ုံးေတာ္ႀကီးတြင္ စကားျပန္ အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ၁၉၁၂ ခုႏွစ္မွ ၁၉၂၁ ခုႏွစ္အထိ ႏွစ္မ်ားတြင္ ၿမိဳ႕ပုိင္၊ အခြန္ဝန္၊ နယ္ပုိင္ စေသာ ၿဗိတိသွ် အစုိးရ၏ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး ရာထူးမ်ားတြင္ ဝင္ေရာက္ အမႈထမ္းခဲ့သည္။ ယင္းသုိ႔ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးပုိင္းတြင္ ထမ္း႐ြက္စဥ္ ပထမ ကမာႝစစ္ႀကီး အတြင္း ၿဗိတိသွ်တို႔ စစ္ေအာင္ျမင္ေရး အတြက္ အထူး အကူအညီ ေပးခဲ့၍ ဆုတံဆိပ္မ်ား ခ်ီးျမွင့္ျခင္း ခံရသည္။ ၁၉၁၉ ခုႏွစ္တြင္ အမႈထမ္းေကာင္း တံဆိပ္ရ မင္းဘြဲ႕ကုိလည္း ရရွိခဲ့သည္။<br /><br />ထုိ႔ေနာက္ ၿဗိတိသွ် အစုိးရ အမႈထမ္း အျဖစ္မွ ႏုတ္ထြက္လုိက္ၿပီး ၁၉၂၃ ခုႏွစ္တြင္ အဂၤလန္ျပည္သုိ႔ သြား၍ ဝတ္လုံပညာ သင္ၾကား တတ္ေျမာက္ခဲ့သည္။ ျမန္မာႏုိင္ငံသုိ႔ ျပန္လာကာ ဝတ္လုံ လုိက္ရင္း ႏုိင္ငံေရး နယ္ပယ္ထဲသုိ႔ ဝင္ေရာက္ခဲ့သည္။ ၁၉၂၅ ခုႏွစ္တြင္ ရမည္းသင္း ေျမာက္ပုိင္း မဲဆႏၵနယ္မွ ဥပေဒျပဳ ေကာင္စီ အမတ္ အျဖစ္ အေ႐ြးခံရသည္။<br /><br />၁၉၂၅ ခုႏွစ္မွ ၁၉၂၈ ခုႏွစ္ အထိ ဥပေဒျပဳ ေကာင္စီ ဒုဥကၠ႒ အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕ ျမဴနီစီပယ္ ေကာ္ပုိေရးရွင္း၏ အဖြဲ႕ဝင္ လူႀကီး တဦး အျဖစ္ျဖင့္ ၁၉၂၇ ခုႏွစ္မွ ၁၉၃၂ ခုႏွစ္ အထိ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ၁၉၃၂ ခုႏွစ္တြင္ ရန္ကုန္ ၿမိဳ႕ေတာ္ဝန္ ျဖစ္လာသည္။<br /><br />ဤသုိ႔လွ်င္ ဆာေပၚထြန္းသည္ ျမန္မာႏုိင္ငံေရး ေလာကတြင္ တျဖည္းျဖည္း ထင္ရွားလာသည့္ အေလ်ာက္ ၁၉၂၅ ခုႏွစ္မွ ၁၉၂၇ ခုႏွစ္ အထိ ‘သရာဇပါတီ’ ၏ ဒုတိယေခါင္းေဆာင္ ျဖစ္လာသည္။ ထုိ႔ျပင္ ျပည္သူပါတီ၊ ႏွစ္ဆယ့္ခုႏွစ္ဦး အဖြဲ႕ စသည့္ ပါတီမ်ား၌လည္း အေရးပါေသာ အမႈေဆာင္ တဦး ျဖစ္လာသည္။ ၁၉၃၂ ခုႏွစ္မွ ၁၉၃၅ ခုႏွစ္ အထိ ထိပ္တန္း ျမန္မာ ႏိုင္ငံေရး ေခါင္းေဆာင္မ်ား ျဖစ္ၾကေသာ သမၼတ ဦးခ်စ္လႈိင္၊ ဦးျမတ္သာထြန္းတုိ႔ႏွင့္ အတူ ‘လႈိင္၊ ျမတ္၊ ေပၚ’ ပါတီကုိ ဖြဲ႕စည္း တည္ေထာင္ခဲ့သည္။ အိႏိၵယျပည္ႏွင့္ ျမန္မာျပည္ တြဲေရး ခြဲေရး ျပႆနာ ေပၚေပါက္လာေသာ အခါ တြဲေရးဘက္မွ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။<br /><br />၁၉၃၇ ခုႏွစ္တြင္ ၿဗိတိသွ် ပါလီမန္က ျမန္မာျပည္ ဥပေဒၾကမ္းကုိ စိစစ္ ေရးဆြဲရန္ တြဲဖက္ ေကာ္မတီ တခု ဖြဲ႕စည္းသည္။ ထုိတြဲဖက္ ေကာ္မတီႏွင့္ တုိင္ပင္ ေဆြးေႏြးရန္ ျမန္မာႏုိင္ငံ ကုိယ္စားလွယ္မ်ားကုိ ဘိလပ္သုိ႔ ေခၚရာ ကုိယ္စားလွယ္ အဖြဲ႕တြင္ ‘လႈိင္-ျမတ္-ေပၚ’ ပါတီႏွင့္ ‘ဆင္းရဲသား ပါတီ’ တုိ႔၏ ကုိယ္စား ဆာေပၚထြန္း လုိက္ပါ သြားခဲ့သည္။<br /><br />ျမန္မာျပည္ကုိ အိႏိၵယျပည္မွ ခြဲထုတ္လုိက္ေသာ အခါ ၉၁ ဌာန ဟူေသာ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးသစ္ျဖင့္ စတင္ အုပ္ခ်ဳပ္ရသည္။ ပထမဆုံး အႀကိမ္ ဥပေဒျပဳ လႊတ္ေတာ္ ေ႐ြးေကာက္ပြဲမ်ားကုိ ၁၉၃၉ ခုႏွစ္၊ ဒီဇင္ဘာလတြင္ က်င္းပသည္။ ဆာေပၚထြန္းသည္ ဦးခ်စ္လႈိင္ ပါတီဝင္ အျဖစ္ ပခုကၠဴ ခ႐ုိင္ ေရစႀကဳိ မဲဆႏၵနယ္မွ ေ႐ြးေကာက္ တင္ေျမႇာက္ျခင္း ခံရသည္။ ထုိအခ်ိန္တြင္ ဆာေပၚထြန္းသည္ ဦးခ်စ္လႈိင္ ပါတီ၏ ေခါင္းေဆာင္ ျဖစ္သည္။<br /><br />ထုိအခါတြင္ ေဒါက္တာ ဘေမာ္ ေခါင္းေဆာင္၍ ၫြန္႔ေပါင္း အစုိးရ ဖြဲ႕စည္းခဲ့သည္။ ထုိၫြန္႔ေပါင္း အစုိးရတြင္ ဆာေပၚထြန္းသည္ ျပည္ထဲေရး ဝန္းႀကီးႏွင့္ တရားေရး ဝန္ႀကီး အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ၁၉၃၈ ခုႏွစ္တြင္ ၿဗိတိသွ် အစုိးရက ဦးေပၚထြန္းကုိ ‘ဆာ’ ဘြဲ႕ျဖင့္ ခ်ီးျမႇင့္သည္။ ယင္းမွစ၍ ဆာေပၚထြန္းဟု ေခၚတြင္ လာၾကသည္။ ထုိအခ်ိန္တြင္ ဥေရာပ၌ စစ္ယမ္းအုိးႀကီ ေပါက္ကြဲလုနီး ျဖစ္ေနသည္။ ျမန္မာျပည္တြင္လည္း မ်ဳိးခ်စ္ စိတ္ဓာတ္ ထက္သန္ျခင္း ျပင္းျပလာကာ လႈပ္ရွားမႈမ်ား မ်ားျပားလာသည္။ ေက်ာင္းသား၊ အလုပ္သမား၊ လယ္သမားအေရးမ်ာ ျပင္းထန္လာသည္။ တႏုိင္ငံလုံး ဆူဆူပူပူ ျဖစ္လာသျဖင့္ ေဒါက္တာ ဘေမာ္ ၫြန္႔ေပါင္း အစုိးရသည္ ၁၉၃၉ ခုႏွစ္၊ ေဖေဖာ္ဝါရီလတြင္ ျပဳတ္က်ေလသည္။<br /><br />ထုိအခါ ဦးပု ေခါင္းေဆာင္ေသာ ၫြန္႔ေပါင္း အစုိးရ တက္ျပန္သည္။ ဆာေပၚထြန္းသည္ ထုိအစုိးရ အဖြဲ႕တြင္ ေျမႏွင့္ အခြန္ေတာ္ ဌာန ဝန္ႀကီး အျဖစ္ ပါဝင္ရျပန္သည္။ ဦးပု အစုိးရ အဖြဲ႕သည္ ၁၉၄ဝ ျပည့္ႏွစ္တြင္ ျပဳတ္က်ျပန္၍ ဂဠဳန္ ဦးေစာ အစုိးရအဖြဲ႕ တက္ျပန္သည္။ ထုိအဖြဲ႕တြင္လည္း ဆာေပၚထြန္းသည္ ေျမႏွင့္ အခြန္ေတာ္ ဌာန ဝန္ႀကီး အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ရသည္။ ၁၉၄၁ ခုႏွစ္ ေနာက္ပုိင္းတြင္ ဂဠဳန္ ဦးေစာ ဘိလပ္သြာစဥ္ ဆာေပၚထြန္းသည္ ျမန္မာ အစုိးရ အဖြဲ႕၏ ေခါင္းေဆာင္ ေခတၲ နန္းရင္းဝန္ အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ရသည္။ ၁၉၄၂ ခုႏွစ္၊ ဇန္နဝါရီလ မွစ၍ ဆာေပၚထြန္းသည္ ျမန္မာျပည္ နန္းရင္းဝန္ အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။<br /><br />ထုိအေတာအတြင္း ဒုတိယ ကမာၻစစ္ႀကီးသည္ ကမာၻ႕ အေရွ႕ဘက္ျခမ္းသုိ႔ ပ်ံ႕ႏွံ႔လာသည္။ ဂ်ပန္တုိ႔၏ စစ္ေၾကာင္းသည္ ျမန္မာျပည္ဘက္သုိ႔လည္း ေရာက္ရွိ လာခဲ့သည္။ ထုိအခါ ၿဗိတိသွ် အစုိးရသည္ ျမန္မာျပည္ အစုိးရ အဖြဲ႕အား ၁၉၄၂ ခု ႏွစ္ဦးပုိင္းတြင္ အိႏၲိယျပည္ ဆင္းမလားၿမိဳ႕သုိ႔ ေ႐ႊ႕ေျပာင္း ေစခဲ့သည္။<br /><br />ထုိ႔ေၾကာင့္ ဆာေပၚထြန္း အစုိးရ အဖြဲ႕သည္ အိႏၲိယျပည္သုိ႔ ပါသြားကာ ဆင္းမလားၿမိဳ႕၌ အေဝးေရာက္ ျမန္မာျပည္ အစုိးရ အဖြဲ႕႐ုံးကုိ ဖြင့္လွစ္ ထားသည္။ ဒုတိယ ကမာၻ႕စစ္ႀကီး ၿပီးဆုံးေသာ အခါ ျမန္မာျပည္ အတြက္ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး စီမံကိန္းမ်ားကုိ ဆင္းမလားၿမိဳ႕၌ပင္ ေရးဆြဲခဲ့သည္။<br /><br />ဆာေပၚထြန္းသည္ ျမန္မာျပည္ နန္းရင္းဝန္ အျဖစ္ ၁၉၄၃ ခုႏွစ္၊ ဧၿပီလ အထိ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ထုိ႕ေနာက္ ျမန္မာျပည္ ဘုရင္၏ အၾကံေပး အရာရွိ အျဖစ္ ဆက္လက္ ေဆာင္႐ြက္သည္။ ျမန္မာျပည္ကုိ မဟာမိတ္တပ္မ်ားက ျပန္လည္ သိမ္းပုိက္ၿပီးေနာက္ ၁၉၄၅ ခုႏွစ္၊ ေအာက္တုိဘာလတြင္ စစ္အုပ္ခ်ဳပ္ေရးကုိ ရပ္စဲလုိက္သည္။ အိႏၲိယျပည္သုိ႔ စစ္ေျပးခဲ့ေသာ ျမန္မာျပည္ ဘုရင္ခံ ဆာရယ္ဂ်ီနယ္ ေဒၚမန္စမစ္သည္ ၿမိဳ႕ျပ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးကုိ လက္ခံရန္ ျမန္မာျပည္သုိ႔ ျပန္လာသည္။ ဆာေပၚထြန္းသည္ ဆာေဒၚမန္စမစ္၏ အတုိင္ပင္ခံ အမႈေဆာင္ အဖြဲ႕တြင္ ျပည္ထဲေရး ဝန္ႀကီး အျဖစ္ ၁၉၄၅ ခုႏွစ္တြင္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ဘုရင္ခံ၏ အတုိင္ပင္ခံ အမႈေဆာင္ အဖြဲ႕တြင္ ဆာေပၚထြန္း၊ ဆာထြန္းေအာင္ေက်ာ္၊ သခင္ ထြန္းအုပ္၊ ဦးေအး၊ ဦးဘအုန္း၊ ဦးလြန္း၊ ဦးပု (သာယာဝတီ)၊ ဦးေမာင္ေမာင္တုိ႔ ပါဝင္သည္။ ထုိအခ်ိန္ ျမန္မာ တုိင္ရင္းသားတုိ႔သည္ ႏုိင္ငံ လြတ္လပ္ေရး စိတ္ဓာတ္ အလြန္ တက္ၾကြေနသည္။ ပုလိပ္ သပိတ္၊ အမႈထမ္းေပါင္းစုံ သပိတ္ စသည္မ်ား ေပၚေပါက္ကာ ၿဗိတိသွ် အစုိးရအား မၾကံဳစဖူး အုံြ႔ြက၍ ဆန္႔က်င္ဘက္ ျပဳေနၾကသည္။ လုံးဝ လြတ္လပ္ေရး ေပးရန္ အေရးဆုိၾကသည္။ အစုိးရ ဆန္႔က်င္ဘက္ လုပ္ငန္း အားလုံးကုိ ဗုိလ္ခ်ဳပ္ ေအာင္ဆန္းက ဦးေဆာင္ဦးရြက္ ျပဳခဲ့သည္။ ထုိ႔ေၾကာင့္ ၿဗိတိသွ် အာဏာပုိင္တုိ႔သည္ ဆာေဒၚမန္စမစ္အား ျပန္ေခၚၿပီး ေနာက္ဆုံး ဆာဟူးဗတ္ရန္႔အာ; ျမန္မာျပည္ ဘုရင္ခံ အျဖစ္ ခန္႔ထားသည္။<br /><br />ဆာဟူးဗတ္ရန္႔သည္ အတုိင္ပင္ခံ အမႈေဆာင္ ဝန္ႀကီး အဖြဲ႕ကုိ ျပန္လည္ ဖြဲ႕စည္းရာ ထုိစဥ္က လူထု၏ တခဲနက္ ေထာက္ခံမႈ ရရွိေသာ ဖဆပလ ေခါင္းေဆာင္းႀကီးမ်ား ပါဝင္လာသည္။ ဆာေပၚထြန္း မပါဝင္ေတာ့ေခ်။<br /><br />ဆာေပၚထြန္းသည္ ထုိစဥ္အခါက ဖဆပလအဖြဲ႕မွ ေခါင္းေဆာင္၍ လုံးဝလြတ္လပ္ေရးေပးရန္ ေတာင္းဆုိျခင္းကုိမႈ ေထာက္ခံခဲ့သည္။ ထုိ႔ေနာက္ ဆာေပၚထြန္းသည္ ႏုိင္ငံေရးမွ အနားယူၿပီးလွ်င္ ၿငိမ္သက္ ေအးခ်မ္းစြာ ေနထုိင္ခဲ့သည္။ ဆာေပၚထြန္းသည္ ၁၉ဝ၄ ခုႏွစ္တြင္ ျမန္မာ အမ်ဳိးသမီး ေဒၚေထြးႏွင့္ လက္ဆက္ခဲ့ၿပီး သားတေယာက္ ရသည္။ ေဒၚေထြးသည္ ၁၉၃၁ ခုႏွစ္တြင္ အနိစၥ ေရာက္သည္။<br /><br />၁၉၃၂ ခုႏွစ္တြင္ အေမရိကန္ ျပည္ေထာင္စု အိုဟုိင္းအုိး ျပည္နယ္၊ ကလိဗလန္းၿမိဳ႕မွ ဆာရာ အယ္လစ္ဇမတ္ ဂ်ီဝစ္ႏွင့္ လက္ထပ္ခဲ့သည္။ သမီးတေယာက္ ရခဲ့သည္။ နန္းရင္းဝန္ေဟာင္း ဆာေပၚထြန္းသည္ ၁၉၅၃ ခုႏွစ္၊ ေဖေဖာ္ဝါရီလ ၂၈ ရက္ေန႔တြင္ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕ ေနအိမ္၌ ကြယ္လြန္သြားသည္။<br /></div><br /><div style="text-align: center;">From Myanmar Online Encyclopedia</div>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-13639657179257520382009-02-10T02:00:00.001-08:002009-02-10T04:13:38.858-08:00လက္ကမ္းစာေစာင္မ်ား<br /><ul><li>(၆၉) ႏွစ္ေျမာက္ ဆရာေတာ္ဦးဥတၱမေန႔အထိမ္းအမွတ္ ရခုိင္ေက်ာင္းသားႏွင့္ လူငယ္မ်ားအစည္းအရုံးမွ ထုတ္ေ၀ေသာ လက္ကမ္းစာေစာင္ <a href="http://documents.scribd.com/docs/2arglo0rbeyzhzyv2r0h.pdf" target="_blank">(Download)</a><br /></li></ul><br /><ul><li>ရခုိင္ျပည္လြတ္ေျမာက္ေရးပါတီ (ALP) ၏ လက္ကမ္းစာေစာင္ေဟာင္း <a href="http://documents.scribd.com/docs/2laroleznvqbegisqn2r.pdf" target="_blank">(Download)</a></li></ul>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-3829670058172225152009-02-10T01:46:00.001-08:002009-02-15T11:24:14.081-08:00<span style="font-weight:bold;">ႀတိဂံပံုသ႑ာန္ျဖစ္တည္မႈ</span><br /><br />triangle view<br /><br />ႏိုင္ငံတခုမွာ အစိုးရရယ္၊ ျပည္သူရယ္၊ စစ္တပ္ရယ္ဆိုတဲ့ ၾတိဂံပံုသ႑ာန္ျဖစ္တည္မွဳ တခု ရွိတယ္။ အစိုးရဆီမွာ ျပည္သူ႔အာဏာ သက္ဆင္းမွဳရွိရတယ္။ စစ္တပ္ဆိုတာကေတာ့ ျပည္သူလူထုကို ကာကြယ္ေစာင့္ေရွာက္ဖို႔ ထားရွိရတဲ့ အဖြဲ႔အစည္း တရပ္ျဖစ္တယ္။ ဒါေပမယ့္ ျမန္မာျပည္မွာက်ေတာ့ ျပည္သူလူထုကို ေစာင့္ေရွာက္ရမယ့္ စစ္တပ္က ျပည္သူကိုသတ္ျပီး ျပည္သူ႔ အာဏာသက္ဆင္းရမယ့္ အစိုးရေနရာကို အတင္း လုယူထားတယ္။ ဒီေတာ့ ၾတိဂံပံုသ႑ာန္ဟာ ပ်က္ယြင္းသြားျပီ။ အာဏာသိမ္း စစ္အစိုးရနဲ႕ ျပည္သူလူထုဆိုတဲ့ ဘက္ႏွစ္ဘက္ ထိပ္တိုက္ျဖစ္ေနျပီ။<br /><br />အတိုက္အခံဆိုတာက ဖိႏွိပ္ခံလူတန္းစားေတြေရွ႕က ရဲရဲ၀ံ့၀ံ့ ရပ္တည္တိုက္ပြဲ၀င္ဖို႔ ေပၚထြက္လာသူေတြ ျဖစ္တယ္။ ဒါေၾကာင့္ ဒီတိုက္ပြဲဟာ စစ္အစိုးရနဲ႕ အတိုက္အခံမ်ားၾကားက အားျပိဳင္တဲ့ပြဲမဟုတ္ဘူး။ ဖိႏွိပ္တဲ့ စစ္တပ္နဲ႔ အဖိႏွိပ္ခံ ျပည္သူမ်ားအၾကားက တိုက္ပြဲတရပ္သာ ျဖစ္တယ္။ ဒီေတာ့ ၾကားေနဆိုတာ မရွိဘူး။ ဖိႏွိပ္တဲ့ စစ္တပ္ဘက္က ရပ္တည္မွာလား၊ အဖိႏွိပ္ခံရတဲ့ ျပည္သူဘက္က ရပ္တည္မွာလားဆိုတဲ့ ေရြးခ်ယ္မွဳကိုသာ ေရြးခ်ယ္ရေတာ့မွာ ျဖစ္တယ္။ အဖိႏွိပ္ခံျပည္သူေတြကို မ်က္ကြယ္ျပဳျပီး ၾကားေနတယ္ ဆိုရင္ေတာ့ ဖိႏွိပ္တဲ့ စစ္တပ္ကို အားေပးရာက်ေနလိမ့္မယ္။<br /><br />ျပည္သူလူထုထဲမွာလည္း ဖိႏိွပ္သူကိုမွ အားေပးအားေျမွာက္လုပ္ျပီး အခြင့္အေရး ယူေနသူေတြရွိတယ္။ ဒီလူေတြဟာ လူထုသစၥာေဖာက္ေတြျဖစ္တယ္။ တပ္မေတာ္သားေတြထဲမွာလဲ ျပည္သူနဲ႔ ပူးေပါင္းျပီး၊ ၾတိဂံ ပံုသ႑ာန္ တည္ေဆာက္ခ်င္သူေတြ ရွိေနမယ္။ ဒီလိုမ်ိဳးခ်စ္သူရဲေကာင္းေတြကို လူထုနဲ႔ အျမန္ပူးေပါင္းဖို႔ ဖိတ္ေခၚပါတယ္။ စစ္တပ္ရဲ႕ အခန္းက႑ဆိုတာ ၾတိဂံပံုသ႑ာန္အေနနဲ႕ အျမဲတည္ရွိေနျပီးသားပါ။ ဒီအခန္း က႑ကို ေျမာင္းထဲေရာက္ေအာင္၊ ျပည္သူ႔ခ်ဥ္ဖတ္ဘ၀ ေရာက္ေအာင္ ျပည္သူေတြဆီ ေသနတ္ေျပာင္းကို ဘယ္သူေတြ ခ်ိန္ခိုင္းခဲ့တာလဲ။ ျပည္သူ႔သားေကာင္းပီသစြာ ေသနတ္ေျပာင္းေတြကို ေနာက္ျပန္လွည့္ လိုက္ပါ။<br /><br />သူ႔ေနရာနဲ႔သူ လွပျပီး၊ အဓိပၸာယ္ျပည့္၀ေနတဲ့ ၾတိဂံပံုသ႑ာန္ ျဖစ္တည္မွဳကို ႏိုင္ငံသစ္ဆီမွာ ျပန္လည္ တည္ေဆာက္ၾကပါစို႔။<br /><br />ခင္မမမ်ိဳး (၂၅၊ ၁၀၊ ၂၀၀၈)Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-1273518342394353782009-02-10T01:28:00.001-08:002009-02-15T11:26:09.834-08:00<span style="font-weight: bold;">တရားမွ်တမွဳဆိတ္သုဥ္းေနေသာ နအဖအာဏာရွင္စနစ္ကို နိဂံုးခ်ဳပ္ၾကစို႔</span><br /><br />အႏွစ္ႏွစ္ဆယ္ေက်ာ္ကာလ။<br /><br />နဝတ၊ နအဖ လက္ထက္မွာ လူျဖစ္ေနၾကရေသာ ျမန္မာျပည္သူတို႔ဘဝတြင္ ပ်က္စီးဆံုးရွဳံးမွဳမ်ားကား ေရတြက္၍ပင္မရ။ ျပည္သူတို႔၏ အသက္ အိုးအိမ္ စည္းစိမ္ကို ကာကြယ္ရမည့္သူမ်ားက ျပည္သူ႔အသက္ကို သတ္၍ စည္းစိမ္ဥစၥာတို႔ကို လုယူခဲ့ၾကေလျပီ။<br />ျပည္သူတို႔ ဆန္ၾကမ္းစားျပီး၊ အခ်ိဳ႕မွာ ထမင္းေရေသာက္ေနရခ်ိန္တြင္ နအဖႏွင့္အေပါင္းအပါမ်ားကား ဟိုတယ္၊ စားေသာက္ဆိုင္မ်ားတြင္ ႏိုင္ငံေပါင္းစံုမွ အစားအေသာက္မ်ားမွီဝဲေနၾကသည္။ ယမကာမ်ိဳးစံုကို မွီ၀ဲေနၾကသည္။ စားဝတ္ေနေရး မေျပလည္၍ မိသားစုအတြက္ ဘဝနစ္မြန္းခံကာ စရိတ္စက ရွာေဖြေနၾကရေသာ ျမန္မာမိန္းကေလးငယ္မ်ားႏွင့္ ေပ်ာ္ပါးေနၾကသည္။<br /><br />ျပည္သူတို႔ အဝတ္အစား (၃)၊ (၄) စံုႏွင့္ ဘဝခရီးၾကမ္းထဲ ရုန္းကန္ေနၾကခ်ိန္တြင္ နအဖႏွင့္ အေပါင္းအပါ တို႔၏ ဇနီးသားမယားမ်ား၏ လည္တိုင္မ်ား၌သိန္းေပါင္း ေထာင္ခ်ီတန္သည့္ စိန္တန္ဆာမ်ား ဆင္ျမန္းထား ၾကသည္။ ဖခင္ႏွင့္ ခင္ပြန္းျဖစ္သူ၏ လစာႏွင့္ ဝယ္ထားပါသည္ဟု အဘယ္နအဖ ဇနီးႏွင့္ သမီးတို႔ ဆိုဝ့့ံသနည္း။<br /><br />ျပည္သူတို႔ အမိုးအကာေလး ေအာက္မွာေနရဖို႔ အသည္းအသန္ ၾကိဳးစားေနရခ်ိန္တြင္ နအဖတို႔မွာကား၊ တိုက္တစ္လံုးျပီး တစ္လံုး တိုးတက္ပိုင္ဆိုင္လာၾကသည္။ ယင္းသို႔ေသာသူမ်ားက အမိုးအကာေအာက္မွ ေနျပီး၊ စားရမဲ့ ေသာက္ရမဲ ့ျပည္သူမ်ားကို ေနစရာပါမဲ့ေအာင္ အိမ္မ်ားဖ်က္၊ ရြာမ်ားမီးရွိဳ႕ လုပ္ရက္ေနၾကသည္။<br /><br />ျပည္သူတို႔မွာကား အဆမတန္ၾကီးထြားလာေသာ ကုန္ေစ်းႏွဳန္းႏွင့္ အမွီလိုက္ႏိုင္ေအာင္ ကိုယ္ဆင္းရဲ၊ စိတ္ဆင္းရဲ ရုန္းကန္ေနၾကရသည္။ ေလာကပါလတရားျဖစ္သည္႔ တရားမွ်တမွဳဆိုသည္ကား အဘယ္နည္း။<br /><br />ဤၾကားထဲ တစ္ပူေပၚႏွစ္ပူဆင့္ေစသည္က နအဖတို႔ က်င့္သံုးေနေသာ တရားစီရင္ေရး စနစ္၏ တရား မမွ်တမွဳ။ ‘အသက္တစ္ရာမေနရ၊ အမွဳတစ္ရာၾကံဳရ” ဆိုသကဲ့သို႔ လူထုၾကားတြင္လဲ အမွဳအခင္းမ်ား ရွိေနတတ္စျမဲ။ အေမြလုမွဳ၊ ခိုးမွဳ၊ လူသတ္မွဳ၊ လိမ္လည္ဖ်ားေယာင္းမွဳ စသည္စသည္။ တရားဥပေဒဟူသည္ ၾကီးသည့္အမွဳငယ္ေအာင္၊ ငယ္သည့္အမွဳပေပ်ာက္ေအာင္ ျပဳလုပ္ေပးရစျမဲ။<br /><br />သို႔ရာတြင္ နအဖလက္ထက္ အမွဳမ်ားသည္ကား မရွိရွိေအာင္၊ မၾကီးၾကီးေအာင္ ခ်ဲ႔ထြင္ခံရတတ္သည္။ ေရွ႕ေနမ်ား၊ တရားသူၾကီးမ်ား၊ ရံုးစာေရးမ်ားကို အဆင့္ဆင့္ လာဘ္ေပးၾကရသည္။ ျပီးသင့္သည့္ အခ်ိန္တြင္လဲမျပီးႏိုင္။ ရွိသမွ်ကုန္ကာ တခါတရံအမွဳျပီး၍ ေနာင္ႏွစ္ေပါင္းမ်ားစြာ ၾကာသည္အထိ အေၾကြးဆပ္ေနၾကရသည္။ လူမသတ္ပဲ လူသတ္တရားခံျဖစ္ရသူမ်ားလဲ ဒုနဲ႔ေဒး။ မခိုးပဲသူခိုးျဖစ္ရသူလဲ အမ်ားအျပား။<br /><br />ယင္းဘဝမ်ားၾကားထဲတြင္ အမွန္တရားအတြက္ ရပ္တည္ေနသူမ်ားကားပိုမို ဒုကၡမ်ားၾကရသည္။ ဆန္ေစ်းတက္လို႔ တက္တယ္ေျပာတာလဲ ေထာင္အႏွစ္ႏွစ္ဆယ္၊ လူထုဘဝ အေၾကာင္း ကဗ်ာေလးတစ္ပုဒ္ စပ္ျပန္ေတာ့လဲ ေထာင္ခုနစ္ႏွစ္၊ ဘီဘီစီေရဒီယိုေလး နားေထာင္မိတာလဲေထာင္သံုးႏွစ္၊ မတရားတာကို မေက်နပ္လို႔ ဆႏၵျပေတာ့ ေထာင္ငါးဆယ့္ကိုးႏွစ္ဆိုပဲ။ ကဲ- ဘယ္လိုရွိစ။<br /><br />တရားမွ်တမွဳဆိုသည္ကား ဆိတ္သုဥ္းကြယ္ေပ်ာက္ေနပါပေကာ။<br /><br />နအဖအေပါင္းအပါ စီးပြားေရးသမားမ်ားက ‘စားမယ္၊ ဝါးမယ္’ ၾကိမ္းဝါးေနသည္။<br /><br />နအဖေနာက္လိုက္ မတရားဥပေဒ ဘက္ေတာ္သားမ်ားက ‘ဖမ္းမယ္၊ ဆီးမယ္’ ျခိမ္းေခ်ာက္ေနသည္။<br /><br />နအဖလက္ကိုင္စစ္သားမ်ားက ‘သတ္မယ္၊ ျဖတ္မယ္’ေၾကြးေၾကာ္ေနသည္။<br /><br />နအဖအျမီးဆြဲစြမ္းအားရွင္မ်ားက ‘ရိုက္မယ္၊ ႏွက္မယ္’ တုတ္ျပင္ေနသည္။<br /><br />သူတို႔မည္သို႔သြားျဖဲျဖဲ အဖိႏွိပ္ခံျပည္သူမ်ား ညီညြတ္ၾကဖို႔ အခ်ိန္တန္ျပီ။ “ျပည္သူ႔အားသည္ ထိုအရာမ်ားထက္ပို၍ အင္အားၾကီးမားပါသည္။” ကမၻာ့သမိုင္းတေလွ်ာက္ ျပည္သူ႔အင္အားကို လြန္ဆန္ ႏိုင္ေသာ အာဏာရွင္ဟူ၍ မရွိေသးပါ။<br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ဆိတ္သုဥ္းကြယ္ေပ်ာက္ေနေသာ တရားမွ်တမွဳတို႔ ျပန္လည္ထြန္းကားလာေရးသည္ တစ္ဦးတစ္ဖြဲ႔ တစ္ပါတီတည္း၏ တာဝန္မဟုတ္။ ျပည္သူအားလံုး၏ တာဝန္ျဖစ္သည္။</span><br /><br />ေဒၚေအာင္ဆန္းစုၾကည္ေျပာခဲ့သည့္စကားတခြန္းျဖင့္နိဂုံးခ်ဳပ္ပါမည္။<br /><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">‘ေလွတစ္စင္းကို ေလွာ္တဲ့ေနရာမွာ၊ ေလွာ္တဲ့လူကႏွစ္ေယာက္၊ စီးတဲ့လူက တစ္ရာကိုးဆယ့္ရွစ္ေယာက္ ဆိုရင္ေတာ့ ျမန္ျမန္ေရာက္ဖို႕မလြယ္ဘူး’</span><br /><br />ျပည္သူလူထုအားလံုး တက္ညီလက္ညီ ပူးေပါင္း၍ ေတာ္လွန္ေရးအသြင္သ႑ာန္မ်ိဳးစံုျဖင့္ နအဖအာဏာရွင္စနစ္အား နိဂံုးခ်ဳပ္ၾကပါစို႔။<br /><br />ခင္မမမ်ိဳး<br />(၂၀၀၆ ခုႏွစ္က ေရးသားဖူးတဲ့ ေဆာင္းပါးေလးကို ျပန္လည္ ဆန္းသစ္ထားျခင္းပါ)Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-49968397134902464262009-02-10T01:22:00.000-08:002009-02-15T11:11:47.367-08:00<span style="font-weight: bold;">လႈံ႔ေဆာ္ေရးေျပာက္က်ားတိုက္ပြဲမ်ား</span><br /><br />အခန္း (၁)<br />လမ္းထိပ္မွအေၾကာ္သည္ ေဒၚဘုမဆိုင္တြင္ လူအမ်ားစည္ကားေနသည္။ ညေနေက်ာင္းဆင္းခ်ိန္၊ ရံုးဆင္း ခ်ိန္လဲျဖစ္၊ ညစာဟင္းလ်ာမရွိသူတစ္ခ်ိဳ႔မွာလဲ အေၾကာ္ေလးႏွင့္ ထမင္းၾကမ္းေလးႏွင့္သာ ဝမ္းစာ တနပ္ ျပီးဆံုးရမည္မို႔ စည္ကားေနသည္မွာ အဆန္းမဟုတ္ေတာ့။ ေန႔လည္ေန႔ခင္း အဆာေျပစားရသည့္ မုန္႔ပဲ သြားေရစာေလးမ်ား ဟင္းလ်ာျဖစ္လာခဲ့သည္မွာ ၾကာခဲ့ျပီပဲ။ မေက်နပ္ခ်က္မ်ားကေတာ့ လူထုရင္ထဲတြင္ ဗေလာင္ဆူေနဆဲ။<br /><br />ဤတဒဂၤေလးတြင္ သူတို႔ရင္ထဲမွ ခံစားခ်က္မ်ားကို ေဖာ္ျပေပးသည့္ ေၾကြးေၾကာ္သံမ်ား ထြက္လာသည္။<br />‘ေလးစားအပ္ပါေသာလူထုၾကီးရွင့္။ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ ရွိေနသေရြ႔ ကြ်န္မတို႔ ဒီလိုဘဝက လြတ္ေျမာက္ႏိုင္မွာ မဟုတ္ပါဘူး။ လူထုတိုက္ပြဲမ်ားစတင္ၾကဖို႔ အခ်ိန္တန္ပါျပီ။’<br /><br />ေျပာေျပာဆိုဆိုႏွင့္ အသံမာန္ဟုန္ျမႇင့္ ေျပာေနသူက ေၾကြးေၾကာ္သံမ်ား တိုင္လိုက္သည္။ လူမ်ားမွလဲ စိတ္အားထက္သန္စြာ ‘ေအာင္ရမည္၊ ေအာင္ရမည္’ ေအာ္ဟစ္လိုက္ၾကသည္။ တစ္မိနစ္ခန္႔ရွိသည္ႏွင့္ ေဟာေျပာေနသူက နီးစပ္ရာ ဘတ္စ္ကားေပၚသို႔ တက္သြားသည္။ မည္သူမွန္း ဘယ္သူမွ မသိလိုက္ၾက။ လူထုတိုက္ပြဲစတင္ေနျပီဆိုသည္ကိုေတာ့ သူတို႔နားလည္လိုက္ၾကသည္။ နီးစပ္ရာေဆြးေႏြး တိုင္ပင္ ၾကေတာ့မည္။<br /><br />အခန္း (၂)<br />ဘတ္စ္ကားမွတ္တိုင္တြင္ လူအမ်ားစည္ကားေနသည္။ နံနက္ရံုးတက္ခ်ိန္၊ ေက်ာင္းတက္ခ်ိန္ ျဖစ္သည္ကိုး။ လူေတြအားလံုးစီမွာေတာ့ ေသာကကိုယ္စီ ျပည့္ႏွက္လ်က္။<br /><br />ခါတိုင္းစားေနက် မုန္႔ဟင္းခါးကို ေတာင့္တသူက ေတာင့္တေနသည္။ မုန္႔ဟင္းခါးတပြဲ သံုးေလးရာကာလမွာ တလတပြဲစားႏိုင္ဖို႔ေတာင္ မလြယ္ေတာ့ ပါလား။<br /><br />ထမင္းဘူးထဲမွ ဆီမပါ ေရလံုျပဳတ္ အရြက္ေၾကာ္ေလးအေၾကာင္း စဥ္းစားသူက စဥ္းစားေနသည္။ အို- ၾကက္သားဟင္းဆီျပန္ေလး တစ္ခြက္ေလာက္စားခ်င္လိုက္ ပါဘိ။ စိတ္ထဲက ေတာင့္တရင္း မသိမသာ တံေတြးမ်ိဳခ်သူကမ်ဳိ။<br />ေက်ာင္းကတံျမက္စည္းဖိုးမေပးႏိုင္ေသးသည့္ ေက်ာင္းသားေလးကလဲ သက္ျပင္းခဏခဏခ်ရင္း ဒီေန႔လဲ အရိုက္ ခံရဦးမည့္အေၾကာင္း ေတြးေနဆဲ။<br /><br />ျမိဳ႕ထဲအလုပ္သြားရွာေနသည့္ အိမ္ေထာင္သည္ခမ်ာမွာလဲ မေပါ့မပါးနဲ႔ အိမ္မွာက်န္ခဲ့တဲ့ ဇနီးသည္ကို တလွည့္၊ ဆန္ျပဳတ္ မစားခ်င္ဘူးျငင္းလို႔ ထရိုက္ခဲ့မိတဲ့ သားငယ္ေလး မ်က္ႏွာကိုတလွည့္ ျမင္ေယာင္ရင္း အလုပ္ရမွ ရပါ့မလား ပူပန္ေသာကေတြနဲ႔။<br />ဒီလိုအခ်ိန္မွာ လူငယ္ေလးတစ္ေယာက္ရဲ့ အသံထြက္လာသည္။<br /><br />‘‘ေလးစားအပ္ပါေသာ လူထုၾကီးခင္ဗ်ာ။ စစ္အာဏာရွင္စနစ္ ရွိေနသေရြ႔ ကြ်န္ေတာ္တို႔ ဒီလိုဘဝဆိုးက လြတ္ေျမာက္ႏိုင္မွာ မဟုတ္ပါဘူး။ လူထုတိုက္ပြဲမ်ား စတင္ဖို႔အခ်ိန္တန္ပါျပီ။’<br /><br />ေျပာေျပာဆိုဆိုႏွင့္ အသံမာန္ဟုန္ ျမႇင့္ေျပာေနသူက ေၾကြးေၾကာ္သံမ်ားတိုင္လိုက္သည္။ လူမ်ားမွလဲ စိတ္အား ထက္သန္စြာ ‘ေအာင္ရမည္၊ ေအာင္ရမည္’ ေအာ္ဟစ္လိုက္ၾကသည္။ တစ္မိနစ္ခန္႔ရွိသည္ႏွင့္ ေဟာေျပာေနသူက နီးစပ္ရာ ဘတ္စ္ကားေပၚသို႔ တက္သြားသည္။ မည္သူမွန္း ဘယ္သူမွ မသိလိုက္ၾက။<br /><br />လူထုတိုက္ပြဲစတင္ေနျပီ။ ဒါကိုေတာ့ သူတို႔နားလည္လိုက္ၾကသည္။ နီးစပ္ရာေဆြးေႏြး ၾကေတာ့မည္။<br /><br />အခန္း(၃)<br />မျဖစ္သာလို႔သာ ေက်ာင္းသို႔ထြက္လာရေပမယ့္ အထက္တန္းဆရာမ ေဒၚျမျမဝင္း စိတ္ထဲမွာ ေလးလံလို႔ေနသည္။<br />‘ဒီေလာက္စားရမဲ့၊ ေသာက္ရမဲ့ဘဝျဖစ္ေနတာ။ တို႔ေခတ္တုန္းကသာဆို သူပုန္ထျပီးေလာက္ျပီ’တဲ့။<br /><br />အသက္(၇ဝ)ေက်ာ္ အေမအိုရဲ႕ စကားသံကို နားထဲကမထြက္။ လကုန္ရက္မို႔ လက္ထဲမွာ ပိုက္ဆံ နည္းေနေပမယ့္ အေမ့ကိုေကၽြးခ်င္ေဇာႏွင့္ ပဲျပဳတ္သည္ေလးေခၚမိသည္၊ သူမလက္ထဲက်န္သည့္ ပိုက္ဆံက ပဲျပဳတ္ဖိုးပင္ မကာမိ။ က်ိတ္ျပီးက်ေနရသည့္ မ်က္ရည္စက္မ်ားကို အေမမျမင္ေအာင္ ထိန္းထားခဲ့ေပမယ့္ ပါးနပ္ေသာ အဘြားအိုအေမက အေရတြန္႔ေနေသာ လက္ေခ်ာင္းေလးမ်ားျဖင့္ သုတ္ေပးရင္း တီးတိုး ေရရြတ္လိုက္သံ။<br /><br />လစာထုတ္ျပီးမွပဲအေမၾကိဳက္တဲ့ ငါးခူေၾကာ္ေလးဝယ္ေကၽြးရမယ္။ ဘုရား-ဘုရား၊ သားေစ်းငါးေစ်းေတြ ဒီထက္ပိုျပီး မတက္ပါေစနဲ႔။ သူမရင္ထဲ ၾကိတ္ဆုေတာင္းေနမိသည္။ ဝမ္းနည္းစိတ္၊ နာက်ည္းစိတ္ႏွင့္ ေလွ်ာက္ေနေသာ သူမေျခလွမ္းမ်ားက ေက်ာင္း အဝင္ဝတြင္ ရပ္တန္႔သြားသည္။ ေက်ာင္းအဝင္အနီး အုတ္တံတိုင္းေပၚတြင္ အနီေရာင္စာလံုးျဖင့္ ေရးထားသည္က<br />‘ႏိုးၾကားၾကေလာ့ ေက်ာင္းသားတို႔။ ႏိုးၾကားၾကေလာ့ ဆရာတို႔။ လူထုေတာ္လွန္ေရးလုပ္ဖို႔ အခ်ိန္က်ေရာက္ လာေလျပီ။’ တဲ့။<br />ေက်ာင္းသားမ်ားဝိုင္းအံုလို႔ေနသည္။ သူမရင္ထဲတြင္ အတိုင္းမသိဝမ္းသာလိုက္ဘိျခင္း။<br /><br /><br />သူမအိတ္ထဲမွ ေျမျဖဴခဲေလးကို မသိမသာထုတ္ရင္း ေက်ာင္းရွိေရအိုးစင္သို႔ ေလွ်ာက္သြားလိုက္သည္။ ေရအိုးမ်ားေပၚတြင္ သူမေရးလိုက္သည္က<br />‘ငတ္ရင္းေသသည္ထက္ တိုက္ရင္းေသရမည္’ တဲ့။<br />လူသံၾကားသည္ႏွင့္ သူမေရွာင္ထြက္သြားလိုက္သည္။ ဘာဆက္လုပ္ရမည္ကို သိသြားသျဖင့္ သူမရင္ထဲ ေပါ့ပါးသြားေလသည္။<br /><br />အခန္း(၄)<br />အမွတ္ ( ) ဘတ္စ္ကားေပၚသို႔ ဂ်ာနယ္ေရာင္းသူမ်ား တက္လာသည္။<br />“အထူးကံစမ္းမဲအစီအစဥ္ပါခင္ဗ်ား။ ခရီးသည္မ်ားအား မဲလိပ္မ်ားေပးပါမယ္။ ပထမဆု (၂၁)လက္မ ေရာင္စံုတီဘီ၊-------------------။ မဲေပါက္သူ ကံထူးရွင္မ်ား ဆက္သြယ္ရန္ လိပ္စာလဲ ပါပါတယ္။ ကဲ- ကံစမ္းမဲ မဲလိပ္ေတြပါခင္ဗ်ာ။” ဆိုျပီး မဲလိပ္မ်ား ၾကဲခ်လိုက္ၾကသည္။ လူအမ်ားေကာက္ေနဆဲ သူတို႔ကေတာ့ ေရွ႕မီးပြိဳင့္တြင္ ဆင္းက်န္ရစ္သည္။<br />ခရီးသည္မ်ား မဲလိပ္မ်ားဖြင့္ၾကည့္စဥ္မွာေတာ့<br /><br />“ကံထူးဖို႔အေၾကာင္း၊ ဒီမိုကေရစီခ်က္ခ်င္းေတာင္း”<br /><br />“စစ္အာဏာရွင္စနစ္က်ဆံုးမွ၊ ျပည္သူ႔ဘဝလွမည္ပ”<br /><br />“စားဝတ္ေနေရးေျပလည္ဖို႔၊ နအဖအား ေတာ္လွန္စို႔”<br /><br />ဆိုသည့္စာသားမ်ား။<br />ခရီးသည္မ်ား တစ္ေယာက္မ်က္ႏွာတစ္ေယာက္ ၾကည့္လိုက္ၾကသည္။ သူတို႔သြားမည္႔ေနရာမ်ားတြင္ ေျပာဆိုဖို႔စကား အစရေလျပီ။<br />မည္သို႔ဆိုေစ၊ တီးတိုးစကားသံမ်ား က်ယ္ေလာင္လာလွ်င္ ထိုအသံမ်ား ေပါင္းစပ္သြားျပီး၊ အာဏာရွင္ စနစ္ဆိုတာ ျပဳတ္က်ရစျမဲပင္ မဟုတ္ပါလား။<br /><br /><span style="font-weight: bold;">ခင္မမမ်ိဳး (ဇူလိုင္၊ ၂၀၀၆)</span>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-26673890624413379182009-02-09T23:27:00.001-08:002009-02-15T06:18:47.012-08:00<div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0); font-weight: bold;">၀မ္းနည္းေၾကကြဲျခင္း</span>
<br /></div>
<br /><div style="text-align: center;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKi8BndefU1W_CJpo1AMz4zR4BTiFXvTBEGZ07IK1Px_7b6vfI3SXbrA5iwD9Ksb78mYD0FZF6BILILHRApEuNgeSt5M985P7HDg266NFNKscmkMGAgoqLfW2HxqMLSW9jTom3IBNBSsY/s1600-h/2+men.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 419px; height: 291px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKi8BndefU1W_CJpo1AMz4zR4BTiFXvTBEGZ07IK1Px_7b6vfI3SXbrA5iwD9Ksb78mYD0FZF6BILILHRApEuNgeSt5M985P7HDg266NFNKscmkMGAgoqLfW2HxqMLSW9jTom3IBNBSsY/s320/2+men.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5303026145285399826" border="0" /></a><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIkCJDE9pXRwvbgTQzGKISoGircI4vrDKaiJ74DAVj-QmWGE_h3sFEfDavhvkwHtVdSD9Kt8pBA9odyMMTTxEi3tN0Hp-ef3cpReBWXGcFinrB5hIEBg66L8VhbLZ6MPPtYtCem6zS8Po/s1600-h/2+flowers.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 433px; height: 215px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIkCJDE9pXRwvbgTQzGKISoGircI4vrDKaiJ74DAVj-QmWGE_h3sFEfDavhvkwHtVdSD9Kt8pBA9odyMMTTxEi3tN0Hp-ef3cpReBWXGcFinrB5hIEBg66L8VhbLZ6MPPtYtCem6zS8Po/s320/2+flowers.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5303026036216387842" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 102, 255);">(၂၀၀၉) ေဖေဖာ္၀ါရီလ (၁၀) ရက္ေန႔တြင္ ရုတ္တရက္ ကြယ္လြန္အနိစၥေရာက္သြားၾကေသာ </span>
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ကုိေအာင္မင္းေပၚ (ခ) ဦးထြန္း၀င္း အသက္ (၃၅) ႏွစ္</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ႏွင့္ </span>
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ကုိသွ်စ္ထြန္း (ခ) ကုိေမာင္ဘု အသက္ (၂၆) ႏွစ္တုိ႔ အတြက္ </span><span style="color: rgb(51, 102, 255);">
<br />Bay of Arakan</span><span style="color: rgb(51, 102, 255);"> </span><span style="color: rgb(51, 102, 255);">ညီအစ္ကုိ ေမာင္ႏွမမ်ားမွ က်န္ရစ္သူ (AASYC) မွ ရဲေဘာ္၊ ရဲမယ္မ်ား၊ မိသားစု၀င္မ်ားႏွင့္အတူ ထပ္တူထပ္မွ် ၀မ္းနည္းေၾကကြဲရပါေၾကာင္း။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 102, 255);">အစ္ကုိႀကီး ႏွစ္ဦး ေကာင္းရာ သုဂတိ လားပါေစ။</span>
<br /></div><div style="text-align: right;"><div style="text-align: left;">
<br /></div><span style="color: rgb(255, 0, 0);">Bay of Arakan</span>
<br /><span style="color: rgb(255, 0, 0);">ညီအစ္ကုိ ေမာင္ႏွမမ်ား
<br /><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span></div><div style="text-align: center;"><div style="text-align: left;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span>==================================</div></div></div><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span><div style="text-align: center;"><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;">ထုတ္ျပန္ေၾကညာခ်က္
<br />
<br /></span></span><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(51, 51, 255);font-size:130%;" ><span style="font-size:100%;">အမ်ဳိးသားဒီမုိကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ ရခုိင္ျပည္နယ္စည္းရုံးေရးအဖြဲ ႔၏
<br />တစ္ႏွစ္တာ အစီအရင္ခံစာ
<br /></span></span><div style="text-align: right;"><a href="http://documents.scribd.com/docs/284079bnayfskp8122a7.pdf" target="_blank">(Download)</a></div><span style="color: rgb(51, 51, 255);font-size:130%;" ><span style="font-size:100%;"><a title="View Yearly Report of NLD (Arakan State) _ Organizing Committe on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/11110012/Yearly-Report-of-NLD-Arakan-State-Organizing-Committe" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">Yearly Report of NLD (Arakan State) _ Organizing Committe</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_654554568884766" name="doc_654554568884766" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=11110012&access_key=key-128ktrope0s1yyd1ioki&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=11110012&access_key=key-128ktrope0s1yyd1ioki&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_654554568884766_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div>
<br /></span></span><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="font-size:100%;">
<br /></span><span style="font-weight: bold;"></span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="font-weight: bold;"></span></span></div><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" ><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ကဗ်ာမ်ား
<br /></span></span></div><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhud4af5JPqMl0IKU_SiPshxIHrhpwpGS_8LAUXHqRsoch6AJGtu90HJvjslmMvOF1b610M4jzEpi6l8GF3qWF2HiayX4bzpl-1UV_DdeFwUKZstIfDyY9g1HdheXNXHdhM2QbMo1NSmfw/s1600-h/not+forever.jpg">
<br /></a><div style="text-align: center;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmN5za4bJPqrsSbVSwPvd__gyUl0BQr7vSV4AlCAwBVtmC1Jkj19Ez9u2Mxsng-psXjGpuKPmYFTyWrjbMiUXCUYgtdiFhpYBYkgLC1ZVITNY3Y6SbGw1uAPSTEr1HfsQFk7FTpsUMgNg/s1600-h/revolution.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 320px; height: 240px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmN5za4bJPqrsSbVSwPvd__gyUl0BQr7vSV4AlCAwBVtmC1Jkj19Ez9u2Mxsng-psXjGpuKPmYFTyWrjbMiUXCUYgtdiFhpYBYkgLC1ZVITNY3Y6SbGw1uAPSTEr1HfsQFk7FTpsUMgNg/s320/revolution.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5294422611262012482" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါ့မိသားစု၊ ငါ့အေရးအတြက္</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ဤလမ္းသုိ႔၊ ငါေလွ်ာက္ခဲ့သည္မဟုတ္။</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ငါ့လူမ်ဳိး၊ ငါ့တုိင္းျပည္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />လြတ္ေျမာက္ျခင္းဆီသုိ႔</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ၿမိဳ ႔၊ ရြာကုိ ေက်ာခုိင္း</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">မိသားစုႏွင့္ကင္းကြာ။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ဤကားအမွန္၊ အေမြခံသစၥာျဖင့္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ေတာ္လွန္သူဘြဲ႔၊ ငါခံယူ၏။</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ငါ၏ညီအစ္ကုိ၊ ေဆြရခုိင္သုိ႔</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />`ကုိယ့္မ်ဳိးတုိင္းျပည္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">]
<br />ေရေျမ့သခင္၊ မင္းေလာင္းရွင္ကုိ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ေမွ်ာ္မေနႏွင့္´</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">မုိးမေသာက္ခင္၊</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အိပ္တန္း၀င္ရလိမ့္မည္။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">တာ၀န္အသိ၊ ႏုိးထစိတ္ျဖင့္</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />အေမွာင္တေကြ႔မွာ၊ လက္ေတြ႔ေတာ္လွန္၊</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />လင္းၾကက္တြန္ေအာင္၊ ထမ္းေဆာင္ဖုိ႔ရာ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ထုိမွသာလွ်င္၊ ေက်ပြန္မည္မုိ႔</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အေဆြရခုိင္၊ မရဏဆုိတာ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ငါတုိ႔ရဲ့ ေပါက္ဖြာႀကီးဆုိတာ</span> <span style="color: rgb(51, 51, 255);">
<br />သင္တစ္ေန႔သိမွာပါ။</span> <span style="font-weight: bold; color: rgb(51, 51, 255);">
<br />ရဲမင္းေဘာ္ (AASYC)</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">---------------------------------------------------------------------------------------------------------
<br /></span><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVaojUL-gYXGp7K7o1KILL25iIeLz-g_n-84ilHwnvfrQVn4TtKc8zqcHBEUoIe1cEncwtRX-iQoC0hmFSV9qg3ys91LaUai6i1kdWBgaxjPm5MyoXtM3K6JNliIutMgO-GJIkpPQ6k2s/s1600-h/What.jpg"><img style="margin: 0px auto 10px; display: block; text-align: center; cursor: pointer; width: 251px; height: 320px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhVaojUL-gYXGp7K7o1KILL25iIeLz-g_n-84ilHwnvfrQVn4TtKc8zqcHBEUoIe1cEncwtRX-iQoC0hmFSV9qg3ys91LaUai6i1kdWBgaxjPm5MyoXtM3K6JNliIutMgO-GJIkpPQ6k2s/s320/What.jpg" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5294423041763791234" border="0" /></a><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အဖျပည္ရဲ့ ေခါင္းႏွင့္ ေျခေတာက္ေတြ၊</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အျဖတ္ခံထားရၿပီ၊</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ယဥ္ေက်းမႈနဲ႔စာေပေတြ၊ (G) တံဆိပ္အမႈန္႔ႀကိတ္စက္ထဲ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">တစ္စစီ ပဲ့ထြက္ေနၿပီ။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">သူခုိးက လူလုိဟစ္ပါေလေရာ့လား။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေရႊေရာင္လႊမ္းခဲ့တဲ့ နန္းေတာ္ကုန္းလား</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">တစ္ခ်က္လွည့္ၾကည့္ၾကပါ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေဟာဒီမွာ ့ ့ ့ ့ၾကက္ဆူေတာႀကီး ျဖစ္ေနၿပီ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါတုိ႔ဘာလုပ္သင့္ၿပီလဲ။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">မဟာမုနိအရွင္လဲ ဌာေနကုိလြမ္းေလာက္ေရာ့ေပါ့။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အရုိးပုံေတာင္ေအာက္က၊ အရုိးေတြ ထတြန္လြန္းလုိ႔</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">အာေခါင္ေတြေျခာက္လွၿပီ။</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေရႊမဲေတြ ကမၻာလွည့္ၿပီး အဖျပည္ကုိ ‘တာ့တာ´ တဲ့။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ကုလားတန္ျမစ္လဲ၊ ခါးၾကပ္စည္းခံရၿပီး</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ရုပ္ပ်က္ဆင္းပ်က္ျဖစ္ေတာ့မယ္။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">သဇင္ေတြ ႏွင္းေျခြခံရလြန္းလုိ႔</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">`က´ႀကီးက `ျပား´ရာကေနေန</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေပ်ာက္ကြယ္လုၿပီ။</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ပုတ္သင္ညိဳက ဒုိင္နုိေဆာဆုိတာ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါတုိ႔ပါတဲ့</span>
<br />
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">သုိ႔ ့ ့ ့ ့ ့မိတ္ေဆြ</span>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ငါတုိ႔ ဘာလုပ္သင့္ၿပီလဲ။</span>
<br /><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">ရန္ႏုိင္ (ဗဟုိစည္)</span>
<br /></div></div></div><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span></div></div><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" >ေဆာင္းပါးမ်ား</span>
<br /><ul style="text-align: center; color: rgb(51, 51, 255);"><li><span style="font-weight: bold;">ရခုိင့္ေအာင္လံေတာ္ </span></li></ul><div style="text-align: right; color: rgb(51, 51, 255);"><a href="http://documents.scribd.com/docs/1jg6svtjv1rcpja8g6jz.pdf" target="_blank">(Download)</a>
<br /><span style="font-weight: bold;"></span></div><a title="View Arakan Royal Flag on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10934357/Arakan-Royal-Flag" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">Arakan Royal Flag</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_364674970526628" name="doc_364674970526628" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10934357&access_key=key-qoibsxzk1xfxk3uvj3a&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10934357&access_key=key-qoibsxzk1xfxk3uvj3a&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_364674970526628_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others:
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">---------------------------------------------------------------------------------------------------------</span><span style="color: rgb(51, 51, 255);">---------------------------------------------------------------------------------------------------------</span>
<br /></div><div style="text-align: center;"><meta equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"><meta name="ProgId" content="Word.Document"><meta name="Generator" content="Microsoft Word 12"><meta name="Originator" content="Microsoft Word 12"><link style="color: rgb(51, 51, 255);" rel="File-List" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C01%5Cclip_filelist.xml"><link style="color: rgb(51, 51, 255);" rel="themeData" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C01%5Cclip_themedata.thmx"><link style="color: rgb(51, 51, 255);" rel="colorSchemeMapping" href="file:///C:%5CDOCUME%7E1%5CADMINI%7E1%5CLOCALS%7E1%5CTemp%5Cmsohtmlclip1%5C01%5Cclip_colorschememapping.xml"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:worddocument> <w:view>Normal</w:View> <w:zoom>0</w:Zoom> <w:trackmoves/> <w:trackformatting/> <w:punctuationkerning/> <w:validateagainstschemas/> <w:saveifxmlinvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:ignoremixedcontent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:alwaysshowplaceholdertext>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:donotpromoteqf/> <w:lidthemeother>EN-US</w:LidThemeOther> <w:lidthemeasian>X-NONE</w:LidThemeAsian> <w:lidthemecomplexscript>X-NONE</w:LidThemeComplexScript> <w:compatibility> <w:breakwrappedtables/> <w:snaptogridincell/> <w:wraptextwithpunct/> <w:useasianbreakrules/> <w:dontgrowautofit/> <w:splitpgbreakandparamark/> <w:dontvertaligncellwithsp/> <w:dontbreakconstrainedforcedtables/> <w:dontvertalignintxbx/> <w:word11kerningpairs/> <w:cachedcolbalance/> </w:Compatibility> <w:browserlevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> <m:mathpr> <m:mathfont val="Cambria Math"> <m:brkbin val="before"> <m:brkbinsub val="--"> <m:smallfrac val="off"> <m:dispdef/> <m:lmargin val="0"> <m:rmargin val="0"> <m:defjc val="centerGroup"> <m:wrapindent val="1440"> <m:intlim val="subSup"> <m:narylim val="undOvr"> </m:mathPr></w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:latentstyles deflockedstate="false" defunhidewhenused="true" defsemihidden="true" defqformat="false" defpriority="99" latentstylecount="267"> <w:lsdexception locked="false" priority="0" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Normal"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="heading 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 7"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 8"> <w:lsdexception locked="false" priority="9" qformat="true" name="heading 9"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 7"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 8"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" name="toc 9"> <w:lsdexception locked="false" priority="35" qformat="true" name="caption"> <w:lsdexception locked="false" priority="10" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Title"> <w:lsdexception locked="false" priority="1" name="Default Paragraph Font"> <w:lsdexception locked="false" priority="11" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtitle"> <w:lsdexception locked="false" priority="22" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Strong"> <w:lsdexception locked="false" priority="20" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="59" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Table Grid"> <w:lsdexception locked="false" unhidewhenused="false" name="Placeholder Text"> <w:lsdexception locked="false" priority="1" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="No Spacing"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" unhidewhenused="false" name="Revision"> <w:lsdexception locked="false" priority="34" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="List Paragraph"> <w:lsdexception locked="false" priority="29" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Quote"> <w:lsdexception locked="false" priority="30" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Quote"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 1"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 2"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 3"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 4"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 5"> <w:lsdexception locked="false" priority="60" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Shading Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="61" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="62" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Light Grid Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="63" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="64" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Shading 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="65" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="66" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium List 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="67" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 1 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="68" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 2 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="69" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Medium Grid 3 Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="70" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Dark List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="71" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Shading Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="72" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful List Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="73" semihidden="false" unhidewhenused="false" name="Colorful Grid Accent 6"> <w:lsdexception locked="false" priority="19" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtle Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="21" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Emphasis"> <w:lsdexception locked="false" priority="31" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Subtle Reference"> <w:lsdexception locked="false" priority="32" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Intense Reference"> <w:lsdexception locked="false" priority="33" semihidden="false" unhidewhenused="false" qformat="true" name="Book Title"> <w:lsdexception locked="false" priority="37" name="Bibliography"> <w:lsdexception locked="false" priority="39" qformat="true" name="TOC Heading"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Angsana New"; panose-1:2 2 6 3 5 4 5 2 3 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:16777219 0 0 0 65537 0;} @font-face {font-family:"Cambria Math"; panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:-1610611985 1107304683 0 0 159 0;} @font-face {font-family:zawgyi1; panose-1:2 11 6 4 2 2 2 2 2 4; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:536881799 -2147483648 8 0 511 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-unhide:no; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; margin:0in; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; mso-bidi-font-size:14.0pt; font-family:"Times New Roman","serif"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-font-family:"Angsana New"; mso-bidi-language:TH;} .MsoChpDefault {mso-style-type:export-only; mso-default-props:yes; font-size:10.0pt; mso-ansi-font-size:10.0pt; mso-bidi-font-size:10.0pt; mso-bidi-font-family:"Angsana New";} @page Section1 {size:8.5in 11.0in; margin:1.0in 1.0in 1.0in 1.0in; mso-header-margin:.5in; mso-footer-margin:.5in; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style><!--[if gte mso 10]> <style> /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-para-margin:0in; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-theme-font:minor-fareast; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi;} </style> <![endif]--> <ul><li><b><span style=";font-family:";" ><span style="color: rgb(51, 51, 255);">ေဟး၏ ရခုိင္ - တရုတ္ မီးရထားလမ္း ေဖာက္လုပ္ေရး ႀကိဳးပမ္းမႈ</span></span></b></li></ul><div style="text-align: right;"><span style="color: rgb(51, 51, 255);"></span><a href="http://documents.scribd.com/docs/yy9mavaiz1fobjlzoec.pdf" target="_blank">(Download)</a></div> </div><a title="View Indo Burma China Railway Connections by Old Arakan on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10976395/Indo-Burma-China-Railway-Connections-by-Old-Arakan" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">Indo Burma China Railway Connections by Old Arakan</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_201500405043720" name="doc_201500405043720" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10976395&access_key=key-kwhirs06ei25iioqm3w&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10976395&access_key=key-kwhirs06ei25iioqm3w&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_201500405043720_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div>
<br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);"></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span>==================================
<br />
<br /><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" >အခ်က္အလက္မ်ား</span>
<br /><ul style="color: rgb(51, 51, 255); text-align: center;"><li><span style="font-size:130%;">(၉၀) ေရြးေကာက္ပြဲတြင္ ရခုိင္ျပည္မွ ေရြးခ်ယ္ခံရေသာ လႊတ္ေတာ္ကုိယ္စားလွယ္မ်ား</span></li></ul><div style="text-align: center;"><div style="text-align: right;"><a href="http://documents.scribd.com/docs/20uckzwp8a9ek7l3y9l1.pdf" target="_blank">(Download)</a>
<br /></div><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"><a title="View MP in Arakan State_1990 Election on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10247620/MP-in-Arakan-State1990-Election" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;"></a><a title="View MP in Arakan State_1990 Election on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10258690/MP-in-Arakan-State1990-Election" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">MP in Arakan State_1990 Election</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_853472982814930" name="doc_853472982814930" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10258690&access_key=key-18pgvn6c0d8jw5l14yzl&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10258690&access_key=key-18pgvn6c0d8jw5l14yzl&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_853472982814930_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div></span></span>
<br /></div><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span></div></div>
<br /></div></div><span style="font-size:130%;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">ေပးစာ
<br /></span></span><div style="text-align: center;"><span style="font-size:130%;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;"><span style="font-size:100%;"><span style="font-weight: bold;">သြားဆရာ၀န္တစ္ဦး၏ သြားစြမ္းရည္ျပပြဲ</span></span></span></span>
<br /></div><div style="text-align: right;"><span style="font-size:85%;"><a href="http://documents.scribd.com/docs/2hqyca837j3zuy13sizw.pdf" target="_blank"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">(Download)</span></a></span>
<br />
<br /><div style="text-align: left;"><a title="View A Doctor From Arakan State on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/10161253/A-Doctor-From-Arakan-State" style="margin: 12px auto 6px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block; text-decoration: underline;">A Doctor From Arakan State</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_320963805193390" name="doc_320963805193390" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="100%" align="middle" height="500"> <param name="movie" value="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10161253&access_key=key-2of1yy2jyabe813zm3kj&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://d.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=10161253&access_key=key-2of1yy2jyabe813zm3kj&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_320963805193390_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div>
<br /></div></div><div style="text-align: left;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"></span><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">==================================</span></span></div></div><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;font-size:130%;" >ေဖ်ာ္ေျဖေရး</span>
<br /></div><div style="text-align: left;"><div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;font-size:100%;" ><span style="font-weight: normal; color: rgb(51, 51, 255);">ညီညြတ္ကတ္ပါေမ - စိမ္းလဲ့လဲ့</span></span>
<br />
<br /></div><span style="color: rgb(51, 102, 255);font-size:130%;" ><span style="font-weight: normal;"><object width="580" height="344"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/aRNAo6j9_7g&hl=en&fs=1"><param name="allowFullScreen" value="true"><param name="allowscriptaccess" value="always"><embed src="http://www.youtube.com/v/aRNAo6j9_7g&hl=en&fs=1" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="580" height="344"></embed></object></span></span></div>
<br /><div style="text-align: center;"><div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);"></span></span><span style="color: rgb(255, 0, 0);"><span style="color: rgb(0, 0, 0);">
<br /></span></span></div></div><span style="font-size:130%;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">
<br /></span></span>
<br />Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-7912641595135884792009-02-08T06:25:00.001-08:002009-02-28T05:54:06.463-08:00<span style="font-weight: bold;">ထင္ေပၚေက်ာ္ၾကား ရခုိင္အမ်ဳိးသားမ်ား</span><br /><ul><li><a href="http://shweone.files.wordpress.com/2008/09/uotm.pdf" target="_blank">ဆရာေတာ္အသွ်င္ ဦးဥတၱမ </a></li><li><a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%A5%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%A5%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%9E%E1%80%AC%E1%80%91%E1%80%BC%E1%80%94%E1%80%B9%E1%80%B8">ဦးဦးသာထြန္း</a></li><li><a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%A5%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%B1%E1%80%9B%E1%82%8A%E1%80%87%E1%80%B6%E1%80%B1%E1%80%A1%E1%80%AC%E1%80%84%E1%80%B9"><span style="text-decoration: underline;">ဦးေရႊဇံေအာင္</span></a></li><li><a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%A5%E1%80%AE%E1%80%B8%E1%80%B1%E1%80%99%E1%80%B1%E1%80%A1%E1%80%AC%E1%80%84%E1%80%B9">ဦးေမေအာင္</a></li><li><a href="http://bayofarakan.blogspot.com/search/label/%E1%80%86%E1%80%AC%E1%80%B1%E1%80%95%E1%81%9A%E1%80%91%E1%80%BC%E1%80%94%E1%80%B9%E1%80%B8">ဆာေပၚထြန္း</a><br /></li></ul>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-42195242524418384232009-01-18T09:05:00.001-08:002009-02-09T23:31:17.407-08:00<div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">အေနာက္ႏိုင္ငံမ်ားသို. အဘိဓမၼာစတင္မ်ိဳးေစ့ခ်သူ (သုိ႔) ဦးေရႊဇံေအာင္</span><br /></div><div style="text-align: justify;"><br />ဤေဆာင္းပါးကို ဓမၼအလင္းသစ္ဂ်ာနယ္တြင္ စာေရးသူတစ္ဦး(၀ံသပါလ-ေျမာင္းျမ) ကေရးသားခဲ့ပါသည္။ ဆရာေတာ္တစ္ပါး ျဖစ္ဟန္တူပါသည္။ သိသူမ်ား ညႊန္ၾကားေပးၾကပါဦး။ စာဖတ္သူမ်ားအတြက္ အက်ိဳးမ်ားႏိုင္သည္ ျဖစ္ေသာေၾကာင့္ ဆရာေတာ္၏ ခြင့္ျပဳခ်က္ပင္ မေတာင္းႏိုင္ပဲ ျပန္လည္ေဖာ္ျပလိုက္္ပါသည္။ ဆရာေတာ္အေနႏွင့္လည္း ယခုကဲ့သို. ေဖာ္ျပမည္ဆိုလွ်င္ ၀မ္းေျမာက္၀မ္းသာ ခြင့္ျပဳမည္ဟု ယံုၾကည္ေသာေၾကာင့္ ျဖစ္ပါသည္။<br /> <br />အဂၤလန္ႏိုင္ငံသည္ အေနာက္ႏိုင္ငံမ်ားတြင္ ဗုဒၶသာသနာေတာ္ ထြန္းကားပ်ံ.ႏွံ.ေရးအတြက္ အထူးလုပ္ေဆာင္ခဲ့ပါသည္။ သီရိလကၤာႏိုင္ငံတြင္ တာ၀န္ထမ္းေဆာင္ေနေသာ George Turner သည္ ၁၈၃၇-ခုႏွစ္တြင္ မဟာ၀ံသက်မ္းကို အဂၤလိပ္ဘာသာ ျပန္ဆိုၿပီး ထုတ္ေ၀သည္။ ထိုအခ်ိန္မွ စတင္ၿပီး ဗုဒၶက်မ္းစာ အေတာ္မ်ားမ်ားကို အဂၤလိပ္ဘာသာသို. အမ်ားအျပား ျပန္ဆိုထုတ္ေ၀ခဲ့၏။ ၁၈၈၁-ခုႏွစ္တြင္ စတင္တည္ေထာင္ေသာ ပါဠိအသင္းႀကီးသည္ ေထရ၀ါဒ ဗုဒၶသာသနာ အေနာက္ႏိုင္ငံမ်ားတြင္ ျပန္.ပြားေစရန္ လုပ္ေဆာင္ခဲ့သည္မွာ အမ်ားအသိပင္ျဖစ္၏။ ထို.ျပင္ Sir Edwin Arnold သည္လည္း ဗုဒၶသာသနာေတာ္ကို လူႀကိဳက္မ်ားေစရန္ လုပ္ေဆာင္ႏိုင္ခဲ့သည္ကိုလည္း ေတြ.ရပါသည္။ ၁၈၇၉-ခုႏွစ္တြင္ ထုတ္ေ၀ခဲ့သည့္ “အာရွတိုက္၏ အလင္းေရာင္” “The Light of Asia” စာအုပ္သည္ အေနာက္ႏိုင္ငံသားတို.၏ အသည္းႏွလံုးထဲသို. ထိုးေဖာက္ႏိုင္ခဲ့ၿပီး ထိုစာအုပ္သည္္ အေနာက္ႏိုင္ငံသားတို. ဗုဒၶဘာသာအေပၚ စြဲမက္ေစရန္ အထူး တြန္းအားေပးႏိုင္ခဲ့၏။ သို.ေသာ္လည္း သုတၱန္္ႏွင့္ ၀ိနည္းေလာက္ကိုသာလွ်င္ ျဖန္.ျဖဴးႏိုင္ခဲ့၏။ အဘိဓမၼာသည္ ၂၀ရာစု အေစာပိုင္းအထိ အေနာက္ႏိုင္ငံသားမ်ားႏွင့္ အေတာ္ပင္ စိမ္းလွ၏။ အဘိဓမၼာႏွင့္ အေနာက္ႏိုင္ငံသားတို.ၾကားတြင္ အလြန္ပင္ အလွမ္းကြာ လွပါသည္။ ေနာက္ဆံုးတြင္ ထိုအလွမ္းကြာမႈကို ျမန္မာလူမ်ိဳး ဦးေရႊဇံေအာင္က စတင္ေခ်ဖ်က္ႏိုင္ခဲ့၏။ ဦးေရႊဇံေအာင္ စတင္ ထြန္းညိႇေပးခဲ့ေသာ အဘိဓမၼာ မီးရႈးတိုင္ကို ဆရာေတာ္ ဦးေသ႒ိလက အဘိဓမၼာ သင္တန္းမ်ား ေပးျခင္းျဖင့္ ဆက္လက္ ေတာက္ပေစႏိုင္ခဲ့၏။ အဘိဓမၼာကို အမွန္တကယ္ပင္ တက္ကၽြမ္းသူတစ္ဦး၏ ပထမဆံုးေသာ သင္တန္းဆိုလွ်င္လည္း ဆိုႏိုင္မည္ျဖစ္၏။ ယေန.အခ်ိန္ဆိုလွ်င္ အဘိဓမၼာသည္ အရိွန္ေကာင္းေကာင္းျဖင့္ တစ္ကမၻာလံုးသို. ပ်ံ.ႏွံ.ေနၿပီျဖစ္၏။ အေမရိကန္ႏိုင္ငံ၏ ဆန္ဖရန္စစၥကိုၿမိဳ.တြင္ ကြယ္လြန္သူ၊ အျပည္ျပည္ဆိုင္ရာ ေထရ၀ါဒ ဗုဒၶတကၠသိုလ္ ပါေမာကၡခ်ဳပ္ ဆရာေတာ္ ဦးသီလာနႏၵာဘိ၀ံသ ဆရာေတာ္က အေျခခံ အဘိဓမၼာသင္တန္းကို ပို.ခ်ေပးႏိုင္ခဲ့၏။<br /><br />ပါဠိစကားလံုးျဖစ္သည့္ အဘိဓမၼာတြင္ ေရွ.စကားလံုး အဘိႏွင့္ ဓမၼဟူသည့္ စကားႏွစ္လံုးရိွပါသည္။ အဘိစကားလံုးသည္ သာလြန္ျခင္း၊ ႏူးညံ့နက္နဲျခင္း အဓိပၸယ္ကိုေဆာင္ပါသည္။ အဘိဓမၼာတြင္ ဓမၼသဂၤဏီ၊ ၀ိဘင္းဂ၊ ဓာတုကထာ၊ ပုဂၢလပညတ္၊ ကထာ၀တၳဳ၊ ယမကႏွင့္ ပ႒ာနဆိုၿပီး ၇-က်မ္းရိွပါသည္။ အဘိဓမၼာသည္ ခက္ခဲနက္နဲလြန္းသျဖင့္ အဘိဓမၼာကၽြမ္းက်င္သူမ်ားကို ဗုဒၶဘာသာ ပညာရွင္မ်ားအျဖစ္ သေဘာထားၾက၏။ အဘိဓမၼာပိဋကတြင္ သာမန္ရိုးစင္းေသာ သုတၱန္ႏွင့္ ႏိႈင္းယွဥ္လွ်င္ ပိုမိုနက္နဲလွသည့္ ဗုဒၶေဟာၾကားခ်က္မ်ား ပါ၀င္ေနသျဖင့္ အေရးႀကီးလွ၏။ အဘိဓမၼာသည္ စိတ္ႏွင့္ရုပ္တို.၏ျဖစ္စဥ္ကို ေလ့လာျခင္းျဖစ္၏။အဘိဓမၼာကို ေလ့လာျခင္းသည္ ျမန္မာတို.အဖို. အလြန္ထူးျမတ္လွၿပီး တန္ဖိုးလည္း အလြန္ထား၏။ ထို.ျပင္ သံဃာေတာ္မ်ားသည္သာမက လူပုဂၢိဳလ္မ်ားလည္း အဘိဓမၼာကို တန္ဖိုးထားၿပီး သင္ယူေနၾက၏။ စစ္မျဖစ္မီကာလတြင္ ျမန္မာတို.၏ အဘိဓမၼာကၽြမ္းက်င္မႈ ဂုဏ္သတင္းေၾကာင့္ သီရိလကၤာႏွင့္ ထိုင္းႏိုင္ငံတို.မွ သံဃာေတာ္မ်ားသည္ ႏွစ္စဥ္လာေရာက္သင္ယူၾက၏။ အေနာက္တိုင္းပညာကို သင္ယူခဲ့ေသာ ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ အဘိဓမၼာကို အေနာက္ႏိုင္ငံမ်ားတြင္ ပထမဆံုး မ်ိဳးေစ့ခ်ခဲ့သူျဖစ္၏။ ၀ိနည္းႏွင့္ သုတၱန္ေလာက္ကိုသာလွ်င္ ေလ့လာထားၾကေသာ အေနာက္ႏိုင္ငံသားမ်ား အဘိဓမၼာကို ေလ့လာႏိုင္ေရး လမ္းခင္းေပးခဲ့သူလည္း ျဖစ္ပါသည္။ အဘိဓမၼာကို ကၽြမ္းက်င္ရန္မွာ လြယ္ကူလွသည္ မဟုတ္ေပ။ ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ တစ္ဖက္မွ ႏိုင္ငံတာ၀န္ထမ္းေဆာင္စဥ္ အဘိဓမၼာကို ဆရာေတာ္ဦးဂႏၶမာထံတြင္ ၁၉၈၅-ခုႏွစ္မွစတင္ၿပီး မဆုတ္မနစ္ ေလ့လာခဲ့၏။ ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ ပညာဗဟုသုတကို အလြန္လိုလားသူတစ္ဦး ျဖစ္သည့္ျပင္ ဗုဒၶသာသနာေတာ္ကို အလြန္ၾကည္ညိဳသူလည္း ျဖစ္ပါသည္။ ျမန္မာႏိုင္ငံတြင္ အလြန္ထင္ရွားလွသည့္ လယ္တီဆရာေတာ္ႀကီး(၁၈၄၆-၁၉၂၃) ထံတြင္ တပည့္ခံၿပီး ဗုဒၶစာေပကို သင္ယူသည္။ ျမန္မာႏွင့္ ပါဠိကိုသာ ကၽြမ္းက်င္သည္မဟုတ္ေပ။ အဂၤလိပ္ႏွင့္ လက္တင္ဘာသာျဖင့္ ေရးသားထားေသာ ဒႆနိကေဗဒက်မ္းမ်ားကို နက္နဲစြာေလ့လာေသာ ပုဂၢိဳလ္ႀကီးျဖစ္၏။ ျမန္မာႏိုင္ငံ၏ ျပင္ပတြင္ ဗုဒၶသာသနာေတာ္ ထြန္းကားျပန္.ပြားေစရန္ ဦးတည္ခ်က္ျဖင့္ အဂၤလိပ္ ဘာသာျဖင့္ ထုတ္ေ၀ေသာ The Buddhism Magazine တြင္ အဘိဓမၼာႏွင့္ ပတ္သက္ေသာ ေဆာင္းပါးမ်ားကို ေရးခဲ့၏။ ထိုမဂၢဇင္းသည္ အာရွႏွင့္ ကမၻာတလႊားသို. ထိုးေဖာက္ႏိုင္သည္ကိုလည္း ေတြ.ရ၏။ ၀ိနိယႏွင့္ သုတၱန္ကိုသာလွ်င္ ေလ့လာေနခဲ့ရေသာ အေနာက္တိုင္းသားမ်ားသည္ ဦးေရႊဇံေအာင္ေၾကာင့္ အဘိဓမၼာကို စတင္ေလ့လာခြင့္ ရလာၾကသည္။<br /><br />အေနာက္ႏိုင္ငံမ်ားတြင္ ဗုဒၶအဘိဓမၼာကို စတင္မ်ိဳးေစ့ခ်ခဲ့သည့္ ဦးေရႊဇံေအာင္ကို ရခိုင္ျပည္နယ္ စစ္ေတြၿမိဳ.တြင္ ၁၈၇၁-ခုႏွစ္၊ ဇန္န၀ါရီလ (၂၀)ရက္ေန.၌ ေမြးဖြားခဲ့၏။ အဖ ခရိုင္ရဲ၀န္ ဦးေရႊသာ၊ အမိ ေဒၚအျဖဴစံတို.၏ သားသမီး ေလးေယာက္အနက္ သားအႀကီးဆံုးျဖစ္သည္။ ၁၈၈၁-ခုႏွစ္မွစ၍၊ စစ္ေတြျမိဳ. အစိုးရ အလယ္တန္းေက်ာင္းတြင္ ပညာသင္ၾကားရာ ၁၈၈၅-ခုႏွစ္၌ အလယ္တန္းစေကာလာရွစ္ ဆုကိုရရိွသည္။ ထိုမွတစ္ဖန္ ရန္ကုန္ၿမိဳ.သို. ေျပာင္းေရႊ. ပညာသင္ၾကားျပန္ရာ ၁၈၈၇-ခုႏွစ္တြင္ တကၠသိုလ္၀င္ စာေမးပြဲကို ေအာင္ျမင္သည္။ ထို.ေနာက္ ရန္ကုန္ေကာလိပ္ေက်ာင္းတြင္ ဆက္လက္ ပညာသင္ယူျပန္ရာ ၁၈၉၁-ခုႏွစ္တြင္ ထိုေခတ္က ျမန္မာႏိုင္ငံ၏ အျမင့္ဆံုးဘြဲ.ျဖစ္ေသာ ၀ိဇၨာဘြဲ.ထူးကို ဆြတ္ခူးရရိွသည္။ လိုအပ္ေသာပညာ ရရိွၿပီးေနာက္ ပညာေရးဌာန၌ ပညာအုပ္အျဖစ္ စတင္၀င္ေရာက္ ထမ္းေဆာင္သည္။ ထို.ေနာက္ ေျမစာရင္းဌာနသို. ေျပာင္းေရႊ.ကာ အတန္ၾကာ အမႈထမ္းခဲ့ရာ ၁၉၀၂-ခုႏွစ္တြင္ ျမိဳ.အုပ္တန္းေခၚ ျမန္မာႏိုင္ငံ လက္ေအာက္၀န္ထမ္း အဖြဲ.၀င္အျဖစ္ ေျပာင္းေရႊ.ခန္.ထားျခင္း ခံရျပန္သည္။ ၁၉၀၇-ခုႏွစ္တြင္ ၀န္ေထာက္တန္းေခၚ ျမန္မာႏိုင္ငံ ၀န္ထမ္းအဖြဲ.သို. တိုးျမႇင့္ခန္.ထားျခင္း ခံရျပန္သည္။<br /><br />ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ အခြန္၀န္ေထာက္အျဖစ္ ထမ္းရြက္ေနစဥ္ ထိုစဥ္က ေျဖရွင္းရန္ အလြန္ခက္ခဲေသာ ျပႆနာတစ္ရပ္ျဖစ္သည့္ က်ဴးေက်ာ္ေနထိုင္သူမ်ားကို ေနရာခ်ထား၍ ေျမခြန္ေတာ္ စည္းၾကပ္ေရးအတြက္ အထူးတာ၀န္က်ေရာက္၍ ထမ္းေဆာင္ရသည္။ ဤျပႆနာႀကီးႏွင့္ စပ္လ်ဥ္း၍ အၾကံေပးခ်က္မ်ားကို အစိုးရက အထူးႏွစ္သက္ လက္ခံခဲ့သည္။ သူ၏ စာအုပ္ျပာေခၚ အစီရင္ခံစာကို သက္ဆိုင္ရာ အစိုးရအရာရိွမ်ား အထူးအမွီသဟဲျပဳ၍ ဖတ္ရႈခဲ့ၾကရသည္ ဟုဆိုသည္။ ၁၉၁၂-ခုႏွစ္တြင္ တြံေတးတူးေျမာင္း ေဖာက္လုပ္ရန္အတြက္ ေျမသိမ္းအရာရိွအျဖစ္ ေရြးခ်ယ္ခန္.အပ္ျခင္း ခံရ၏။ စတင္စည္ကားစ ျပဳလာၿပီျဖစ္ေသာ သန္လ်င္ၿမိဳ.တြင္ ေျမပိုင္ဆိုင္ခြင့္ဆိုင္ရာ အထူးစံုစမ္းေရးအဖြဲ.၀င္ လူႀကီးအျဖစ္ ၁၉၁၃-ခုႏွစ္တြင္ ခန္.ထားျခင္း ခံရသည္။ ၁၉၁၄-ခုႏွစ္တြင္ ေျမဖက္ဌာန၌ သူ၏ ထူးခၽြန္စြာ ေဆာင္ရြက္မႈအတြက္ ျဗိတိသွ်အစိုးရက ထိုေခတ္အေနျဖင့္ အရပ္ဘက္ ထူးခၽြန္တံဆိပ္ A.T.M အမႈထမ္းေကာင္း မင္းဘြဲ.တံဆိပ္ကို သူ.အား ခ်ီးျမႇင့္ခဲ့၏။ ၁၉၁၈-ခုႏွစ္တြင္ ေက်ာက္တန္း နယ္ပိုင္၀န္ေထာက္အျဖစ္ ထမ္းရြက္ေနရင္း ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ ဒုတိယအႀကိမ္ေျမာက္ စစ္ေခ်းေငြ အေျမာက္အျမား ရွာေဖြ စုေဆာင္းေပးႏိုင္ခဲ့သည္။<br /><br />ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ ဟံသာ၀တီခရိုင္တြင္ ႏွစ္ႀကိမ္တိုင္တိုင္ ခရိုင္၀န္အျဖစ္ ထမ္းရြက္ရၿပီးေနာက္ ၁၉၂၀-ျပည့္ႏွစ္တြင္ ျမန္မာႏိုင္ငံ ဘ႑ာေတာ္မင္းႀကီး၏ အတြင္း၀န္အျဖစ္ ယာယီခန္.အပ္ျခင္း ခံရသည္။ ထို.ေနာက္ သထံုခရိုင္၀န္အျဖစ္ ေျပာင္းေရႊ.ထမ္းရြက္ရာ အထူးပင္ လူခ်စ္လူခင္ေပါမ်ားေသာ အစိုးရအရာရိွ ျဖစ္ခဲ့သည္။ ၁၉၂၃-ခုႏွစ္တြင္ K.S.M ေခၚ ေရႊစလြယ္ရမင္း ဘြဲ.တံဆိပ္ကို ျဗိတိသွ်အစိုးရက အပ္ႏွင္းခ်ီးျမႇင့္သည္။ ထို.ေနာက္ ျမဴနီစပယ္ အခြန္ေတာ္မ်ား ေကာက္ခံေရးဆိုင္ရာ စံုစမ္းမႈ ေကာ္မတီ၀င္အျဖစ္ ခန္.အပ္ျခင္း ခံရျပန္ရာ ယင္းေကာ္မတီ ဥကၠ႒ကိုယ္တိုင္က ဦးေရႊဇံေအာင္၏ ထူးခၽြန္ေပါက္ေျမာက္စြာ ေဆာင္ရြက္ႏိုင္ေသာ အရည္အခ်င္းကို ခ်ီးက်ဴးခဲ့ရသည္။ မၾကာမီ ျမန္မာအမ်ိဳးသားမ်ားအား မည္သည့္အခါကမွ ခန္.အပ္ျခင္းမျပဳခဲ့သည့္ ရာထူးျဖစ္ေသာ ယစ္မ်ိဳးမင္းႀကီးအျဖစ္ ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ ပထမဆံုး ခန္.အပ္ျခင္း ခံရျပန္သည္။<br /><br />ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ သာသနာေတာ္ကို အထူးၾကည္ညိဳ ေလးစားစိတ္ႏွင့္ ႀကိဳးစားလိုစိတ္တို.ေၾကာင့္ ႏိုင္ငံ၀န္ထမ္းအျဖစ္ တာ၀န္အမ်ိဳးမ်ိဳး ထမ္းေဆာင္စဥ္ အဘိဓမၼာကို ဆရာေတာ္ ဦးဂႏၶမာ၏ ေျခေတာ္ရင္းတြင္ ေလ့လာခဲ့၏။ The Buddhism Magazine ကို ႀကီးၾကပ္ထုတ္ေ၀သည့္ အာနႏၵာေမတၱယ်ဆရာေတာ္ကို အေၾကာင္းျပဳ၍ လန္ဒန္ပါဠိအသင္းႀကီးကို စတင္တည္ေထာင္သူ မစၥတာ ရစ္ေဒးဗစ္စ္၏ ဇနီးျဖစ္သူ မစၥစ္ ရစ္ေဒးဗစ္ႏွင့္ စတင္အဆက္အသြယ္ ရခဲ့၏။ ဆရာႀကီးသည္ အဘိဓမၼတၳသဂၤဟသၿဂိဳဟ္က်မ္းကို အဂၤလိပ္ဘာသာသို. ျပန္ဆိုၿပီး မစၥစ္ရစ္ေဒးဗစ္ထံ ပို.လိုက္၏။ ယင္းစာမူကို မစၥစ္ရစ္ေဒးဗစ္ႏွင့္ ဦးေရႊဇံေအာင္တို. အျပန္ျပန္အလွန္လွန္ စစ္ေဆးျပင္ဆင္ၿပီးမွ ဗုဒၶ၀ါဒမဂၢဇင္း The Buddhism Magazine တြင္ ဦးေရႊဇံေအာင္ ေရးသားေသာ ေဆာင္းပါးကို နိဒါန္းအျဖစ္ထည့္ကာ ၁၉၁၀-ျပည့္ႏွစ္တြင္ ပံုႏွိပ္ထုတ္ေ၀သည္။ စာအုပ္ထြက္လာသည္ႏွင့္ တၿပိဳင္နက္ တစ္ကမၻာလံုးမွ ပညာရိွမ်ား၏ ခ်ီးက်ဴးလက္ခံျခင္း ခံရသည္။ လယ္တီဆရာေတာ္ ဘုရားႀကီးႏွင့္ မစၥစ္ရစ္ေဒးဗစ္တို.၏ ဗုဒၶအဘိဓမၼာႏွင့္ စပ္လ်ဥ္းေသာ အေမးအေျဖမ်ားကိုလည္း ဦးေရႊဇံေအာင္ပင္ အဂၤလိပ္ဘာသာျဖင့္ ျပန္ဆိုကာ အျပန္အလွန္ ဆက္သြယ္၍ အက်ိဳးေဆာင္ေပးခဲ့ရသည္။<br /><br />ဦးေရႊဇံေအာင္သည္ ျမန္မာႏိုင္ငံမွ ဗုဒၶက်မ္းစာမ်ားကို ႏိုင္ငံျခားသားမ်ား ဖတ္ရႈေလ့လာႏိုင္ရန္ ေရးသားရံုမက အေနာက္ႏိုင္ငံ က်မ္းတစ္ေဆာင္ျဖစ္ေသာ ေလာဂ်စ္က်မ္းကို တကၠိယနယဒီပနီ အမည္ရိွ က်မ္းကို ျပဳစုေရးသားသည္။ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္းဂ်ာနယ္တြင္ ၁၉၁၁-ခုႏွစ္မွ ၁၉၂၀-ခုႏွစ္အတြင္း ေဆာင္းပါးေပါင္း ၃၅-ခုကို ပါ၀င္ေရးသား ႏိုင္ခဲ့သည္။ ေဆာင္းပါးအမ်ားစုသည္ ဗုဒၶအဘိဓမၼာမ်ားသာ ျဖစ္ၾက၏။ ဆရာႀကီးသည္ က်မ္းႀကီးက်မ္းခိုင္ တို.ကိုသာမက လက္၀ဲသုႏၵရ၏ မဲဇာေတာင္ေျခရတုကိုပင္ အဂၤလိပ္ဘာသာျဖင့္ ျပန္ဆိုေရးသားခဲ့ေသးသည္။ ဗုဒၶဘာသာႏွင့္ ပတ္သက္၍လည္း စာအုပ္ ၇-အုပ္ကို ျပဳစုႏိုင္ခဲ့၏။ ၎တို.မွာ ျမန္မာဘာသာျဖင့္ ေရးသားေသာ-<br />၁။ ဇရာလကၡဏာဒိ ဒီပနီက်မ္း<br />၂။ တကၠိယနယ ဒီပနီက်မ္း<br />၃။ ကာယဂၤသမၻာရ ဒီပနီက်မ္း<br />၄။ ရူပ ဒီပနီက်မ္း<br /><br />အဂၤလိပ္ဘာသာျဖင့္ ေရးသားေသာ-<br />၅။ ယမကေခၚ ယမိုက္က်မ္း<br />၆။ ကထာ၀တၳဳ<br />၇။ အဘိဓမၼတၳသဂၤဟက်မ္း တို.ျဖစ္သည္။ ဆရာႀကီးသည္ ျမန္မာမႈကို ေလးစားသူလည္းျဖစ္၏။<br /><br />ျမန္မာဘာသာကိုသာမက အဂၤလိပ္ဘာသာကိုပါ အထူးကၽြမ္းက်င္ေသာ ဆရာႀကီးကို ကမၻာကပါ သိလာၾကၿပီး ၁၉၃၂-ခုႏွစ္တြင္ ရန္ကုန္တကၠသိုလ္က D.Litt ဘြဲ.ကို အပ္ႏွင္းခဲ့၏။ သို.ရာတြင္ ဘြဲ.ႏွင္းသဘင္က်င္းပရန္ ၁၀-ရက္ခန္.အလိုတြင္ ဦးေရႊဇံေအာင္ ကြယ္လြန္ခဲ့၏။ နိဂံုးခ်ဳပ္အေနျဖင့္ ၁၉၂၄-ခုႏွစ္တြင္ ျမန္မာႏိုင္ငံ တကၠသိုလ္ေက်ာင္းႀကီးအတြက္ သင္ခန္းစာမ်ား ေရြးခ်ယ္သတ္မွတ္ေရး ေကာ္မတီတြင္ ဆရာႀကီး ေျပာၾကားခဲ့ေသာ မွတ္ခ်က္ကို ေဖာ္ျပလိုပါသည္။<br /><br />“ကၽြန္ေတာ့္အေနနဲ. အေရွ.တိုင္း အေနာက္တိုင္း စာအုပ္ေတြကို အေတာ္မ်ားမ်ား ဖတ္ၿပီးပါၿပီ။ ကၽြန္ေတာ္တို. ျမန္မာႏိုင္ငံရဲ. ေလာကနီတိေလာက္ ေကာင္းတဲ့က်မ္း မေတြ.ေသးပါဘူး၊ ျမန္မာစာေပကို အထင္မေသးဖို. လိုပါတယ္။”<br /><br /></div><div style="text-align: center;">From http://cetanashin.mmgenius.com<br /></div>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-54471751328284711542009-01-18T07:28:00.001-08:002009-01-18T09:16:13.279-08:00<ul style="font-weight: bold; color: rgb(51, 51, 255);"><li>ရခုိင္ယဥ္ေက်းမႈ ဓေလ့ ထုံးစံမ်ား (Radio Free Asia အသံလႊင့္ဌာနမွထုတ္လႊင့္ခ်က္မ်ား)</li></ul><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၁) နတ္ပူေဇာ္ျခင္း </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/B0715arakannmg117.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၂) ေလာင္းၿပိဳင္ပြဲ </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/B1226rakainnmg89.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၃) ရုိးရာလက္ထပ္မဂၤလာ </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/027arakannmg46.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၄) ငေစြအက </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/ngaswenmg32.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၅) ဆင္ယင္ထုံးဖြဲ႔ပုံ </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/B311arakannmg100.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၆) ရခုိင္ရုိးရာအတာသၾကၤန္ </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/b0703rakaingnmg52.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၇) က်င္ပြဲ </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/Rakhinekyinpwenmg13.m3u" target="_blank">အျပည့္အစုံ</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၈) သမက္ေတာင္းျခင္း </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/B1023rakhinnmg86.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၉) ရထားဆြဲပြဲ </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/Rakhinecartpullingnmg03.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255);">(၁၀) ဇန္းစကား </span><a style="color: rgb(51, 51, 255);" href="http://www.nmg-news.com/audiosound/B0603arakan111.m3u" target="_blank">နားဆင္ရန္</a>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-73340330573451508702009-01-10T11:57:00.000-08:002009-02-09T23:50:11.199-08:00<div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold;">စြယ္စံုပညာရွင္ ဦးေမေအာင္</span><br /></div><div style="text-align: center;"><img src="file:///C:/DOCUME%7E1/ADMINI%7E1/LOCALS%7E1/Temp/moz-screenshot.jpg" alt="" /><br /></div><br /><div style="text-align: justify;"><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhddzwa_HwoGSAC4-tD5L5IS1B-govNWYdxF0dqH6SrNZXk06hyiapUcBhW2N-guws9K8WL2tfWLItkhkv0WvMQxEEpCNUMSgONkBn7ZkSEBTQTJwBHOd8RYfOTiYPMAY_0AULXIOOKOJ4/s1600-h/untitled.bmp"><img style="margin: 0pt 10px 10px 0pt; float: left; cursor: pointer; width: 124px; height: 183px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhddzwa_HwoGSAC4-tD5L5IS1B-govNWYdxF0dqH6SrNZXk06hyiapUcBhW2N-guws9K8WL2tfWLItkhkv0WvMQxEEpCNUMSgONkBn7ZkSEBTQTJwBHOd8RYfOTiYPMAY_0AULXIOOKOJ4/s320/untitled.bmp" alt="" id="BLOGGER_PHOTO_ID_5301072696166697026" border="0" /></a>” . . . အဂၤလိပ္ဘာသာ၌ သာလွ်င္ အထူး ေပါက္ေျမာက္ ခ်ီးမြမ္းေလာက္ေသာ ပဂၢိဳလ္ မဟုတ္ေသး။ ျမန္မာဘာသာ - ေပါရာဏႏွင့္ ေဝါဟာရ စာေဟာင္း စာမ်ဥ္း တို႔ကိုလည္း။ အထူးလိုလား လိုက္စားေသာ ပုဂၢိဳလ္ႀကီးျဖစ္သည့္ အားေလ်ာ္စြာ။ ယခု နာမည္ ထင္ရွားလ်က္ ရွိေသာ ပ႐ိုဖက္ဆာ ဆရာလြန္း ထံ၌ တပည့္ ခံခဲ့ဖူး၍။ ေရွးဧခ်င္းေဟာင္း ၁၂ ေစာင္တြဲ စာအုပ္ တအုပ္ကို ကိုယ္တိုင္ တည္းျဖတ္၍ပင္ ရိုက္ႏွိပ္ ျဖန္႔ခ်ိ ခဲ့ဘူးေလသည္။ ဤကဲ့သို႔ စြယ္စံုပညာဂုဏ္ အရည္အခ်င္းျဖင့္ ျပည့္စံုသျဖင့္။ ျမန္မာျပည္ တိုင္းရင္းသားတို႔ ရရွိႏိုင္ေသာ ရာထူးမ်ား အနက္။ အႀကီးဆံုး ျဖစ္ေသာ ျပည္ထဲေရး အမတ္ႀကီး ရာထူးျဖင့္။ အစိုးရတို႔၏ ခ်ီးၾကဴး ခန္႔အပ္ျခင္းကို ခံခဲ့ရသည္ ျဖစ္ရာ။ အဆိုပါ ပုဂၢိဳလ္ႀကီး၊ ထင္ရွား ရွိေနျခင္းသည္။ ျမန္မာျပည္ႀကီး၏ ၾကက္သေရပင္ ျဖစ္ရကာ။ ယခုကဲ့သို႔။ သက္တန္း မေစ့မီွ။ ကြယ္လြန္ အနိစၥ ေရာက္ရျခင္းအတြက္။ သာ၍ပင္ ဝမ္းနည္းဘြယ္ ျဖစ္ေခ်သည္။ . . . ” . . . [၂ဝဝ၇ ခုႏွစ္၊ ႏိုဝင္ဘာလမွာ Unity စာေပက ပထမ အႀကိမ္ အျဖစ္ ထုတ္ေဝ ျဖန္႕ခ်ိခဲ့တဲ့ ေမာင္ေဇယ်ာရဲ႕ 'ကမာၻသိ ျမန္မာမ်ားႏွင့္ ကမာၻသိ ျမန္မာ စာအုပ္မ်ား' ကေန "စြယ္စံုပညာရွင္ ဦးေမေအာင္" အေၾကာင္းကို ျပန္လည္ ကူးယူ ေဖာ္ျပတာ ျဖစ္ပါတယ္။]<br /><br /><span style="font-weight: bold;">စြယ္စံုပညာရွင္ ဦးေမေအာင္</span><br /><br />ကိုလိုနီေခတ္ ျမန္မာ့သမိုင္းတြင္ စြယ္စံု ထူးခြ်န္ေသာ ပညာရွင္ တဦး မွာ ဦးေမေအာင္ (၁၈၈ဝ - ၁၉၂၆) ျဖစ္သည္။ ဦးေမေအာင္သည္ ကိုလိုနီေခတ္ ျမန္မာ့ႏိုင္ငံေရး၊ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး၊ တရားေရး၊ ပညာေရးႏွင့္ စာေပ ယဥ္ေက်းမႈ နယ္ပယ္ အသီးသီးတြင္ ေရွ႕တန္းမွ ဦးေဆာင္ဦး႐ြက္ ပါဝင္ခဲ့သူ တဦး ျဖစ္သည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္သည္ ႏိုင္ငံေရးႏွင့္ ပတ္သက္လွ်င္ ျမန္မာ့ လြတ္လပ္ေရး ႀကိဳးပမ္းမႈ သမိုင္းတြင္ အလြန္ အေရးပါခဲ့ေသာ ဝိုင္အမ္ဘီေအ (YMBA) ေခၚ ဗုဒၶဘာသာ ကလ်ာဏ ယုဝအသင္း (၁၉ဝ၆) ကို ျပဳစုပ်ိဳးေထာင္သူ၊ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕တြင္ ပထမဆံုး အႀကိမ္ က်င္းပေသာ ဝိုင္အမ္ဘီေအ အသင္းမ်ား အစည္းအေဝးတြင္ ခ်ယ္ယာမင္ (သဘာပတိ) အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သူ၊ ၁၉၁၇ ခုႏွစ္တြင္ ကာလကတၲားသို႔ အႏိၵယႏိုင္ငံ ဆိုင္ရာ အတြင္းဝန္ မြန္ေတဂူႏွင့္ သြားေရာက္ ေတြ႕ဆံုရန္ ဝိုင္အမ္ဘီေအမွ ေ႐ြးခ်ယ္ ေစလႊတ္ေသာ ကိုယ္စားလွယ္ အဖဲြ႕ဝင္ အျဖစ္ သြားေရာက္ခဲ့သူ တဦး ျဖစ္သည္။<br /><br />အုပ္ခ်ဳပ္ေရး နယ္ပယ္တြင္ အစိုးရ ေရွ႕ေန တဦး အျဖစ္ လည္းေကာင္း၊ ဒိုင္အာခီ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးတြင္ ဒုတိယေျမာက္ ျပည္ထဲေရး ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ အျဖစ္ လည္းေကာင္း ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ တရားဥပေဒ ေလာကတြင္ ထူးခြ်န္ ထက္ျမက္ေသာ ဝတ္လံုေတာ္ရ၊ တရားသူႀကီး၊ တရားလႊတ္ေတာ္ တရားဝန္ႀကီး၊ ျမန္မာ ဗုဒၶဘာသာ တရားဥပေဒႏွင့္ ပတ္သက္၍ အဆံုးအျဖတ္ ေပးႏိုင္သူ ပညာရွင္ တဦးအျဖစ္ သတ္မွတ္ ခံရသည္။ ပညာေရးႏွင့္ ပတ္သက္လွ်င္ ဥပေဒ ပညာကို အဂၤလန္ျပည္ ကိန္းဘရစ္ တကၠသိုလ္၌ သင္ၾကားခဲ့၍ ဥပေဒဘဲြ႕ (L.L.B) ႏွင့္ မဟာ ဝိဇၨာဘြဲ႕ (M.A) ရခဲ့သည္။ ဝတ္လံုဘြဲ႕ (Barrister at Law) ကို လင္ကြန္းအင္း ဥပေဒေက်ာင္းမွ ေအာင္ျမင္၍ ျမန္မာ ပညာေရး ဆင္ဒီကိတ္ အဖဲြ႕မွ ခ်ီးျမႇင့္သည့္ ဘီဂန္ဒက္ ေ႐ႊတံဆိပ္ ရရွိခဲ့သည္။ ထိုဆုမွာ ဘက္စံု ပညာ ထူးခြ်န္သူမ်ားကို ခ်ီးျမႇင့္သည့္ အဆင့္ျမင့္ ပညာေရးဆု တဆု ျဖစ္သည္။ ရန္ကုန္ တကၠသိုလ္ ဥပေဒ ဌာန၏ ပထမဦးဆံုးေသာ အခ်ိန္ပိုင္း ဥပေဒ ပါေမာကၡ (၁၉၂၁ - ၂၂) အျဖစ္လည္း ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။<br /><br />စာေပ ယဥ္ေက်းမႈႏွင့္ ပတ္သက္၍ ဦးေမေအာင္သည္ ျမန္မာ စာေပ ျမန္မာ့ ယဥ္ေက်းမႈ ျမန္မာ့ ဓေလ႔တို႔ကို အထူး႐ိုေသ ေလးစားသူ တဦး အျဖစ္ ထင္ရွားသည္။ ငယ္စဥ္က ျမန္မာစာေပ၊ ျမန္မာ့ ရာဇဝင္ကို ေက်ာင္းတြင္ ဘာသာရပ္ တခု အျဖစ္ စနစ္တက် သင္ၾကားခြင့္ မရေသာ္လည္း ဘိလပ္ျပန္ ဝတ္လံုေတာ္ရ ဘဝတြင္ ျမန္မာ ပညာရွိမ်ားထံ တပည့္ခံ၍ ေလ့လာ လိုက္စား ခဲ့သည္။ အထူးသျဖင့္ ဆရာလြန္း (မစၥတာ ေမာင္မိႈင္း) အား ဆရာတင္၍ ပညာရွာခဲ့သည္။ ဤသို႔ျဖင့္ ၁၉၁၂ ခုႏွစ္တြင္ ေပ၊ ပုရပိုက္တြင္ တိမ္ျမဳပ္ေနသည့္ ဧခ်င္းမ်ားကို စနစ္တက် တည္းျဖတ္၍ ဧခ်င္းေဟာင္း ၁၂ ေစာင္တြဲ အမည္ျဖင့္ ထုတ္ေဝခဲ့သည္။ ေမာ္လၿမိဳင္ၿမိဳ႕ ရမၼာပူရ စာပံုႏွိပ္တိုက္တြင္ ပံုႏွိပ္၍ ကိုယ္တိုင္ ထုတ္ေဝခဲ့ျခင္း ျဖစ္သည္။ ရမၼာပူရ စာပံုႏွိပ္တိုက္မွာ ေယာကၡမ ဦးထြန္းျဖဴပိုင္ ပံုႏွိပ္တိုက္ ျဖစ္သည္။ ဧခ်င္းေဟာင္း ၁၂ ေစာင္တဲြတြင္ -<br /></div><br />1. ရခိုင္မင္း (အဒူမင္းညိဳ)<br />2. သခင္ေထြး ဧခ်င္း (ရွင္သူရဲ)<br />3. မင္းတရား ေ႐ႊထီး ဧခ်င္း (ေလွာ္ကားသံုးေထာင္မွဴး)<br />4. မင္းတရား ေ႐ႊထီးနားေတာ္သြင္း ဧခ်င္း (ေလွာ္ကားသံုးေထာင္မွဴး)<br />5. မင္းတရားမယ္ေတာ္ ဧခ်င္း (နဝေူဒႀကီး)<br />6. နတ္သွ်င္မယ္ေတာ္ ဧခ်င္း (ဆီးကိုင္းစား)<br />7. မဟာဥပရာဇ ဧခ်င္း (တလုပ္ၿမိဳ႕စား)<br />8. မင္းရဲေက်ာ္စြာစုန္ ဧခ်င္း (ရာဇဗာဟု)<br />9. သခင္ႀကီး ဧခ်င္း (ပယ္သူငယ္စား ရွင္ျမတ္ေခါင္)<br />10. ယိုးဒယား မိဖုရား ဧခ်င္း (နဝေဒးႀကီး)<br />11. မင္းရဲနရာ ဧခ်င္း (မင္းေဇယရႏၩမိတ္)<br />12. မင္းရဲဒိဓၶ ဧခ်င္း (ရွင္သံခို) တို႔ ပါဝင္သည္။<br /><br /><div style="text-align: justify;">ဦးေမေအာင္ တည္းျဖတ္ေသာ ဧခ်င္းေဟာင္း ၁၂ ေစာင္တြဲ ထြက္ေပၚ လာေသာအခါ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္းဂ်ာနယ္ (JBRS) အတြဲ ၂၊ အပိုင္း ၁ (၁၉၁၂) တြင္ ပါေမာကၡ ဒူ႐ိြဳင္ဆယ္ (Mon. C. Duroiselle) က Old historical ballad (1) အမည္ျဖင့္ အက်ယ္တဝင့္ ေရးသား ခ်ီးက်ဴးပါသည္။ တည္းျဖတ္သူ ကိုယ္တိုင္ နိဒါန္း၊ ရွင္းလင္းခ်က္မ်ားႏွင့္ စနစ္တက် ေဆာင္႐ြက္ခဲ့ရာ ေနာင္အခါ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္းက တည္းျဖတ္ ထုတ္ေဝသည့္ ျမန္မာက်မ္းေပါင္း ၄၆ က်မး္၏ ေရွ႕ေျပးဟု ဆိုႏိုင္ပါသည္။ အထူးသျဖင့္ ထိုအခ်ိန္က ျမန္မာစာေပ အားေပးမႈ အဆင့္အတန္းမွာ မ်ားစြာ နိမ့္က် မ်က္ႏွာငယ္စရာ ဦးေမေအာင္ ကဲ့သို႔ ဘိလပ္ျပန္ ဝတ္လံုေတာ္ရ တဦးက ျမန္မာစာေပကို အေလးမူ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့ျခင္းသည္ ဂုဏ္ယူဖြယ္ပင္ ျဖစ္သည္။ ဦးေမေအာင္သည္ ဝိုင္အမ္ဘီေအက ႀကီးမွဴး ဖြင့္လွစ္ေသာ ျမန္မာ ကဗ်ာလကၤာ သင္တန္းမ်ားတြင္လည္း ပါဝင္ ပို႔ခ်ခဲ့ပါသည္။<br /><br />၁၉၁၃ ခုႏွစ္၊ ေဖေဖာ္ဝါရီလတြင္ ရန္ကုန္ၿမိဳ႕ ပဲခူးခ႐ိုင္ ဝန္ရွင္ေတာ္မင္းႀကီး ႐ံုး၌ ၿဗိတိသွ် ပဋိညာဥ္ခံ အရာရွိမ်ား ေ႐ြးခ်ယ္ရန္ စံုစမ္းသည့္ ေဆြးေႏြးပဲြ တခု ျပဳလုပ္ခဲ့သည္။ ထိုေဆြးေႏြးပဲြသို႔ တက္ေရာက္ခဲ့ေသာ ဘိလပ္ျပန္ ဝတ္လံုေတာ္ရ ဦးေမေအာင္သည္ ႐ိုးရာ ေခါင္းေပါင္းျဖဴေဖာ့လံုး၊ ထိုင္မသိမ္း အကႌ်၊ ေတာင္ရွည္ ပုဆိုးတို႔ကို ျမန္မာ့ ယဥ္ေက်းမႈ အတိုင္း ဝတ္ဆင္ခဲ့ရာ သူရိယ သတင္းစာ အယ္ဒီတာ ဆရာလြန္းသည္ အားရဝမ္းသာ ‘ပဋိညာဥ္ခံဘြဲ႕ ေတးထပ္’ ေရး၍ ခ်ီးက်ဴးခဲ့သည္။ ယင္းေတးထပ္ကို သူရိယ သတင္းစာ (၁၈ ေဖေဖာ္ဝါရီ ၁၉၁၃) တြင္ ေဖာ္ျပခဲ့သည္။<br /><br />“မ်ိဳးျမန္မာ ညိႇဳးရွာခဲ့ၿပီမို႔၊ ကိုးရာမဲ့ခ်ိန္တြင္၊<br /><br />ရိုးရာကြယ့္မတိမ္ခ်င္တယ္၊ ပဋိညာဥ္ခန္႔ပြဲ။ ။<br /><br />ျမင္ရခ်က္ ကိုယ္သဏၭာန္မွာ၊ ဗိုလ္ဆံ ဆံ မ်ားၾကားသဘဲ။ ။<br /><br />နန္းစ႐ိုက္ က်မ္းသိုက္ႏြယ္တယ္၊ လြမ္းလိုက္ဖြယ္တပဲြ။ ။<br /><br />မန္းဂိုုက္ႏွယ္ဆင္ႏႊဲလို႔၊ သြင္တနဲတင့္ေအာင္။ ။<br /><br />ေဖာ့လံုးျဖဴ ၿမိဳင္ၿမိဳင္ထိန္းပါလို႔၊ ထိုင္မသိမ္းဝတ္လို႔ျမင္ေယာင္။ ။<br /><br />မင္းတပါး ဦးေမေအာင္မွာ၊ မွဴးေကေသွ်ာင္ သဒၶါၿမိဳ႕ပါလို႔၊<br /><br />ျမန္မာတို႔ ကိုးၾကစရာ၊ ျဖိဳးြ႔ြကသမာၻ၊<br /><br />ၾသဘာဆုခြန္းလွစ္ျဖာတယ္၊ သြန္းေမတၲာေလာင္းပါရဲ႕ေလး။ ။”<br /><br />ဟူ၍ ျဖစ္သည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္၏ ထင္ရွားေသာ ဥပေဒ စာအုပ္မွာ ျမန္မာ ဗုဒၶဘာသာ ဓမၶသတ္ ဥပေဒမ်ားႏွင့္ ပတ္သက္သည့္ A Selection of Leading Cases on Buddhist Law ျဖစ္သည္။ ယင္းစာအုပ္ကို ၁၉၁၄ တြင္ Part I. Matrimonial Law၊ ၁၉၁၆ ခုႏွစ္တြင္ Part II. Adoption, Pre-emption Gift, and Religious Usage၊ ၁၉၁၉ တြင္ Part III. Succession and Inheritance ဟူ၍ ထြက္ေပၚလာသည္။ ၁၉၂၆ ခုႏွစ္တြင္ ထုတ္ေဝၿပီး ၃ ပိုင္းကို ေပါင္း၍ ဒုတိယအႀကိမ္ ထပ္မံ ပံုႏွိပ္သည္။ ဒုတိယ အႀကိမ္မူတြင္ တည္းျဖတ္သူ ေမာင္ေအးေမာင္ M.A., LL.B (Cantab) of Middle Temple, Barrister-at-Law ျဖစ္သည္။ ေမာင္ေအးေမာင္မွာ ထက္ျမက္ေသာ ဥပေဒ ပညာရွင္ ဖဆပလေခတ္ တရားေရး ဝန္ႀကီး ေဒါက္တာ ေအးေမာင္ ျဖစ္သည္။ ဦးေမေအာင္သည္ ဗုဒၶဘာသာ ဓမၼသတ္ ဥပေဒ စာအုပ္ျဖင့္ ၁၉၂၂ ခုႏွစ္တြင္ ကိန္းဘရစ္ တကၠသိုလ္မွ ဥပေဒ မဟာဝိဇၨာဘြဲ႕ (L.L.M) ထပ္မံ ခ်ီးျမႇင့္ ခံရသည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္၏ စြယ္စံု ထက္ျမက္ေသာ အရည္အခ်င္းမ်ားကို ေထာက္၍ ထိုေခတ္ အုပ္ခ်ဳပ္သူ ၿဗိတိသွ် ပညာတတ္ အသိုင္းအဝိုင္း၊ အိုင္စီအက္စ္ ဝန္ထမ္းမ်ားကပင္ ျမန္မာ တိုင္းရင္းသာတို႔၏ ပင္ကိုဉာဏ္ ထူးခြ်န္္ ထက္ျမက္မႈ၊ ယဥ္ေက်းမႈ အဆင့္တန္း ျမင့္မားမႈတို႔ကို ဝန္ခံခဲ့ၾကသည္။ ပညာေရး နယ္ပယ္တြင္ ျမန္မာႏိုင္ငံ၏ တခုတည္းေသာ သက္တမ္းရွည္ၾကာ က်န္ရစ္သည့္ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္း (၂၉ မတ္ ၁၉၁ဝ) ကို တည္ေထာင္ခဲ့သူမ်ားတြင္ တဦး အပါအဝင္ ျဖစ္သည္။ အသင္းႀကီး၏ တိုးတက္ရာ တိုးတက္ေၾကာင္းကို အားသြန္ခြန္စိုက္ တက္တက္ြ႔ြကြ႔ြက အၿမဲပါဝင္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သူ တဦး ျဖစ္သည္။ အသင္းႀကီး၏ ႏွစ္ပတ္လည္ အစည္းအေဝးမ်ား၊ ဆပ္ေကာ္မတီ အစည္းအေဝးမ်ားတြင္ အစဥ္အၿမဲ ေဆြးေႏြး အၾကံေပးေသာ ပုဂၢိဳလ္ တဦးလည္း ျဖစ္သည္။ စိတ္ဝင္စားဖြယ္ အၾကံေကာင္း ဉာဏ္ေကာင္းမ်ားကို ေပး၍ အသင္း လုပ္ငန္းမ်ားတြင္ စိတ္ေရာကိုယ္ပါ ႏွစ္ျမဳပ္ ထားႏိုင္သူ ဟုလည္း သတ္မွတ္ခံရသည္။ အထူးသျဖင့္ စကားေျပာ ေကာင္းသူ၊ သြက္လက္သူ၊ စြယ္စံု ထူးခြ်န္သူဟု ထင္ရွားသည္။ ေက်ာက္စာဝန္ မစၥတာ ေတာ္စိန္ခိုုသည္ ျမန္မာႏိုင္ငံ ေရွးေဟာင္း သုေတသန ေတြ႕ရွိခ်က္ အေထာက္အထားမ်ားႏွင့္ ပတ္သက္၍ တ႐ုတ္ ယဥ္ေက်းမႈ ၾသဇာ အေလးေပး တင္ျပတိုင္း ပြင့္ပြင့္လင္းလင္း ကန္႔ကြက္ ေဆြးေႏြးေလ့ ရွိသူ တဦး ျဖစ္သည္။ ထုိကန္႔ကြက္ခ်က္မ်ားကို အသင္းမွ ထုတ္ေဝေသာ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္း ဂ်ာနယ္တြင္ ေတြ႕ရွိႏိုင္ပါသည္။ ဦးေမေအာင္သည္ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္းႀကီး၏ ဒုတိယ ဥကၠ႒ အျဖစ္ ႏွစ္ေပါင္မ်ားစြာ ေ႐ြးခ်ယ္ ခံခဲ့ရ႐ံုမွ်မက ဥကၠ႒၊ ဆပ္ေကာ္မတီဝင္၊ ဂုဏ္ထူးေဆာင္ သုေတသန ဂ်ာနယ္ အယ္ဒီတာ တာဝန္မ်ားကိုပါ ထမ္းေဆာင္ခဲ့သည္။ အသင္းမွ ႀကီးမွဴး က်င္းပေသာ ျမန္မာစာေပ ၿပိဳင္ပဲြမ်ားတြင္ အကဲျဖတ္ လူႀကီး၊ ဆုေငြအတြက္ အလွဴရွင္၊ ျမန္မာက်မ္းမ်ား ပံုႏွိပ္ တည္းျဖတ္ ထုတ္ေဝေရး အဖဲြ႕ သဘာပတိ တာဝန္မ်ားကိုလည္း ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ အသင္းမွ ထုတ္ေဝေသာ ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္း ဂ်ာနယ္တြင္ စာအုပ္ ေဝဖန္ခ်က္၊ စံုစမ္း ေမးျမန္းခ်က္ မွတ္စုတို၊ အယ္ဒီတာ့ထံ ေပးစာႏွင့္ သုေတသန ေဆာင္းပါးမ်ား ေရးသာခဲ့ရာ ယင္းတုိ႔မွာ -<br /></div><br />1. ‘Inaugural address.’ JBRS. Vol.1, (Jun 1911) P.2-9.<br />2. . ‘Shwe Zan Aung’s logic in Burmese (Myanmar)’ JBRS. Vol.1, Pt.1 (June 1911) P. 113-117<br />3. ‘Note on Saya Thein’s Shin Sawbu.’ JBRS. Vol.1, Pt.2 (Dec 1911) P.16-18<br />4. ‘Critical note on Mr.Taw Sein Ko’s paper on ‘The Chinese antiquities of Pagan.(Bagan).’ JBRS. Vol.1, Pt.2 (Dec 1911) P.43-46.<br />5. ‘Shwe Nat-Taung Thamaing. ‘JBRS. Vol.1, Pt.2 (Dec 1911) P.56-57.<br />6. ‘Name of Burmese(Myanmar)Kings.’ JBRS. Vol.1, Pt.1 (June 1911) P.83-84.<br />7. ‘Garu and Lahu.’ JBRS. Vol.1, Pt.1 (June 1911) P.88-91<br />8. ‘The chronology of Burma(Myanmar).’ JBRS. Vol.2, Pt1 (June 1912) P.8-29<br />9. ‘Prome and Pyus’. JBRS. Vol.2, Pt.1 (June 1912) P.72-74<br />10. ‘Origin of the world”Talaing”.’ JBRS. Vol.2, Pt.1 (June 1912) P. 73-74<br />11. ‘To the editor,Rangoon (Yangon) Gazette’. JBRS. Vol.2, Pt.1 (June 1912) P. 80-81, 83-84, 86-87<br />12. ‘Burmese(Myanmar) prosody’. JBRS. Vol.2, Pt.1 (June 1912) P.92-93<br />13. ‘The Burmese (Myanmar)era.’ JBRS. Vol.2, Pt.2 (Dec 1912) P.197-203<br />14. ‘Note to the legend of the Kyaukwaing Pagoda.’ JBRS. Vol.2, Pt.2 (Dec 1912) P.217<br />15. ‘Burmese spelling’. JBRS. Vol.2, Pt.2 (Dec 1912) P. 260-262<br />16. ‘Archaeology in Burma (Myanmar).’ JBRS. Vol.2, Pt.2 (Dec 1912) P. 267-269.<br />17. ‘Burmese sketches.’ JBRS. Vol.3, Pt.2 (Dec 1913) P. 191-192.<br />18. ‘The derivation of Ramanna.’ JBRS. Vol.4, Pt.2 (Dec 1914) P. 148.<br />19. ‘Note on Saya Thein’s Let-we-thondara.’ JBRS. Vol.6, Pt.2 (Dec 1916) P.9.<br />20. ‘Some Mon Place-names.’ JBRS. Vol.7, Pt.2 (Dec 1917) P. 143-145.<br /><br /><div style="text-align: justify;">ျမန္မာႏိုင္ငံ သုေတသန အသင္း ဂ်ာနယ္တြင္ ဦးေမေအာင္ ေရးသာခဲ့ေသာ ေဝဖန္ခ်က္၊ မွတ္ခ်က္၊ ေဆြးေႏြးခ်က္၊ သုေတသန စာတမ္းမ်ား အနက္ မြန္ေဒသ အမည္မ်ား (Some Mon Place- name’s) ႏွင့္ ျမန္မာျပည္ ရက္စဲြသမိုင္း (Chronology of Burma) တို႔မွာ စိတ္ဝင္စားဖြယ္ ေကာင္းသည္ႏွင့္ အမွ် ပညာရွင္မ်ား၏ ႏွစ္သက္ျခင္း ခံရသည္။ မြန္ေဒသ အမည္ အခ်ိဳ႕တြင္ ေအာက္ျမန္မာႏိုင္ငံရွိ ရန္ကုန္၊ ကမာ႐ြတ္၊ အင္းစိန္၊ မဂၤလာဒံု၊ က်ိဳကၠဆံ၊ သဃၤန္းကြ်န္း၊ ေကာ့ခ်ဲ၊ ဓားပိန္၊ ပဲခူး၊ ဇိုင္ဂႏိုင္၊ စစ္ေတာင္း၊ မုတ္ပလင္၊ က်ိဳက္ကသာ၊ က်ိဳက္ထို၊ သထံု၊ ဇင္းက်ိဳက္၊ ေပါင္၊ မုတၲမ၊ ေမာ္လၿမိဳင္၊ ထားဝယ္၊ တနသၤာရီ၊ ေမွာ္ဘီ၊ သာယာဝတီ၊ တာပြန္၊ သံလွ်င္၊ ဒလ၊ ခေနာင္တို၊ တြံေတး၊ ေဒးဒရဲ၊ ဖ်ာပံု၊ ေညာင္တုန္း၊ က်ံဳေပ်ာ္၊ ပုသိမ္ ေဒသ အမည္ ၃၃ မ်ိဳး၏ မြန္ေဝါဟာရ ရင္းျမစ္မ်ားကို တင္ျပထားပါသည္။ ျမန္မာျပည္ရက္စဲြ သမိုင္း သုေတသန စာတမ္းကို အဂၤလိပ္ဘာသာေရး ရည္ၫႊန္းက်မ္း ၁၇ က်မ္း၊ ျမန္မာဘာသာေရး ရာဇဝင္ သမိုင္းက်မ္း ၂၅ က်မ္းကို စနစ္တက် ကိုးကား၍ ဘီစီ ၈ ရာစုခန္႔ တေကာင္းေဒသတြင္ အဘိရာဇာ နန္းစိုက္သည္မွ ေအဒီ ၁၇၅၂ ေ႐ႊဘိုတြင္ အေလာင္းမင္းတရား ကုန္းေဘာင္ဆက္ စတင္သည္ အထိ ရက္စဲြ သကၠရာဇ္ျဖင့္ ျမန္မာ့သမိုင္းကို ေရးသားထားသည္။ ကိုးကား ရည္ၫႊန္းရာ ျမန္မာ ရာဇဝင္က်မ္း ၂၅ က်မ္းတြင္ ဦးကုလား ရာဇဝင္၊ တြင္းသင္း ရာဇဝင္၊ ရာဇဝင္ေက်ာ္၊ သံလ်င္ရာဇဝင္၊ မဟာမုနိသမိုင္း၊ မဟာေဇယ်၏ ရခိုင္ ရာဇဝင္၊ ရခိုင္ မင္းသမီး ဧခ်င္း တို႔မွာ ပံုႏွိပ္မူ မထြက္ေသး၍ ေပးမူမ်ားကို ေလ့လာၿပီး ေရးသားခဲ့ျခင္း ျဖစ္သည္။ ထိုေၾကာင့္ ဦးေမေအာင္ ႐ုတ္တရက္ ကြယ္လြန္ခ်န္တြင္ ပါဠိ ပါေမာကၡ ဦးေဖတင္ေမာင္က သုေတသန ဂ်ာနယ္တြင္ ဝမ္းနည္း မွတ္တမ္း ေရးေသာအခါ “ဦးေမေအာင္သည္ သုေတသန နယ္ပယ္တြင္ ေဇာက္ခ်ခဲ့လွ်င္ ပထမတန္းစား သုေတသန ပညာရွင္ အျဖစ္ ေတြ႕ႏိုင္ေၾကာင္း” The Chronology of Burma (Myanmar) စာတမ္းကို ေထာက္၍ မွတ္ခ်က္ ခ်ခဲ့ပါသည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္၏ အျခား ထင္ရွားေသာ ယဥ္ေက်းမႈ စာတမ္းမွာ ၁၉၁ဝ ခုႏွစ္ လန္ဒန္ၿမိဳ႕ လိြဳက္ကရိတ္တာ ၿဗိတိန္ ပံုႏွိပ္တိုက္မွ ထုတ္ေဝသည့္ Twentieth Century Impression of Burma (Myanmar) ၂ဝ ရာစု ျမန္မာ့ ပံုရိပ္တြင္ ျမန္မာ့ ယဥ္ေက်းမႈ ဓေလ့ဆိုင္ရာ ‘Burmese (Myanmar) Manners and Customes’ စာတမ္း ျဖစ္သည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္ကို ၁၈၈ဝ ျပည့္ႏွစ္၊ ဇန္နဝါရီ ၆ ရက္ေန႔တြင္ စစ္ေတြၿမိဳ႕၌ အဖ ဦးသာဒိုးျဖဴး၊ အမိ ေဒၚေႏွာင္းေဒြးတို႔မွ ဖြားသည္။ ေမြးခ်င္း ၄ ေယာက္တြင္ ဒုတိယေျမာက္ သားျဖစ္သည္။ ငယ္စဥ္ကပင္ မိဘမ်ား ကြယ္လြန္၍ အေမ့ဘက္မွ ဦးႀကီး ျဖစ္သူ ဦးလွေအာင္၊ ေဒၚျမေမတို႔က အိႏိၵယသို႔ ေခၚယူ၍ ကာလကတၲားတြင္ ပညာ သင္ခဲ့ရသည္။ ဦးလွေအာင္မွာ ျမန္မာ တိုင္းရင္းသားမ်ား ထဲမွ တဦးတည္းေသာ မဒရပ္ ေငြတိုက္ မင္းႀကီး အျဖစ္ အမႈ ထမ္း႐ြက္ခဲ့ရ၍ ေငြစာရင္း မင္းႀကီး ဦးလွေအာင္ အျဖစ္ ထင္ရွားသည္။ ေဒၚျမေမမွာ စစ္ကဲ ဦးေထာ္ေလး၏ သမီးျဖစ္၍ မင္းႀကီးကေတာ္ ေဒၚျမေမဟု လူသိမ်ားသည္။ ဦးေမေအာင္မွာ စစ္ကဲ ဦးေထာ္ေလး၏ ဒုတိယ အိမ္ေထာင္မွ ေမြးဖြားသည့္ သမီး ေဒၚျမေမ၏ ခင္ပြန္း ေငြတိုက္မင္းႀကီး ဦးလွေအာင္၏ တူျဖစ္သည္။ ဦးေမေအာင္သည္ ကာလကတၲားႏွင့္ ရန္ကုန္ အစိုးရ အထက္တန္း ေက်ာင္းတြင္ ပညာသင္၍ တကၠသိုလ္ဝင္တန္း စာေမးပဲြ၌ ျမန္မာစာႏွင့္ အဂၤလိပ္စာ ပထမရ သျဖင့္ ရေနာင္း ဘုရင္ခံဆု ခ်ီးျမႇင့္ခံရသည္။ ရန္ကုန္ ေကာလိပ္ အက္ဖ္ေအ (ဥပစာတန္း) တြင္ ပထမရ၍ ဂ်ားဒင္းဆု ထပ္မံ ရရွိသည္။ ၁၈၉၈ ခုႏွစ္၊ ဘီေအ ေနာက္ဆံုးတန္းတြင္ ပညာ သင္ေနစဥ္ က်န္းမာေရး ခ်ိဳ႕ယြင္း၍ ေက်ာင္းမွ ထြက္ခဲ့ရသည္။ ၁၉ဝ၂ ခုႏွစ္တြင္ ဒုတိယတန္း ေရွ႕ေန စာေမးပဲြ ေအာင္ျမင္ခဲ့သည္။<br /><br />၁၈၉၉ ခုႏွစ္တြင္ ေမာ္လျမိဳင္ၿမိဳ႕ ရမၼာပူရ စာပံုႏွိပ္တိုက္ ဦးထြန္းျဖဴ၊ ေဒၚေမတို႔၏ သမီး မသိန္းျမႏွင့္ လက္ထပ္ခဲ့သည္။ ေဒၚေမမွာ အခြန္ဝန္ ဦးအုန္းေ႐ႊ၊ ေဒၚမွ်ား၏ သမီး ျဖစ္သည္။ ေဒၚမွ်ားမွာ စစ္ကဲႀကီး ဦးေထာ္ေလးႏွင့္ ပထမ အိမ္ေထာင္ဆက္ ေဒၚမင္းလူတို႔မွ ဖြားျမင္ရာ ေဒၚသိန္းျမမွာ စစ္ကဲႀကီး ဦးေထာ္ေလး၏ ျမစ္ျဖစ္သည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္သည္ ၿမိတ္ၿမိဳ႕ အထက္တန္းေက်ာင္း အထက္တန္းျပ၊ ေမာ္လၿမိဳင္ၿမိဳ႕ ရွင္မဗုဒၶေဃာသ အထက္တန္း ေက်ာင္းအုပ္၊ ၁၉ဝဝ ျပည့္ႏွစ္တြင္ ရန္ကုန္ ေမာ္တင္လမ္း ဦးေ႐ႊအုိးေရခဲစက္ႏွင့္ သစ္ဝါးေရာင္းဝယ္ေရး မန္ေနဂ်ာအျဖစ္ ေဆာင္ရြက္သည္။ ၁၉ဝ၂ ခုႏွစ္တြင္ ဒုတိယတန္း ေရွ႕ေန စာေမးပဲြ ေအာင္ျမင္ၿပီးေနာက္ ညီအစ္ကိုဝမ္းကဲြ ေတာ္စပ္သူ ဦးဘလွေအာင္ (ေငြစာရင္း မင္းႀကီး ဦးလွေအာင္၊ မင္းႀကီးကေတာ္ ေဒၚျမေမတို႔၏ တဦးတည္းေသာသား) ႏွင့္အတူ ‘ေအာင္ႏွင့္ ေအာင္’ အမည္ျဖင့္ ေရွ႕ေနလုပ္ငန္းကို လုပ္ကိုင္သည္။<br /><br />၁၉ဝ၄ ခုႏွစ္တြင္ ဦးဘလွေအာင္ႏွင့္ အတူ အဂၤလန္သို႔ ဥပေဒ ပညာသင္ ထြက္ခြာခဲ့သည္။ ၁၉ဝ၄ မွ ၁၉ဝ၇ ခုႏွစ္ အတြင္း အဂၤလန္ႏိုင္ငံ ကိန္းဘရစ္ တကၠသိုလ္မွ ဥပေဒဘဲြ႕ (LL.B)၊ မဟာဝိဇၨာဘြဲ႕ (M.A) ႏွင့္ လင္ကြန္းအင္း ဥပေဒ ေက်ာင္းမွ ဘာရစ္စတာ အက္ထ္ေလာ (Barrister-at-Law) ဝတ္လံုဘြဲ႕မ်ားကို ထူးခြ်န္စြာ ရရွိခဲ့၍ ျမန္မာႏိုင္ငံ ပညာေရး ဆင္ဒီကိတ္ အဖဲြ႕၏ ဘက္စံု ပညာ ထူးခြ်န္ဆု ဘီဂန္ဒက္ ေ႐ႊတံဆိပ္ ခ်ီးျမႇင့္ခံရသည္။<br /><br />၁၉ဝ၈ မွ ၁၉၂ဝ အတြင္း ဘိလပ္ျပန္ ဝတ္လံုေတာ္ရ အျဖစ္ အသက္ေမြး ဝမ္းေက်ာင္းျပဳ၍ ဝုိင္အမ္ဘီေအ (YMBA) ေခၚ ဗုဒၶဘာသာ ကလ်ာဏယုဝ အသင္းႀကီးတြင္ ပါဝင္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ဘိလပ္ျပန္ ဝတ္လံုေတာ္ရ ဦးပု (နန္းရင္းဝန္ ဦးပု)၊ ပညာဝန္ ဦးမုန္း၊ အၿငိမ္းစားဝန္ေထာက္ ဦးေဖတို႔ႏွင့္ အတူ ဝိုင္အမ္ဘီေအ အသင္းမ်ား ဖဲြ႕စည္း တည္ေထာင္ေရး အတြက္ နယ္မ်ားသို႔ ဆင္း၍ တရားေဟာရာ ဝိုင္အမ္ဘီေအ အသင္းႀကီး၏ ေရွ႕တန္း ဦးေဆာင္သူ တဦး ျဖစ္လာသည္။ ၁၉၁၁့ ခုႏွစ္ ရန္ကုန္ျမိဳ႕တြင္ က်င္းပေသာ အရပ္ရပ္ ဝိုင္အမ္ဘီေအအသင္းမ်ား အစည္းအေဝးႀကီးတြင္ ခ်ယ္ရာမင္ (သဘာပတိ) အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္ခဲ့သည္။ ၁၉၁၆ ခုႏွစ္ ဟသၤတၿမိဳ႕တြင္ က်င္းပေသာ စတုတၴ အႀကိမ္ ညီလာခံတြင္ အစည္းအေဝး သဘာပတိ အျဖစ္ ေဆာင္႐ြက္သည္။ ၁၉၁၇ ခုႏွစ္၊ ႏိုဝင္ဘာလတြင္ ဦးေဖ၊ ဦးဘေဘ၊ ဝတ္လံုေတာ္ရ ဦးစု (မႏၩေလး) တို႔ႏွင့္အတူ အိႏၵိယႏိုင္ငံ ကာလကတၲားသို႔ သြားေရာက္၍ အိႏိၵယႏိုင္ငံ ဆိုင္ရာ အတြင္းဝန္ မြန္ေတဂူကို ေတြ႕ဆံုၿပီး ကိုယ္ပိုင္ အုပ္ခ်ဳပ္ေရးကို တင္ျပခဲ့သည္။<br /><br />ဝိုင္အမ္ဘီေအ အသင္းႀကီးသည္ မူလ ရည္မွန္းခ်က္ ျဖစ္ေသာ အမ်ိဳး ဘာသာ သာသနာ ကိစၥမ်ားတြင္ သာမက ႏိုင္ငံေရး ကိစၥမ်ားကို ဝင္ေရာက္ ေဆာင္႐ြက္လာရာ ႏိုင္ငံေရး မေဆာင္႐ြက္လိုသူ လူႀကီး အဖဲြ႕ႏွင့္ ႏိုင္ငံေရးကို ဆက္လက္ ေဆာင္႐ြက္လိုသူ လူငယ္ အဖဲြ႕ ကဲြျပားလာသည္။ လူႀကီး အဖဲြ႕ကို ‘တူ သာ သင္း’ (ဦးဘတူ၊ ဦးဖိုးသာ၊ ဦးသင္း) တို႔က ဦးေဆာင္ခဲ့ရာ ဦးေမေအာင္သည္ လူႀကီး အဖဲြ႕ဘက္သို႕ ပါဝင္ခဲ့ရာမွ ၁၉၂ဝ ခုႏွစ္တြင္ အစိုးရ လက္ေထာက္ ေရွ႕ေန၊ ဥပေဒ သံုးသပ္ေရး အရာရွိ၊ ဥပေဒအဖဲြ႕ အတြင္းေရးမွဴး၊ အစိုးရ ေရွ႕ေန၊ ရန္ကုန္ တကၠသိုလ္ ဥပေဒဌာန အခ်ိန္ပိုင္း ပါေမာကၡ၊ ၁၉၂၂ ခုႏွစ္တြင္ တရားလႊတ္ေတာ္ တရားဝန္ႀကီး၊ ၁၉၂၄ တြင္ျပည္ထဲေရး ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ အျဖစ္ ၿဗိတိသွ် အစိုးရ၏ သူေကာင္းျပဳျခင္း ခံရသည္။ ျပည္ထဲေရး ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ အျဖစ္ တာဝန္ ထမ္းေဆာင္ေနစဥ္ ၁၉၂၆ ခုႏွစ္၊ ဇြန္လ ၅ ရက္ေန႔တြင္ ျပင္ဦးလြင္ၿမိဳ႕၌ ႐ုတ္တရက္ ကြယ္လြန္ခဲ့သည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္တြင္ သားသမီး ၃ ဦး ထြန္းကား၍ သားႀကီး သတိုးေအာင္မွာ ရန္ကုန္ တကၠသိုလ္ ဘီေအ ေနာက္ဆံုးႏွစ္တြင္ ပညာ သင္ၾကားေနစဥ္ ကြယ္လြန္ခဲ့သည္။ သတိုးေအာင္မွာ ပညာထူးခြ်န္၍ တကၠသိုလ္ဝင္တန္း ေအာင္စဥ္က ဖခင္ ဦးေမေအာင္ ကဲ့သို႔ ရေနာင္း ဘုရင္ခံဆု ရရွိခဲ့သည္။ သားငယ္ ထြန္းလွေအာင္မွာ ကိုလိုနီေခတ္ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး ေလာကတြင္ ထင္ရွား၍ လြတ္လပ္ေရး ေခတ္ဦးတြင္ ရဲမင္းႀကီး ဦးထြန္းလွေအာင္ ျဖစ္သည္။ သမီးငယ္ မျမစိန္မွာ ျမန္မာ အမ်ိဳးသမီးမ်ား ထဲမွ ပထမဦးဆံုး အမ္ေအ (သုေတသန အထူးျပဳ) ဘြဲ႕၊ ေအာက္စဖို႔ဒ္ တကၠသိုလ္မွ ဘီလစ္ဘဲြ႕မ်ား ရခဲ့ေသာ သမိုင္း ပညာရွင္ တဦး ျဖစ္သည္။ ဥပစာတန္းတြင္ ပထမရ၍ ဖခင္ကဲ့သို႔ ဂ်ားဒင္းဆု ခ်ီးျမွင့္ျခင္း ခံရသည္။<br /><br />ဦးေမေအာင္သည္ ျမန္မာႏိုင္ငံ ပညာေရး ဆင္ဒိကိတ္ အဖြဲ႕ဝင္၊ ရန္ကုန္ တကၠသိုလ္ ေကာင္စီဝင္၊ တကၠသိုလ္ အုပ္ခ်ဳပ္ေရး အဖဲြ႕ဝင္ တဦး ျဖစ္၍ ကရက္ေဒါက္ စီမံကိန္းတြင္ ပါဝင္ခဲ့ရရာ အခ်ိဳ႕ ပုဂၢိဳလ္မ်ား၏ အထင္မွား အျမင္မွား ခံခဲ့ရပါသည္။ ထို႔ေၾကာင့္ ျပည္ထဲေရး ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ ဦးေမေအာင္ ကြယ္လြန္သည့္ အခါ ဒီးဒုတ္ဂ်ာနယ္၊ ဒုတိယတဲြ နံပါတ္ ၂ (၁၂ ဇြန္ ၁၉၂၆ ) တြင္ ဒီးဒုတ္ ဂ်ာနယ္ တည္းျဖတ္သူ ဒီးဒုတ္ ဦးဘခ်ိဳက ေအာက္ပါအတိုင္း မွတ္ခ်က္ ခ်ခဲ့ပါသည္။<br /></div><br /><span style="font-weight: bold;">အထူးဝမ္းနည္းဖြယ္</span><br /><br /><div style="text-align: justify;">ျပည္ထဲေရး ဌာန ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ ဦးေမေအာင္သည္ ဇြန္လ ၅ ရက္၊ စေနေန႔ ည ၈ နာရီ ၃၅ မိနစ္တြင္၊ ေမၿမိဳ႕ (ျပင္ဦးလြင္) ရွိ ေနအိမ္၌ အနိစၥေရာက္ေၾကာင္း ၾကားသိရေသာ ကြ်ႏ္ုပ္တို႔မွာ။ အထူးဝမ္းနည္း ႏွစ္ေျမာမိသည္ ျဖစ္ရာ။ ထိုသတင္းကို ၾကားသိရေသာ တိုင္းရင္းသား မွန္သမွ်တို႔မွာ။ ကြ်ႏိုပ္တို႔ ကဲ့သို႔ပင္ ဝမ္းနည္းလိမ့္မည္ဟု ေမွ်ာ္လင့္ေပေၾကာင္း။ သြားေလသူ ဦးေမေအာင္မွာ။ အဂၤလိပ္ဘာသာ၌ သာလွ်င္ အထူး ေပါက္ေျမာက္ ခ်ီးမြမ္းေလာက္ေသာ ပဂၢိဳလ္ မဟုတ္ေသး။ ျမန္မာဘာသာ - ေပါရာဏႏွင့္ ေဝါဟာရ စာေဟာင္း စာမ်ဥ္း တို႔ကိုလည္း။ အထူးလိုလား လိုက္စားေသာ ပုဂၢိဳလ္ႀကီးျဖစ္သည့္ အားေလ်ာ္စြာ။ ယခု နာမည္ ထင္ရွားလ်က္ ရွိေသာ ပ႐ိုဖက္ဆာ ဆရာလြန္း ထံ၌ တပည့္ ခံခဲ့ဖူး၍။ ေရွးဧခ်င္းေဟာင္း ၁၂ ေစာင္တြဲ စာအုပ္ တအုပ္ကို ကိုယ္တိုင္ တည္းျဖတ္၍ပင္ ရိုက္ႏွိပ္ ျဖန္႔ခ်ိ ခဲ့ဘူးေလသည္။ ဤကဲ့သို႔ စြယ္စံုပညာဂုဏ္ အရည္အခ်င္းျဖင့္ ျပည့္စံုသျဖင့္။ ျမန္မာျပည္ တိုင္းရင္းသားတို႔ ရရွိႏိုင္ေသာ ရာထူးမ်ား အနက္။ အႀကီးဆံုး ျဖစ္ေသာ ျပည္ထဲေရး အမတ္ႀကီး ရာထူးျဖင့္။ အစိုးရတို႔၏ ခ်ီးၾကဴး ခန္႔အပ္ျခင္းကို ခံခဲ့ရသည္ ျဖစ္ရာ။ အဆိုပါ ပုဂၢိဳလ္ႀကီး၊ ထင္ရွား ရွိေနျခင္းသည္။ ျမန္မာျပည္ႀကီး၏ ၾကက္သေရပင္ ျဖစ္ရကာ။ ယခုကဲ့သို႔။ သက္တန္း မေစ့မီွ။ ကြယ္လြန္ အနိစၥ ေရာက္ရျခင္းအတြက္။ သာ၍ပင္ ဝမ္းနည္းဘြယ္ ျဖစ္ေခ်သည္။ အထင္မမွားအပ္ေပ<br /><br />ဦးေမေအာင္ - ျပည္ထဲေရး ဝန္ႀကီးခ်ဳပ္ ရထူးကို ထမ္း႐ြက္ ေနခိုက္၌၊ တိုင္းသူ ျပည္သားတို႔ႏွင့္ တဘက္တလမ္း ျပဳလုပ္သည္ဟု အခ်ိဳ႕ေသာ သတင္းစာမ်ား၌ စြပ္စဲြခ်က္ အရ။ သြားေလသူ ဦးေမေအာင္ အေပၚ၌ အထင္ မမွားအပ္ေပ။ ဦးေမေအာင္သည္။ အစိုးရ အမႈထမ္း အျဖစ္သို႔ မေရာက္မီွ။ ဝိုင္အမ္ဘီေအ အသင္း၌။ ဥကၠ႒ အျဖစ္ျဖင့္ပင္ အေတာ္ၾကာ ေဆာင္႐ြက္ ခဲ့သည့္ျပင္။ ဝတ္လံု အတတ္ကို။ အဂၤလန္ျပည္သို႔ သြားေရာက္ သင္ၾကားၿပီးေနာက္။ ျမန္မာျပည္သို႔ ျပန္၍ ေရာက္ရွိေသာ ဝတ္လံုမ်ား အနက္။ မိမိတို႔ မ်ိဳးရိုးဇာတိ အဝတ္အစားကို မေျပာင္းလဲဘဲ။ အၿမဲဝတ္ဆင္ေလ့ ရွိသူမွာ။ ဦးေမေအာင္ပင္ ျဖစ္ရကာ။ ဤကဲ့သို႔ မ်ိဳး႐ိုး ဇာတိကို ႐ိုေသေသာ ပညာရွိ တေယာက္သည္။ မိမိ အလိုအေလ်ာက္အားျဖင့္။ တိုင္းသူျပည္သားတို႔ ဆန္႔က်င္၍။ တိုင္းျပည္ ပ်က္စီးေအာင္ ျပဳလိမ့္မည္ဟု မေမွ်ာ္လင့္အပ္ေပ။ မိမိထမ္းရေသာ ရာထူး၏ အခြင့္ ရွိသေလာက္သာလွ်င္ ေဆာင္႐ြက္ႏိုင္သည္ ျဖစ္ရာ၊ ဦးေမေအာင္၏ စီမံခန္႔ခဲြျခင္းတို႔သည္။ တိုင္းသူ ျပည္သားတို႔၏ အလိုုႏွင့္ ဆန္႔က်င္ခဲ့ေသာ။ အုပ္ခ်ဳပ္ျခင္း စည္းစနစ္ ျဖစ္ေသာ ဒိုင္အာကီကို သာလွ်င္ အျပစ္တင္ ထိုက္ေပသည္။ (မူရင္းသတ္ပံု အတိုင္း ေဖာ္ျပပါသည္။)<br /></div><br /><div style="text-align: center;">From Myanmar Online Encyclopedia<br /></div>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-49285612664163824232009-01-10T06:59:00.000-08:002009-02-15T11:29:47.371-08:00<span style="font-weight: bold;">ဒီမိုပင္ေလးစိုက္ခ်င္တယ္</span><br /><br />Demo tree<br /><br />အခုတေလာ မတင္ေမတစ္ေယာက္ အရမ္းစိတ္ညစ္ေနရတယ္။ အိမ္က ကိုေပါက္ေက်ာ္နဲ႔က လံုးဝ အဆင္မေျပဘူးေလ။ တကယ္ေတာ့ ကိုေပါက္ေက်ာ္ဆိုတာက အိမ္မွာျခံေစာင့္ဖို႔ ေခၚထားတဲ့ အလုပ္သမား တစ္ေယာက္ပါ။ မိဘမ်ားဆံုးပါးသြားျပီးတဲ့ေနာက္၊ အေဖာ္မ်ားရေလမလားလို႔ အိမ္မွာဆက္ထားမိပါတယ္။ မသမာတဲ့ ဥာဏ္နဲ႔ အေကာက္ၾကံလိုက္ေတာ့ အားႏြဲ႔သူမိန္းမသား မတင္ေမမွာ အမွတ္တမဲ့နဲ႔ ေခ်ာင္ပိတ္ ခံလိုက္ရတာေပါ့။<br /><br />ဒါေပမယ့္လဲ မတင္ေမကသည္းခံပါတယ္။ မလႊဲသာမေရွာင္သာ၊ ကိုယ့္အိမ္ေထာင္ ဦးစီးေနရာ အတင္းဝင္ယူ ထားတဲ့၊ ကိုေပါက္ေက်ာ္အေပၚမွာ စိတ္မကြက္ပဲ အိမ္ရွင္မတာဝန္ ေက်ပြန္ရွာပါတယ္။<br /><br />အဲ.. ကိုယ့္ေနရာကိုယ္မသိပဲ စိတ္ေဖာက္ျပန္ေနတာကေတာ့ ကိုေပါက္ေက်ာ္ပဲေပါ့။<span style="color: rgb(51, 102, 255);"> ေၾကာင္ေတာင္ေတာင္ ေပါက္ေတာက္ေတာက္နဲ ့ ဒီလိုသိပၸံေခတ္ၾကီးမွာ သူ ့ကိုယ္သူ ဘုရင္မင္းတရားၾကီးလို႔လဲ ေျပာလားေျပာရဲ့။ သူ႔အိမ္စုတ္ေလးကို ေနျပည္ေတာ္ၾကီးပါဆိုျပီး အရပ္တကာ လွည့္ၾကြားေနတာ ဆိုေတာ့ <span style="color: rgb(0, 0, 0);">အရပ္နဲ႔ကလဲ သိပ္တည့္တာ မဟုတ္ဘူး။ မူးယစ္ရမ္းကားျပီး မတင္ေမေလးကို ႏွိပ္စက္လိုက္တာလဲ မေျပာပါနဲ ့ေတာ့။</span></span><br /><br />အိမ္ေထာင္ဦးစီးျဖစ္ျပီး၊ ကိုယ့္အရိပ္မွာရွိေနတဲ့ မတင္ေမအေပၚ မတရားရမ္းကား ႏွိပ္စက္ေနတာေတြ အရပ္က မၾကားရက္ပဲ ၾကားေနရတာဆိုေတာ့ ပိုဆိုးတာေပါ့။ သူမ်ား အိမ္တြင္းေရးကို အၾကမ္းပတမ္း ဝင္မစြက္ခ်င္ၾကလို႔သာ ကိုေပါက္ေက်ာ္ကို ခဏ ခဏ ေခၚ ေခၚေတြ ့ျပီး နားခ်တဲ့နည္းကို သံုးေနၾကတာ။<br /><br />ဒါေတာင္ ကိုေပါက္ေက်ာ္က ေက်နပ္တာမဟုတ္ဘူး။ ေစတနာနဲ႔ ေျပာတဲ့လူေတြကိုမ်ား ‘အိမ္တြင္းေရး ဝင္စြက္တဲ့လူေတြ၊ အေႏွာင့္အယွက္ေတြ’ဆိုျပီး သူ႔အိမ္လံုျခံဳေရး စိုးရိမ္သတဲ့ေလ။ တကယ္ဆို ဒီအိမ္မွာက သူရယ္၊ မတင္ေမရယ္ ႏွစ္ေယာက္တည္းရွိတာ။ ရွိတဲ့ မတင္ေမကိုလဲ သူကပဲ ႏွိပ္စက္ေနတာဆိုေတာ့ အိမ္ရဲ႕လံုျခံဳေရးျဖစ္ႏိုင္ပါ့မလား။ သူ ့လံုျခံဳေရးပဲေပါ့။<br />အခ်ိန္တန္လို႔ အရပ္ကမေနႏိုင္ပဲ သူ႔ကို ဝိုင္းရိုက္မွာေတာ့ ေၾကာက္တတ္သား။ သူမ်ားကို ရိုက္တတ္၊ ႏွိပ္စက္တတ္တဲ့ လူေတြဟာ၊ သူကိုယ္တိုင္ အရိုက္ခံရမွာ၊ ႏွိပ္စက္ခံရမွာကိုေတာ့ ေသမေလာက္ ေၾကာက္တတ္ၾကတာ သဘာဝပဲကိုး။ အဲဒါနဲ႔ပဲ <span style="color: rgb(51, 102, 255);">အိမ္ကိုကာကြယ္ဖို႔ ဆိုျပီး၊ ဓား၊ လွံ လက္နက္ေတြ စုေနလိုက္တာ တစ္အိမ္လံုးလဲ လက္နက္ေတြနဲ႔ ျပည့္ေနပါေရာလား။</span><br /><br />ဒီလိုနဲ႔ ဒီလိုနဲ႔ဆိုပါေတာ့။<br /><br />တစ္ေန႔မွာ မတင္ေမေလးဟာ တျခားျခံေတြကို လွမ္းၾကည့္ေနရင္း ၾကီးမားလွတဲ့ သစ္ပင္ၾကီးေတြကို ေတြ႔သြားတယ္။ ‘အရြက္ေတြကလဲ တဖားဖား၊ အသီးေတြကလဲ တဝင္းဝင္းနဲ႔ ၾကီးမား ခန္႔ထည္ေနလိုက္တာ’ အံ့မခန္းပါကလား။ သူမလဲ မေနႏိုင္ေတာ့ပဲ ဟိုဘက္ျခံက ေဒၚယိုးဒယားမၾကီးကို ဘာပင္လဲ လွမ္းေမးတာေပါ့။ “ဒီမိုပင္”လို႔ေျပာျပီး အသီးတစ္ခ်ိဳ ့ပါလာေပးတယ္ေလ။<br />ကိုေပါက္ေက်ာ္ၾကီး ေက်ြးသမွ်သာ မဝေရစာ စားေနရတာၾကာျပီဆိုေတာ့ အသီးေတြကစားလို႔ ေကာင္းလိုက္တာမွ ။ ‘အိမ္မွာသာ ဒီအပင္မ်ိဳးရွိရင္ ဝဝလင္လင္စားရမွာ’ ဆိုျပီး ေဒၚယိုးဒယားမၾကီးကို ေမးၾကည့္ေတာ့ ရြာအေနာက္ပိုင္းက မ်ိဳးေစ့ရတာတဲ့။ အရမ္းေကာင္းတဲ့အသီးမို႔လို ရြာအေနာက္ပိုင္း လူေတြက သူတို႔လို စားေစခ်င္တယ္ ဆိုျပီး မ်ိဳးေစ့ေတြ အလကားေပးေနတာဆိုပဲ အပင္ရွင္သန္ေအာင္ စိုက္နည္း ေတြပါ ေျပာျပေပးသတဲ့။<br /><br />အိမ္က အိမ္ေထာင္ဦးစီးၾကီးကို ေျပာျပျပီး အိမ္ထဲမွာစိုက္ရရင္ ေကာင္းမွာပဲလို ့ ေတြးေပ်ာ္သြားမိတယ္။<br /><br />“ျဖံဳး၊ ဒိုင္း၊ဝုန္း”<br />မတင္ေမရဲ႕ အေပ်ာ္ဓာတ္ေလးမၾကာလိုက္ပါဘူး။ “ဒီမို”ဆိုတဲ့ အသံေလးစထြက္တာနဲ႔ပဲ၊ တုတ္ဆြဲျပီး ထရိုက္ ေနလိုက္တာ မဆံုးႏိုင္ေအာင္ပါပဲ။ အခန္းထဲလဲ ထည့္ပိတ္လားပိတ္ရဲ႕။ ထြက္ခိုင္းလိုက္၊ ထပ္ရိုက္လိုက္၊ ျပန္ထည့္ပိတ္လိုက္နဲ႔ မတင္ေမေလးမွာ ေတာ္ေတာ္ခံလိုက္ရပါပေကာ။<br /><br />ဒါေပမယ့္လဲ သူေလးက ဇြဲေကာင္းရွာပါတယ္။ ေနာက္ဆံုးေျပာမရတဲ့အဆံုး အပင္ေလးကို တူတူစိုက္ပါ့မယ္ ဆိုျပီး ေတာင္းပန္ေျပာရွာတယ္။ ဒါေတာင္ ကိုေပါက္ေက်ာ္က လွည့္ၾကည့္တာမဟုတ္ဘူး။ သူလဲ ဒီလိုအပင္မ်ိဳး စိုက္ေနတယ္ဆိုပဲ။<br /><br />ဟုတ္မ်ားဟုတ္မလားလို႔ သြားၾကည့္လိုက္ေတာ့ ‘ဒီမိုပင္မွမဟုတ္တာ’။ အဲဒီ <span style="color: rgb(51, 102, 255);">‘လိုက္ေလ်ာညီေထြ ဒီမို’ဆိုတဲ့ အပင္ၾကီးကေန အနံ႔အရသာနဲ႔ ျပည့္စံုတဲ့အသီးေတြမသီးပဲ နံေစာ္ခ်ဥ္စုပ္ေနတဲ့ အသီးေတြ သီးလာေတာ့မွာ။ ၾကည့္စမ္းပါဦး။ အပင္ရွင္သန္ဖို ့ဆိုျပီး မစင္ေတြေလာင္းထားရသတဲ့။</span><br /><br />ဒါၾကီးကိုၾကည့္ျပီး၊ မတင္ေမေလးတစ္ေယာက္ အရမ္း စိတ္ညစ္ေနရျပီေလ။ ဇာတ္လမ္းအစက ဆိုခဲ့ သလိုေပါ့။ ဘာမ်ားလုပ္ရင္ေကာင္းမလဲ။ တစ္ခုခု လုပ္ဖို ့ေတာ့ အခ်ိန္တန္ျပီမဟုတ္လား။<br /><br />တစ္ေန႔ေတာ့ကိုေပါက္ေက်ာ္ အလစ္အငိုက္ ျခံထဲကေန ခဏခိုးထြက္သြားလိုက္တယ္။ တကယ္ဆို အျပီးအပိုင္ ထြက္ခဲ့ရင္လဲ အရပ္ကဝိုင္းေစာင့္ေရွာက္ထားၾကမွာပဲ။ ဒါေပမယ့္ ဒီျခံဟာ မတင္ေမပိုင္တဲ့ ျခံေလ။ ဘာလို႔ျခံအျပင္မွာ အၾကာၾကီးေနရမွာလဲ။ သူမရည္ရြယ္ခ်က္က အိမ္နားနီးခ်င္းေတြနဲ႔ ရြာ အေနာက္ပိုင္းက လူေတြကို သြားျပီး စစ္ကူေခၚဖို႔ေလ။ သူမျခံေလးထဲမွာ ဒီမိုပင္ၾကီး စိုက္ခ်င္ရွာတာကိုး။<br /><br />တကယ္တန္းက်ေတာ့ အထင္နဲ႔ အျမင္က လြဲရရွာတယ္။ သူမျခံထဲမွာ ‘ဒီမို’ ပင္ေလး ဝိုင္းဝန္း စိုက္ဖို႔က ရြာအုပ္ခ်ဳပ္ေရး အဖြဲ႔ကို တင္ျပရမယ္ဆိုပဲ။ သူမလဲ တင္ျပဖို႔ ၾကိဳးစားရွာပါတယ္။ သူမတို႔ ရြာကလဲ အၾကီးသားဆိုေတာ့ ကိုယ့္အေရးလိုပဲ တျခားအေရးၾကီးတဲ့ ကိစၥေတြက ရွိေသးတယ္မဟုတ္လား။<br /><br />ျပီးေတာ့ ဒီအဖြဲ႔ၾကီးထဲမွာ ကိုေပါက္ေက်ာ္က အရွင္သခင္လို ကိုးကြယ္ေနတဲ့ ကိုတရုတ္ၾကီး ဆိုတာရယ္၊ ကိုေပါက္ေက်ာ္ကို လက္နက္ေတြေရာင္းျပီး ေငြရွာေနတဲ့ ကိုရုရွား ဆိုတာၾကီးရယ္က ပါေနေတာ့၊ မတင္ေမ ထင္ခဲ့သေလာက္ေတာ့ အားကိုးလို႔ မရေတာ့ဘူးေပါ့။ မတင္ေမေလးရဲ႕ မိတ္ေဆြေလး တစ္ခ်ိဳ႕ကေတာ့ အားေပးရွာပါတယ္။ အခါအခြင့္သင့္ရင္သူတို႔ ကူညီပါ့မယ္တဲ့။ ဘယ္ေတာ့ဆိုတာေတာ့ သူတို႔လဲ မေျပာႏိုင္ဘူးေပါ့။ ဒါေပမယ့္မ်ိဳးေစ့ေလးလဲ ေပးလိုက္တဲ့အျပင္ အပင္စိုက္ပ်ိဴးနည္းေတြပါ သင္ေပးလိုက္ ၾကတယ္။<br /><br />ေနာက္ဆံုးေတာ့စိတ္ညစ္ညစ္နဲ႕ လျပည့္ညရဲ႕ ရြာလမ္းေလးမွာ ေလွ်ာက္ေနလိုက္တာ မေမွ်ာ္လင့္ပဲ ပညာရွင္ၾကီး တစ္ေယာက္နဲ႔ တိုးပါေလေရာ။ ပညာရွင္ၾကီးကို အေၾကာင္းစံုရွင္းျပေတာ့ သူက တစ္ေနရာကို လက္ညွဳိးထိုးျပေလရဲ႕။ အမယ္။ မဘုတ္ဆံုတို႔ သားအမိပါလား။ ဟုတ္ပါရဲ႕။ သူတို႔ တဲစုေလးနား ေရာက္ေနတာကိုး။ မဘုတ္ဆံုရဲ႕သားေလးက မိုးေပၚကလမင္းၾကီးကို ၾကည့္ျပီး “ထမင္းဆီဆမ္း၊ ေရႊလင္ဗန္းၾကီး” ေတာင္းေနေလရဲ ့။<br /><br />‘ငါ့သမီး၊ လမင္းၾကီးဆီကေန ေရႊလင္ဗန္း’ ရတဲ့ကေလး ဘယ္ႏွစ္ေယာက္ ရွိဖူးလို႔လဲ။ အခုဆို သမီးအျဖစ္က ဒီကေလးေလးထက္ေတာ့ သာပါတယ္။ မ်ိဳးေစ့ခ်နည္း၊ အပင္စိုက္နည္းေတြလဲ သိခဲ့ရျပီပဲကြယ္။ ဘာလို႔ ရြာအုပ္ခ်ဳပ္ေရးကို အားကိုးေနမွာလဲ။ ကိုယ့္အားေလးေတာ့ကိုယ္ကိုးဦး မွေပါ့။ ေနရာတိုင္းမွာ သူမ်ားကူတာကို ခ်ည္းထိုင္ေစာင့္ေနရင္ မိုးလင္းသြားလိမ့္မယ္။’ သူမအသိဥာဏ္ေလးမ်ား လင္းလက္သြားသလိုပဲ။ ပညာရွိၾကီးက ဆက္ေျပာတယ္။<br /><br />‘အခုသမီးရဲ့ ဒီမိုပင္စိုက္ဖို႔ကိစၥမွာ အတားအဆီးျဖစ္ေနတဲ့ ေပါက္ေက်ာ္ဆိုတာဟာ တစ္ခ်ိန္က သမီးရဲ႕ အလုပ္သမား ျဖစ္ခဲ့တဲ့သူပါ။ ျခံေစာင့္တေယာက္ပါ။ သူအခုတုတ္ဆြဲ၊ ဓားဆြဲလုပ္ေနတာ တကယ္ေတာ့ သမီးကိုသူ ေၾကာက္ေနလို႔။ လူနဲ႔လူခ်င္း ရင္မဆိုင္ရဲလို႔ လက္နက္အားကိုးေနရရွာတာ။ ဒါကို သမီးက သူ႔အလို က်လိုက္ျပီး၊ သူတုတ္စဆြဲတာနဲ႔ ေၾကာက္ပါျပီလုပ္ေနတာကိုး။ ေျပာခ်င္သမွ်ကိုလဲ ဒူးေထာက္ျပီးမွ ေျပာေနတာကိုး။ သူဗိုလ္က်အႏိုင္ယူရဲေတာ့မေပါ့”<br /><br />စကားအဆံုးမွာမတင္ေမေလးငိုင္က်သြားတယ္။ ျပီးေတာ့မွအၾကံေလးတစ္ခုရသြားျပီး ပညာရွင္ၾကီးကို ဆက္ေမးတယ္။<br />‘ဒါဆိုသမီးကလဲ တုတ္ဆြဲျပီး သူ႔ကို ဝင္ရိုက္ရမလားအဘ’ ‘အဲဒီလိုလုပ္သင့္ရင္လဲ လုပ္ရမယ္။ မလုပ္ခင္ သူ႔ကို ထိပ္တိုက္ရင္ဆိုင္ျပီး၊ ကိုယ္ျဖစ္ခ်င္တာကိုသာ ရဲရဲဝံ့ဝံ့ ေျပာၾကည့္လိုက္ပါ။ ဒီျခံဟာသမီး ျခံပဲေလ။ အပင္စိုက္ခြင့္ကို သူ႔ဆီေတာင္းဆိုရေအာင္ သူ႔ျခံမွ မဟုတ္တာ။ သူ႔အလုပ္ကျခံေစာင့္။ ျခံေစာင့္က ျခံစိုက္ခ်င္လို႔မရဘူး။ သမီးရဲ ့စိတ္အင္အားကို စနစ္တက် အရင္စုစည္း၊ ေနာက္ေတာ့သူ႔ကို ထိပ္တိုက္ရင္ဆိုင္ျပီး ျခံေစာင့္ေနရာကို ျပန္ေတာ့လို႔ေျပာလိုက္။ တကယ္တန္းက်ေတာ့ သမီးရဲ႕ စိတ္အင္အားစုစည္းမွဳကို သူအႏိုင္မယူႏိုင္ပါဘူးကြယ္။ ဘာလို႔လဲဆိုေတာ့ ဒီျခံရဲ႕ အရွင္သခင္ အစစ္အမွန္က သမီးျဖစ္ေနတာကိုး။ တခ်ိဳ႕ကိစၥေတြမွာ ထိပ္တိုက္ရင္ဆိုင္မွ ေအာင္ျမင္ႏိုင္တာေတြလဲရွိတယ္ သမီးရဲ႕တဲ့”<br /><br />(မွတ္ခ်က္ ။ ။ ဤအျဖစ္အပ်က္မ်ားျဖစ္ပြားျပီး၊ မ်ားမၾကာမီကာလ၌ မတင္ေမျခံထဲတြင္ သူမစိုက္ခ်င္ေသာ ‘ဒီမိုပင္ၾကီး’ ရွင္သန္ၾကီးထြားလာသည္ကို လူအမ်ားေတြ ့ျမင္ၾကရေလသည္)<br />“သစ္ပင္စိုက္ခ်င္သူမ်ားအားလံုး၊ ကိုယ့္ျခံ၊ ကိုယ့္စိုက္ခင္းတြင္ ေအာင္ျမင္စြာ စိုက္ပ်ိဳးႏိုင္ၾကပါေစသတည္း”<br /><br />ခင္မမမ်ိဳး (၂၀၀၆)Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-80156277578188005022009-01-07T05:46:00.000-08:002009-01-15T09:29:51.511-08:00<div style="text-align: center;"><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">ျမန္မာ့လြတ္လပ္ေရးမီးရွဴးတန္ေဆာင္ ရခုိင့္အာဇာနည္ </span><br /><span style="color: rgb(51, 51, 255); font-weight: bold;">ဆရာေတာ္ အသွ်င္ဦးဥတၱမ (၁၈၇၉ - ၁၉၃၉)</span><br /></div><br /><embed type="application/x-shockwave-flash" src="http://picasaweb.google.com/s/c/bin/slideshow.swf" flashvars="host=picasaweb.google.com&RGB=0x000000&feed=http%3A%2F%2Fpicasaweb.google.com%2Fdata%2Ffeed%2Fapi%2Fuser%2Fbayofarakan%2Falbumid%2F5288140534593409601%3Fkind%3Dphoto%26alt%3Drss" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" width="600" height="400"></embed><br /><br /><div style="text-align: center;"><span style="font-weight: bold; color: rgb(51, 51, 255);">-------------------------------------------------------------------------------------------------------------<br /><br />(ALD) ဥကၠ႒ ေဒါက္တာဦးေစာျမေအာင္၏ စ်ာပနာအခမ္းအနား</span><br /></div><br /><embed type="application/x-shockwave-flash" src="http://picasaweb.google.co.uk/s/c/bin/slideshow.swf" flashvars="host=picasaweb.google.co.uk&RGB=0x000000&feed=http%3A%2F%2Fpicasaweb.google.co.uk%2Fdata%2Ffeed%2Fapi%2Fuser%2Fbayofarakan%2Falbumid%2F5288552714808462577%3Fkind%3Dphoto%26alt%3Drss" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" width="600" height="400"></embed>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-933793867038433880.post-33137817727712871442009-01-06T04:56:00.001-08:002009-01-06T21:14:26.911-08:00<span style="COLOR: rgb(255,0,0)"><span style="FONT-WEIGHT: bold;font-size:130%;" >Bay of Arakan Blog</span> သည္ တည္ေဆာက္ဆဲျဖစ္ပါသျဖင့္ စာရႈသူ မိတ္ေဆြမ်ား ေစာင့္ဆုိင္းၿပီး ဖတ္ရႈေပးၾကပါ။ အေကာင္းဆုံးျဖစ္ေအာင္ ၾကိဳးစားေနပါသည္။<br /><br /></span><span style="COLOR: rgb(255,0,0)"></span><div style="TEXT-ALIGN: right"><span style="COLOR: rgb(255,0,0)">Bay of Arakan</span><br /><span style="COLOR: rgb(255,0,0)">ညီအစ္ကုိ ေမာင္ႏွမမ်ား</span><br /><br /></div><span style="COLOR: rgb(51,51,255)">ရခုိင္ဒီမုိကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ (ALD) ဥကၠ႒ <span style="FONT-WEIGHT: bold">ေဒါက္တာ ဦးေစာျမေအာင္ </span>အသက္ (၉၁) ႏွစ္ ကြယ္လြန္ အနိစၥေရာက္ျခင္းအတြက္</span> <span style="COLOR: rgb(51,51,255)"><span style="FONT-WEIGHT: bold">Bay of Arakan </span>မွ က်န္ရစ္ေသာမိသားစုႏွင့္အတူ ထပ္တူထပ္မွ် ေၾကကြဲရပါေၾကာင္း</span> ့ ့ ့ ့<br /><br /><br /><p><a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKabU_3RiTZTqpXCjgpdXSnvvK86l6cG-tcGvGc78HMFqAbEjTQ9wf8RULilndcz5xjB14OgNeOV9T3tbXgqyLxYUbLvKuLwarS4CzUY5-OUUeoVir3uxIydDgzO8WGPMWvC1hEzoUEGs/s1600-h/Dr+U+Saw+Mra+Aung+Funeral.jpg"><img id="BLOGGER_PHOTO_ID_5288184676328476402" style="DISPLAY: block; MARGIN: 0px auto 10px; WIDTH: 576px; CURSOR: pointer; HEIGHT: 346px; TEXT-ALIGN: center" alt="" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKabU_3RiTZTqpXCjgpdXSnvvK86l6cG-tcGvGc78HMFqAbEjTQ9wf8RULilndcz5xjB14OgNeOV9T3tbXgqyLxYUbLvKuLwarS4CzUY5-OUUeoVir3uxIydDgzO8WGPMWvC1hEzoUEGs/s320/Dr+U+Saw+Mra+Aung+Funeral.jpg" border="0" /></a> </p><p></p><p><br /><span style="FONT-WEIGHT: bold; COLOR: rgb(255,0,0)"></span> </p><span style="FONT-WEIGHT: bold; COLOR: rgb(255,0,0)"></span><br /><span style="FONT-WEIGHT: bold; COLOR: rgb(255,0,0)"><p><br /><br /><a title="View ရခုိင့္ႏုိင္ငံေရးေခါင္းေဆာင္ၾကီး ေဒါက္တာေစာျမေအာင္ ကြယ္လြန္အနိစၥေရာက္သည့္အေပၚ AASYC မွ ေပးပုိ႔သည့္ ၀မ္းနည္းေၾကာင္းသ၀ဏ္လႊာ on Scribd" href="http://www.scribd.com/doc/9783196/-AASYC-" style="margin: 12px auto 6px auto; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 14px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; -x-system-font: none; display: block; text-decoration: underline;">ရခုိင့္ႏုိင္ငံေရးေခါင္းေဆာင္ၾကီး ေဒါက္တာေစာျမေအာင္ ကြယ္လြန္အနိစၥေရာက္သည့္အေပၚ AASYC မွ ေပးပုိ႔သည့္ ၀မ္းနည္း...</a> <object codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,0,0" id="doc_326373512611491" name="doc_326373512611491" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" align="middle" height="500" width="100%"> <param name="movie" value="http://documents.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=9783196&access_key=key-izayxh88xixvnpr8zwm&page=1&version=1&viewMode="> <param name="quality" value="high"> <param name="play" value="true"> <param name="loop" value="true"> <param name="scale" value="showall"> <param name="wmode" value="opaque"> <param name="devicefont" value="false"> <param name="bgcolor" value="#ffffff"> <param name="menu" value="true"> <param name="allowFullScreen" value="true"> <param name="allowScriptAccess" value="always"> <param name="salign" value=""> <embed src="http://documents.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=9783196&access_key=key-izayxh88xixvnpr8zwm&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_326373512611491_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" align="middle" height="500" width="100%"></embed> </object> <div style="margin: 6px auto 3px auto; font-family: Helvetica,Arial,Sans-serif; font-style: normal; font-variant: normal; font-weight: normal; font-size: 12px; line-height: normal; font-size-adjust: none; font-stretch: normal; -x-system-font: none; display: block;"> <a href="http://www.scribd.com/upload" style="text-decoration: underline;">Publish at Scribd</a> or <a href="http://www.scribd.com/browse" style="text-decoration: underline;">explore</a> others: </div><br /><br /></p></span><a title="View Condolence for U Saw Mra Aung! on Scribd" style="DISPLAY: block; MARGIN: 12px auto 6px; FONT: 14px Helvetica,Arial,Sans-serif; TEXT-DECORATION: underline; font-size-adjust: none; font-stretch: normal" href="http://www.scribd.com/doc/9771776/Condolence-for-U-Saw-Mra-Aung">Condolence for U Saw Mra Aung!</a><object id="doc_685751791556036" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=" height="500" width="100%" align="middle" classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" name="doc_685751791556036"><param name="_cx" value="17965"><param name="_cy" value="13229"><param name="FlashVars" value=""><param name="Movie" value="http://documents.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=9771776&access_key=key-eeqcw9m4rs0chu2vw8b&page=1&version=1&viewMode="><param name="Src" value="http://documents.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=9771776&access_key=key-eeqcw9m4rs0chu2vw8b&page=1&version=1&viewMode="><param name="WMode" value="Opaque"><param name="Play" value="-1"><param name="Loop" value="-1"><param name="Quality" value="High"><param name="SAlign" value=""><param name="Menu" value="-1"><param name="Base" value=""><param name="AllowScriptAccess" value="always"><param name="Scale" value="ShowAll"><param name="DeviceFont" value="0"><param name="EmbedMovie" value="0"><param name="BGColor" value="FFFFFF"><param name="SWRemote" value=""><param name="MovieData" value=""><param name="SeamlessTabbing" value="1"><param name="Profile" value="0"><param name="ProfileAddress" value=""><param name="ProfilePort" value="0"><param name="AllowNetworking" value="all"><param name="AllowFullScreen" value="true"><br /> <embed src="http://documents.scribd.com/ScribdViewer.swf?document_id=9771776&access_key=key-eeqcw9m4rs0chu2vw8b&page=1&version=1&viewMode=" quality="high" pluginspage="http://www.macromedia.com/go/getflashplayer" play="true" loop="true" scale="showall" wmode="opaque" devicefont="false" bgcolor="#ffffff" name="doc_685751791556036_object" menu="true" allowfullscreen="true" allowscriptaccess="always" salign="" type="application/x-shockwave-flash" width="100%" align="middle" height="500"></embed> </object><div style="DISPLAY: block; MARGIN: 6px auto 3px; FONT: 12px Helvetica,Arial,Sans-serif; font-size-adjust: none; font-stretch: normal"><a style="TEXT-DECORATION: underline" href="http://www.scribd.com/upload">Publish at Scribd</a> or <a style="TEXT-DECORATION: underline" href="http://www.scribd.com/browse">explore</a> others: <a style="TEXT-DECORATION: underline" href="http://www.scribd.com/browse?c=50-asian">Asian</a> <a style="TEXT-DECORATION: underline" href="http://www.scribd.com/browse?c=47-politics">Politics</a> </div><br /><br />ရခုိင္သတင္းပေဒသာ<br /><ul style="COLOR: rgb(51,51,255)"><li>ရခိုင္ဒီမိုကေရစီအဖြဲ႔ခ်ဳပ္ ဥကၠ႒ ေဒါက္တာဦးေစာျမေအာင္ ကြယ္လြန္ (ဇန္န၀ါရီ - ၅ ရက္) <a href="http://moemaka.com/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=85&Itemid=118" target="_blank"><span style="COLOR: rgb(255,0,0)">အျပည့္အစုံ</span></a><br /></li><li>စစ္ေတြေက်ာင္းသား ၅၀၀ ခန္႔ သြားလာေရးခက္ခဲလို႔ လမ္းေလွ်ာက္ကန္႔ကြက္ (ဇန္န၀ါရီ - ၅ ရက္) <a href="http://www.voanews.com/burmese/2009-01-05-voa6.cfm" target="_blank">အျပည့္အစုံ</a></li><li>ျမန္မာလြတ္လပ္ေရး အေပၚ ရခိုင္ေခါင္းေဆာင္မ်ား အျမင္ (ဇန္န၀ါရီ - ၅ ရက္) <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1646" target="_blank">အျပည့္အစုံ</a></li><li>ရခိုင္ျပည္ အခ်ဳပ္အခ်ာအာဏာက်ဆံုးေန႕ အခမ္းအနားး မေလးရွားေရာက္ ရခိုင္အမ်ိဳးသားမ်ားကလည္း က်င္းပ (ဇန္န၀ါရီ - ၄ ရက္) <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1645" target="_blank">အျပည့္အစုံ </a><br /></li><li>ရခိုင္အခ်ဳပ္အခ်ာအာဏာ က်ဆံုးေန႕ အခမ္းအနား ဒိန္းမတ္နိုင္တြင္လည္း က်င္းပ (ဇန္န၀ါရီ - ၄ ရက္) <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1644" target="_blank"><span style="COLOR: rgb(255,0,0)">အျပည့္အစုံ</span><br /></a></li><li>၂၂၄ ႏွစ္ေျမွာက္ ရခိုင္ဘုရင့္ နိဳင္ငံေတာ္ အခ်ဳပ္အခ်ာအာဏာက်ဆံုးေန႕ အခမ္းအနား ေနာ္ေ၀နိုင္ငံတြင္ က်င္းပ (ဇန္န၀ါရီ - ၄ ရက္) <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1643" target="_blank"><span style="COLOR: rgb(255,0,0)">အျပည့္အစုံ </span></a><br /></li><li><span style="COLOR: rgb(51,51,255);font-size:100%;" >ထိုင္းနိုင္ငံ ဖူးကပ္တြင္ ျပဳလုပ္ေသာ ရခိုင္အခ်ဳပ္အခ်ာ အာဏာက်ဆံုးေန႕ လူေပါင္း ၂၀၀ ခန္႕ တက္ေရာက္</span><span style="font-size:100%;"> (ဇန္န၀ါရီ - ၂ ရက္ ၂၀၀၉) <a href="http://narinjara.com/detailsbur.asp?id=1642" target="_blank">အျပည့္အစုံသုိ႔</a></span></li><li><span style="font-size:100%;">သစ္ႏႇင့္၀ါးေတာမ်ား ထက္၀က္ခန္႕ဖုံးလႊမ္းခဲ့သည့္ ရခိုင္ျပည္နယ္တြင္ ယခုႏႇစ္ပိုင္း၌ ဒီေရေတာ အေျမာက္အျမားဆံုး႐ံႈးခဲ့ရေၾကာင္းသိရ</span><span style="font-size:100%;"> (ဇန္န၀ါရီ - ၂ ရက္ ၂၀၀၉)</span><span style="font-size:100%;"> <a href="http://www.weeklyeleven.com/m001/loc001.php?id=9" target="_blank">အျပည့္အစုံ</a></span></li></ul><span style="FONT-WEIGHT: bold; COLOR: rgb(255,0,0)">ကဗ်ာမ်ား</span><br /><br /><br />ေဆာင္းပါးမ်ား<br /><br /><br /><br />အသစ္ထြက္စာအုပ္မ်ား<br /><br /><br />ေတးသီခ်င္းမ်ား<br /><object height="344" width="580"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/4VPBZTkFFRA&hl=en&fs=1"><param name="allowFullScreen" value="true"><param name="allowscriptaccess" value="always"><embed src="http://www.youtube.com/v/4VPBZTkFFRA&hl=en&fs=1" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="580" height="344"></embed></object>Bay of Arakanhttp://www.blogger.com/profile/16830715101402137786noreply@blogger.com0